Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(17.10 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
To znamená, rozšířili jsme to množství možností, kdo to může podávat tak, aby právě pacienti nemuseli putovat. Ministerstvo si je vědomo toho, že v některých případech dochází k nepochopení této změny, takže část praktických lékařů odmítá zkompletovanou dokumentaci podávat. Tady bych chtěl říct, že jsem to opakovaně otvíral na radě poskytovatelů a probíral se zástupci příslušných asociací a požádal jsem je, ať jasně pošlou informaci, že toto je potřeba akceptovat, a že tohle je ta vlastně změna, která má vést k tomu, aby pacient nemusel pobíhat sem a tam, zvlášť, pokud posunujeme digitalizaci té dokumentace.
Legislativa je přitom v tomto případě zcela jednoznačná, tam není žádný nějaký dvojí trojí výklad, kdy doporučení musí vystavit ošetřující lékař té odbornosti, která je uvedena v indikační vyhlášce. To také nejde změnit, protože ty lázně doporučuje, a to se tady shodneme, kdyby tady byl, nevím, jestli sedí kolega Kaňkovský, tak z pohledu ortopeda vám to vysvětlil, ale já myslím, že tomu všichni rozumíme.
Pokud již není potřeba doplňujících vyšetření, podá tento ošetřující lékař, který je zpravidla ambulantní specialistou, zároveň návrh na schválení úhrady lázeňské péče zdravotní pojišťovně. A takto to má probíhat a takto to jasně zákon říká. Nepřipouští tam nějakou variantu výkladu, ten zákon je napsaný v tomto směru jednoznačně. Pokud je ale nutné doplnit vyšetření, tedy ten specialista na základě řekněme stavu, řekněme kvůli kyčelnímu kloubu doporučuje lázeňskou péči, ale ten pacient se ještě léčí se srdcem a má další onemocnění, pak samozřejmě musí obejít řadu specialistů a tu dokumentaci musí zkompletovat ten praktický lékař, který pokud není potřeba doplňujících ošetření, dává to ambulantní specialista. Pokud je nutné provést doplňující vyšetření, předá doporučení pacientovi, pošle na tato vyšetření zpravidla k praktickému lékaři, ten ta vyšetření doplní, zkompletuje to a pak odesílá tu žádost zase cestou zdravotní pojišťovny. Zkompletovaný návrh, následně ten praktický lékař podává, který tedy ta vyšetření doplnil, a již nesmí, nesmí, prosím, tam je to jasně uvedeno, poslat pacienta zpět k ambulantnímu specialistovi.
Celou problematiku již několik měsíců řeší ministerstvo jak se zdravotními pojišťovnami, kde jsme opakovaně upozornili, že chceme, aby toto bylo důsledně kontrolováno, tak se zástupci ambulantní sféry i praktickými lékaři. I přes podstatnou kultivaci celého systému, a ta situace se zlepšila, se nadále s ojedinělými excesy setkáváme a bohužel můžeme setkávat. A v takovém případě může návrh podat - a to si myslím, že je věc, která se málo ví, tak proto ji teď tady zdůrazňuju - v takovémto případě může návrh podat i sám pojištěnec. A to tak, že doporučení a další zprávy sám předá zdravotní pojišťovně, od níž je v této otázce přislíbena pomoc a je s nimi na tomto dohoda. Tedy i v tomto případě jsme hledali řešení tak, aby to bylo vždycky co nejvstřícnější k pacientovi.
Takový postup ale nemůžeme chtít jako standard, není to standardní postup a nadále by měl návrh zdravotní pojišťovně podávat buď praktický lékař, pokud je nutno více vyšetření, které on kompletuje, nebo ambulantní specialista, pokud se jedná o jasnou indikaci a nejsou potřeba další vyšetření.
Vážená, paní poslankyně, dovolte mi, abych vás ujistil, že výkladové nejasnosti dále řešíme. Několikrát jsme takto informovali odborná sdružení a budeme v tom pokračovat. A rozhodně si nemyslíme, že ta legislativní úprava je špatná. Domníváme se, že je ku prospěchu pacientů. Problém je její důsledná realizace v praxi a bohužel eliminace podobných excesů.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem paní poslankyně o doplňující dotaz? Ano, prosím.
Poslankyně Iveta Štefanová: Já už pouze jenom zareaguji. Já moc děkuji za tu reakci i za to doplnění. Upřímně se přiznám, že ani já jsem netušila, že má tu možnost ten pojištěnec. Takže tyto informace já předám těm, co se na mě obracejí a doufám, že v té praxi se s tím problémem budeme setkávat čím dál tím méně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Tak pan ministr už nemá na co odpovídat, takže další na řadě je pan poslanec Smetana, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Karel Smetana: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové, krásné pozdní odpoledne. Pořád jsem na bedně, pane ministře, takže dobré. Můj dotaz směřuje k velmi diskutovanému tématu, a to je podpora tuzemských potravin. Já jsem se chtěl zeptat, co resort Ministerstva zemědělství dělá pro podporu kvalitních českých potravin a jaká je finanční alokace pro jejich podporu v letošním roce?
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je prostor pro odpověď panu ministrovi. Pane ministře, prosím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedkyně, vážený pane kolego, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za ten dotaz. Trochu jsem se lekl toho přísného pohledu, který byl tím doprovázen, protože jsem připraven všechno vysvětlit a uvést věci tak, jak jsou. Obecně musím říct, že podpora kvalitních potravin na trhu v České republice je jednou z priorit Ministerstva zemědělství I mě osobně jako ministra. Snažíme se dělat všechny kroky, a to i mojí osobní podporou pro to, abychom kvalitní, zdravé, chutné tradiční potraviny z české produkce měli na českém talíři. To znamená na talířích našich domácností, našich rodin, seniorů a všech dalších. Chci jenom připomenout, že to není pouze o podpoře značky Regionální potravina, my se snažíme cílit na celý segment toho, řekněme, potravinového řetězce nebo chceme-li, tedy nabídky potravin na českém trhu. Samozřejmě máme k tomu nástroje. Tím primárním je program, který má Česká republika notifikován. Je to program na podporu kvalitních potravin, který podporujeme různými formami i ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem.
Já bych nejprve připomněl dvě značky, to není něco, co bych vymyslel já na ministerstvu, ale jsou zde historicky. Je to značka Klasa už od roku 2003, která je udělována ministrem zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům. Tuto značku mohou nést kvalitní produkty, které vykazují výjimečné kvalitativní charakteristiky. A ta značka slouží k posílení konkurenceschopnosti. Výrobkům, chci připomenout, je propůjčována na tři roky. Nedávno jsem podepisoval poměrně velký fascikl certifikátů nebo dekretů, kterými se značka Klasa některým výrobkům bez ohledu na výrobce prodlužovala či nově udělovala. Klasa je v drtivé většině značkou pro podniky do 250 zaměstnanců, to je 89 %, ale máme tady samozřejmě i značku Klasa, která je udělována větším producentům. A celkem bylo uděleno od roku 2003 toto označení 941 výrobkům od 260 výrobců. Možná, že už tady dneska o něco málo více, ta data takto souhrnná máme k 5. dubnu roku 2023.
Vedle té značky Klasa, a mimochodem i podporována nevládními organizacemi, jako je Asociace soukromého zemědělství, jako je Agrární komora či Zemědělský svaz a mnohé další. Vedle této značky máme také značku Regionální potravina, ta je o něco mladší a tady je od roku 2013, udělujeme toto označení zemědělským nebo potravinářským výrobkům v 13 krajích České republiky každoročně. Možná jste to zaregistrovali. Kladu velký důraz na to, abychom dokázali české veřejnosti, našim občanům představit tyto kvalitní lokální nebo chcete-li regionální produkty. Každoročně v těch krajích udělujeme ve spolupráci s krajskou samosprávou, s hejtmany toto označení, tuto značku, která je značkou původu.
Tady totiž je důležité připomenout, že povinností toho, kdo se přihlašuje do této soutěže Regionální potravina, tak je doložit to, že výrobek je skutečně vyroben ze surovin, případně vypěstován v tom daném konkrétním regionu. V případě masných výrobků potom, že například ten původ je skutečně nikoliv v zahraničí, ale v České republice a v regionu samotném.
Tady bych chtěl připomenout to, že značka Regionální potravina se omezuje pouze na producenty do 250 zaměstnanců. ***
