(11.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
A ještě jednou a trochu z jiného úhlu k dani z přidané hodnoty. Snížená daň z přidané hodnoty, tedy daň uplatňovaná na zboží základní životní potřeby, která nyní ještě činí 10 % a kterou hodlá vláda zvýšit na 12 %, je už nyní v České republice nejvyšší ze zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti Mazars zveřejněné nedávno na jejím webu. Tato společnost zde porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy. Studie upozorňuje na to, že už nyní jsou snížené sazby DPH v České republice vyšší než v okolních zemích. Polsko uplatňuje snížené sazby ve výši 8 a 5 %, Slovensko ve výši 10 a 5 %, Rakousko 13 a 10 %, Německo využívá jednu sníženou sazbu DPH, a to ve výši 7 %, v Maďarsku jsou snížené sazby ve výši 18 a 5 %. I toto jsou kořeny a důvody toho, proč náš stát ekonomicky chřadne a proč jeho občané chudnou. Lidem je totiž jedno, jestli se zjednoduší daňový systém a budeme mít místo tří jenom dvě daně, ale není jim jedno, jestli jim zvyšujete DPH na základní potraviny a základní věci životní potřeby. Zatímco největším firmám v určitých segmentech podnikání, zejména tam, kde neexistuje volná konkurence a skutečná tržní soutěž a kde jim navíc stát bezdůvodně vyplácí miliardové kompenzace, enormně rostou zisky a cenou za to je rekordní propad životní úrovně našich obyvatel. Příjmy občanů brutálně snižuje dlouhotrvající inflace, jejíž břemeno jednoznačně nejvíce dopadá na běžné pracující občany s nižšími příjmy a na seniory, tedy na domácnosti a rodiny, které ve finále v cenách zboží a služeb zaplatí i zvýšené náklady firem vyvolané politikou této pětikoaliční vlády.
Je to začarovaný kruh, spirála, perpetuum mobile, které mají jednoho společného jmenovatele, a tím je naprostý ekonomický diletantismus této pětikoaliční vlády. Vždy se bohužel můžeme spolehnout na to, že v ekonomické oblasti, a nejenom tam, si tato pětikoaliční vláda zvolí z nabízených řešení to nejhorší možné a pro český stát a jeho občany nejméně výhodné. Já mám z toho pocit, že tato vláda pracuje pro globální zájmy a nikoliv pro Českou republiku a české občany. Jinak si to nedokážu vysvětlit. I proto se v naší zemi už vloni propadly reálné mzdy vůbec nejvíce ze všech členských zemí OECD, tedy ze všech států ekonomicky rozvinutého světa. A to stále trvá. A je to opravdu smutné prvenství.
Vláda k tomu mlčky přihlíží, anebo, a to je ještě horší, tento neblahý trend svými rozhodnutími udržuje, prohlubuje a umocňuje. Což samozřejmě platí i o tomto balíčku, kterému já nemohu říct, že je konsolidační, spíš daňový.
Co naopak v programu a v činnosti vlády v tomto balíčku úplně chybí, jsou úspory, šetření ve výdajích státu, zejména v těch naprosto zbytných a provozních. Ministr Zbyněk Stanjura při představování balíčku v květnu žongloval s čísly a grafy a s tím, kolik miliard škrtne na nejrůznějších dotacích, ale skutek zatím utek, respektive jednotlivá ministerstva začala dokonce prohlašovat, že zas až tak jednoduché nejrůznější dotační programy omezit či zastavit či poškrtat asi nebude. A naopak, současně už se plánují nové dotační tituly. Například na Ministerstvu životního prostředí jde o dotace na opravy starých domů, na Ministerstvu průmyslu a obchodu zase o zavedení firemních dotací na pořízení elektromobilů. To jsou všechno proinflační tlaky, obrovské proinflační tlaky. Samozřejmě, pokud budou vědět všichni, že životní prostředí bude dávat dotace na opravy starých domů, zvednou se ceny stavebních materiálů a zvednou se ceny firem, které to budou dělat - to je prostě pravidlo. Nad tím už zůstává doslova rozum stát a je to až k pláči.
Totéž se dá říct o plánovaném rozpočtu na příští rok. Po schválení konsolidačního balíčku to chvíli vypadalo, že vláda bude chystat rozpočet na rok 2024 s deficitem 210 miliard korun, což byl mírný pokles proti původnímu plánu. Ale nemylte se, to už je minulost. Dnes víme, že tento deficit bude o 42 miliard korun vyšší, a je otázkou, zda jde o konečné číslo. A co výdajové rámce na roky 2025 a 2026, které vláda schválila a se kterými vyjádřila hluboký nesouhlas i Národní rozpočtová rada vlády z důvodu jejich nesouladu s konsolidačním balíčkem i s projednávanou první verzí rozpočtu na příští rok? Pokud pětikoaliční vláda dodrží letošní plánovaný deficit a ty dva další, zadluží celkem náš stát za čtyři roky svého působení o 1,16 bilionu korun. To je víc než třetina celkového státního dluhu, přestože funkční období této vlády bude tvořit pouhou devítinu doby od listopadu roku 1989. Tato čísla vypovídají téměř za vše.
Připojím ještě názor České národní banky na konsolidační balíček, který jsem zmínil v úvodu svého vystoupení. Česká národní banka konstatuje, že takzvaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Říká to ve své nedávno zveřejněné zprávě o měnové politice. Konsolidační balíček má dle této zprávy ve své stávající podobě celou řadu proinflačních prvků. Podle této zprávy navíc připravovaný konsolidační balíček úpravami nepřímých daní lidem inflaci dokonce zvýší, zatímco firmám zase zvýší marže. To je tedy opravdu skvělé. A dále, přesuny vybraného zboží mezi položky daněné nižší sazbou daně z přidané hodnoty se do konečných cen podle centrální banky i podle mě promítnou... podle centrální banky promítnou jen částečně a podle mě vůbec. Firmy a prodejci si totiž v celé řadě případů místo... pouze navýší marže. A my v SPD říkáme už několik měsíců přesně totéž.
Dámy a pánové, sto procent dnes projednávaného vládního návrhu je zaměřeno na příjmy státního rozpočtu, tedy v překladu na zvyšování daní a na další tahání peněz z kapes daňových poplatníků. Ekonomické a sociální prostředí země to citelně zhorší. Ekonomický výkon v důsledku toho dále a razantněji zpomalí a výběr daní nebude ani zdaleka takový, s jakým dnes vláda počítá. Což už se stalo ostatně několikrát, a my jsme to říkali například u toho, když vláda zaváděla windfall tax.
Uvedu aspoň jeden konkrétní případ. Například zvýšení spotřební daně u určitých komodit nad určitou únosnou míru nikdy nevede ani k vládou předpokládanému vyššímu výběru této daně. A z toho důvodu, že kvůli vysoké finální ceně klesne domácí poptávka, občané, ale i možná zejména příslušné obchodní firmy dané zboží poptávají a nakupují v blízkém zahraničí, kde je jeho cena významně nižší. S tím přesně koresponduje aktuální situace na trhu s tabákovými výrobky, které kvůli jejich vysokým spotřebním daním a výsledným cenám čeští občané nakupují v Polsku, a státní rozpočet tak přichází o miliardy korun, protože ta krabička je tam o třetinu levnější než České republice. Dokládá to i aktuální šetření společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy pro obchody a gastronomické podniky v České republice i v Polsku, a finanční investiční společnosti BH Securities, na kterém se podílel i její zaměstnanec a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček. Dle této analýzy ze zhruba 14 % cigaret spotřebovaných v České republice nevybral český rozpočet spotřební daň ani daň z přidané hodnoty, jelikož byly zakoupeny v zahraničí. A navíc díky markantně nižší ceně cigaret v Polsku zaplatili čeští občané do polského státního rozpočtu jen na spotřební dani a na dani z přidané hodnoty za tabákové výrobky vloni v přepočtu 5 miliard korun. Takže ano, tato pětikoaliční vláda má svým způsobem pravdu, když říká, že zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků, cigaret a lihu zvýší příjmy státního rozpočtu. Ale bohužel toho polského, nikoliv toho českého. ***