Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(17.30 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
A ta druhá věc právě úzce souvisí s tím, co se týká právnických osob. Jenom připomenu, že to ustanovení se netýká pouze, vy používáte termín: firem nebo podnikatelů, ale všech právnických osob. Nejprve si dovolím zrekapitulovat současný stav. Právnické osoby a fyzické osoby - podnikatelé dosud hradí rozhlasový a televizní poplatek za každý přijímač, respektive za každý přijímač, který používají k podnikání nebo v souvislosti s ním. To tedy znamená, že pokud má firma typově 10 televizních a 5 rozhlasových přijímačů, tak platí za 15 přijímačů 15 poplatků. Tím, že novela přináší rozšíření definice rozhlasového a televizního přijímače na zařízení, která jsou způsobilá přijímat televizní a rozhlasový signál, zjednodušeně řečeno chytré telefony, tablety, počítače. Pokud bychom tedy neudělaly změnu, tak by firmy platily z každého zařízení poplatek zvlášť, tak jako doposud. Představme si situaci, že firma, která dosud odvádí poplatky za 15 zařízení, by nově odváděla poplatky za každý jednotlivý telefon, tablet či počítač, myšleno v kategorii služebních telefonů, služebních tabletů, služebních počítačů. Bylo by to samozřejmě administrativně mimořádně náročné a pro samotné právnické osoby by to bylo velkým zatížením a především také pro mnohé z nich mnohem dražší.
Proto jsme našli jinou cestu a inspirovali jsme se německým modelem placení poplatků - násobky podle počtu zaměstnanců ve firmách. Jenom dodávám k tomu, že ve Spolkové republice jsou ty poplatky výrazně vyšší, než jsou u nás ty navrhované. Ale my jsme i v kontextu toho, že pořád je veliký rozdíl mezi námi a Spolkovou republikou, navrhli samozřejmě sumy nižší. Co chci zdůraznit, že právnické osoby a fyzické osoby - podnikatelé, kteří zaměstnávají nejvýše pět osob, budou od placení poplatků osvobozeni, což znamená úlevu zejména pro živnostníky a nejmenší podnikatele.
Jenom pro zajímavost, když jsme si dělali tu potřebnou analýzu k této věci, tak toto osvobození se týká zhruba 200 000 subjektů - 200 000 subjektů fyzických osob, podnikatelů, právnických osob, které spadají do té kategorie méně než pět. Jenom pro zajímavost, při počtu 6 až 19 zaměstnanců bude tedy poplatník, pokud bude tento návrh schválen, platit trojnásobek výše rozhlasového poplatku a trojnásobek výše televizního poplatku, to znamená měsíčně 165 korun za rozhlas a 480 korun za televizi. Firem nebo subjektů v této kategorii je 55 000. Dohromady kategorie osvobozených od poplatků a těchto v té nejnižší kategorii tvoří poměrně významnou většinu všech právnických osob.
Tak tolik tedy k vysvětlení našeho principu, paní kolegyně, kolegové a kolegyně tady v sále. Je to samozřejmě velká změna. My jsme představili návrh, který nyní zamíří do mezirezortního připomínkového řízení. A jsme připraveni na velkou diskusi, která půjde průřezově těmi tématy, která půjde průřezově jednotlivými návrhy a opatření. A samozřejmě pro nás je důležité, aby ten návrh odrážel nejenom to, co my jím chceme, ale samozřejmě byl vnímán i těmi, kteří jsou na druhé straně. Takže bezpochyby diskuse s podnikatelskými svazy a dalšími máme před sebou. Návrh prezentovala před nějakou dobou Česká televize. Teď je ale rozdíl v tom, že je tedy vtělen do toho návrhu našeho. Myslím si, že je to návrh, který je uměřený, jak jsem tady doložil i na číslech o osvobozených, ale samozřejmě k diskusi jsme připraveni. A potvrzuji to, na co se ptáte.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr umí vzácně využívat čas do poslední vteřinky. A nyní doplňující otázka paní poslankyně. Prosím.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, že se tím budete ještě zabývat a s těmi podniky jednat. Nicméně tu odpověď jsem úplně nedostala, jestli můžete vyloučit, že se to nedotkne počtu hlavních pracovních poměrů, aby tam nedocházelo, protože nárůsty, čím větší bude firma, tak tím budou větší odvody, aby opravdu nedošlo k tomu, že se budou hlavní pracovní poměry měnit do nějaké jiné formy, čili o to mi šlo. A těžko teď já můžu reagovat na to Německo a podobně, protože nevím, jestli ty firmy nemají třeba jiné odvody za zaměstnance a podobně, jestli tam není třeba ta úleva v jiné rovině. Tak ještě děkuju za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A opět prostor pro pana ministra. Prosím.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju. Já jsem, paní kolegyně, použil příklad z nejnižšího konce spektra, teď použiju ten nejvyšší. Firmy, které mají více než tisíc zaměstnanců, by podle našeho návrhu měly platit stonásobek výše rozhlasového a stonásobek výše televizního poplatku, což je měsíčně 5 500 korun za celou tu firmu, která má víc než tisíc zaměstnanců, za rozhlas a 16 000 korun za televizi. Jenom pro zajímavost, podle statistických podkladů, které máme, takových firem je v Česku něco přes 400.
Neumím exaktně odpovědět na vaši otázku, pokud by k tomuto návrhu došlo, pokud by byl předmětem tedy té finální verze zákona nabytého účinnosti, zda by klesaly zaměstnanecké úvazky, jak vy popisujete. Nemyslím si, že by to riziko směřovalo zrovna takto. Ale myslím si, že při diskusi s podnikatelskými svazy o tom určitě hovořit budeme.
Jenom připomenu ještě dvě věci v tom zbývajícím čase. Znovu říkám, 90 % poplatníků fyzických osob, domácností se ta změna redefinice přístroje nedotkne, prostě platí z televize, platí z rozhlasu. V jednom případě tedy by měli platit +10, v druhém případě +25 korun. To je důležitá věc. Podtrhuji, že v žádném případě není předmětem toho návrhu, že ten, kdo má mobil, prostě bude platit televizní poplatek. Jedna domácnost - jeden poplatek televize, rozhlas.
A druhá věc je ta, že se vychází z principu, který tady nebyl od počátku existence z demokratické svobodné České republiky zpochybněn, tedy že poplatky platí ti, kteří mohou využívat veřejnoprávní média, sledovat je, poslouchat, ať už rozhlas, nebo televizi, na principu domácností.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s interpelací pan poslanec Feranec, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, přiznám se, že už jsem se ptal, měl jsem ten dotaz předtím na pana premiéra, dostal jsem dlouhou odpověď sedm minut, ale ne na to, na co jsem se ptal. Doufám, že u vás to bude lepší. Zkusím to. Týká se to vlastně různých vyjádření členů vlády na konci srpna, začátek září ohledně ziskovosti potravinářských firem a tak dále. Nebudu teď komentovat to, co říkal pan premiér, není tady. Ale vy jste se taky k tomu vyjádřil a myslím, že 6. 9. v rozhovoru - teď nevím iRozhlas nebo Radiožurnál nebo něco takového - bylo něco ve smyslu - parafrázuji trošku - potravinářské firmy mají velké zisky, měly by zlevňovat. A potom jste říkal, musíme se bavit o přiměřenosti zisku.
A chtěl jsem se právě zeptat, pokud se bavíme o přiměřeném zisku, tak pochopitelně asi se máme bavit o ziskovosti, to znamená poměr zisk lomeno tržby. Protože srovnání meziroční je velmi zavádějící - to, co bylo. Některá firma zvýšila o 120 %, o 130 %. Protože uvedu jednoduchý příklad, když mám firmu, která má tržby 100 milionů, prosím vás, jedna měla zisk 0, v roce 2022 zisk milion, tak ziskovost je 1 % - ziskovost, ale zvýšila o 100 milionů %, což je jako absurdní, že? No, tak já se vás ptám, protože jsem si procházel ziskovost velkých potravinářských firem, ve výroční zprávě je to veřejné, a dočetl jsem se, ta ziskovost byla od 1,5 % myslím do 4,5 %. Opakuji: čistý zisk lomeno tržby.
Tak se vás ptám, a to je ten dotaz, jestli považujete ziskovost 4,5 % za něco, co je příliš vysoké a není to přiměřený zisk? Prosím o odpověď. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A prostor na odpověď pro pana ministra. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane kolego Feranče, prostřednictvím paní předsedající, děkuju za dotaz. Neslyšel jsem tedy odpověď pana premiéra, odpovídám na váš dotaz směrem ke mně. Chci v první řadě zdůraznit a chci, aby to tady zaznělo - to říkám samozřejmě i veřejně jinde a říkám to při své debatě s potravináři, stejně jako se zástupci řetězců, stejně jako se zemědělci - já jsem opravdu rád za každou firmu, společnost, farmu, kohokoliv, komu se daří. ***
