(10.30 hodin)
(pokračuje Lubomír Brož)
Já bych se rád proto zeptal, proč tahle problematika nebyla vyřešena třeba v nedávné novele zákona o veřejných zakázkách, ale to jsem zřejmě pochopil, že je proto, že to nepovažuje za důležité, a chtěl jsem se tedy zeptat, v jakém stavu je příprava této metodiky, zda již proběhla konzultace s Ministerstvem kultury a potom zda přece jenom neuvažuje v budoucnosti o případné změně zákona o veřejných zakázkách, protože jak jsem již říkal, ta metodika je právně nevymahatelná a nezaručuje nám, že by nemohlo dojít v budoucnosti k dalšímu nenávratnému poškození našich památek. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat v této interpelaci. Zahajuji rozpravu a do rozpravy vidím, že se hlásí pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobré ráno, vážení páni poslanci, paní poslankyně, pane předsedající, já jsem obdržel tu interpelaci od pana inženýra Brože 13. 7. 2023. Ta interpelace, jak již zde bylo řečeno, se týkala zadávání veřejných zakázek, konkrétně pak problematiky rekonstrukce Clam-Gallasova paláce v Praze. Já jsem na tuto interpelaci odpovědě a ta odpověď byla poměrně rozsáhlá, ale abych to shrnul, my jsme na základě této interpelace začali komunikovat s Ministerstvem kultury ve věci spolupráce skutečně na přípravě odborné metodiky, která by měla nabídnout správný odborný postup a stavět na příkladech dobré praxe, a i v té věci - a tady dám panu poslanci za pravdu, prostřednictvím pana předsedajícího - že problém není, nebo to, co jsem tam řekl, problém není ten samotný zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje zadavatelům různé postupy, jakým způsobem zadávat s ohledem na předmět veřejné zakázky, jejího plnění, ale i správného použití. K tomu by pak měla následovat odborná metodika, která se týká restaurování památek za účasti odborníků z daného odvětví.
Já bych k tomu chtěl doplnit ještě další informace. Ten zákon je normou, která stanoví pravidla pro soutěž mezi dodavateli. On stanovuje jak různé možnosti postupu v soutěži, vedle toho předkládá i různé varianty řešení, které umožňuje občanské právo, a některá plnění lze realizovat jednoduchými postupy - otevřené výběrové řízení, některé jsou významně složitější právě v samotném zadávacím řízení sjednání. Co ten zákon neupravuje, jsou však potřeby zadavatele, které si zadavatel definuje sám. V tom zákoně třeba nelze hledat otázku na to, zda je třeba postavit dům, či lepší je si ho pronajmout, pokud třeba nějaká obec hledá nějaké prostory. Zákon předpokládá nějakou strategii nákupu, strategii, kterou se zajistí potřeba prostřednictvím adekvátní smlouvy či nějaké série smluvních vztahů, se zadavatelem se předem vyhodnotí a podle toho se rozhodne, jaký z nástrojů a jaký typ smlouvy použije.
Proč to říkám? Předmět té interpelace byl apel na změnu zákona, která by vlastně omezila možnosti zadavatele v zákoně o zadávání veřejných zakázek, aby neumožnila v jedné smlouvě požadovat realizaci stavebních prací i restaurátorských prací. Já jsem přesvědčen, že takovýhle postup by vedl vlastně k - promítli bychom do zákona nějakou typologii řešené otázky, byla by vlastně nepřiměřeně přísným opatřením, neboť součástí zakázky rekonstrukce, a já jsem se díval i na příklady, které pan poslanec uvedl, a nebyly skutečně úspěšně realizovány, by pak musely být všechny ty věci odděleně. Je zde spousta realizací, které naopak lze označit jako úspěšné: chrám svatého Víta v Kutné Hoře - tam byl také poměrně velký objem restaurátorských prací, revitalizace katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, revitalizace kostela svatého Mořice v Olomouci, obnova poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
Co chci říci? Ano, skutečně v rámci rekonstrukce řady objektů, i toho zmíněného, je zde nějaká část, kterou lze definovat jako stavební, pak je zde třeba část, která je restaurátorská, a zadavatel v průběhu toho řešení musí mít nebo měl by mít, a umožňují to i moderní technologie, od skenů fresek, určení, co, kdy, v kterém období se třeba součástí toho domu změnilo a co má být zachováno, ale skutečně nelze předjímat v samotném zákoně o zadávání veřejných zakázek, zda to či ono může být soutěženo tímto specifikem.
Ještě jenom k té rekonstrukci, která vlastně byla předmětem té interpelace. Ona tam nebyla zpochybňována rekonstrukce celková, ale byla tam vyjádřena určitými odborníky nespokojenost s jistou částí restaurátorských služeb. Já si myslím, že skutečně toto se musí řešit per případ tak, jak je vlastně ta zakázka vypisována, od dozoru, kdo je pozván k tomu návrhu, spíše než že bychom tuto možnost ukotvovali pro specifickou činnost právě v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Nemyslím si, že to je ten správný nosič úspěšně realizované restaurátorské práce.
My teď připravujeme strategii veřejných zakázek. Předpokládáme mimo jiné i systematickou podporu pro vzdělávání i pro podporu strategických investic a další cesta podle mě skutečně vede v komunikaci a spolupráci s Ministerstvem kultury, kde se příklady dobré praxe vlastně promítnou do metodiky restaurování kulturních památek, například možnost předchozího zpracování budoucího návrhu.
Já mám velký respekt ke kulturním historickým památkám. Netroufl bych si ohodnotit svoje estetické vnímání krásna, musím říci, že nad některými věcmi, které jsou označovány jako úspěšné rekonstrukce a úspěšná záchrana nějaké památky, někdy trochu žasnu. Jsou to třeba i některé známé případy v Praze, nicméně myslím si, že je nejvhodnější postup míti strategii toho zadávání, jakým způsobem uchopit to, aby ve finále neskončila restaurátorská práce rozčarováním, kdy s velkou slávou odhalíte takto zrestaurovanou věc a lidé se chytí za hlavu, co je výsledek. Ale nosičem skutečně nemůže být zákon o zadávání veřejných zakázek, ale práce, jak je ta zakázka realizována, jak jsou ty stavby koncipovány, a v momentě samozřejmě ten požadavek na výsledek nehraje roli, zda řešitelem je vysoutěžená firma, nebo v rámci celku restaurátorských prací nějaký subdodavatel. To je podle mě vysoce odborná věc týkající se samotného zadavatele a potom spíše té realizace než problém legislativní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nikoho dalšího nevidím, že by se... Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za to obšírné, rozsáhlé vysvětlení panu ministrovi. Jak už jsem říkal, děkuji za jeho písemnou odpověď, byla poměrně rozsáhlá. Určitě se neshodujeme v tom, že si myslím, že by mělo být tohle přikázáno, že by to nemělo být jen na vůli zadavatele. Dovolím si tady třeba odcitovat z odpovědi, kterou jsem dostal: "Dělení veřejných zakázek na části má v zákoně o veřejných zakázkách již od roku 2016 vysokou míru opory, viz například § 18, 35, 101 zákona o veřejných zakázkách. Zadavatelé u nadlimitních veřejných zakázek dokonce musí odůvodňovat, proč veřejnou zakázku na části nerozdělili. To je podle § 217 odst. 2 písm. m) zákona o veřejných zakázkách. Obecně je dělení veřejných zakázek ze strany Ministerstva pro místní rozvoj podporováno. Vede totiž k žádoucím cílům spočívajícím například v přístupu malých a středních podniků, posilování jejich konkurenceschopnosti, či přímější kontakt se specialisty. Dochází také ke snížení cen odstraněním části ceny, kterou si ponechává takzvaný generální dodavatel, a odstranění zpoždění plateb poddodavatelům, kterých se občas generální dodavatelé dopouští." ***
