(18.40 hodin)
(pokračuje Petr Fifka)
S ohledem na povahu a citlivost projednávané materie byly úpravy navržené pozměňovacím návrhem projednány se všemi zúčastněnými stranami, to znamená jak na popud Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak projednány i s lékárnickou komorou nebo s distributory. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak proti návrhu neměl žádné připomínky. Lze tedy konstatovat, že pozměňovací návrh je zmíněnými subjekty podporován, a proto bych vás požádal i, aby tento pozměňovací návrh byl podpořen Poslaneckou sněmovnou.
Předkládaný pozměňovací návrh zahrnuje úpravu, která si klade za cíl následující.
Za prvé zjednodušení nahlížení do lékového záznamu pacientů, to znamená, odstranění nedostatků zjištěných v praxi. Dochází k zobecnění v tom smyslu, že nově nebude nezbytné vyžadovat číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, nýbrž ověření bude možné provést na základě jakéhokoliv identifikačního dokladu, jehož číslo je možné ověřit prostřednictvím registru obyvatel. Zvolené řešení v praxi pomůže tomu, aby na lékový záznam dítěte mohl nahlížet skrze identifikační doklad rodiče lékař, který dítěti běžně nepředepisuje.
Za druhé zvýšení frekvence poskytování dat z lékáren do systému eRecept o nedostatkových léčivech a využití dat ve prospěch pacientů. Při předepisování léčiva tak lékař uvidí, zda je předepisovaný léčivý přípravek dostupný v okolních lékárnách, a pacient si bude moci v aplikaci nebo na webu eRecept ověřit dostupnost léků s příznakem omezená dostupnost v lékárnách, což přispěje k vyšší informaci pacienta.
Za třetí změna v systému přidělování kódu SÚKL, kdy SÚKL bude přidělovat pro účely hlášení, distribuce a výdeje léčiv kódy distributorům, jejich skladům a lékárnám a jejich výdejním místům. Na základě toho bude SÚKL schopen zjistit, do jakých lékáren byly léčivé přípravky distribuovány a zda jsou tato léčiva ještě v konkrétní lékárně, či již byla vydána. V důsledku toho bude získán vyšší přehled o dostupnosti léčiv na trhu v České republice.
Za čtvrté změnu nahlížení na elektronický recept, kdy na eRecept bude moct nahlédnout například farmaceutický asistent, přičemž nyní to může farmaceut, a sdělit pacientovi, zda je předepsaný léčivý přípravek v lékárně skladem, což opět přispěje k vyšší informovanosti a k vyššímu komfortu pacientů.
Za páté úprava zpřesnění přestupku a jeho skutkové podstaty pro případy, kdy bude z České republiky vyvážena krevní plazma, která byla odebrána v rozporu s podmínkami stanovenými souhlasy Ministerstva zdravotnictví, přičemž tato změna významně přispěje ke schopnosti České republiky, respektive jejích správních orgánů, účinně vymáhat právní regulaci a rovněž úprava přispěje k právní jistotě adresátů normy.
Za šesté úprava předepisování léčivých přípravků a jejich výdej prostřednictvím mezinárodně nechráněného názvu léčivé látky, takzvaná generická preskripce, což zvýší dostupnost pacienty, a opět to lze považovat za propacientský přístup.
Za sedmé stanovení pravomoci Ministerstva zdravotnictví dočasně upravit podmínky pro distribuci, předepisování nebo výdej léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, neboť nyní je tato pravomoc definována neurčitě. Dojde tedy k nápravě výkladových obtíží již existující právní regulace.
Za osmé zavedení možnosti, kdy léčivé přípravky dovezené v případech mimořádné potřeby na základě výjimek podle zákona o léčivech, které nahrazují léčivé přípravky s příznakem omezená dostupnost, mohou být hrazeny pojišťovnami na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, což opět podpoří reakceschopnost a reflexi aktuální potřeby pacientů.
A konečně za deváté zavedení možnosti SÚKLu ohledně vydání rozhodnutí, kterým dočasně stanoví nebo změní maximální cenu a výši a podmínky úhrady léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, u kterého hrozí nebo nastala nedostupnost; případně léčivého přípravku, který je významný z hlediska ochrany pacientů a veřejného zdraví. I tento návrh respektuje potřeby pacientů.
Tolik představení prvního návrhu komplexního koaličního pozměňovacího návrhu. Odkazuji se na důvodovou zprávu, kterou máte v systému.
Druhým dokumentem je sněmovní dokument 3346, což je více či méně legislativně technická úprava. Týká se § 77, kdy v reakci na chronologii vývoje legislativního procesu, kdy se původně předpokládalo, že tisk 461, to znamená návrh zákona č. 375, o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a zákona č. 378, o léčivech, bude projednán Poslaneckou sněmovnou dříve než tisk 476. Z tohoto důvodu dochází k přečíslování některých paragrafů tak, aby celý dokument dával smysl.
Dále předkládám pozměňovací návrh číslo 3304, kterým se do dílu 3 § 23 doplňuje odst. 27 - ustanovení zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů se nepoužijí v případě distributora nebo provozovatele lékárny, pokud v rámci své obchodní činnosti nakupuje, prodává nebo distribuuje potraviny pro zvláštní účely doplňky stravy, počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, bylinné čaje, přijímá nebo poskytuje služby související s nákupem, prodejem nebo distribucí produktů a výrobků u písmene a) a zprostředkovává činnost podle písmene a) a b).
Tady si dovolím vysvětlit tuto záležitost. Smysl zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách má chránit menší před těmi většími. Je to tedy původně aplikováno na mocné obchodní řetězce a na jejich menší dodavatele. Ovšem kauzalita v případě lékárenského obchodu je jiná. Možná se ptáte, proč se tady bavíme o potravinách? Řada z vás, když přijde do lékárny pro volně prodejný lék, si možná ani neuvědomí, že ty léky nemají status léků, ale jsou to takzvané doplňky stravy nebo potraviny pro zvláštní účely. Z tohohle toho důvodu jak distributorům léčiv, tak lékárnám nastává prostě nemilá situace, že musí vést dvojí evidenci, dvojí fakturaci. Jednak je to zejména pro ty malé lékárny významná administrativní zátěž navíc, a navíc tady dochází ještě k jedné záležitosti. Povinná splatnost, která je zde míněna 30 dnů, v případě lékárny je velmi nevýhodná, protože jsou to právě velkodistributoři léčiv, kteří zejména ty malé lékárny, které potřebujeme nutně zachovat při životě, svým způsobem úvěrují tím, že jim poskytují daleko vyšší splatnosti, a to 60 až 90 dnů, a implementací tohoto zákona, aniž bychom se zamysleli nad skutečným dopadem na farmaceutický trh, vlastně znevýhodňujeme naopak ty odběratele, kteří mohou být dodavateli preferováni.
Jenom na doplnění: tento zákon, nebo respektive tato norma, která vyjímá lékárny a distributory léčiv, je implementována v řadě evropských zemí, jako je Německo, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Portugalsko, a dokonce i Slovensko, takže v tomto případě vás poprosím nebo odkazuji na rozsáhlou důvodovou zprávu u sněmovního dokumentu 3304.
Poslední dva pozměňovací návrhy jsou k § 77 odst. 1 písm. h), kdy se jedná o upřesňující změnu původního návrhu ministerstva tak, aby znění... původní znění je aplikováno plošně. Tady ta formulace je dle mého osobního názoru poněkud vágní a zasloužila by si zpřesnit, takže zde je zpřesnění v tom smyslu, aby nové pravidlo, povinnost dodávat do 2 pracovních dnů od obdržení požadavku, se explicitně týkalo léčivých přípravků, jejichž dostupnost je skutečně ohrožena. Toliko sněmovní dokument 3303. ***
