(13.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další je přihlášen s faktickou poznámkou pan místopředseda Havlíček.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: To se budeme vracet, pane ministře, co bylo před třemi, dvěma lety, co bylo na tom ministerstvu. Vždyť víte, že se to vyvíjí, strašně dynamicky se to vyvíjí. A podstatné je to, jak se k tomu postavíte vždycky v daném roce nebo v daném období. A my dneska říkáme, těch 50 miliard dokážeme vyskládat tak a tak. 20 miliard, na tom se shodneme, úspory na jednotlivých rezortech, v zásadě podobně, jako děláte vy. Dále říkáme, že bychom, a to je taky tam, kde jsme podobně s vámi, zvýšili některé - já tomu říkám daně z neřesti, to jsou ty spotřebky a tak dál, bavme se o tom, do kolika miliard bychom se vešli. Ten zbytek už si nerozumíme. My bychom nechali EET, vy jste ho zrušili. Můžeme se bavit o tom, kolik miliard by to definitivně bylo, ale my si myslíme, že bychom se zvýšeným a řekněme důslednějším výběrem daní takhle postupně k těm 50 miliardám dostali. A možná bychom tam ještě rozporovali 4 - 5 miliard korun. Takže my to zde předkládáme ne v tom absolutním detailu, nemáme ty týmy, co máte vy, ale to je to naše tempo, kterým my bychom chtěli jít.
Ale já mám hrozný strach o jinou věc, pane ministře - jak to bude za tři čtyři roky? Vy dneska něco uhrajete. Ale přece musíme všichni vědět, že ten rozpočet, ten deficit je dán, nebo ten výsledek, rozdílem mezi příjmy a výdaji. Škrtat se dá, nepochybně, a možná ještě víc, než říkáte vy. Ale jednou narazíme na to, že nám ty příjmy budou chybět. To je prostě reálné. A víte sám velmi dobře, že už vás začíná pomalu dobíhat to, že roste HDP málo. Strašně těžko se s tím dnes pracuje, protože prostě to dojde, ty výdaje. A my nutně potřebujeme, abychom rostli. Ano, abychom to třeba dostali na tu dobu, která pro nás byla výhodná, to přiznávám, mezi rokem 2014 až 2019. K tomu se chceme dostat. Ale všichni víme, že když tady ty investice zarazíme a nebudou, tak prostě budeme mít problém za těch pár let a nebude už to kde brát. To je to, z čeho já mám větší strach, než z toho, popravdě řečeno, pane ministře, jestli budete mít saldo 252 nebo 270 miliard. To si myslím, že není to nejpodstatnější vůbec.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana ministra Stanjury. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych samozřejmě přivítal vážnou politickou debatu na toto téma. Kvazimandatorní a mandatorní výdaje jsou vyšší než všechny příjmy státu. To tak prostě je. A bez zásadních změn v těch největších systémech to tak prostě zůstane.
Co se týče hospodářského růstu. Já trvám na tom, že vláda nemůže být státní plánovací komise, sejde se a určí, které jsou perspektivní obory, na jaké to bude dělat například dotačním titulem a podobně. To si fakt myslím, že je to chybná cesta a nikam nevede. Vždycky se musí udělat ten mezinárodní kontext. A vy to často děláte, pane místopředsedo. Od toho je ta debata a já bych řekl, že je fakt racionální.
Já jenom říkám, že těch vašich 50 miliard by byla pravda za předpokladu, že by nerostly mandatorní výdaje. Jenomže my se bavíme o snižování strukturálního schodku a mandatorní výdaje jsou ty, které mají podstatnou část toho strukturálního salda. Takže ano, na provozních úsporách se shodneme. Děláme to potřetí. A máte pravdu, poprvé je to těžké, podruhé je to těžší, potřetí je to ještě těžší a narazíte na nějaký strop, to tak je. A já si myslím, že k tomu stropu se už pomalu blížíme. Nejdřív musíme nainvestovat do digitalizace, abychom mohli rušit agendy a snížit počet úředníků. Takže nejdřív nainvestujete, bez toho to nejde, pak ta úspora bude v příštím volebním období. To tak je, ale přesto to uděláme, protože bez toho ta úspora nebude nikdy. Proto jsem říkal, že ta inflace je pro státní rozpočet nepříznivý faktor. Je to tak, prostě ty inflační výdaje jsou větší než inflační příjmy, když to nazvu takhle zjednodušeně. Proto je v našem společném zájmu, aby inflace byla mezi 2 a 3, nebo nejlépe v inflačním cíli do 2 %. A všechny renomované agentury, instituce předpokládají ve svých prognózách, že příští rok by mohl být kolem 2,4 - 2,5 celoroční index inflace, což bychom se dostali tam, na co jsme byli roky zvyklí a bude se i lépe... (Předsedající: Čas.) Ale musíme přijít a nalézt společně například PPP projekty a jiné zdroje do investic. To já s vámi souhlasím.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikdo další se s faktickou poznámkou nehlásí, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Milan Wenzl, připraví se pan poslanec Tomáš Helebrant. Jenom upozorňuji, že jsme ve třetím čtení a nebylo schváleno jednání po 14. hodině, to znamená, ve 14 hodin přeruším jednání Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Wenzl: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, opakování je matka moudrosti, proto bych rád připomněl panu ministrovi financí, že sám před volbami hrdě odmítal zvýšení daní z nemovitosti. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme, hlásala i pětikoalice a opětovně tak lhala voličům v předvolební kampani. Přece mít kde bydlet, to není žádný luxus. My odmítáme vyšší zdanění nemovitosti. Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt, dům, za to, že si koupí pozemek, koupí si provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe, svoji rodinu.
Nápad na zvýšení daně z nemovitých věcí je opravdu nebezpečný. Jednalo by se o trest za to, že si občan pořídí vlastní bydlení. Občan, který si koupí pozemek, musí zaplatit daň. Občan, který si koupí projekt, když chce stavět domek, musí zaplatit daň. Najme si firmu, která mu bude stavět, a on musí zase zaplatit daň. Proč občan je trestán za to, že od státu nic nechce, a musí platit nepřiměřené daně? On si ty peníze našetřil, aby si mohl postavit, ale on to musí teď zdanit. Je to jako v pohádce - uhlíři, zaplať! Nezaplatíš, přijde exekutor a to, co sis postavil, tak ti zabavíme. Současně se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a doplatí na to opět kdo? No občané a nájemníci. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídí vlastní bydlení. To rozhodně není správná cesta. Stát by měl občany spíš podporovat.
Osm let jsem byl starostou Prahy 15. Byl jsem jedním z 57 starostů, který byl proti zvyšování daní z nemovitých věcí. Proto nemůžu hlasovat pro tento návrh, neboť jsem zde proto - a já myslím, že i všichni ostatní - abychom hájili zájmy občanů. A taky všichni občané by měli vědět, že kromě několikanásobně zvýšené daně z nemovitosti, které na nás chystá vláda, tak Evropská unie schválila v prosinci v roce 2022 ekologické daně, které se mimo jiné týkají i nemovitých věcí. O tom tady raději nikdo nehovoří. Pouze včera se o tom zmínil pan předseda Andrej Babiš. Nejprve musíme dostat finanční dardu od naší vlády, a teprve potom bude hotovo. Předhodili nám na stůl ekologické daně s poznámkou - my za to nemůžeme, to Unie. Jen pro úplnost, Unie to odsouhlasila za našeho předsednictví v prosinci v roce 2022. A kdo byl předsedou? No přece pan premiér Fiala.
Je jasné, že vláda chce jenom zvyšovat daně a ne snižovat výdaje. Takové zvýšení daní tak bezprostředně není vidět. ***
