Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Máme zde tedy před sebou příležitost zefektivnit správu majetku spojeného s trestnou činností, snížit náklady pro stát a odstranit zbytečnou byrokracii. Tato novela má ambice stát se důležitým krokem směrem k modernizaci našeho právního systému, proto ji SPD bude podporovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Kohoutek.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vás rád, milé kolegyně, kolegové, trošku obeznámil víceméně s touto normou jako takovou. Čili v obecné části: Správa majetku zajištěného v trestním řízení je upravena zákonem č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších. Současná právní úprava počítá s větším množstvím správců zajištěného majetku, a to jak státních, tak i nestátních subjektů. V oblasti správy zajištěného majetku tak panuje určitá roztříštěnost subjektů vykonávajících tuto správu, což ztěžuje možnost nastavit pro státní subjekty jednotné standardy správy. Většina subjektů vykonávajících správu zajištěného majetku se přitom zabývá jinou hlavní činností, než je samotná správa. Správa zajištěného majetku je tak vedlejší přidruženou činností k této hlavní činnosti. Stav, kdy je správa zajištěného majetku považována za přidruženou činnost správce, a takto je i vykonávána, není z hlediska efektivity výkonu správy považován za optimální.

V roce 2020 zpracoval Odbor mezinárodní spolupráce a metodiky Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, Policejního prezídia České republiky ve spolupráci s centrem, které se zabývá koordinační a metodickou činností v oblasti správy a prodeje zajištěného majetku v resortu Ministerstva vnitra a výkonné správy a prodeje zajištěného majetku, poměrně podrobnou analýzu správy zajištěného majetku a její nákladové efektivnosti. Jedním z výstupů předmětné analýzy byla, v návaznosti na praktické poznatky při výkonu správy a na potřebu dále zefektivnit její výkon, i detekce potřeby změny zákona č. 279/2003 Sb.

Pokud jde o navržené změny, nejsou spojeny se zvýšenými finančními nároky na státní rozpočet a ani na ostatní veřejné rozpočty. V rámci novely pouze dochází k vypuštění územních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jako správců majetku zajištěného v trestním řízení s tím, že jejich agendu převezme Ministerstvo vnitra. V souvislosti s přesunem agendy dojde k přesunu dvou tabulkových pracovních míst v 9. platové třídě podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. spolu s peněžními prostředky na platy včetně příslušenství z ÚZSVM na Ministerstvo vnitra.

S ohledem na přesun agendy spojené se správou zajištěného majetku z územních pracovišť ÚZSVM na Ministerstvo vnitra dojde také k přesunu úhrady nákladů na správu takového majetku. Průměrné roční náklady ÚZSVM na správu zajištěného majetku za období let 2015 až 2020 činily 441 tisíc korun a průměrné roční náklady za stejné období přefakturované ÚZSVM resortu Ministerstva spravedlnosti činily 220 tisíc korun. Přesun úhrady nákladů spojených se správou zajištěného majetku na Ministerstvo vnitra tedy bude mít dopad do výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra by tedy mělo být kompenzováno snížením výdajů Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti na příslušný rozpočtový rok o výše uvedené částky.

Ze zvláštní části odůvodnění návrhu zákona bych rád shrnul, že jedním z možných řešení, jak se vyhnout nepřiměřeným nákladům nebo jiným obtížím spojeným se správou zajištěného majetku, je zajištění majetku ponecháním na místě, kde se nachází, je-li to samozřejmě s ohledem na všechny okolnosti možné. Navrhuje se proto stávající taxativní výše důvodů, pro které je takový postup možný, změnit na demonstrativní, neboť v praxi mohou nastat i jiné, než dnes zákonem předpokládané případy, kdy bude takový postup nejvhodnější, například bude zajištěný majetek sloužit k výkonu povolání nebo zaměstnání. Stávající úprava se na základě praktických poznatků doplňuje o oprávnění orgánu činného v trestním řízení vstoupit na místo, kde se zajištěný majetek nachází, v případě, že byl zajištěn ponecháním na místě, za účelem provedení kontroly, zda s ním není nakládáno v rozporu s účelem zajištění. V přípravném řízení je vyžadován předchozí souhlas soudce, pokud má být za tímto účelem vstoupeno do prostor, v nichž lze provést prohlídku pouze na základě soudního příkazu. U jiných prostor, než je obydlí, se v naléhavých případech umožňuje, aby byl takový souhlas získán dodatečně.

Dále se navrhuje výslovně upravit takzvané plánování před zajištěním, neboť se jeví být potřebné, aby ještě před zajištěním určitého specifického druhu majetku příslušný orgán činný v trestním řízení, pokud je to možné, konzultoval s Ministerstvem vnitra otázky spojené se správou takového zajištěného majetku.

Rovněž dochází k posílení role Oddělení centra zajištěných aktiv Odboru správy majetku Ministerstva vnitra v oblasti správy zajištěného majetku a navrhuje se na Ministerstvo vnitra přenést i část správy dosud vykonávanou ÚZSVM. V případě centra jde o jediné státní pracoviště, které se agendě správy majetku zajištěného v trestním řízení věnuje plně, což sebou nese řadu nesporných výhod, a proto se předpokládá, že bude mít i hlavní metodickou, koordinační a reprezentační funkci na tomto poli.

S ohledem na požadavek na minimalizaci nákladů na správu zajištěného majetku se preferuje, aby pokud je to možné zajistil správu majetku zajištěného v trestním řízení stát vlastními silami a teprve v případě, že to možné není, aby se obrátil na soukromé subjekty.

Navrhuje se rovněž zjednodušit a zefektivnit model úhrady nákladů spojených se správou majetku zajištěného v trestním řízení v případě, že je správcem stát. Navrhuje se, aby vlastní náklady správy nesl ten státní subjekt, který správu vykonává a aby si nevyúčtoval náklady spojené se správou orgánů činných v trestním řízení, což je administrativně náročné a zatěžující.

S ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu se navrhuje stanovit účinnost navrhovaného zákona ke dni 1. července 2024. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě. Nikoliv, pak tedy končím obecnou rozpravu. Závěrečná slova? Vidím, že není zájem. V tom případě zahajuji rozpravu podrobnou. Ano, pan zpravodaj má zájem vystoupit. Připomínám, že pozměňovací návrhy, které jsou předneseny v podrobné rozpravě, tak musí být odůvodněny.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vzhledem k tomu, že pokud jde o navržený návrh zákona si myslím, že bylo vše dostatečně podrobně vysvětleno, odůvodněno a vzhledem k tomu, že nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh, bych v souladu s § 94a odst. 4 jednacího řádu navrhl, aby se garanční výbor tímto návrhem zákona již nezabýval. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já tedy tímto končím podrobnou rozpravu a končím tímto druhé čtení tohoto návrhu. (Hlas: Hlasovat.) Pardon, vy jste tam měl ještě... Děkuji, omlouvám se. Takže musíme hlasovat - já zavolám - o tom, aby to už dále nešlo do výboru. Odhlásil jsem vás, můžete se přihlásit, prosím.

Na návrh pana zpravodaje vzhledem k tomu, že nejsou žádné pozměňovací návrhy, budeme hlasovat to, že již dále nebude projednáván v garančním výboru tento zákon.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 177, 112 přihlášeno, 111 pro, nikdo proti. Přijato.

A já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu číslo 8, což je

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 385/ - druhé čtení

Jedná se o sněmovní tisk 385 a jsme ve druhém čtení. Předložený návrh uvede za navrhovatele ministr financí pan Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo. A prosím všechny o klid v sále.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, důvodem předložení tohoto návrhu zákona je povinnost České republiky provést implementaci směrnice Rady 2020/284, kterou se mění původní směrnice, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb. ***