(16.10 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Naposledy se příspěvek na péči zvyšoval v roce 2018, bylo to za vlády Andreje Babiše, kdy ve třetím a čtvrtém stupni, to znamená ve čtvrtém stupni úplné závislosti byl zvýšen z 13 200 na 19 200 a u těžké závislosti, což je třetí stupeň, byl zvýšen z 9 900 na 13 900. Ta aktuální výše příspěvku na péči tedy nebyla změněna více než pět let. A já bych moc rád chtěl požádat poslance z vládní koalice i z opozičních lavic, aby mi tento pozměňovací návrh, který jsme podali společně se svými kolegy z výboru pro sociální politiku, podpořili.
Když se potom podíváme na tu důvodovou zprávu, tak to nové navržení podmínek pro možnost uplatnění si slevy na manžela nebo manželku v rámci daních z příjmů by v praxi znamenalo, že vlastně sleva na manžela, který je držitelem průkazu ZTP/P, bude dostupná pro podstatně méně poplatníků, než je v tuto chvíli. Podmínka je tam té společně hospodařící domácnosti s vyživovaných dítětem poplatníka do tří let věku a to by znamenalo, že by slevu bylo možné uplatnit pouze po určité omezené časové období, tedy pouze do tří let věku dítěte v té rodině. Ekonomická situace takovýchto rodin, to všichni víme, je často velmi složitá. Jeden z manželů přináší do rodinného rozpočtu třeba částku 68 000 korun za to zdaňovací období, nebo třeba i méně, a sleva na dani z příjmu je, jak už říkám, proto poměrně prostě významným příspěvkem do toho rodinného rozpočtu.
Co je třeba dále brát do úvahy, je, že se jedná o manžela, který má tedy přiznaný nárok na průkaz ZTP/P, to je osoba se zdravotním postižením, a ta má samozřejmě velmi omezený výběr na vhodná pracovní místa. Tam lze tedy očekávat, že navrhovaná změna nepovede k tomu, že manžel, na kterého je sleva uplatněna, si vyhledá hned nové, lepší placené zaměstnání, ale spíše dojde k tomu, že tyto rodiny budou žádat o dávky státní sociální podpory, například příspěvku na bydlení, a v některých případech, a to je horší o mnoho, to budou dávky v hmotné nouzi, například u doplatku na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci. To je tento pozměňovací návrh.
Ten další, ten se týká brigádníků. Tato vládní koalice, respektive pozměňovací návrh tady tento vylučuje z okruhu plátců pojistného z dohody o provedení práce nezaopatřené děti, které se připravují na své budoucí povolání, pokud u nich příjem zaúčtovaný do kalendářního měsíce od všech zaměstnavatelů překročí tu rozhodnou částku podle zákona o nemocenském pojištění, to znamená těch 10 000 korun. My prostě chceme, aby ten návrh zachovával současný stav, poněvadž u těch brigádníků, kteří se snaží vydělávat peníze, protože jsou studující, tak by mohli přijít až o polovinu toho svého výdělku, a je to stav velmi žádoucí, poněvadž tento pozměňovací návrh má rovněž zabránit tomu, aby ti lidé nebyli pořád u například možnosti sezónního přivýdělku někde uvrženi do šedé ekonomiky.
V případě nezaopatřených dětí, které se soustavně tedy připravují na své budoucí povolání, je možnost jejich zaměstnávání příležitost na sezónní práce v pracovním poměru samozřejmě zcela nereálná, proto tady bych chtěl znovu posunout dál brigády, tak jak jsme je posunuli v tom minulém volebním období, kdy vlastně brigády a praktické výuky nebyly započítávány do společného příjmu rodiny u přídavku na děti, a tady v tomto volebním období se prosadilo, že se nebudou započítávat brigády ani praktická výuka do společného příjmu rodiny u příspěvku na bydlení. Takže v tomto bych chtěl pokračovat dál, aby prostě ti, kteří mají touhu pracovat a zároveň i studovat, nebyli uvrženi úplně zbytečně do šedé ekonomiky, poněvadž my víme, že když ta šedá ekonomika funguje, nevybírá se tolik například z hlediska důchodového pojištění a průběžného důchodového systému.
Takže toto jsou mé dva pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím i v podrobné rozpravě. Děkuji moc za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak já děkuji. A poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Kobza. Máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den, dobré odpoledne. Dovolte mi krátce představit a zdůvodnit můj pozměňovací návrh, který pod číslem 3042 byl vložen do systému. Navrhuji v něm z takzvaného vládního konsolidačního balíku vypustit jakékoliv zvyšování odvodů živnostníků na sociální pojištění. Živnostníci a osoby výdělečně činné to mají ve stávajícím systému už takhle dost těžké a myslím si, že valit na ně další zatížení je nečestné a nesportovní.
Vláda konkrétně navrhuje zvýšit minimální roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění placené osobami samostatně výdělečně činnými z dosavadních 50 % daňového základu na 55 % tohoto základu. A není to zdaleka všechno. Vláda rovněž zcela nesystémově navrhuje o 10 % zvýšit vyměřovací základ pro placení důchodového pojištění i u osob samostatně výdělečně činných ve druhém a třetím pásmu daňového režimu. V prvním pásmu paušální daně pak má být toto pojistné v dalších třech letech zvyšováno v souvislosti s navrhovaným růstem minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, u kterých se postupně do roku 2026 zvýší ze současných 25 % průměrné mzdy na 40 % průměrné mzdy. Přitom se jedná o oddělenou problematiku. Dosud byla daňová povinnost v takzvaném paušálním režimu ve všech pásmech současně stanovena samostatně vždy k 1. 1. příslušného kalendářního roku jako jedna souhrnná částka reprezentující daň z příjmu, zdravotní i sociální pojištění. Zálohové placení pojistných odvodů u živnostníků vedoucí k evidenci příjmů a výdajů a daní podle přesného zisku bylo konstruováno odlišně. Ale to není to hlavní. Razantní zvýšení pojistných odvodů živnostníkům plánované Fialovou vládou je především zcela nesmyslné, nespravedlivé a kontraproduktivní. U řady živnostníků, zejména u těch s nižšími příjmy a obraty a s vyššími náklady, což je typicky na venkově, řemeslníků, drobných obchodníků a podobně, pak může být - a podle všeho bude - doslova likvidační.
Je nutné si především uvědomit, že režim zdanění živnostníků a charakter jejich činnosti jsou zcela odlišné od režimu zaměstnaneckého. Pojistné a daňové odvody totiž nejsou zdaleka jedinými finančními povinnostmi živnostníků vůči státu. Týkají se jejich platby DPH, spotřebních daní, daně z nemovitosti, ty všechny vláda nyní rovněž zvyšuje, až po odvody ze zaměstnance, pokud nějaké mají. Živnostníci plní nezastupitelnou úlohu v ekonomice státu nejen coby zaměstnavatelé, tvůrci HDP, a ti, co zajišťují financování provozu státu, ale rovněž jako nezastupitelní poskytovatelé mnoha druhů služeb, prodejci zboží a podobně. Což zejména v dnešní době, když někdo potřebuje na nemovitosti něco opravit, tak sehnat zedníka nebo instalatéra nebo pokrývače je téměř nad lidské síly. A zase z druhé strany je nad lidské síly těchto řemeslníků stihnout všechno opravit, co je zapotřebí. Proto nelze sazby jejich odvodů mechanicky porovnávat s těmito sazbami u zaměstnanců. ***
