(17.10 hodin)
(pokračuje Igor Hendrych)
Nemyslím si, že je to krok dobrý, pokud by to tak bylo, byl by eliminován princip subsidiarity a v podstatě by tím zůstala na ocet, nebo v podstatě by bylo eliminováno takzvané komunitní plánování na obcích, které je schopno na mikroúrovni skutečně zjistit v daném území potřebnost, skutečnou potřebnost sociálních služeb. Nemyslím si, že by to byla schopna přenesená působnost v rámci MPSV schopna zjistit tak efektivně, jako je tomu dosud.
Protože tu pan ministr není, očekávám písemnou odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další s interpelací vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, která bude interpelovat pana ministra Jurečku.
Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla zeptat pana ministra Jurečky, zda má vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí nějaký program nebo nějak se chystá řešit to, že opravdu na úřadech práce, aspoň v našem regionu, narůstají počty lidí do 19 let. Podle nejnovější vlastně analýzy úřadu práce je věková struktura, která se prováděla v měsíci září, pro mě tedy aspoň zarážející. Lidí do 19 let jako uchazečů o zaměstnání je registrováno 324. A co je ještě horší, 51 z nich nemají ani dokončeno základní vzdělání. Oproti tomu uchazečů 60+, to znamená lidí, kteří buď celý život pracovali, teď nějakým způsobem přišli o práci, anebo jim zdravotní stav už nedovolí pracovat, těch je 301. To znamená, že lidí, kterých pracovalo, je o 23 méně v evidenci než mladých, zdravých lidí. Chtěla bych se tedy zeptat - a vzhledem k tomu, že tu pan ministr není, očekávám písemnou odpověď - na to, zda ministerstvo chystá nějaký program, aby tito uchazeči byli buď co nejdříve umístěni na trhu práce nebo prošli nějakou rekvalifikací. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Jurečky poprosím další interpelující, a to je paní poslankyně Berkovcová, která bude interpelovat paní ministryni Helenu Langšádlovou. Máte slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, k návrhu konsolidačního balíčku, ke kterému mi už nebude umožněno se vyjádřit, jste nechala přilepit naprosto nesouvisející novelu zákona o veřejných výzkumných institucích. Návrh představuje mimořádně závažný zásah do zákona o veřejných výzkumných institucí a považuji tento zásah za bezdůvodný, neboť nevznikly žádné relevantní analýzy, které by ukázaly, že současná právní úprava přináší problémy a že je potřeba ji naléhavě změnit. Proti tomuto návrhu se postavili zástupci všech vědeckých institucí a Odborový svaz pracovníků vědy a výzkumu, protestní petici proti návrhu podepsalo přes 2 000 vědců a vědkyň a dalších lidí, jímž není osud české vědy lhostejný.
Jak obhájíte, paní ministryně, tento svůj krok, když jste návrh nechala v tichosti načíst až ve druhém čtení jako přílepek? Tím jste nedala šanci odborné diskusi, vyhnula jste se řádnému legislativnímu procesu, připomínkovému řízení, nebyly zpracovány žádné odborné analýzy ani analýza dopadů RIA. Návrh nebyl projednán Radou vlády pro vědu, výzkum a inovace ani Legislativní radou vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní ministryni. Máte slovo, paní ministryně.
Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní poslankyně, já vám děkuju za tento dotaz a jsem ráda, že mám příležitost některé věci, které zde zazněly, vysvětlit.
První věc, zda takovýto návrh přílepkem je, nebo není. Takovýto návrh přílepkem není. Je to zcela standardní legislativní proces, kdy poslanci podávají pozměňovací návrhy k návrhu základnímu. Celý konsolidační balíček nehovoří jenom o fiskálních změnách, fiskálních úsporách, ale přímo v textu konsolidačního balíčku je napsáno, že jsou to také kroky vedoucí k vyšší efektivitě využívání veřejných zdrojů jako takových. To je v tom základu.
Konsolidační balíček kromě jiného otevírá zákon č. 341/2005. Když to posuzoval Ústavní soud, co je nebo není přílepek, tak se tam sledovaly tři faktory. Prvním faktorem, jestli ten zákon, ke kterému je pozměňovací návrh podáván, je otevřen v tom základu předloženém. Toto je splněno. Ano, tento zákon je otevřen vlastně v tom základu konsolidačního balíčku. Druhý faktor, který byl sledován, jestli nebyla obejita vláda. Ne, v tomto případě rozhodně nebyla obejita vláda, protože toto bylo připravováno už v souvislosti s konsolidačním balíčkem, bylo to projednáváno na vládě, a dokonce toto bylo připraveno ve spolupráci s panem ministrem Šalomounem, předsedou Legislativní rady vlády, a já jsem se na tom podílela v té komunikaci, protože jsem považovala za důležité to nedat přímo do konsolidačního balíčku, kde nebyl dostatečný prostor, abychom to projednali i se všemi rezorty, ale především s Akademií věd. Byla samozřejmě o tom informována i Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, byla opakovaně o tom informována.
Co se týče toho projednávání, od začátku u toho byla Akademie věd, která i podpořila tuto legislativní úpravu. A také platí, že to bylo detailně projednáno úplně se všemi rezorty, kterých se to týká a které nepotvrzují to, co říkáte.
Ministerstva opravdu si stěžovala dlouhodobě na to, že spolupráce s veřejnými výzkumnými institucemi v podobě rezortních výzkumných organizací není dobrá a neumožňuje jim spolupráci tak, aby výzkumné organizace přispívaly k výzkumným potřebám rezortů. Ono je to opravdu tak, že my institucionální podporu v tuhle chvíli dáváme téměř dvěma stům výzkumných organizací, ať jsou to vámi zmíněné veřejné výzkumné instituce, nebo vysoké školy, anebo i další výzkumné organizace zřizované rezorty, a nešťastné je, že od samého počátku tímto zákonem byly ustanoveny, upraveny dva velmi rozdílné subjekty. Jednou skupinou těchto subjektů je 54 veřejných výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd, z toho 52 ústavů, ale pak je to 17 výzkumných organizací rezortů, které však - v jiných případech výzkumné organizace rezortů a standardy výzkumů se musí dodržovat úplně ve všech výzkumných organizací, bez ohledu na to, jestli jsou to veřejné výzkumné instituce, nebo mají jiný charakter, musí být dodržovány. Ty výzkumné organizace rezortů opravdu hrají jinou roli a moc prosím, aby nebyla opakována ta nepravda, kterou tady říkala už minule, bylo to 7. 9., paní kolegyně Adámková. Na vás se neobrátily všechny ty veřejně výzkumné instituce. Ten dopis, z kterého citovala, ne pravdivě citovala, jsem získala potom v kopii, a oni se na vás neobrátili. Obrátili se na vás odboráři. Dokonce některé veřejné výzkumné instituce právě od toho se distancovaly.
K tomu, co jste tady ještě zmiňovala, ty principy, výzkumy. Jak bylo řečeno, musí dodržovat všechny výzkumné organizace, které jsou na seznamu výzkumných organizací, zejména ty, které dostávají institucionální podporu, a jsou to standardy, které jsou dány nejenom zákonem č. 130 o výzkumu, ale jsou dány Frascati manuálem, jsou dány i Bonnskou deklarací a můžeme se potom pobavit, na jakých principech musí všechny výzkumné organizace fungovat. Jeden z těch principů - a určitě se k tomu ráda vrátím v další diskusi - je princip, že vlastně jedná se o propojení principů shora dolů a principu zdola nahoru. To znamená, že je naprosto v pořádku, že stát si stanovuje výzkumná témata. Děje se to i například při udělování účelové podpory, ale určitě se k tomu případně dostaneme v další diskusi. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní ministryně. Je zájem ještě o doplňující dotaz. ***
