(13.50 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Takže já bych se chtěl jenom zeptat pana předsedajícího, protože zpravodaj tady poctivě sedí, nikdo z ekonomických ministrů, ani ministr financí, ani ministr průmyslu, tady není, jakým způsobem budeme v té debatě pokračovat? Protože to má být i trochu nějaký dialog, který bychom mohli vést v rámci těch výborů, ale k tomu prostě, jak jsem tady vysvětlil, logicky vinou té procedury nedošlo. Takže já bych se chtěl zeptat, jestli tedy můžeme přerušit to jednání do přítomnosti ministra financí, aby on tady slyšel ty pozměňovací návrhy? Protože jinak je to tak, že my tady mluvíme do mikrofonu a je to takový monolog. To mi tedy nepřijde skutečně jako dvakrát fér.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já jsem poprosil pana ministra během vaší řeči, aby do sálu dorazil. Já jsem ho tady v průběhu té doby, co řídím, viděl většinu času, tak nevím, jestli si odběhl, nebo neumím teď říct přesný důvod jeho neúčasti, ale napsal jsem mu, aby do sálu dorazil. Tak jestli to stačí takto a dorazí v průběhu vaší řeči, tak můžete pokračovat.
Poslanec Patrik Nacher: Tak uvidíme. Já vám děkuji za vstřícnost. Večer tady nebyl, protože byl v Událostech, komentářích, které pravděpodobně asi byly do půl dvanácté, teď nevím, jestli to je nějaký mediální výstup... Já jsem ho také viděl na chodbě. Já jenom potom, až v tom třetím čtení to budeme nějakým způsobem shrnovat, tak pak se nám nedivte, abychom pak zase ty argumenty neopakovali. Protože když to nemá posluchače, tak pak je to samozřejmě naše jediná šance.
Já tady teď v této chvíli nebudu hovořit obecně o tom balíčku, o té logice, o tom, proč jsou v DPH věci k té základní sazbě ty, které tam jsou. Proč jste najednou tím pozměňovacím návrhem něco přesunuli, třeba jako noviny, zpátky do té nižší. Proč některé položky, nelogicky třeba kojenecká voda, jsou zase v té základní. To já si nechám na to třetí čtení jako nějaký politický statement.
Teď bych se skutečně věnoval stavebnímu spoření. Vláda jako součást toho balíčku právě předkládá zásadní změny, které podle mého názoru ten produkt úplně umrtví. Pod nějakou vidinou, že jako ušetří peníze ve státním rozpočtu. No, tak já vám říkám, že neušetří! Prostě, vy tady rušíte 30 let běžící produkt, notabene ještě s principem retroaktivity - i k tomu směřuje jeden můj pozměňovací návrh. To znamená, že se to bude týkat i běžících smluv v rámci vázací šestileté doby, a máte pocit, že ušetříte ty čtyři celé něco miliardy.
Tak první, co vám říkám - neušetříte! Protože jednoznačně z pohledu rozpočtu stavební spoření je řekněme něco jako druh státní investice, je to příjmová složka. Jedna koruna ze strany státu se vrátí čtyřikrát v podobě zaplacených daní, zejména tedy DPH. Takže jako nerozumím moc té logice, že nebudu něco podporovat, abych ušetřil. Ale jak vám tady za chvilku vysvětlím, tak ten princip stavebního spoření jako uzavřený systém... To je uzavřený systém, to není jako v bankách, kde vám banky dají hypotéky na základě úvěrů z hypotečních zástavních listů. Tady vám může stavební spořitelna poskytnout jenom tolik úvěrů, kolik má na vkladech prostředků. Takhle to funguje. Jakmile vy způsobíte, že lidé nebudou mít důvod si ukládat na stavební spoření, no tak se také nebude mít z čeho půjčovat, to je úplně jednoznačné. Když se nebude mít z čeho půjčovat, tak ty peníze se zase zpátky nevrátí do toho systému, protože ty úvěry jsou čistě vázané na věci na bydlení.
Takže to je potřeba tady na začátku říct, že to je uzavřený systém. Je to uzavřený systém. Když se podíváte... Vlastně díky tomu, že je uzavřený, tak je i proticyklický, jsem si napsal takovou poznámku, proticyklický produkt, protože vy tam totiž tu úrokovou sazbu, za kterou si potom později půjčujete, víte už na začátku. Takže ona se nehýbe s tím, jak se hýbe úroková sazba třeba u hypoték. Takže teď je možné, že máte úrokovou sazbu třeba u stavebních spořitelen, u těch úvěrů standardních, 3,6, 4, ale u hypoték to máte kolem 6 %, to znamená, že tady vidíte, že ten produkt je úplně jiný než hypotéky. Jinými slovy, když je proticyklický, tak je i protiinflační v tomto případě.
Když se podíváte na čísla, jenom abychom věděli ten rozměr, tak objem poskytnutých úvěrů v jednom kalendářním roce - abych to úplně nenatahoval zbytečně, tak budu dávat porovnání let 2015 a 2021. Ale věřte mi, já mám jinak tady tabulku po každém roce, tak to bychom tady mohli být do večera. V roce 2015: 45,8 miliardy, v roce 2021: 109 miliard poskytnutých úvěrů. A z těch poskytnutých úvěrů to používají ti lidé na rekonstrukce a z toho pak samozřejmě platí daně. Kolik je smluv? Tam to jde trochu dolů. Právě proto, že už to ztratilo ten sexappeal, ten produkt. Postupně. Ono se to snižovalo. Jen připomenu, že tam ten státní příspěvek byl 4 500, 3 000, 2 000 a vy to teď chcete snížit na 1 000. Ano?
Já neříkám, že ten produkt teď odpovídá požadavkům současné doby, aby mi tady bylo jako rozuměno. To já tady nehájím. Ale pojďme ho zmodernizovat, pojďme ho upravit. K tomu částečně směřují moje pozměňovací návrhy, jakkoliv já si nedělám ambice tady nahrazovat legislativní odbor Ministerstva financí, ale to jsem právě čekal, že třeba u toho stavebního spoření, které tady trvá 30 let, dojde k nějaké elementární dohodě mezi koalicí a opozicí - a panu ministrovi financí, který tady není, stále, i přes tu výzvu pana místopředsedy, asi mu ta esemeska ještě jako nedoběhla - tak já jsem mu několikrát nabízel, abychom se na to potkali.
Protože vy tady vlastně likvidujete produkt, který tady má nějaký doběh, nějakou setrvačnost, nějaká očekávání. To prostě není možné. Já tady na mikrofon říkám, že v momentě, kdy bychom se vrátili do vlády, tak ten produkt, pokud vy to tady převálcujete, tak ten produkt zase obnovíme. To tady říkám dopředu. A to nevím, jestli tohleto je zpráva pro spotřebitele, jestli to je jako v pořádku, jestli to má takhle fungovat.
Takže těch smluv bylo přibližně 3,5 milionu v roce 2015, teď jich je 3 265 000. Jenom abychom věděli ten rozměr - 3 265 000 smluv. My do toho saháme, vy do toho saháte tím pozměňovacím návrhem. Počet poskytnutých úvěrů v roce 2015 byl 75 000. Pak to kleslo kvůli covidu 2019, 2020 na 54 000, 55 000, 68 000 v roce 2021. Počet nově uzavřených smluv, tam to trošičku jde nahoru, 458 000 v roce 2015, 520 000 v roce 2021. Tak a teď pozor! Vklady klientů ve stavebním spoření 366 miliard. 366 miliard, to je to, co můžete půjčit. Ani o korunu navíc. Takže já jsem se podíval, jak se vyvíjí podíl poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech, protože jsem říkal, že to je uzavřený systém... A tam to probíhá tak, že to opravdu funguje, že ti lidé to čerpají. V roce 2015 takhle byl ten podíl 63 %, v roce 2021 už 87 %. To znamená, to, co tam ti lidé nastřádají, tak se někomu jinému půjčí. Pokud vím, tak v roce 2022 už jsme se dostali přes 90 %. Takže to je tolik, jako že tam funguje ta položka, ta položka spořící... Ta část spořicí a ta část úvěrová.
Když se podíváte na ten samotný produkt, který vy takovým tím neurvalým způsobem likvidujete, tak je možné na rozdíl od hypotéky půjčovat i bez zajištění zástavním právem, například. Nebo že máte snadnější úvěr u družstevního bydlení. Nebo jak jsem řekl, ty úrokové sazby máte jasné už na počátku. A pozor, připomenu, že tam je jasné pravidlo, že rozdíl mezi spořicí a úvěrovou sazbou nesmí ze zákona o stavebním spoření přesáhnout 3 procentní body. Takže to je prostě věc, kterou vy si můžete plánovat i mimo to, jak se vyvíjí inflace nebo úroková sazba vyhlášená ze strany České národní banky.
Ta podpora jinak je teď v roce 2021 ze strany státu 4,24 miliardy. Takže se tady bavíme o těchto úsporách. Když to dáváte z dvou na tisíc, tak ušetříte, řekněme, 2 miliardy. Otázka je, jak říkám, jak. Protože si myslím, že spousta klientů, a já o tom tak uvažuji také, že v případě, že to skutečně děláte, uděláte tím retroaktivním způsobem, tak to napadnu u Ústavního soudu. Protože si myslím, že toto udělat není možné. ***