(16.00 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Pokles životní úrovně České republiky vnímá v tuto chvíli 7 lidí z 10. Každý druhý Čech začal kupovat podle agentury IPSOS levnější zboží. Podle reálných dat tak Češi své výdaje omezili například na oblečení. Ale naopak to, že omezili výdaje na oblečení, se promítlo do výdajů na jídlo, energie a dopravu, poněvadž potřebují z těch rodinných rozpočtů něco samozřejmě sanovat díky tady této drahotě.
Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímá podle průzkumu téměř 98 % lidí, zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku. To je jenom na obranu vládní koalice. Pokles své životní úrovně během letošního roku deklaruje 70 % lidí. Z toho polovina vnímá pokles jako velmi, velmi silný. Dalších 23 % pokles zatím nezaznamenalo, ale brzy jej očekává.
Taktéž z průzkumu vyplývá, že situaci ekonomiky a i svou vlastní vidí výrazně pesimističtěji lidé z malých měst a obcí než obyvatelé měst, které mají nad 100 000 obyvatel. Jen pětina lidí téměř nepociťuje vyšší náklady na bydlení. U nákladů spojených s bydlením, jako je například nájem, hypotéka nebo platby za energie, uvedl jen každý pátý, že u něj nedošlo ke změně, zejména díky zafixování z dřívějška. U zbytku vyrostly výdaje, a to mnohdy výrazně. U 19 % lidí byl nárůst do 1 000 korun měsíčně, u 32 % mezi tisíci (?) a 3 tisíci korun za měsíc a u pětiny dokonce mezi 3 až 5 tisíci. U zbylých 9 % šlo o nárůst nad pět tišíc korun.
Kvůli vysokým cenám v českých obchodech lidé stále více nakupují v zahraničí. Jenom v Polsku letos Češi podle odhadů České spořitelny utratí 17 miliard korun. To se samozřejmě odrazilo na tom, že vidíme ty měsíční poklesy maloobchodních tržeb, tím pádem se samozřejmě také méně vybere na DPH. Jen pro představu, kdyby Češi zmiňovaných 17 miliard korun utratili v Česku, tak daňový příjem pro stát by představoval 3 miliardy korun v případě třeba 21 % DPH. Také vnímáme podle České spořitelny nárůst nákupů kartou v Německu o 28 % a v Rakousku o 29 %.
U těch ekonomických věcí se samozřejmě můžu ještě zastavit. Ale například vidím v konsolidačním balíčku celou řadu různých nelogických věcí. Chtěl bych například upozornit právě na tu daň u balených vod, včetně té kojenecké vody, poněvadž v důvodové zprávě k tomuto tisku se píše, že to je ze zdravotních důvodů. To znamená, že prostě ty slazené vody, jako coly a já nevím, různé energy drinky, by neměly pít děti, proto je dáváme do té zvýšené sazby DPH. Což ale nedává potom logiku u potravin, protože ty jsou v 15% sazbě DPH, v té snížené, a tam jsou například veškeré cukrovinky, jako čokoládky, brambůrečky, oplatečky a tak dále, které obsahují mnohem víc cukru než například některé slazené balené vody.
Do toho samozřejmě ještě vnímáme například tady u této nelogičnosti - a to je jenom jeden malilinkatý výřez - tu nelogičnost v podpoře českých firem. Přes 60 % trhu s balenými vodami mají totiž dvě české firmy, které tady platí daně, zaměstnávají lidi. Je to Mattoni a Kofola. Naopak když se podíváme na cukrovinky, tak většina z nich je dovážených zahraničními firmami.
Vláda slibovala, měla to ve svém programovém prohlášení vlády, že bude příspěvek na péči - teď už se dostávám k meritu toho svého pozměňovacího návrhu - valorizovat, ale nakonec to Ministerstvo financí zatrhlo. Proč to říkám? Příspěvek na péči totiž souvisí s mým prvním pozměňovacím návrhem. Vláda v konsolidačním balíčku ruší tu daňovou výjimku, to znamená odpočet daně na manžela a manželku. A protože nebere jednotlivé kohorty těch lidí vedle sebe a nezkoumá, jak kde to vyhřezne v některých jiných výdajích nebo příjmech rodiny, nebo že nemůže, tak to samozřejmě vzala en bloc úplně pro všechny, takže to vzala i všem těm, kteří mají doma průkaz ZTP/P nebo se starají jako pečující o své nemocné dítě, které má ZTP/P. Mnohdy třeba ti pečující nemohou pracovat na plný úvazek, protože se starají 24/7 o své hendikepované dítě. Mnohdy ani ti partneři, na které je ta sleva udělána, protože mají třeba jenom částečný pracovní úvazek a nemají tolik pracovních možností, protože jsou ZTP/P. Tak tady těmto lidem my bereme tu možnost, že si mohou odečíst něco málo přes 28 000 korun, což byl vždycky v tom rozpočtu alespoň nějaký příjem.
Já jsem se tady tím zabýval na výboru pro sociální politiku, kde jsem chtěl jednoho z ministrů interpelovat, chtěl jsem mu tady toto říct a zeptat se ho, jak vypadá ten můj pozměňovací návrh. Ale poněvadž na výbor pro sociální politiku nepřišel ani jeden z ministrů, který to má v gesci, to znamená ani ministr financí, ani ministr práce a sociálních věcí, dobře, budiž, tak bych očekával, že pošlou místo sebe alespoň politické náměstky, které mají na svých ministerstvech. Neposlali ani jednoho politického náměstka a poslali prostě ředitele odborů, kteří měli zakázáno cokoliv říct a zaujímat samozřejmě jakékoliv stanovisko. Ona se potom těžko dělá ta politika, pokud máte proti sobě člověka, který prostě nemůže udělat žádné politické rozhodnutí, který nemůže, protože to má zakázáno, ani říct ten postoj Ministerstva financí. Což se mi tam stalo na tento můj pozměňovací návrh, který vlastně je jakoby slevou na partnera, na manželku, manžela, pokud má kartičku ZTP/P, anebo se stará jako pečující o dítě nebo partnera, který má taktéž ZTP/P. Je to potom velmi těžké se bavit.
Já tedy samozřejmě i slovy Patrika Nachera apeluji na tuto vládu, aby tedy byli právě ti partneři k té diskusi i tady u tohoto druhého čtení na plénu Poslanecké sněmovny. Protože ono to potom vypadá, že my se tady vykecáme, nikdo nám jakoby neoponuje, ani pan zpravodaj, ani pan ministr, ani nikdo jiný, a potom vlastně budou všichni z vládní koalice jenom zvedat ruku podle toho, jak jim to řeknou jejich šéfové klubů. To přece takhle není možné!
Takže když jsem se dotazoval pana ředitele odboru z Ministerstva financí, který na výboru pro sociální politiku byl, tak mi řekl, že mi to říct nemůže, ale že vlastně se nepodporuje tady tento pozměňovací návrh. Já se bohužel nemůžu dotázat ani tady pana ministra financí Stanjury, protože tady není přítomen. Vím jenom, že mi byl poslán e-mail, že to pravděpodobně nepodpoří za Ministerstvo financí.
Pan ministr Jurečka říkal, že se bude zvyšovat příspěvek na péči. To je právě ten důsledek toho, o čem já tady mluvím u toho konsolidačního balíčku. Když někde vezmu například daň na partnera, který má kartičku ZTP/P, tak prostě musím tu kohortu vyndat a buď jim to někde přidat, anebo udělat tady tuto výjimku. Pokud já to vezmu en bloc, tak musím prostě zvýšit příspěvek na péči. To je přece jasné. Vláda slibovala, že ho zvýší od ledna 2023. To tady neustále slýcháme, i v tom minulém roce. Doteď se nic nestalo, není ani nic v paragrafovém znění. Víme jenom, že prostě zrušíme tady tuto slevu na dani. To znamená, že všichni ti, kteří pečují o ZTP/P třeba ve čtvrtém stupni příspěvku na péči anebo jsou těmi postiženými, na které se uplatňuje ta sleva na manželku, manžela, tak přijdou o 28 000. Ale vlastně to B my neřekneme ani v té kohortě právě tady těchto lidí. To já mám prostě této vládě jednoduše za zlé.
Pokud se podíváme blíže na ten pozměňovací návrh, tak od ledna 2023 vzrostly například limity na ceny sociálních služeb, které si lidé z příspěvku na péči platí. To znamená, že pečovatelské a asistenční služby podražily poté, co Ministerstvo práce a sociálních věcí - a my jsme je na to upozorňovali dnes a denně - v lednu zvedlo limity pro maximální možné ceny v úhradové vyhlášce na 155 korun na hodinu, tedy o 20 korun víc, než to bylo dřív, ale příspěvek na péči rezort nezvedl. V tuto chvíli budeme ještě tyto rodiny, které doma pečují - a víme, že domácí péče je levnější než ta péče pobytová - tak je ještě budeme bít tím, že jim zrušíme slevu na manžela a manželku. ***
