Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - prvé čtení

Než se tak stane, načtu došlé omluvy. Pekarová Adamová se omlouvá od 9.45 do 11.15 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Adámková Věra do 13.30 ze zdravotních důvodů, Babišová Andrea od 13.30 do 15 hodin z důvodů pracovních, pan poslanec Kohajda Michal od 15 hodin z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Maříková Karla od 13 do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Munzar Vojtěch od 14 hodin z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Olšáková Eliška od 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Pokorná Jermanová Jaroslava od 16 hodin z rodinných důvodů, Salvetr Rudolf od 17.30 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů, pan místopředseda Skopeček Jan od 14 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Svoboda Pavel od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Špičák Julius od 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vondráček Radek do 15 hodin z pracovních důvodů, Ženíšek Marek od 19 do 21 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Blažek Pavel od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Rakušan Vít od 18 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Vlastimil Válek od 11 a následně od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Pošarová naopak omluvu ruší.

Nyní mám ještě tu milou povinnost přivítat na galerii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana předsedu Ruslana Stefančuka z Nejvyšší rady Ukrajiny. (Host zdraví přítomné.) Pan předseda je zde v České republice na oficiální návštěvě a včera jsme společně hostili druhý parlamentní summit Mezinárodní krymské platformy, kterého se účastnilo na pět desítek zemí z celého světa. Pane předsedo, vítejte. (Potlesk z pravé části sálu.)

A nyní bychom měli pokračovat v přerušené rozpravě, v níž je přihlášen pan poslanec Zborovský, který je přítomen. Žádná faktická před ním není. Doufám, že je to tak v pořádku. Takže prosím, pane poslanče, můžete vystoupit, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zde uvedl důvody, proč budu hlasovat pro návrh státního rozpočtu na příští rok.

Pro Českou republiku je klíčové, abychom v dohledné době zastavili rostoucí trend zadlužování. Rozumím tomu, že pro běžného občana je státní rozpočet něco obtížně uchopitelného, nicméně státní rozpočet si můžeme představit třeba jako rodinný rozpočet. Jestliže má domácnost dané výdaje, musí také hledět na to, aby k tomu měla odpovídající příjmy. Pokud se výdaje a příjmy domácnosti nevyrovnají, vzniká disproporce. Pak nezbývá nic jiného než buď výdaje snížit, nebo zvýšit příjmy, případně musí zvolit kombinaci obojího. Další možností je vzít si prostě půjčku. Není nic špatného vzít si úvěr na investice, jako je třeba pořízení nemovitosti. Problém ale je si půjčovat na běžný provoz domácnosti a něco obdobného se dnes děje na státní úrovni, kdy si půjčujeme i na běžný provoz státu. Zásadní je, že každá půjčka generuje náklad v podobě úroku a tento úrok v případě státu nezadržitelně roste. Je třeba si uvědomit, že výdaj v podobě úroku nepřináší občanům vůbec nic. Nepostavíme za něj žádné dálnice, nepostavíme za něj žádnou školku nebo nemocnici. Jsou to prostě výdaje, které platíme za to, že jsme ochotni se zadlužovat.

Rozhodně nesouhlasím s tím, jak opozice bagatelizuje zadlužení naší země tím, že činí pouze 44 % HDP, a srovnává ho například se zadlužením Německa. Ano, Německo má zadlužení asi 65 % HDP, ale podstatné je, že si na finančních trzích půjčuje za skoro poloviční úrok oproti nám. Nás přece musejí zajímat tvrdá data, a to, kolik skutečně každý rok zaplatíme jenom na úrocích z dluhu, tedy na takzvané dluhové službě. Jestliže ještě v roce 2020 činila tato dluhová služba 40 miliard korun, letos to bude již 70 miliard korun a v roce nadcházejícím 95 miliard korun. Jinými slovy, v roce 2020 tvořil úrok ze státního dluhu 2,17 % veškerých výdajů rozpočtu a příští rok už to bude 4,33 % rozpočtu, tedy dvojnásobek. Nárůst dluhu nastartovaný v roce 2020 se nám enormně prodražuje, a čím větší koláč státních výdajů ukrajuje úrok, tím logicky méně zbývá na ostatní výdaje, jakými jsou školství nebo investice do dopravy.

Proto je pro mě zásadní, že návrh státního rozpočtu na příští rok pokračuje v trendu postupného snižování schodku státního rozpočtu. Bylo by naivní si myslet, že během jednoho či dvou let bude vymazaný strukturální deficit rozpočtu, který způsobila předchozí vláda. I díky krokům, byť nepopulárním, které dělá vláda současná, bude v příštím roce ale i v letech následujících deficit postupně snižovaný a já pevně doufám, že každý zodpovědný volič toto ocení.

Dalším důvodem, proč má návrh rozpočtu moji podporu, je fakt, že ministerstva šetří na svém provozu. Budu mluvit jen za ministerstva v gesci KDU-ČSL. U MPSV by šetření znamenalo snižování důchodů či sociálních dávek, to však nepřipustíme. Naopak důchody za naší vlády rekordně vzrostly, jsou na úrovni poloviny průměrné mzdy. Ministr Jurečka plánuje šetřit na provozu tím, že se bude postupně snižovat počet úředníků, a to díky digitalizaci rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení či žádosti o důchod. Nepůjde ovšem o tupé propouštění zaměstnanců, ale o to, že zaměstnanci odcházející do důchodu již nebudou nahrazováni novými a tím bude přirozeně klesat počet zaměstnanců ministerstva. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak plánuje v příštím roce a půl snížit počet zaměstnanců o 2 500. I díky těmto úsporám dokázal ministr Jurečka vyjednat navýšení rodičovského příspěvku o 50 000 korun, i díky lidovcům tedy bude rodičák o 50 000 korun vyšší.

Ministerstvo životního prostředí také bude šetřit na svém provozu. Z národních zdrojů je rozpočtováno pro rok následující 6,3 miliardy korun, což je výrazné snížení oproti letošním 8,15 miliardy korun. Co je podstatné, ministerstvo nebude šetřit na programech, které cílí na podporu bydlení a energetické úspory českých domácností, které jsou financovány z evropských peněz.

V případě Ministerstva zemědělství počítá návrh rozpočtu na rok 2024 snížení u národních zemědělských dotací objem peněz z 2,7 miliardy na 2,5 miliardy korun. Zásadní je zachovat pokrytí základních programů, jako jsou podpory pro potravinové banky nebo podpora welfare, tedy zlepšení životních podmínek pro zvířata. Avizovaná úspora 10,4 miliardy korun vychází ze střednědobého výhledu, kdy se počítalo s navýšením finančních prostředků pro pokrytí potřeb rezortu právě o tuto částku. S ohledem na nutné úspory tedy k tomuto navýšení nedojde.

Závěrem bych řekl, že návrh rozpočtu pro příští rok je za současných podmínek maximum možného. Přestože návrh rozpočtu snižuje schodek oproti rokům předchozím, tak jej považuji za sociálně citlivý a také proinvestiční. Proto návrh rozpočtu podpořím. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Farhan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane jediný ministře - je tady nejdůležitější ministr, protože státní rozpočet... ostatní ministři tady nejsou, bohužel.

Mě teď zaujal, měl jsem připravené něco jiného, ale musím se trošičku vrátit k příspěvku kolegy Zborovského, který tam získal velký potlesk. Zajímalo by mě, jestli by mu tleskal i kolega Kučera, který nám tady vždycky říká, že nemáme číst ty projevy, a vy jste to, pane kolego, celé přečetl. (Ojedinělý potlesk zleva.) Tak to jsem si ještě nezasloužil ten potlesk za tohleto, ale tak když už tedy chválíte vládu, jak to dělá dobře, tak to přece máte v hlavě, ne? To tam přece stříháte jako jedno číslo za druhým, že jo, to se nemusí číst, abych použil slova kolegy Kučery, který je od vás asi dva metry. Normálně tam sedí, když už jsme u těch příspěvků, ale beru, že tak často nevystupujete.

Já ještě, než začnu ten svůj příspěvek, si nemůžu neodpustit ještě další repliku, kromě formy i u obsahu. Ten příměr, porovnání s rodinným rozpočtem, to je taková dobrá teorie, já to používám vždycky, když jsem měl přednášky k finanční gramotnosti. Ono to pak v praxi samozřejmě pokulhává. Nemůžete říct, že nemůžeme používat ta čísla, že celkový dluh vůči HDP byl nižší, když se vláda odevzdávala předtím, než se přijímala v roce 2013, kdy tam ANO vstupovalo, to bylo nějak 44,5. Pak i přesto, že tady byl covid, tak to bylo 43. Když se podíváte na tu křivku, a já teď tady s tím nebudu mávat, tak se to podařilo snížit až na 29 % HDP, to bylo evidentní snižování. Kdyby nepřišel covid, tak jsme dneska úplně někde jinde, to je potřeba prostě vidět. Ale já si nemůžu odpustit to, že vy se tady k tomu furt vracíte. Stala se z toho fakt posvátná kráva. Já jsem zkoumal a nenarazil jsem na žádnou zemi, kde by míra zadlužení byla taková jako u nás, kde by se to stalo středobodem volební kampaně. Nikde na takovéhle úrovni - možná v Řecku. Já jsem vám tady dal příklad, že i Spojené státy jsou při rozpočtu na občana osmkrát více zadlužené než my. Nebylo to tam součástí takhle vehementně, kde vy jste to vlastně tady malovali, že když lidé nezvolí pětikoalici, krachne republika, takže je předlužená. To prostě není pravda.

Já tady připomenu to, co říkal pan ministr, protože si to pamatuju, a to bylo, tuším, u prvního čtení daňového, vy říkáte konsolidačního balíčku, kdy on přece říkal: Neříkejme, že nemáme dělat nic, ale neříkejme tady, že hrozí řecký scénář, jo? Doufám, že to takhle je, pane ministře? Je to tak přesně, ano. Ale tím, jak vy tady popisujete situaci při chvále státního rozpočtu, tím to jakoby trochu naznačujete. Na Slovensku je zadlužení dvakrát tolik, dvojnásobné, nebudu říkat to Německo. Průměr Evropské unie je dvakrát vyšší než Česká republika, na Slovensku je to víc než dvakrát tolik. Nechytejte mě za slovo, dobře, můžete hledat, já taky si to mezitím tady někde najdu, aby to bylo přesné, ale já jsem nezaznamenal, že by to bylo součástí kampaně v takové míře jako u nás, to tedy fakt ne. My jsme rarita, v tomhletom jsme světová rarita - říkám, v poměru vzhledem k míře zadlužení to, jak se to používalo v kampani a jak vy z toho ještě dva roky žijete, to je za mě světová rarita. Vyveďte mě z omylu, ukažte mi jinou zemi, která je stejně nebo méně zadlužená, kde by to bylo hlavní, skoro hlavní - kromě Antibabiše - hlavní téma kampaně.

A teď k tomu, co jsem chtěl říct, k rozpočtu, a pak i k těm konkrétním věcem.

Tak za prvé, jak jsem řekl na začátku - to si nemůžu odpustit, konzistentně, to říkám vždy - tohle to je nejdůležitější zákon roku. To víte, je to politikum, byť tady jde o čísla, je to politikum. A bohužel tady je jenom - byť nejdůležitější - ale jenom jeden ministr. To mně přijde poněkud nedůstojné i vzhledem k tomu, že počet přihlášených je čtrnáct. To není tolik. Za nás jsou to vesměs členové stínové vlády, není tam šedesát přihlášených, jo, a tak dále, takže to je škoda. Mě to mrzí. A zase říkám, v rámci svého oblíbeného dvojího metru, kdybyste vy byli, tak by to bylo opačně, tak byste si tady na to stěžovali od rána, a neříkejte, že ne, protože já vám připomenu ze stenozáznamu, že jste to dělali, když tady sedělo těch ministrů víc. Já jsem rád, že tady pan ministr je celou dobu, že se nestačil skoro ani najíst. To kvituji, ale že tady není ten zbytek, to mě mrzí, protože já tady mám třeba k pasáži, která spadá pod ministra Síkelu. On je asi někde v zahraničí, nevím, jak byl omluven, ale to mě mrzí.

Kdyby se mě někdo zeptal, jaký je ten státní rozpočet obecně, tak bych řekl úplně opačně než to, co řekl můj předřečník ctěný. Prorůstový? Za mě ne. Tak mi ukažte, čím, ukažte mi konkrétně, čím, aniž byste se díval do nějakých papírů. Protiinflační? Zdánlivě. Uvidíme, co se bude dít od 1. ledna 2024. Já jsem rád, že to včera přiznal se mnou v Událostech, komentářích i váš koaliční kolega, že vlastně nevíme, co se bude dít s inflací od 1. 1. 2024 vzhledem k množství změn, zvýšení daní, návratu OZE a podobně. Investiční? Investiční moc ne. V čem je to investiční rozpočet, pane kolego? Kapitálové výdaje, pokud mám dobré informace, doufám, že se nemýlím, klesnou meziročně o 18 miliard. Provozní výdaje vzrostou, tak mi řekněte, v čem? Takže za mě je to rozpočet udržovací, nebo abych použil slovo, nijaký. Lze těm číslům věřit? To je druhá otázka. Já se tady nebudu vracet, jako to děláte často vy, vždycky do minulosti. Ideální je, že vždycky řeknete: Osm let tady vládlo ANO, ale z toho vynecháte čtyři roky KDU. To já tady dělat nebudu, nebudu se ani vracet k tomu, jak se vlastně vyvíjel ten schodek, že to začalo na 210, 235, teď je to 252. Mě tam prostě zaujala ta změna. Pan ministr částečně to v té své úvodní řeči vysvětlil, ale částečně, kde došlo k té velké změně mezi návrhem rozpočtu, který doputoval do Poslanecké sněmovny v září a který se potom v říjnu tady vlastně objevil, začal se projednávat, nějakých 30 miliard korun, kde narostly ty nejvíc kritizované položky, které byly nejvíc podseknuté, a to i z vyjádření koaličních ministrů, koaličních poslanců, jako je Ministerstvo školství, MPO, Ministerstvo dopravy, tak to narostlo 30 miliard a schodek zůstal stejný. Takže tam někde vzniklo, vyčarovalo se, nevím, 30 miliard. To je úplně elementární otázka opozičního poslance se zeptat, co se stalo mezi cca - zase mě nechytejte za slovo - mezi 15. zářím a 30. zářím nebo 1. říjnem, co se tam stalo na úrovni 30 miliard.

Když bych se zeptal na ty úspory, na tom jste postavili celou volební kampaň. Úspory - tak mi je ukažte, kde jsou konkrétně ty úspory? Já vidím největší položku minus 14 miliard cca na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tak jsem si to rozklikl a tam ta největší položka, těch 14 miliard, se týká dotace na obnovitelné zdroje. Nebudou se poskytovat, zaplatí to občané a firmy. No jo, ale vy jste zároveň říkali, že zatočíte s dotacemi, a teď je máme zase zpátky. Takže ano, ten peak už je za námi, pokud jde o ceny energií, to je pravda, i přesto je máme jedny z nejdražších. Na kupní sílu bych řekl, že jsme v top 3 úplně tutově, na kupní sílu, ceny energií, a teď se tam ještě vrátí tahleta položka. Co to udělá od 1. ledna s cenami služeb a produktů? Víte to? Nevíte. I váš expert včera řekl, že neví, co to udělá, i expertka paní Matesová řekla, že neví. Vy tím můžete zase znovu nastartovat tu inflaci, zatímco všude jinde už bude padat, tady se znova nastartuje. Tak v čem je ta úspora? To je největší úspora, ale je to vlastně návrat zase k dotacím. My jsme se na to ptali ještě před tím, než jste se takhle rozhodli, a vy jste řekli, že ne, že to takhle nebude - a je to tam. Takže mě by zajímalo, kde jsou ty úspory, ty, kterými jste mě - vaši kolegové - mlátili vždycky v televizních debatách: Propustíme úředníky, seškrtáme zbytečné agendy, budeme digitalizovat. Tak se chci zeptat, jestli mi můžete říct konkrétně ty položky.

A pak mám jednu konkrétní oblast nebo pasáž z oblasti ochrany spotřebitele. Opravdu nerozumím té logice. Tak my zároveň říkáme, že oblast ochrany spotřebitele je důležitá, koneckonců se to týká v zásadě každého. Zároveň říkáme, že ty úřady, mimosoudní orgány, jako je ERÚ, ČTÚ, finanční arbitr, nám vlastně svého druhu šetří peníze, aby se lidi nesoudili, aby se pomohlo té slabší straně, protože se nám to potom vrátí dlouhodobě - a když se podívám na ukazatel kapitoly 349 Energetický regulační úřad, tak tam zjistíte, že porovnáním let 2023 a 2024 dojde k výraznému, nebo výraznému... dojde k poklesu z 306 600 000 na 305, je to řekněme o 1 milion. No jo, ale my po tom úřadu chceme víc a víc povinností, boj s energošmejdy. Jestli oni teď něco řeší, tak jsou to právě ceny energií, nárůsty, násobně nárůsty stížností lidí na fungování různých prodejců. Co dneska řeší lidé nejčastěji? To jsou ceny energií. Tudíž logicky s tím souvisí i to, že se častěji obracejí na úřad, na který je my všichni posíláme - Energetický regulační úřad. Máme před sebou komunitní energetiku. To všechno bude řešit ERÚ, ale má méně. Jak my pak budeme chtít, aby ti lidé našli zastání, když v rozpočtech v tomhle na ně nemyslíme? Tak pojďme férově říct, jestli vláda to myslí s ochranou spotřebitele vážně, nebo ne. A vy víte, že já tohle konzistentně otevírám i u tématu třeba hromadných žalob. Chceme mít hromadné žaloby? Chceme? Fajn, tak ale ať fungují, a ne ať je máme v právním systému, a budou naprosto nefunkční. Tady je to to samé. Chceme, aby ti lidé měli někde oporu, aby se mohli bránit, malé firmy, živnostníci? Tak ať se mají kam obracet. Ono podobné je to vlastně u ČTÚ, tam je sice drobný nárůst, ale podle mě to vůbec neodpovídá nárůstu té agendy. Anebo řekněme, že nechceme ty mimosoudní orgány. Koneckonců, já zítra jdu na nějaký kulatý stůl, kam jsem pozván, který má řešit pozici mimosoudních orgánů na MPO. Tak tady bych měl konkrétní dotazy na ministra Síkelu. Stejně tak, když se podíváte, kolik peněz jde na ty spotřebitelské organizace, tak jde méně. Já budu dávat pozměňovací návrh, který to bude zvyšovat. Jde méně peněz. Takže potom se dostaneme do fáze, a ti lidé vám to řeknou, že pak tady schválíme hromadné žaloby, že to pomůže spotřebitelům, že to kultivuje trh, pomůže to poctivým podnikatelům, ale ve výsledku nebudete mít nikoho, kdo to bude žalovat, kdo to bude správcovat, protože na to nebudou prostředky a protože MPO redukuje peníze pro spotřebitelské organizace.

Já tady bohužel nemám pana ministra, aby mi odpověděl, takže já to udělám tak, že prostě v rámci druhého čtení, podobně jako loni, načtu pozměňovací návrhy, které se týkají kapitoly Energetického regulačního úřadu, ČTÚ a prostředků na spotřebitelské organizace, což jsou za mě prostředky, které jdou do praxe, které jdou do lidí, které jdou do toho, aby tady to prostředí bylo kultivované, aby spotřebitel měl zastání, a to mně tady v tomhle případě chybí. Ministr tady není, takže já to udělám v rámci druhého čtení.

Zkrátil jsem to maximálně, udělal jsem nějaký obecný úvod, potom velký detail konkrétna. Jak jsem řekl, za mě státní rozpočet není ani prorůstový, ani protiinflační, jak říkal kolega Zborovský, ani investiční. Za mě je udržovací. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Farhan, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, děkuji za slovo. Abych to uvedl do kontextu, já bych se nejdřív zmínil, jak vlastně vypadá zdravotnictví a kam směřuje. Od roku 2017 jsme systematicky, to znamená Babišova vláda, navyšovali objem peněz do zdravotnictví. Zdravotnictví pro nás bylo prioritou. Zatímco v roce 2017 to bylo 322 miliard korun, v roce 2021 už to bylo přes 500 miliard korun. Je třeba říct, že i dlouhodobě kritizovaný poměr HDP přesáhl hranici 10 % na zdravotnictví v HDP. Jenom pro zajímavost, v letech 2017 až 2021 výdaje do zdravotnictví tehdy vzrostly o 228 miliard, zatímco za předchozích vlád v roce 2010 až 2016 to bylo pouhých 18 miliard. Od roku 2017 se více než zdvojnásobila platba za státní pojištěnce. Zvlášť patrný byl růst v roce 2020 a 2021. Z evropských fondů jsme pro zdravotnictví vyjednali 50 miliard. Za Nečasovy vlády to bylo 8 miliard. Ministerstvo zdravotnictví a jeho nemocnice z národních zdrojů investovaly přes 16,5 miliardy korun do modernizace a rekonstrukce nemocnic a dalších 5,5 miliardy korun do přístrojového vybavení. Ještě je třeba, abych zde zmínil projekt React-EU. Naše zdravotnictví z něj dostane dalších 20 miliard. Schválili jsme a zahájili realizaci dvanácti strategických investic ve výši 12 miliard. Na přelomu roku 2023 a 2024 se například otevře nový pavilon v IKEM a vznikne i nejmodernější onkologické centrum v Brně.

Dnes je nám předkládán, nebo předkládá nám rozpočet Ministerstvo zdravotnictví v době, kdy lékaři a sestry vypovídají přesčasovou práci. Potýkáme se s historicky největší nedostupností léků. Nemocnice se v důsledku toho chystají přejít na v uvozovkách víkendový režim, to znamená, že zajistí akutní péči a může docházet k odkladu elektivní péče, což znamená paliativní péče. Jak tady několikrát bylo zmíněno v projevu pana ministra, jedním z cílů i tohoto rozpočtu je sociální smír. Já si takto v nemocnicích a ve zdravotnictví sociální smír nepředstavuji, já to považuji spíš za rozvrat. A pan ministr zdravotnictví nás ubezpečuje, že vše je zalité sluncem, ale já si myslím, že už tady nejde ani o ministra zdravotnictví jako o naše zdraví a o zdraví pacientů.

Máme zde při předkládání toho rozpočtu i neschopnost ministra zdravotnictví uřídit situaci v přímo řízených organizacích. O IKEMu se mluví v některých médií jako o české gangsterce. Na Bulovce je rozvrat na urgentním příjmu. Někdy si říkám, že jaký je vlastně rozpočet v současné chvíli pro zdravotnictví. Je špatný? Ale co já považuji ještě za horší, než je tenhleten rozpočet, je komunikace a řízení celého zdravotnictví prostřednictvím pana ministra Válka. Pan ministr Válek slibuje lékařům a zdravotníkům 6,8 miliard. To je holý nesmysl. Slibuje jim je na platy od příštího roku, že to dal do úhradové vyhlášky a že je první, který to udělal. Já jsem si prošel historicky vyhlášky, které se řeknu zabývaly poukazováním některých peněz směrem k platům. Jednak je to nevymahatelné, do dnešního dne pan ministr neřekl, jak to rozdělí a jak to ti lidé uvidí. Je třeba se podívat na úhradovou vyhlášku 2016, 2017, 2019 a 2022, kde prostředky ze zdravotních pojišťoven na péči byly přes takzvané platové konstanty. Takže není to, že je to první ministr, který tam něco takového napsal, ale je třeba, aby se podíval na historii úhradových vyhlášek - není to doslovně stejné, ale to, co tam je napsáno, je nevymahatelné. Zdravotníci, nevěřím tomu, že dostanete 6,8 miliard, že je uvidíte na svých výplatních páskách. Není to pravda. A pokud to pravda je, tak ať už pan ministr konečně po třech týdnech řekne, jak ty peníze k vám doputují. Neřekne to, protože na to nemá jediný nástroj.

Domnívám se, že zdravotnictví z tohoto pohledu není prioritou ani TOP 09, ani celé vlády Petra Fialy. V loňském roce sebrala tato vláda zdravotnictví 14 miliard. Další peníze mu byly sebrány při nastavování základny pro valorizační mechanismus. Co se podařilo v loňském roce, že nedošlo k odložení plateb za státní pojištěnce v rámci valorizačního mechanismu na rok 2025, jak bylo vloženo do eKLEPu, panem ministrem zdravotnictví to bylo alibisticky označeno jako, cituji, "ostré úřednické pero". To znamená, že ani pan ministr neví, jak se vkládají věci do eKLEPu a kdo všechno na tom ministerstvu musí takzvanou košilku podepsat. Navíc tyto informace se ukládají i pro NKÚ na deset let myslím, aby mohlo dojít ke kontrole, kdo to vložil do eKLEPu.

Příjmy a výdaje jsou popsány samozřejmě v kapitolním sešitu. Pokles rozpočtu Ministerstva zdravotnictví oproti roku 2023 je o více než 26 %. O tom, jak je dušeno zdravotnictví v České republice, v jakém je rozvratu, chystá se zde stávka, ať už jsou to lékaři, teď se od 1. ledna chtějí k tomu vypovídání přesčasů přidat zdravotní sestry, laboranti a další. Myslím si, že to je neutěšená situace, která odpovídá přístupu a prioritám této vlády, a zdravotnictví to rozhodně není. Asi nemá (cenu) v tuto chvíli komentovat celou kapitolu položku po položce, tak mi dovolte, protože si myslím, že ještě bude příležitost jak ve druhém čtení rozebrat jednotlivé věci a na výborech, abych zde zmínil několik věcí.

Chtěl bych zde zmínit hygienické stanice, kde dochází k redukci jak finančních prostředků, tak počtu zaměstnanců. Vzpomeňte si všichni, kdo tady jste, jak jsme hygienikům a ostatním zdravotníkům tleskali. Dneska je hygienická služba na pokraji svých kapacitních možností. Kdyby přišla jakákoliv změna, kdyby přišla jakákoliv pandemie nebo epidemie, tak si myslím, že to budou velmi, velmi těžce zvládat.

Ještě bych zde zmínil krátce Státní zdravotní ústav, tam se snižují mzdové prostředky také o několik procent. Co mě zaujalo v kapitolním sešitu, je rozpočet plánovaný, není to tedy na příští rok, ale je to zmíněno v tomto kapitolním sešitu, na rok 2025, týká se rezidenčních míst. Pan ministr rád říká, že on podporuje rezidenční místa na vzdělávání lékařů. Já bych zde... A teď to tady nemám napsané, mám to v hlavě, ale pokusím se ta čísla dát, minimálně mě omluvte, pokud se spletu řádově o jednotky milionů. V roce 2021, kdy plánovaly se peníze na rezidenční místa, Adam Vojtěch naplánoval a dal na to 718 milionů. V následujícím roce na rok 2022, kdy už tady byla Fialova vláda, ale části na rezidenční místa byly připravovány také Babišovou vládou, to nastoupalo myslím na 728 milionů. Na rok 2023 na rezidenční místa bylo minus 95 milionů oproti roku 2022. To je ta podpora rezidenčních míst. V kapitolním sešitu je uvedeno, že rezidenční místa v částce 800 milionů budou od 1. 1. 2025 hrazena ze zdravotních pojišťoven. Přijde mi to jako stejný princip, když vloni sebrala vláda 14 miliard korun zdravotníkům, vylepšila si tím státní rozpočet a přesunula to na zdravotní pojišťovny. Vidím to jako vytloukání klínu klínem.

A co mi ještě nedá, abych tady neokomentoval krátce výhled, střednědobý výhled, který plánuje ministerstvo na následující roky. Rok 2023 oproti roku 2022 přichází snížení rozpočtu Ministerstva zdravotnictví o 26 %, v následujícím roce je to o 12,5 % a na rok 2026 střednědobý horizont je 10,5 %. Samozřejmě zase, abych byl korektní, může dojít ještě ke změně, ale je to výhled, je to směřování, je to priorita, je to něco, kde vidí tato vláda zdravotnictví. Rozpočet Ministerstva zdravotnictví za tři roky má být o 43 % nižší, než je současný rozpočet v roce 2023. Já samozřejmě chápu, že situace není jednoduchá, ale musím říct, že před vaším nástupem jste říkali - a můžu použít slovo i chlubili se - jak jste připraveni vládnout, jak všechno máte naplánované, jak to zvládnete. Dva roky poté víme, že nejenom že nejste připraveni, ale ani nejste kompetentní vládnout.

Vidím zároveň, jak nepravdivá byla vaše kritika v době, kdy naše vláda bojovala s covidem. To jste byli velcí kluci, všechno jste věděli a od všeho jste měli klíč: Dáváte málo, dávejte více. Teď vidíme, že když máte vyřešit a řešit nedostatky léků, více než rok nejste schopní sehnat léky. Zkrátka a dobře se potvrzuje vedení Ministerstva zdravotnictví pod vedením pana ministra Válka, TOP 09, že TOP 09 je jenom béčko ODS. Podle rozpočtu, který nám je předkládán, si netroufnu říct, že to je béčko, ale to je céčko. Protože jak víte, i ve fotbale béčko má méně peněz než áčko a céčko má méně peněz než béčko. A podle toho rozpočet Ministerstva zdravotnictví vypadá.

Další škrtání v rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nejsou úspory, protože neškrtáte zbytné věci, ale agendu, která měla a má sloužit pacientům. Děláte kroky, které v důsledku budou stát republiku daleko více peněz, než ušetříte. Ale to si myslím, že vám je jedno, protože po vás přijde potopa.

A ještě mi dovolte jako ne úplně příznivce citátů, abych tady zmínil dvě věty, které si myslím, že to celé vystihují: "Abyste měli co ničit, my jsme museli pracovat. Rozbíjet je jednodušší než stavět." Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena s faktickou poznámkou paní poslankyně Adámková. Omlouvám se paní poslankyni Balaštíkové, prosím ji o strpení. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych tady vnesla pouze několik vět, které by mi měly vysvětlit postoj, který je ke zdravotníkům a lidem pracujícím ve zdravotnictví. Já tomu trošku nerozumím. Na jednu stranu tvrdíte, že chcete zachovat kvalitu zdravotní péče v naší republice, na druhou stranu víme velmi dobře, jak se osekal rozpočet, prostě pan ministr byl velmi hodný a nebyl dostatečně odolný tlaku, který se na něj kladl, což nás velmi mrzí. Na druhou stranu pojďme do historie, vy tady totiž jako tyto strany, které nyní vládnou, máte velký historický podíl na velkém podhodnocení části zdravotníků.

Téměř před dvaceti lety rozhodnutím pera - a byl to váš ministr - došlo k tomu, že atestace prvního stupně byly sníženy na takzvané kmeny. Tito lidé přicházejí po mnoho let o peníze. Mnozí se nedostali k tomu už posléze atestaci provést, protože měli k tomu věk, a teď ještě dochází k tomuto snížení peněz. Upřímně, velmi bych se styděla s tím přijít před zdravotníky, ke kterým už mám tento dluh starý dvacet let. Neslyšela jsem nikdo, že by řekl: Ano, to jsme tehdy neudělali dobře, měli bychom toto napravit - nestalo se tak. Takže tady máte tisíce lidí - nechci říkat desítky, to samozřejmě - ale malé tisíce lidí, ale ono doktorů zas není tolik - kteří dvacet let mají nižší peníze, než by jim normálně patřily. A k čemu tedy došlo - a já mám obavy, aby se to nestalo znovu: k rozhodnutí zpětnému. Vy jste několik let zpátky rozhodli, že tito lidé nebudou mít kvalifikaci. A při těchto penězích, které tady vidíme, se domnívám, že bychom se mohli dostat k něčemu podobnému. Velmi před tím varuji. Chceme-li zachovat kvalitu naší péče, také to něco stojí, protože nakupujeme na světových trzích. A při té inflaci, se kterou jste nic nedělali, tam nakupujeme velmi nevýhodně. Takže pro mě za zdravotnictví, opravdu si ho berete opět jako rukojmí - a je to zdraví našich osob. Takže prosím pěkně, zamyslete se nad tím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je k faktické přihlášena paní předsedkyně Schillerová.

Ještě než jí dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Kohajda Michael od 14 hodin, zahraniční cesta, Mračková Vildumetzová Jana od 15.30 do 19, rodinné důvody a Sládeček Karel od 18 hodin, pracovní důvody.

Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já nebudu říkat nic už ke kapitole zdravotnictví, že se tam snižuje o třetinu rozpočet, vidíme všichni v rozpočtu. Můj ctěný kolega, stínový ministr zdravotnictví Kamal Farhan řekl všechno za nás.

Co mě však mrzí, mrzí mě - já si myslím, že jsme tolerance sama, sedí tady pan ministr financí, děkuji mu za to, nakonec on je hlavní předkladatel, ale je to státní rozpočet, zákon roku a myslím si, že tady mají sedět další členové vlády. Rozumím tomu, že jsou tady nějaké další povinnosti, jedná vláda, na druhé straně prosila jsem, aby vždy na vystoupení stínového ministra, protože za nás budou (Ministr Výborný postává u vládních lavic.) - ano, já vás chválím, pane ministře Výborný, já vás vidím a chválím vás - že jsem prosila o jedinou věc, aby, protože za nás budou vystupovat stínoví ministři, možná někdo málo něco řekne navíc, ale vidíte, že je tam přihlášeno 12 lidí. To přece není žádné drama a je to všechno věcné. A prosila jsem, aby tady seděl vždycky ministr, aby mohl reagovat nebo mohla tam proběhnout nějaká interakce mezi ministrem vlády a stínovým ministrem stínové vlády. A teď se dovídám - já chápu, že pan ministr Válek tady byl, chápu, že se protáhla debata, ale jsme v Parlamentu, jsme v Poslanecké sněmovně, to se stane, že se protáhne debata, když se řešila tak důležitá kapitol, jako je kapitola Ministerstva vnitra. Tak si myslím, že když tady sedí kousek od nás (Otáčí se vpravo.) - myslím, že sedí tady, ne? Nemýlím se? (Poslanec Benda z prostoru u pultíku, mimo mikrofon: Nejsou.) Nejsou tady, jsou ve Strakovce. No, tak to je složité asi, ten přesun. Dobře, ale rozumějte, projednává se zákon roku. Ani neřeším to, že pan premiér je v Izraeli. Dobře, my jsme rádi, že v Izraeli, my to vítáme, ale zákon roku se plánoval dlouhodobě. A já si nevzpomínám, že by za naší vlády někdy premiér chyběl na projednávání rozpočtu. Dobře, nehodnotím to, nekritizuji, je tady ministr financí (Předsedající: Čas.), ale prosila jsem jenom o tu chvilku, aby tady vždycky byl příslušný ministr.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, kvituji s povděkem, že uznáváte, že pan ministr zdravotnictví umí dobře šetřit na svém rezortu, aniž by to mělo dopad na fungování ministerstva, ale k té výtce tady. Musím se pana ministra, vicepremiéra zastat, on tady trpělivě čekal v průběhu dopoledne. Teď je shodou okolností mezi patnáctou a šestnáctou řádně omluven, protože musel předkládat něco na jednání vlády. V průběhu odpoledne tady opět bude, takže kdyby kolegové, kteří k tomu tématu tady hovořili, nechtěli s ním to probrat, tak tady k dispozici už určitě nebude. Tolik na vysvětlenou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Králíček, připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl, vážená paní místopředsedkyně, reagovat na slova pana předsedy Jakoba. Já bych s tím možná souhlasil, kdyby projevy mých kolegů byly hodinové, dvouhodinové, ale ony jsou deset, patnáct, maximálně dvacet minut. Jsou věcné, konkrétní, nikdo neobstruuje. Tak já nevím, jak vy si představujete diskusi mezi opozicí a koalicí na plénu Sněmovny. Když máme dvouhodinové, tříhodinové projevy, říkáte, že obstruujeme. Když jsme konkrétní, krátcí, věcní, tak i přesto tu nemáte ministry, i přesto nejste ochotni s námi o tom diskutovat. Vy si plánujete ten rozpočet, vy jste si naplánovali tuto středu. Věděli jste to, když jste plánovali jednání vlády. Takže vy jste zodpovědní za to, že tady ministři nejsou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Brázdil - stahuje svoji faktickou poznámku. Nyní je připravena a přihlášena do rozpravy paní poslankyně Balaštíková, připraví se pan poslanec Richter. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já začnu svůj projev trochu netradičně. Pane ministře, děkuji, že jste přítomen. Váš představitel Marian Jurečka, který zastupoval na agrární protestní akci konané v loňském roce na jaře v Lucerně pana ministra Nekulu, slíbil před svědky na pódiu, že vyřeší úlevu za odvody na sociální pojištění - do dnešního dne nic. Žádám vás tedy z tohoto místa, abyste učinil kroky k tomu, že splníte slib svého předchůdce a tato úleva bude platit od 1. 1. 2024. Pokud se chcete vymlouvat na Evropskou komisi, mám pro vás jedno doporučení. Zajeďte se zeptat na Slovensko, jak to udělali, že se rozhodli až po nás, ale na rozdíl od naší republiky ta slovenská to již všechno má vyřešeno. To mohlo alespoň částečně zmírnit dopady vašeho balíčku a nekoncepčních kroků, kterých jste se dopustili.

Takže to je takový úvod, abychom splnili to, co se slibovalo před svědky, bylo tam cirka 350 zemědělců. České zemědělství má světovou úroveň, o tom určitě nebudeme pochybovat. Výnosy plodin z hektaru, přírůstky v živočišné výrobě - to vše svědčí o vysoké výkonnosti, přičemž zároveň my držíme přísné ekologické normy a klesá užití naší chemie, v živočišné i rostlinné výrobě hluboko pod úroveň jiných evropských zemí, která je považována za zdravotně nezávadnou. Ovšem zásadně jiný dojem vyplývá z nastoupených trendů této vlády. Jednoduchá otázka selského rozumu tedy zní: Když umíme základní potraviny vyrobit levně a kvalitně, proč v nich nejsme soběstační? Proč tedy nepomáháme, abychom soběstačnost zvýšili? Proč tedy naši zemědělci zase snižují stavy zvířat a výměru pro potravinářské plodiny při výnosech obilovin, brambor a dalších, která je stejná a mnohdy vyšší než u konkurence v rámci jednotného slavného zemědělského trhu EU? Při dojivosti kolem 10 000 litrů na dojnici za rok, při intenzivní produkci vepřového masa v námi repopulovaných chovech, tedy před chorobami lépe chráněných chovech, se nám zdá celkem nesmyslné, že zemědělci tyto výroby opouští, zvláště pak ti malí a střední, kterým tak moc chcete pomáhat. A děje se to tak, protože celková čísla statistického úřadu to potvrzují.

Konkurence v rámci EU je levnější, protože je z národních zdrojů ve svých zemích dotovaná. My škrtáme. Je dotovaná skrytě, bohužel ale intenzivně. Navíc u nás mají mocné spojence, kterými jsou maloobchodní řetězce. Nikdo z nich nemá zájem prodávat české výrobky, i když to na billboardech hlasitě vytrubují. Nikdo z našich partnerů v EU nemá zájem na fungujícím, vyváženém a spravedlivém společném trhu. Podporují u nás falešnou nevraživost mezi malými a velkými zemědělskými podniky a zároveň skrytě dotují a podporují slučování malých výrobců ve větší celky na svých územích. A já se ptám, proč? Proč nechtějí všechno rozdrobit, jak to děláme my, a zničit? Není to náhodou proto, že velké farmy s větší koncentrací výroby mají vyšší produktivitu práce? Mohou víc investovat, protože nové stroje lépe využívají, a vůči obchodníkům mají nakonec lepší pozici. A proto své drobné zemědělce vedou ke slučování a proto u nás někdo platí řeči o agrobaronech? A na to všechno vy a vaše vláda slyší, takže nedělá nic anebo poslouchá falešné rady svých poradců, dobře placených, a situace se nám stále zhoršuje.

Souhrnným ukazatelem tohoto vládního diletantství je klesající soběstačnost ve výrobě potravin a neuvěřitelné hlášky některých ministrů, kterým nevadí, co říkají, možná proto, že tomu úplně nerozumí. Pan předcházející ministr byl ještě více na tom špatně. Nový pan ministr nám slíbil, že se rychle rozkouká, ale nezadržel ani zdanění tichého vína, natož aby zasáhl proti praktikám maloobchodních řetězců, aby nám změnil ty redistributivní platby, nebo dokonce bouchl pěstí u stolu v Bruselu a konečně prosadil transparentnost v národních dotacích do zemědělství. Nic z toho. Jenom plivání na opozici a sliby. Sliby, kterými nikoho neurazí.

Zemědělství a potravinářství potřebuje stabilitu, potřebuje rovné podmínky na domácím trhu v rámci EU, potřebuje mít jistotu budoucnosti a taky potřebuje investice. A co se stalo v našem rezortu? Ihned po nástupu KDU-ČSL na post ministra zemědělství dochází ke změně společné zemědělské politiky, kde byla shoda s Ministerstvem zemědělství, s profesními organizacemi, kteří dva roky vyjednávali podobu tohoto dokumentu. A výsledek je co? Píší o tom už dneska i ta vaše média, která předtím byla na vaší straně, že největší podpory na hektar jsou nastaveny pro ty, kteří nic neprodukují. Takže ti, kteří produkují, dělají a budou obrovským způsobem ovlivněni tím, že nic nedostanou, a nakonec budou taky redukovat. Ministři včetně premiéra dehonestují ty zemědělce a potravináře, kteří produkují a mají podniky v zisku při diametrálně nižších podporách na 100 korun výnosů, a obhajují pobírače podpor bez zemědělské produkce. Co nám svými vyjádřeními sdělují? Asi absolutní neznalost ekonomického fungování zemědělských a potravinářských firem a dalších zákonitostí podnikové a na ni navazující hospodářské politiky státu. Mluvit o něčem, čemu vůbec nerozumí, na to jsou ministři této vlády absolutní odborníci.

A vyjádřím se k pár zajímavým výrokům pana premiéra a našich minulých i současných ministrů zemědělství, které souvisí s rozpočtem tohoto rezortu, a budu se snažit, pane ministře, jemně a něžně vás nějakým způsobem poučit. Věta, že zemědělci a potravináři měli rekordní zisky a nebudeme dotačně podporovat ziskové firmy, a tak rychle škrt, pane ministře financí, aby náhodou nebyly ještě bohatší... Hodnotit absolutní výši zisků či procentický nárůst zisků, pokud neuvedu obrat firmy či zisk nebo ztrátu z minulého roku a zisk na 100 korun výkonů, je jenom plácáním pytlíkem o rybník. Kdo toto říká, já se bojím, že neví, o čem mluví, anebo je to dezinformátor - já nevím, jestli by pan ministr vnitra se tím neměl začít zabývat - který chce poškodit a pomluvit zemědělce a potravináře před spotřebiteli. Uváděný zisk zemědělců a potravinářů za rok 20 miliard korun, které se vztahují k celkovému obratu 500 miliard - a v tom máme lesní a vodní hospodářství - to znamená, že v tak úspěšném roce u zemědělců a potravinářů byly na 100 korun výkonu cirka 4 koruny zisk, a to i při započítání 40 miliard dotací ze zdrojů EU a cirka 5 miliard z národních zdrojů. No, to je tedy zisk, to jsme si tedy opravdu vydělali. A nevím, zda to pan ministr dokáže pochopit, ale těch 20 miliard opravdu nestačí na rozvoj a inovace, a proto se podniky zadlužují a utlumují výrobu, i když vám se to úplně nezdá. Žádné odvětví národního hospodářství by s tak malým profitem, prosím vás, nepracovalo. A to, že nám o tom řetězce tvrdí, že oni mají takový rabat, tak to nevím, kdo tomu věří.

Zajímavé je, že jste třeba vůbec nekomentoval zisk přes 200 miliard u čtyř největších energetických firem, kde se jednalo o zvýšení zisku o 62 % proti roku 2021, aniž by tyto firmy hnuly prstem. To vás nikoho nezajímalo. Přitom toto navýšení musí všichni výrobci promítnout do svých cen a potom ty výrobky jsou samozřejmě dražší - jak nám vzrůstají naše potraviny, tak i ty šroubky. Já jsem se divila, proč se nebouří průmysl. O obrovských profitech IT firem, chemických a průmyslových stavebních firem v rozpětí od 10 do 50 % výkonu, o těch ani slovíčko, a přitom bychom je tak potřebovali do rozpočtu rezortu, který živí národ. Snídáme ho, obědváme, večeříme - a nic. A ani slovo jsem neslyšela o církevních restitucích od vás, kdy církve měly také díky inflaci nenadálé zisky při výplatě majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi při rozluce církve od státu. Pro připomenutí, bylo to 7 až 8 miliard za ten rok. To by byl krásný rozpočet pro národní dotace do zemědělství, to bychom se posunuli jinam. Proč jste to, pane ministře, neudělal? Proč jste nepožádal? Vždyť jste přece jeden z nich! Stačilo požádat. Ani to jste neudělal. A pokud nebude mít naše prvovýroba profit alespoň 8 % a zpracovatelé potravin taktéž 8 %, bude pokračovat stagnace, možná začne poklesávat výroba základních zemědělských komodit a příkladem nám může být právě to krásné vepřové maso, o němž jsme se před chvilkou bavili, u něhož zaznamenáváme pokles mezi roky 2019 a 2022 o 12 %. Asi to bude proto, že si tedy ale sakra vydělali moc peněz. To bude tím, proto to utlumují. Protože se o to každý rve, aby to dělal. Protože zrovna oni nebyli schopni promítnout všechny ty zvýšené náklady do cen výrobků, protože by šli úplně, úplně do kolen, ale sanovali to z jiné činnosti zemědělské. Ale to by se tomu muselo rozumět.

Další výborná věta související s rozpočtem je, že nám klesla inflace, a pak pan premiér řekl, že se to musí promítnout v klesajících cenách potravin, a všichni ministři zemědělství to opakovali tvrdošíjně. Ano, teď nám trošku klesají ceny potravin, ale to určitě nesouvisí s tím, co vy říkáte. To je opět mimo mísu. Inflace se většinou srovnává se stejným měsícem předchozího roku. To znamená, že ceny v září vzrostly o nějakých 7 % oproti cenám ze září loňského, a pokud nechtějí podniky vykázat ztrátu a nezaplatit Ministerstvu financí nic, musejí ceny růst, samozřejmě různě u jednotlivých komodit. A prosím, je třeba si uvědomit, že pokud inflace roste, i když menším tempem, ceny nemohou takhle klesat. A to už je výuka střední školy, kdy se říká, že inflace vždy znamená růst cen a krátkodobé snížení inflace neznamená okamžitý pokles cen potravin v obchodech. Předpokládám, že pan premiér tuto základní poučku už zná a že mu některý jeho poradce už doporučil, aby to takto neříkal. Vývoj cen v následujících týdnech ukáže, zda se střílelo od pasu, nebo jak to vlastně bylo, a hlavně to ukáže, když nám od 1. 1. 2024 začne platit ten výborný balíček, protože svým rozhodnutím o přijetí toho ozdravného balíčku jste, pane ministře, zvýšil nákladové položky, které se podílejí na cenotvorbě potravin, a až nám zase budou ceny růst v důsledku vašich nezdravých opatření, byť teď ceny trošku klesají - některé, já bych se ovšem neradovala - tak doufám, že nepřijdete s vysvětlením, že za to může velká koncentrace výroby v České republice, a kdo jiný než Babiš. To máme takové nejlepší vždycky říct: Může za to Babiš.

Další výborná věc, že investice do inovací škrtneme, firmy mají dostatek peněz na účtech, to si patrně Ministerstvo financí prověřilo, já jsem si to prověřila taky a je to pravda, a proto se asi někdo rozhodl, nedáme to pro jistotu ani středním, ty tam ty peníze mají taky uložené. Je jednotný trh, a jestli nám tu bude něco chybět, tak my to v klidu dovezeme. Inovace snižují konečnou cenu potravinářských výrobků, jestli to někdo náhodou neví. Na celém světě se inovuje. Inovace se realizují na velkých výkonných linkách jako důsledek celosvětového trendu spočívající v koncentrování výroby. Neřekla jsem já, řekl to jeden světový ekonom, já ho jenom cituji.

Trvalou prioritou této vlády je ovšem snaha o zmenšování všeho do pidifarem a směřování podpory těm, kteří nic neprodukují nebo je jejich produkce v národním měřítku docela nepodstatná, a hlavně to nejsou platiči daní. Já nevím, z čeho nám ta státní pokladna bude žít. Každý vyspělý stát podporuje koncentraci výroby a zvyšování produkcí, aby vybral co nejvíc daní do státního rozpočtu. U nás je to naopak. Soběstačnost je v průměru cirka 50 % a podpory jdou těm, kteří na daních zaplatí minimum, místo abychom se postavili proti nekalé konkurenci ze zahraničí, prokazovali nedovolené podpory z národních zdrojů v jiných zemích EU, škrtneme veledůležité programy, abychom našim ještě víc podkopali nohy a do pokladny přišlo ještě míň peněz, protože se radujeme, že jsme je na začátku roku nemuseli dál, ale ony nebudou ani v polovině roku. A jako manažera nevím, nevím, kdo by zaměstnal některé naše vládní představitele, protože v podniku, vážení, se musí rozhodovat jinak, protože vy na takových rozhodujících pozicích ručíte svým nabudovaným majetečkem. A to vám garantuju, pánové, že to pak rozhodujete jinak, i kdybyste měli přijít jenom o střechu svojí chalupy. I já jsem rozhodovala jinak, protože jsem věděla, co by to pro mě znamenalo, co by mi asi pan podnikatel řekl, kdybych mu způsobila minus.

Pan premiér se dále pochlubil, jak se zvládla energetická krize a že není potřeba pomáhat podnikům - žádným. V pořádku. Já myslím, že je - v průmyslu i v zemědělství. Energetická krize se nezvládla nikde, u nás je nejhorší. Vlády sousedních států použily intervence, řešily dostupnou cenu energií, aby udržely konkurenceschopnost jednotlivých firem. A já se chci zeptat, jak mohou potom naše zemědělské a potravinářské podniky konkurovat? Přece jsme měli nejvyšší inflaci v roce 2022, 17,8 %, a v současné době pořád máme jednu z největších - už nejsme na prvním místě, to je pravda. Konečně jsem zaznamenala, že proti premiérovi se za tuto nečinnost v oblasti řešení vysokých cen také ozvaly průmyslové podniky, i když jsem čekala, že budou křičet jako první. Oni křičeli zemědělci asi málo. A zřejmě právě kvůli tady této věci dostávají podporu v jiných zemích a dávají se podpory. Já jsem však ve vašem rozpočtu, pane ministře, vůbec nic takového nenašla, přestože v našem rezortu jsou energie jedním z nejzásadnějších faktorů ovlivňující ceny produkce jak u prvovýrobců, tak zpracovatelů. Nekonáním a nepočítáním s podporou v této oblasti se nám bohužel asi zase zvednou nějaké ceny potravin, o jejichž snižování se tady tolik usiluje na všech rezortech.

A výborné bylo zkrácení národních dotací, protože bylo špatně nastaveno - pobírali to samí velcí, musíme to škrtnout. Dobře, zemědělcům jsme zkrátili dotace. A pokud to není známo - já pana ministra zase trošičku poučím, protože vím, že úplně není tím expertem, a já na vás opravdu beru ohled a musím sama uznat, že se snažíte, pane ministře - tak, pane ministře Výborný, národní dotace před vašimi škrty měla Česká republika oproti starým zemím EU čtrnáctky, té staré čtrnáctky, těch zakladatelů, na úrovni 20 až 25 %. Jak asi na tom budeme teď? A jak chceme, pane ministře Výborný, konkurovat v cenách, když naše národní podpory podle výpočtů nebudou ani 15 %? Takže naše zemědělské a zpracovatelské podniky na tom krásném společném jednotném trhu budou mít vyšší ceny patrně, se domnívám já.

Takže situace, kam jsme se s naším potravinářským a zemědělským rezortem dostali, a bohužel propast, kterou jsme si nechali vykopat mezi spotřebiteli, výrobci a prodejci, je opravdu obrovská. Neříkám, že za to můžete vy jenom, ale my necháváme naše prvopěstitele, potravináře a producenty, malé obchodníky i vesnické obchody likvidovat nadnárodními řetězci, necháme ničit cenotvorbu dodavatelů, uměle udržujeme povědomí občanů v nereálných cenách, nevedeme je k přemýšlení, že nákupem českých potravin podporují státní pokladnu, ze které potom financujeme školství, zdravotnictví, přispíváme na domovy seniorů. A já myslím, že to by měla být ta reklama. Ale váš předcházející člen, pan ministr Jurečka, to viděl jako v rybě na talíři a podobných věcech. Možná kdyby se část těch peněz investovala právě do toho, už jsme byli dál. A já budu ráda, když řeknete, že nebudete škrtat v marketingu, a že tedy začneme výchovou občanů a konečně se dostaneme k tomu, že někdo spočítá, kolik je z německého jogurtu příjem do státní pokladny a kolik z českého nebo z českého másla.

Okolní země podporují rozvoj svého zemědělství a potravinářského sektoru, jen v České republice nás čekají škrty. A škrty, pane ministře, ještě nikdy žádnou ekonomiku, zvláště tu zemědělskou, nenastartovaly. A to naopak tvrdí i váš bývalý ministr pan Cyril Svoboda, se kterým jsem se minulý týden potkala v televizi a kterého si opravdu vážím právě pro jeho pokrokové názory z pole zemědělsko-ekonomického. A možná by se dalo poučit i z chyb dalšího vašeho bývalého člena, nějakého Miroslava Kalouska, jehož škrty zbrzdily ekonomiku. A kdybyste si, pane ministře, prosím vás, nechal od pracovníků Ministerstva zemědělství sdělit, a hlavně vyčíslit, jak dopadly určité obory vašeho rezortu, škrty pana Kalouska, a navyšování spotřebních daní, které on tehdy zavedl, a zda se mu podařilo tedy vybrat víc peněz? Ale já vím, že ty rezorty padly. A mě by zajímalo, jestli se aspoň dostaly na stav, který byl před těmito škrty? A to všechno máte v údajích Ministerstva zemědělství, jo? Protože já ty údaje mám a vím, že to dopadlo tedy bledě a už se to nikdy nerestartovalo.

Já bych byla ráda, kdybychom zabrouzdali do historie, poučili se z těch chyb a vzali v potaz, co se tím vlastně způsobilo, a neopakovali ty chyby, protože všechny tyto kroky se ani tu neprojevily hned, a to se neprojeví ani kroky vašeho předchůdce pana Nekuly včetně vašich kroků. To se neprojeví zítra, to se neprojeví, pane ministře, ani příští rok, ale to se projeví za tři, čtyři roky, a to říkají zemědělci, potravináři, kteří v tom rezortu pracují, a za ty tři, čtyři roky co pak budeme dělat? Nám utečou další tři, čtyři roky. A na základě toho musím říct, že zemědělství ČR není ve špatné situaci, ale bohužel je na špatné cestě, protože jste zvolil neperspektivní směr a rozpouštíte trochu problémy na širokou veřejnost. Já mám pocit, že trochu i testujete, co vůbec veřejnost unese, nejenom vy, ale celá vláda, a kam bude sahat trpělivost našich zemědělců a zpracovatelských firem. A my můžeme jenom odhadovat, kam to všechno povede.

Takže já budu ráda, když potom na zemědělském výboru budeme zcela konkrétně hovořit o tom, co se všechno stalo, proč jste to škrtl a co budete dělat, až se za ty tři čtyři roky projeví tyhlety vaše kroky, protože to patří k zodpovědnosti ministra zemědělství. Chápu, že chcete snižovat schodek, chápu, že ty škrty jsou potřeba, ale pak bych od vás, pane ministře, očekávala - já jsem to očekávala, já jsem ve vás toho silného protivníka vůči panu ministrovi financí viděla - že si to takhle nenecháte seškrtat a budete za ten rezort bojovat, a já to nevidím. Takže čekám, že využijete třeba i členů zemědělského výboru proto, abychom se bavili o tom, že je potřeba něco přenastavit a udělat to jinak, abychom za tři čtyři roky byli dál, ne že budeme jenom ve větším propadu. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan ministr Výborný.

A ještě jenom načtu, že pan poslanec Radim Fiala se omlouvá od 15.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážený pane ministře financí, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, sluší se zareagovat na vystoupení paní poslankyně, která se věnovala podrobně rezortu zemědělství. Budu gentleman, nebudu tedy nijak komentovat ani způsob projevu, ani žádné urážky, které tady zaznívaly různě v průběhu toho projevu, a pokusím se tedy omezit zcela věcně na některé věci, které tady zazněly. Předesílám, že je vždycky pozoruhodné a úsměvné, když někdo v jedné větě dokáže popřít sám sebe, takže v jedné větě je pan Miroslav Kalousek pro mě příkladem a vzorem, ale na konci té věty už je to někdo, kdo je tvrdě kritizován a zcela popřen, ale budiž.

Co mě určitě těší, je predikce paní poslankyně. Za čtyři roky, to budeme v polovině našeho druhého období, takže já se těším, až tady budu za čtyři roky skládat účty. My skutečně máme ten cyklus takto nastaven a věřím, že dokážeme české zemědělství, a nejenom zemědělství, ale i otázku lesů, vodního hospodářství, nasměřovat tam, kam ten cíl máme, a tam i společně se zemědělským výborem, nakonec i paní poslankyně, s vámi, budeme stanovovat strategii země nebo aktualizovat - ne stanovovat, ale aktualizovat strategii zemědělství 2030. Tam já jsem připraven vést debatu na zemědělském výboru, samozřejmě i s vámi, a můžu vás ujistit, že tu strategii budeme naplňovat tak, abychom i v oblasti zemědělství dokázali jít moderním způsobem, který bude šetřit půdu, bude šetřit také finanční prostředky, a to jak státu, tak nakonec farmářů, sedláků a zemědělců v rámci třeba precizního zemědělství, a mohl bych pokračovat dál. Takže za tu predikci děkuji. To je samozřejmě pozitivní zjištění, že jste si toho vědomi. My pro to samozřejmě budeme dělat maximum.

Tak a teď tedy, abych konkrétně reagoval na některé věci, začnu tou historií. Vy jste tady, paní poslankyně Balaštíková, prostřednictvím paní předsedající, zmiňovala přijímání společné zemědělské politiky. Tak já vám chci připomenout, a kolegové, kteří sedí okolo vás a byli členy zemědělského výboru v minulém období, to moc dobře vidí, společná zemědělská politika dva roky připravovaná byla ve stavu, že by nám ji s vysokou mírou pravděpodobnosti - a to byly věci, které byly konzultované přímo s Evropskou komisí - takže by nám ji krátce po nastoupení naší vlády panu ministru Nekulovi Komise zamítla, vrátila a výsledek by byl ten, že by čeští zemědělci neměli vůbec žádnou podporu, protože bychom neměli schválený strategický rámec a společnou zemědělskou politiku. Takže to, co vláda udělala, a celá vládní koalice, bylo, že v rekordně krátkém čase - do toho presu jsme se dostali jenom činností předchozí vlády, nemám tu radost to tady připomenout, ale když jste to zmínila, tak mi nic jiného nezbývá - tak jsme museli skutečně během dvou měsíců dojít ke kompromisnímu znění, které konečně narovnalo prostředí v České republice. A to, že k tomu došlo, k tomu narovnání, o tom svědčí to, že nikdo není spokojen. Nejsou spokojeni velcí zemědělci, stejně tak jako nejsou spokojeni malí farmáři a sedláci, protože jsme se tady snažili díky nastavení redistributivní platby, ale také na tom druhém, investičním pilíři nastavit spravedlivé prostředí. To je něco, k čemu já se hlásím, říkal jsem to od začátku, když jsem nastoupil na rezort zemědělství, že tady nejsem ten, který má hájit zájmy jedněch, druhých nebo třetích, ale těch, kteří se chovají férově k celému prostředí, k celému sektoru, k půdě, a v zásadě mně je jedno, na kolika hektarech kdo hospodaří.

Připomenu, když jste zmiňovala podporu naší vlády, tak tato vláda v čele s panem premiérem Petrem Fialou na základě nastavené společné zemědělské politiky 2023 až 2027 dává ročně o 4 miliardy korun více do zemědělského sektoru, než dávala vláda předchozí v minulém rámci společné zemědělské politiky, ročně o 4 miliardy více. Vy totiž musíte vidět také to, že nejenom úprava redistribuce, ale také kofinancování druhého pilíře, to je ten investiční pilíř, tam směřujeme do modernizace českého zemědělství, do modernizace českých farem, takže jsme se zavázali - a to také vláda plní a bude plnit - na míře kofinancování 65 %. Jsme v tom čtvrtí v rámci Evropské unie. Tak vždycky víte, je potřeba říkat A a k tomu také to B, protože jinak je to nepoctivé, polopravdivé nebo zcela nepravdivé.

Když tady šermujete s čísly podpory zemědělského sektoru, tak zcela, a to je častý jev, zcela se opomíjejí unikátní nástroje, které máme třeba prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Tam do celého sektoru včetně potravinářů směřuje smysluplná úvěrová podpora, kdy neplatíme ty... ta dotace nesměřuje k primárním investicím, ale k úvěrové podpoře, kdy jsme schopni pomoci s úrokovým zatížením při investičních úvěrech, které si dané společnosti, ať už v oblasti lesnictví, nebo zemědělství, berou. A tohleto je budoucnost, tam budeme směřovat, a to je potřeba také přece zahrnout do podpory, která jde ze strany státu. My debaty s panem ministrem financí v rámci rozpočtu i právě o podpoře PGRLF vedeme a tohleto oba dva, i pan ministr financí, považujeme za velmi, velmi důležité.

Vy jste tady zmiňovala něco o slučování podniků - no, tak jenom když jste se tady snažila průběžně vysvětlovat, poučovat a školit, tak vám chci připomenout, že na rozdíl od států na západ od nás, kde se průměrná velikost podniků sice pomalu, ale neustále zvyšuje, je to dané tím, že na rodinných farmách ve Švýcarsku, v Rakousku, v Bavorsku se nedaří předávat ty farmy mladým generacím - to je špatně, samozřejmě. My děláme všechno pro to, aby to tak nebylo, i podporou třeba středního a vysokého školství v agrárním sektoru. U nás ten trend je přesně opačný. Právě i tím, že chceme smysluplně podporovat a děláme to, i ty malé a střední podniky, ty rodinné farmy - poprosil bych vás, abyste tady nepoužívala ty urážlivé termíny o nějakých pidifarmách nebo pidipodnicích nebo co jste to tady říkala, to je opravdu urážka všech těch, kteří se vrátili na rodinné grunty, které jim bolševici sebrali v rámci kolektivizace, a tam velmi poctivě hospodaří. A to nejsou jenom ti, kteří mají několik málo drobných hektarů a soustředí se na trvalé travní porosty a podobně, ale to jsou společnosti nebo jsou farmy, to jsou farmy, které hospodaří na několika desítkách, někdy i nižších stovkách hektarů, patří do českého zemědělství a vždy budou patřit. Na ty jste se v minulém období v zásadě vykašlali a my jsme udělali to, že jsme to prostředí právě narovnali. V tomhletom prostě budeme pokračovat, ať se vám to líbí, nebo nelíbí.

Otázka národních dotací - tak to bych byl rád, kdybyste odpověděla, v čem národní dotace jsou netransparentní. Opravdu tomu nerozumím, bylo by dobré tohle zde vysvětlit. Samozřejmě jsem v rámci debaty o kapitole Ministerstva zemědělství připraven i na zemědělském výboru tyhle detaily vám vysvětlit, sdělit, o to nemusíte mít obavy.

Pokud jde o slevy na sociální pojištění, a mrzí mě, že si nepamatujete věci, které jste ode mě už slyšela opakovaně - jsme v situaci, kdy tento program je notifikován u Evropské komise. My ten výsledek zatím neznáme. Jakmile znám bude, tak podle něj budeme konat dál. Vy jste tady zmiňovala Slovensko, tak je zase potřeba říct i to B. Slovensko ten program má na půl roku, končí 31. 12. 2023. To by bylo dobré také připomenout.

A poslední věc, otázka klesající soběstačnosti. My nikdy nebudeme v některých komoditách soběstační a není to cíl naší vlády, ale troufnu si říct, že to nebyl cíl ani vlády předchozí. Prostě jsme součástí otevřeného, svobodného, liberalizovaného nejenom českého, ale evropského a světového trhu. Tohleto je potřeba vzít v potaz. A my i v rámci podpory nejenom té národní, ale i evropské se snažíme o to, abychom v některých segmentech, jako je třeba ovocnářství, zelinářství, zůstali na těch procentech, co jsme. Jsou relativně nízká, ale Česká republika nikdy nebude soběstačná v pěstování cibule a není to nic, co by mě uráželo nebo co by mně vadilo, protože my naopak potom třeba v segmentu obilovin, produkce mléka, hovězího masa jsme nad těmi 100 procenty. A tady samozřejmě potom je směřován i export, který je také velmi důležitý.

Ještě jednu věc řeknu. Vy jste tady zmiňovala, jak jsou důležité inovace. To já s vámi, paní poslankyně, souhlasím, prostřednictvím paní předsedající, je to tak. Právě proto do oblasti vědy a výzkumu i v agrárním sektoru dáváme v zásadě ty samé peníze - je tam drobné ponížení, ale opravdu jenom drobné ponížení - jako v roce předešlém. Protože ano, věda, výzkum, inovace jsou oblasti, které jsou důležité pro celou vládu, ale i pro sektor zemědělství.

Vybral jsem několik věcí, které mě nejvíce bouchly do očí nebo zaujaly v tom vašem projevu a které jsem považoval za důležité tady uvést na pravou míru. Zbytek komentovat nechci. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců vládní koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Kotta. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení páni ministři, chtěl bych navázat na slova, které tady řekl jak pan ministr financí, tak pan ministr zemědělství. Jsem rád, že tady pan ministr financí hovořil o tom, že v rámci emisních povolenek je připraven uvažovat, popřípadě přenést nějaké finanční prostředky, co se týče vodního hospodářství, co se týká lesního hospodářství a co se týká pozemkových úprav. Nicméně když jsem nahlédl vlastně do sešitu na rozpočet roku 2024, tak se domnívám, že nemáme plně pokryto to, co tady říkal pan ministr zemědělství, a to je to kofinancování evropských peněz, protože i v tom PGRLF, tam v podstatě chybí 1 miliarda, proto... Souhlasím s tím, že to jsou peníze, které se k zemědělcům a potravinářům dostávají nejlépe a nejjednodušeji a jsou to peníze, které jsou efektivně využity a které jsou fakt bezprostředně vidět. S tím souhlasím. V rámci toho rozpočtu se ale domnívám, že to je seškrtáno tak, že nebudeme schopni - nevím, jaké volit slovo - vyčerpat v rámci unijních peněz prostředky, která nám Evropská komise v podstatě nabízí, protože rozpočet tak, jak je teď nastaven, tak se domnívám, že nám tam významné finanční prostředky chybí. Já bych se velice přimlouval za to, abychom v rámci sestavování rozpočtu - a určitě budeme připraveni pomoci Ministerstvu zemědělství v přerozdělení těch peněz, které tam v té zemědělské kapitole budou nachystány - je prostě byli schopni využívat hned od prvních dnů nebo měsíců nového roku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Jenom velmi krátce k panu poslanci Kottovi, vaším prostřednictvím. Děkuji za připomínku těch důležitých kapitol. Jsem připraven debatu nad těmi částmi kapitolního sešitu rozpočtu vést určitě na zemědělském výboru . Pro mě je v tuto chvíli důležité, že máme pokryto to, že v těch stavbách, například vodohospodářské infrastruktury, budeme pokračovat, nebudeme muset zastavovat. Možná povedeme debatu nad mírou kofinancování.

Trochu paradoxní je to, že váš kolega, který je vedle vás, mi včera říkal, že naopak máme miliardu navíc v společné zemědělské politice, že bychom ji mohli použít na vodohospodářské stavby. Tak tohle musíme probrat, jak to tedy je, jestli to je A, anebo B. Ale já jsem samozřejmě připraven již v průběhu příštího roku činit takové kroky ve spolupráci s Ministerstvem financí, abychom samozřejmě ty klíčové věci, které máme i v programovém prohlášení vlády, to znamená směrem k vodnímu hospodářství, ale třeba i směrem k reakci na kůrovcovou kalamitu a výsadbu v lesích, byli schopni jako vláda i já jako ministr zemědělství naplnit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Znovu se hlásí s faktickou pan poslanec Kott, prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Skutečně nechci zdržovat. Otázka, o které jsem mluvil, co se týče lesů a vody, byla v podstatě reakce na to, co zde říkal pan ministr financí, to znamená, že je připraven v rámci debaty s vámi nějakým způsobem v budoucnu řešit tuto problematiku a spolupodílet se na tom. To, co jsem říkal vůči vám, nebyla výtka, ale byla to záležitost týkající se PGRLF a v podstatě kofinancování prostředků z Evropské unie, ať už je to PRV, anebo ať už jsou to záležitosti týkající se národních dotací, které dle mého názoru by měly minimálně srovnávat podmínky v rámci Evropské unie.

To, co vy jste tady říkal, že ty finanční prostředky v podstatě náš rozpočet v tuto chvíli nemá a že je třeba tu problematiku řešit na evropské úrovni, s tím souhlasím, ale myslím si, že když jsme vstupovali do Evropské unie, podmínky českých zemědělců, českých zpracovatelů byly tak diametrálně odlišné, že si zaslouží určitou podporu ze strany národního rozpočtu. Takže to nebylo nic, co bych zpochybňoval a co vy jste s panem kolegou řešili. To skutečně nebyly finanční prostředky, o kterých jsme hovořili, ale byly to finanční prostředky, o kterých hovořil pan ministr financí ve své úvodní řeči.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Žádnou další faktickou poznámku již neeviduji, takže jsme v rozpravě. Nyní je na řadě pan poslanec Richter.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, vážená paní předsedající, za slovo. Vážené poslankyně, poslanci, vážení páni ministři, sportovní kluby získávají finanční prostředky převážně ze státního rozpočtu a z rozpočtu územních samosprávních celků. Dalším zdrojem jsou sponzorské dary, vlastní hospodářská činnost a oddílové, respektive členské příspěvky. Původně mělo přerozdělování finančních prostředků do sportovních subjektů na starost Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tuto agendu však v posledních letech přebrala Národní sportovní agentura.

Národní sportovní agentura byla zřízena k 1. 8. 2019 zákonem č. 188/2019, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Od 1. 4. 2023 nabyla účinnosti novela zákona o podpoře sportu č. 49/2023, která je zatím nejnovější úpravou. Stěžejním dokumentem Národní sportovní agentury je Koncepce podpory sportu 2016 až 2025 nebo jen Sport 2025, která usnesením vlády č. 591/2016 předkládá směry rozvoje a podpory českého sportu, pilíře, priority, strategické cíle i podmínky naplnění v období let 2016 až 2025 a navazuje na předchozí strategické dokumenty v oblasti sportu. Tento dokument předpokládal a zavázal se k postupnému růstu výdajů na sport na 1 % celkových výdajů státního rozpočtu do roku 2025, což by v příštím roce znamenalo v rozpočtu kapitoly 362 celkovou částku 20 miliard korun. V minulosti už jsem ve svých vystoupeních hovořil o tom, že geograficky a populací jsme nejblíže k Maďarsku, kde těch 20 miliard ročně do sportu vynakládají. Celkově jsou státní dotace pro letošní rok ve výši 6,9 miliardy korun. Tato částka by měla být zachována i pro další rok. Za posledních osm let byl stát vůči sportu nejštědřejší v roce 2019, kdy bylo na sportovní dotace k dispozici 9,6 miliardy korun. Od roku 2022 navzdory inflaci absolutní částka klesala a tentokrát podle toho návrhu, který je z vlády, by měla meziročně stagnovat.

Během našeho působení ve vládě jsme zvýšili investice do sportu z 3,5 miliard na 10,5 miliard. Pro transparentnost a efektivitu jsme vytvořili Národní sportovní agenturu. Tato vláda s velkou pompou oznámila, že rozpočet sportu NSA se nebude krátit a má slíbeno 6,9 miliardy na rok 2024, takže za dva roky vládnutí této vlády bude sport o 3,6 miliardy chudší, a to v době, kdy za dva roky inflace dosáhla 30 %.

Během naší vlády jsme prokázali, že investice do sportu mohou být transparentní a efektivní. Dali jsme sport zpět do rukou sportovců a veřejnosti, nikoliv tunelářů a korupčníků. A dnes? Obezita u dětí se zvyšuje o 60 % a s tím souvisí nemoci pohybového systému, klesá odolnost a imunita, nadměrná hmotnost zvyšuje tlak na páteř a zatěžuje meziobratlové ploténky, což může vést k chronickým bolestem, abnormálnímu opotřebení a dalším ortopedickým problémům. Skutečně tu jde o zdraví a kvalitu života našich dětí. Místo aby se zvýšily investice do sportu a podpořily nízkopříjmové rodiny, jsou sportovní kluby ponechány bez podpory a děti bez možnosti rozvíjet své fyzické schopnosti a mentální zdraví.

Dámy a pánové, sport je páteří naší společnosti, a pokud bude i nadále ignorován a zneužíván, celá naše společnost bude trpět. Nemohu zdůraznit dost, jak důležité je obrátit tento trend. Zde si vypůjčím pár vět z článku deníku Sport, který v jednom ze svých článků se rozepsal s názvem titulku Stát podceňuje sport. Upozorňuji na to, že ten článek byl vydán ještě předtím, než svazy přišly, respektive oslovily pana premiéra a pana ministra financí, aby se vrátilo financování sportu k číslům z roku 2023, protože tam původní návrh byl trošku jiný. Když snížíte rozpočet na sport, bude to mít za následek ještě horší zdravotní stav obyvatel a zchátrání sportovišť. To je jen část vzkazu šéfů významných sportovních organizací v Česku, který vyslali vládě. Ta chtěla původně snížit rozpočet Národní sportovní agentury o 1,7 miliardy korun oproti letošku. Nerozumím tomu, proč se stále podceňuje význam sportu a pohybových aktivit pro kondici a zdraví našich občanů, bouřil se například Zdeněk Ertl, šéf Sdružení sportovních svazů. Šéfové velkých sportovních organizací, jako je Česká unie sportu, Česká obec sokolská a Sdružení sportovních svazů kvůli navrhovanému snížení rozpočtu napsali premiérovi Petru Fialovi a ministru financí Zbyňku Stanjurovi. V dopise varovali před odchody trenérů a sportovců a devastací sportovišť a žádali navýšení dotací.

Vláda navrhla snížení původního rozpočtu Národní sportovní agentury z letošních 6,9 miliardy na 5,2 miliardy korun. Navrhovaná částka, z níž NSA rozděluje dotace na amatérský i profesionální sport včetně investic do sportovišť, by byla tedy, pokud by to tak bylo, nejnižší od roku 2016. Já se tady ptám, kde se tedy vzala vůbec ta odvaha anebo drzost sáhnout na finanční prostředky právě v této kapitole? To už opravdu se všichni zbláznili a je jim jedno, co bude s mladou generací, která nebude mít možnost sportovat a brzy přijdou zdravotní problémy, které budou stát a státní rozpočet daleko více zatěžovat než prevence, která se tím sportem nabízí?

Od roku 2021 navzdory inflaci absolutní částka klesá a má to negativní dopad na organizovaný sport. Pociťujeme nedostatek trenérů a bohužel evidujeme také úbytek organizovaných sportovců, zejména z řad dětí a mládeže. Sportovní infrastruktura dlouhodobě chátrá, a pokud do budoucna nebude sport výrazně podporován, hrozí skutečný kolaps sportovního prostředí. Už letos nestačily prostředky na vypsání dotací na údržbu a provoz sportovišť, jak uvádí předseda České unie sportu Miroslav Jansta. Předseda Sdružení sportovních svazů České republiky Zdeněk Ertl nechápe, proč skokové navyšování výdajů na obranu, která má meziročně o třetinu více, doprovází razantní snížení výdajů na pohybové aktivity. Cituji: "Z našich průzkumů dlouhodobě vidíme, že nejen mládež, ale většina lidí nemá fyzickou kondici na zvládání krizových situací. Nerozumím tomu, proč se stát, zvláště v dnešní rozbořené době, nechová zodpovědně a stále podceňuje význam sportu a pohybových aktivit pro kondici a zdraví našich občanů," prohlásil. Všichni tři signatáři upozornili, že v jiných zemích je pohyb pokládán za nezbytnou součást zdravého životního stylu. Chápeme složitou situaci, která tady je, ale jsme přesvědčeni, že pohyb a fyzická zdatnost jsou mimo jiné jednou z nejlepších zdravotních prevencí. Investice do podpory zdravých pohybových aktivit ze strany státu se nám všem v budoucnu mnohonásobně vrátí formou snížených výdajů na zdravotnictví, zejména na předcházení civilizačních onemocnění. Takto to doplnila starostka Sokola Hana Moučková.

V dopise předsedovi vlády a šéfovi státní pokladny připomínají výsledky šetření České školní inspekce, které potvrdilo, že fyzická kondice současné mladé generace je nejhorší za posledních padesát let. Když se podíváme na vývoj rozpočtu v kapitole 362 Národní sportovní agentura za vaší vlády, můžeme konstatovat, že rozpočet je šit horkou jehlou. Jednou je to cca 5 miliard, aby se ke konci roku rozpočet navýšil na konečných 7,094, podruhé v roce 2023 je rozpočet v této kapitole 6,9 miliardy, což je snaha kopírovat konečný rozpočet roku 2022, ale již krácen o cca 200 milionů, a poslední návrh začínal naslepo vystřeleným číslem 5,2 miliardy, aby nakonec museli zástupci velkých svazů a České unie sportu skoro po kolenou přilézt, aby se jim dostala do kapitoly NSA alespoň ta částka, která byla v roce 2023, která je opět lehce krácena, cca o 4 miliony, a to přitom všichni víme, že tato částka absolutně neodpovídá reálným potřebám sportovního prostředí.

Když se podíváme na ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura pro rozpočtové období 2024 až 2026, které Národní sportovní agentura vydala - já to mám shodou okolností tady, nebudu to citovat, je to kapitolní sešit 2024 - tak se jedná o smutný pohled do výhledu do budoucnosti právě do roku 2025 až 2026. Jak jsem již uváděl v minulosti ve svých projevech k tomuto tématu, je potřeba výrazně tuto kapitolu navýšit, a to řádově o několik miliard korun ročně. V opačném případě to povede k devastaci sportovního prostředí.

Do druhého čtení tohoto zákona si připravím několik pozměňovacích návrhů k navýšení této kapitoly a tímto bych asi takhle krátce skončil. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze.

Je zde jedna faktická poznámka pana poslance Karla Haase a poté se připraví pan poslanec Jaroslav Bžoch, řádně přihlášený. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se krátkou faktickou pokusím zareagovat na slova ctěného kolegy Jana Richtera, prostřednictvím pana předsedajícího. Dovolím si tři poznámky.

Mě poměrně překvapuje ta bujará kritika od člověka, který byl velmi konstruktivně i hlasy koalice i hlasy opozice už na jaře zvolen do dozorčí komise Národní sportovní agentury, a omlouvám se, teď to řeknu na rovinu, protože se činností Národní sportovní agentury a všech jejích orgánů zabývám, neznám žádné konkrétní kroky, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, které byste ve věci rozpočtu NSA - aktivní jednání s ministrem financí, můžete se k němu objednat jako kterýkoliv jiný poslanec, aktivní jednání s námi koaličními poslanci, aktivní jednání s panem premiérem - vůbec žádný krok z titulu vašeho členství v dozorčí komise NSA k tomu, abyste bojoval v tom případě za lepší číslovku rozpočtu Národní sportovní agentury jste od zvolení do dozorčí komise Národní sportovní agentury neudělal! To je první poznámka. A pak tedy považuju tu vaši bujarou kritiku za poměrně licoměrnou.

Druhý bod, který chci říct, je rozpočet versus skutečné čerpání. Potvrzuji, že za vaší vlády byly nejvyšší rozpočtované částky pro kapitolu Národní sportovní agentury. Ten rekordní rok byl rozpočet přes 11 miliard, ale skutečné čerpání nebylo ani 7 miliard. Nejvyšší skutečné čerpání v historii bude díky zapojení nerozdělených prostředků pravděpodobně v letošním roce, ještě rok není uzavřen, a bude se blížit 8 miliardám korun. To je uvědomit si rozdíl mezi tím, že se velmi lehce rozpočtují peníze, ale je nutné je umět také zprocesovat, a to předchozí vedení NSA neumělo. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Jana Richtera. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo a jenom krátká reakce tady na velectěného kolegu, jak nazval on mne, pana Haase. Pane Haasi, když jsem zjistil, že tam je 5,2 miliardy, tak jsem to s předsedou panem Klímou intenzivně komunikoval a pan Klíma potom vám svým prostřednictvím do koalice a určitě i s panem ministrem o tom hovořil, tak pak mi teprve přišel říct, že je to v pohodě, že se ta částka vrátí na rok 2023, takže já jsem tu potřebu dál k vám chodit a komunikovat neměl. Mluvím o tom, že ani tady ta částka, a to víte moc dobře, nestačí v tom sportovním prostředí. A to není záležitost letošního roku, loňského, minulého, to je do budoucna. To je potřeba takhle přemýšlet a vy se v tom pohybujete také. To je jedna věc.

Ale co si neodpustím, a to mě mrzí od vás úplně nejvíc - já tedy strašně rád děkuju, že tedy koalice velectěně si dovolila mě tam zvolit do té dozorčí komise, ale já nebudu stát v koutě a držet pusu! Takže pokud máte problém, tak si to převolte a dejte tam někoho jiného! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Faktická poznámka pana poslance Karla Haase. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Už jenom velmi rychlá, prostřednictvím pana předsedajícího, vážený pane kolego, zkontrolujte si můj stenozáznam. Já jsem vaši volbu nebral vůbec jako jakoukoliv úlitbu, já jsem mluvil, že jste byl konstruktivně zvolen koaličními, opozičními hlasy, a řekněme si ty věci na rovinu. My jsme s vámi novelu zákona o podpoře sportu projednávali, za ta jednání děkuju. Nijak teď nehodnotím konečné hlasování vašeho poslaneckého klubu. Přislíbili jsme, že uděláme vše pro to, aby v dozorčím orgánu této apolitické státní organizace byla zastoupena opozice. Myslím si, že to je správné. Vždycky jsem za to bojoval, naplnili jsme to. Jsou zvoleni dva členové dozorčí komise za hnutí ANO nebo nominovaní hnutím ANO, jeden ze Senátu, jeden z Poslanecké sněmovny, a já to považuju za správný krok. Čili já jsem tady nikdy nemluvil o tom, že by vaše volba byla jakoukoliv úlitbou. Podle mě to správně. Já jsem jenom říkal, že od členů dozorčí komise bych raději než bujarou kritiku tady za pultíkem vítal aktivní kroky. Vy jste zmínil jeden, jednání s předsedou dozorčí komise. Omlouvám se, o tomto jednání jsem nevěděl. Že by to byl krok úplně dostatečný, mně nepřipadá ve vztahu k té vaší bujaré kritice. Toť vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka žádná další není, a poprosím tedy o vystoupení pana poslance Jaroslava Bžocha, připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já se pokusím být velmi stručný. Já jsem tu ani nechtěl vystupovat, jako Patrik Nacher většinou, ale nedá mi to.

Na zahraničním výboru řešíme každý rok rozpočet Ministerstva zahraničních věcí a každý rok se napříč politickým spektrem, a bylo to i za naší vlády, musím přiznat, shodneme na tom, že rozpočet Ministerstva zahraničních věcí je velmi malý, že by měl být navýšen, protože potřebujeme, aby nás reprezentovali lidé v zahraničí, aby mohli plnit svoji agendu, aby mohli využívat i ministerstva, která lítají po světě, aby je mohli zastupovat ti schopní lidé, protože Ministerstvo zahraničí věcí samozřejmě nedělá jen obraz nás v zahraničí, ale zastupuje nás v mezinárodních organizacích a podobně.

A když jsem viděl návrh rozpočtu na příští rok, když se podíváte na celkové číslo, tak to vypadá, že rozpočet Ministerstva zahraničních věcí se snižuje v uvozovkách pouze o 14 milionů, ale když se dostanete na další stránky, zjistíte, že rozpočet na úkoly, které má Ministerstvo zahraničních věcí, a já jich pár vyjmenuji, protože to je důležité - plnění úkolů zahraniční služby a naplňování koncepce zahraniční politiky ČR, úkoly spojené s novými i pokračujícími výzvami v oblasti mezinárodní bezpečnosti, terorismu, migrace a posilování euroatlantické vazby, rozvoj vnějších ekonomických vztahů, zejména proexportních aktivit českých podnikatelských subjektů a podpora projektů ekonomické a vědecké diplomacie, zajišťování stabilní a transparentní... a takhle bych mohl pokračovat dál, těch úkolů je hodně. A ten průřez není pouze pro Ministerstvo zahraničních věcí, ale průřez napříč. A když se podíváme na celkové číslo toho rozpočtu a podíváme se na ty největší výdaje Ministerstva zahraničních věcí, což jsou ostatní výdaje na plnění úkolů MZV, to jsou ty, které jsem teď jmenoval, plus spoustu dalších, tak zjistíme, že v meziročním srovnání jsme v minusu 13 %, což je 934 585 090 korun. To je 13 % minus na ty služby, které jsem teď jmenoval. To Ministerstvo zahraničních věcí tímto přivedeme do mozkové smrti, protože ten úřad nebude moct vykonávat svoji agendu, kterou má. Čím to je způsobené, což je pochopitelné, je tím, že navyšujeme příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí o 51 %, o 908 milionů, a nějaké další. Jasně, ten hlavní příspěvek je pro European Peace Facility, pro evropský mírový nástroj, čemuž rozumím. Ale není možné, aby tento náklad neslo samotné Ministerstvo zahraničních věcí a tím sebe samo dalo, jak jsem říkal, do té mozkové smrti, protože my nebudeme schopni vykonat naši agendu.

Česká republika má několik strategií, máme strategii Indo-Pacifiku, staráme se o Blízký východ, Afrika, tam mimochodem taky snižujeme výdaje. A jak ji budeme naplňovat? Každý vám řekne, že pokud chceme dělat zahraniční politiku kvalitně, tak v zahraničí musíme mít kvalitní diplomaty, musíme tam mít kvalitní zastoupení. Máme samozřejmě majetky, o které se musíme starat, které taky něco stojí, aby nám nespadly na hlavu, a to se teď dít nebude, protože miliardu na tyto věci sebereme.

Já si dovolím ještě jednu poznámku, než tady přečtu i z té zprávy, kterou předkládá ministerstvo, což je směšné. Ministr Lipavský se mnou byl na zahraničním výboru v minulém období a tohle stejné jsme říkali. Ministr Lipavský má dobré renomé převážně na Twitteru, nevím, jak dál, ale na Twitteru má velmi dobré renomé, jak nás vzorně zastupuje. Ale pokud ministr nechá nebo dovolí, aby mu z ministerstva takhle důležitého byla sebrána miliarda, tak to není silný ministr, ale je to slabý ministr.

A já vám teď ještě přečtu, co se tady píše v té zprávě. Je pod tím i "předkládá pan ministr Lipavský", což je neuvěřitelné: "Snížení předepsaných výdajových rámců střednědobého výhledu na roky 2025 a 2026 představuje zcela zásadní dopady na plnění úkolů a odpovědností vyplývajících ze stanovených cílů zahraniční služby. Snížení výdajů pro rok 2024 a střednědobého výhledu na roky 2025, 2026, o němž bylo rozhodnuto v rámci konsolidačního balíčku, se průřezově týká úspor v oblasti dětských zdrojů a výdajů na činnost MZV. Další snižování výdajů a nereflektování požadavků na navýšení rozpočtu" - to je to, co říkáme každý rok na zahraničním výboru - "povedou k omezování chodu celého MZV s dopady na funkčnost rozsáhlé sítě zastupitelských úřadů, na lidské zdroje, naplňování odpovědnosti vycházející z kompetenčního zákona, plnění stanovených priorit MZV a vlády" - budeme pokračovat - "mezi které jsou zařazeny podpora exportu prostřednictvím ekonomické a vědecké diplomacie, dále pak zajištění bezpečnosti osob a majetku ČR a zajištění konzulárních a vízových agend." Já bych mohl pokračovat, to nechci číst, protože ten podklad budete všichni mít, ale to je přímo z ministerstva.

Takže ministr si nechá sebrat miliardu z rozpočtu, pak to tady vyčte, ale to je prostě špatně. A to by tak nemělo být. A to ministerstvo bude opravdu v mozkové smrti, protože nebude zvládat svoji agendu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji za slovo, pane místopředsedo, dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. No, asi se dá očekávat, že musím vystoupit ke kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, protože to, co se tam událo, je podle mého názoru úplně neuvěřitelné, a já mám samozřejmě mnoho dotazů na pana ministra, ten tady ale bohužel není, ale budu se ptát i pana ministra financí.

Tak jenom pro připomenutí, Ministerstvo pro místní rozvoj opravdu patří asi k nejvíce postiženým kapitolám, propad v příjmech je minus 7,2 miliardy a propad ve výdajích minus 7,4 miliardy, a já se musím z logiky věci ptát, jak se tohleto mohlo vůbec stát? Protože když si samozřejmě uvědomíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj dostává na rok 2024 na podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu 12,6 miliardy, ale v tom jsou samozřejmě evropské fondy a ty evropské fondy tvoří podle kapitoly B zhruba 10,3 miliardy nebo 10,5 miliardy korun. Ale zároveň, a já na to tady upozorňuju pravidelně, Ministerstvo pro místní rozvoj stále nemá - samozřejmě na období 2014 až 2020 mu tam visí 23 miliard. My jsme si tady o tom šuškali s panem ministrem. Je to prostě problém v tom, že nejsou faktury. Ale ty faktury samozřejmě možná - a já budu držet všechny palce - doběhnou do konce roku, ale pak se tedy budou muset profinancovat v příštím roce, ale ministerstvo na to prostě nemá peníze, prostě legitimně na to nemá peníze.

Stejně tak, když se podívám jenom na IROP, kolik má zazávazkováno na období 2021 až 2027, tak zazávazkováno má 20,8 miliardy korun na příští rok na období 2021 až 2027. To znamená, ministerstvu se tam promítnou dvě programová období 2014 až 2020, kde tedy samozřejmě pravděpodobně jak bude certifikováno, ale proplaceno v příštím roce. A teď je otázka tedy, že i způsobilost těch výdajů končí 31. 12. 2023. Oni dodají faktury a budou čekat, že jim to samozřejmě, že se to proplácí přes státní rozpočet. Nejdříve někdo zaplatí a pak se to bude nárokovat vůči evropským fondům. A vzhledem k tomu, jak je koncipován rozpočet, tak tam skutečně pro mě jsou velké neznámé, protože v těch penězích, které tam jsou, tak když mám zazávazkováno jenom období 2021 až 2027 přes 20 miliard v IROPu a mám tam jak na staré období 2014 až 2020, kde lze předpokládat, že minimálně tedy snad to nějakým způsobem sníží, tak očekávám, že by tam na kofinancování starého a nového období mělo být někde kolem 25 až 30 miliard. A oni mají na všechno, na ta dvě období, 10,5 miliardy na příští rok.

Mně toto přijde skutečně neuvěřitelné v kontextu toho, i když se bavíme o Národním plánu obnovy, tak Ministerstvo pro místní rozvoj bude čerpat tedy půjčku 8 miliard korun, zároveň z Národního plánu obnovy bude financovat digitalizaci, doufejme. A znovu se ptám, kde v těch penězích je tedy na předfinancování Národního plánu obnovy? Kde v těch penězích má ministerstvo schované to předfinancování úvěru, které samozřejmě bude nějakým způsobem proporcionálně v letech? Takže mě ta čísla tady nesedí a v kontextu toho se musím samozřejmě i pobavit o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj je takové dotační ministerstvo pro obce, zejména pro malé obce, ale tak, jak jsem si přečetla přílohu B, tam je prostě plánováno na ten národní program 1 miliarda, ale tam tedy mám velký otazník, protože když se podívám na to, co pan ministr už zazávazkoval v letošním roce, tak vzhledem k tomu, že měl v letošním roce k dispozici 1,1 miliardy na program rozvoje regionů, kde jsou právě ty místní komunikace, veřejné budovy a tak dále, tak on vlastně vyhlásil dvě výzvy, jednu za 1,7756 miliardy a druhou za 600 milionů, to znamená, v součtu je za 2,356 miliardy, ale v rozpočtu na rok 2024 má pan ministr jenom 1 miliardu na ten národní program, a když sečtu 1,1 a 1, tak je to 2,1, a ne 2,356 miliardy. To znamená, že pan ministr v té výzvě letošního roku využil peníze pravděpodobně tedy z výhledu na rok 2024, všechny ty další zdroje, a rovná se to tedy pravděpodobně, že nebude vyhlášen žádný dotační titul v oblasti podpory rozvoje regionů.

Další, co mě opravdu děsí, je, když se podívám, že zároveň pan ministr slíbil, že ušetří 1,267 miliardy na národních dotačních titulech. No tak se ptám, kde? Když těch 2,3 už je zazávazkováno, aby vlastně se využilo i toho výhledu, a pak tady samozřejmě se má ušetřit dalších 1,2 miliardy. Prostě ty zdroje tak, jak to je naplánováno v rozpočtu, tam chybí. My se tady můžeme dočíst v návrhu rozpočtu, že v tom jsou například - na podporu bydlení je 907 milionů korun, ale v tom je dotace státnímu fondu podpory investic 890 milionů, což je pravděpodobně na ten dotační program Dostupné bydlení. Ale pak nám tam zbývá, jestli dobře počítám, 17 milionů na ten zbytek, ale ten zbytek, to je komunitní bydlení pro seniory, pečovatelské domy, výtahy do domů, kde prostě výtahy nejsou a senioři hledají jiné bydlení, protože holt už do těch vyšších pater po schodech se jim to nedaří, technická infrastruktura pro rozvoj obcí a tak dále.

Takže já se obávám, že tak, jak je nastaven rozpočet pro Ministerstvo pro místní rozvoj, je zcela nereálný, a prostě musíme si přiznat, že pravděpodobně je tedy kalkulováno s tím, že budou ty peníze natékat i v průběhu roku 2024 a že rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj je v podstatě takový cár papíru, protože tam tomu vůbec neodpovídají alokace toho, co pan ministr by měl proplatit ještě, a to mluvím jenom o IROPu jako takovém, nemluvím vůbec o přeshraničních programech, česko-polský a tak dále, co samozřejmě také musí předfinancovávat státní rozpočet. Takže tam nám ty částky velmi nesedí a znovu tedy bych asi apelovala jak na pana ministra financí, tak na pana ministra Bartoše, aby nějakým způsobem vysvětlili, jak chtějí tedy předfinancovávat 8 miliard z úvěru, když nemají ani na ty základní dotační programy, které jsou dány na ministerstvo, jako je IROP, operační program, technická pomoc, to je samozřejmě administrace všech těch kohezních fondů jako takových.

Druhá věc, která mě nemile překvapila, když jsem se podívala na ty srovnávací tabulky. zase ze sešitu B v návrhu státního rozpočtu na rok 2024, ohledně personálního obsazení. My neustále apelujeme na to, že skutečně se nám sbíhají dvě období, protože příští rok, když ti žadatelé, co se jim podaří faktury dát do konce roku, tak se to bude muset samozřejmě celé profinancovat, certifikovat a tak dále, tak v roce 2023 Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo o 35 míst placených z evropských fondů a na příští rok je navrženo minus 2. No, já si myslím, že toto jsou lidé, kteří jsou placeni z evropských peněz, a že skutečně tady by tedy ke snižování stavu docházet nemělo. Možná mi to pan ministr vysvětlí, ale skutečně v té tabulce má minus 2, dokonce pokles prostředků z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů o minus 37 milionů. Ale znovu upozorňuji, to jsou peníze, které jsou určeny na tu administraci, a vzhledem k tomu, v jaké situaci se nyní nachází Ministerstvo pro místní rozvoj, kde čeká na faktury od příjemců za 23 miliard, nedaří se mu čerpat ani nové programovací období, byť má už pod smlouvami zhruba 20 miliard, tak ale je profinancováno 440 milionů a certifikace samozřejmě nula, takže já bych se tady moc přimlouvala za to, aby se tyto věci změnily.

Ministerstvo pro místní rozvoj je skutečně takovým páteřním ministerstvem pro čerpání evropských fondů, IROP je jeden z největších programů, a pokud pan ministr nebude mít vlastně dostatečné personální krytí, a znovu říkám, tady v tom ještě určitě se musí připočítat Národní plán obnovy, kde jsou také potřeba lidi na administraci, a bohužel ty lidi mezi sebou nejde půjčovat, mezi evropskými fondy, protože to byl i požadavek, pokud se to tedy nezměnilo, Evropské komise, že jsou to dvě jiné party lidí, tak se obávám, že Ministerstvo pro místní rozvoj bude mít velké problémy.

Musím říci, že jsem si nevšimla, až když jsem to detailně studovala, že mě nemile překvapilo, že se krátí prostředky i pro Horskou službu. Myslím si, že Horská služba je pro nás pro všechny takovou výkladní skříní toho, a máme to opravdu na velmi vysoké úrovni, jak pomáhat našim všem turistům, kteří jsou na horách, a tady musím říci, že na rozpočet na rok 2023, a to jsem velmi pozitivně kvitovala, byla jak investice, tak provoz pro Horskou službu zhruba ve výši 460 milionů. Dnes v návrhu rozpočtu čtu 398, což je docela dost, protože to je 62 milionů propad, a zajímalo by mě tedy, kde bude šetřit Horská služba, zda na investicích, nebo na provozu?

Já si opravdu nemyslím, že toto je dobře připraveno, ale jak říkám, velmi by mě zajímala odpověď na otázku, zda se dá anebo zda pan ministr na férovku přizná, že prostě žádný dotační program na rozvoj regionu, ať už jsou to místní komunikace, veřejné budovy, ale koneckonců výtahy, technická infrastruktura, komunitní bydlení seniorů, pečovatelské domy, v podstatě nebude, protože si tu alokaci vybral už v letošním roce i na příští rok. A jak říkám, ty součty jsou jasné, pokud tedy ta čísla, která jsou napsána v sešitu B, nelžou.

Takže možná to působí tak, že tady bojuji za pana ministra pro místní rozvoj. Ano, na rovinu říkám, je to tak, protože si neumím představit, jak s těmi finančními prostředky, které má k dispozici, zajistí plynulé čerpání evropských fondů, řádné čerpání Národního plánu obnovy. A jestli si tady někdo neuvědomuje, že bydlení je opravdu v krizi, tak vás ubezpečuju, že opravdu v krizi je, a je dobře, že se to bude nějakým způsobem financovat, byť já úplně nesouhlasím s tou půjčkou, protože to je samozřejmě zadlužení a stejně nám to do toho státního dluhu půjde, ale když už to tak je, tak aby aspoň Ministerstvo pro místní rozvoj mělo ty zdroje na to, že ty projekty profinancuje. Pokud to tedy není míněno tak, že se bude financovat těmi 800 miliony ročně Národní plán obnovy, ale pak to zase znamená, že ten dotační titul na Dostupné bydlení, který pan ministr v podstatě spustil loni, že se realizovat už v té podobě nebude a bude ho nahrazovat pouze ten úvěrový program.

Tolik asi ode mne. Ale znovu říkám, takovýto obří propad na Ministerstvu pro místní rozvoj, protože když se podívám na tu časovou řadu, tak si myslím, že ani pana ministra to nemůže moc těšit. A mrzí mě, že skutečně ty lokty nebyly trošku ostřejší. Já jenom pro srovnání: rok 2019 - 27,4 miliardy, rok 2020 - 31,5 miliardy, skutečnost roku 2021 - 32,1 miliardy, skutečnost 2022 - 27,8, skutečnost 2023 - 22,5 a skutečnost roku 2024 - 15,1. Já jenom doufám, že se pan ministr nehodlá postavit do role hrobaře MMR. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já budu reagovat jenom krátce, i když ten konec byl takový dramatický. Čerpání předchozího období: v tuhletu chvíli dočerpáváme, a já jsem o tom hovořil i na rozpočtovém výboru, kde byla paní místopředsedkyně Sněmovny přítomna, a ta ambice je dočerpat. V tuto chvíli jsou ohroženy projekty asi za 5 miliard a věříme, že ve finále, a máme na to - do konce roku je jedna fáze a pak to proplacení bude trvat ještě další rok. Ale my jsme i teď v žádostech do Evropské komise daleko před predikcí, kolik v daném momentě žádáme. Takže staré programy kohezní a fondy máme ambice dočerpat úplně. Minulé období čerpání nakonec bylo nedočerpáno asi 5 %, my míříme, pokud něco se nepodaří, tak k 0,5 %, což by byl významně lepší výsledek.

Ohledně programů nových, většina programů byla vyhlášena. V momentě, kdy jsme toto probírali na rozpočtovém výboru, myslím, že už jsme tam měli v objemu za 3 miliardy, a programové období se rozjíždí. Vždyť my jsme byli jedna z prvních zemí, které měly - myslím, že v prvních pěti - podepsanou dohodu o partnerství, pak se ještě dodělávaly ty jednotlivé programy, a já bych neměl obavy o podíl ze státního rozpočtu k plánovaným evropským dotacím. Ať už je to program IROP, či jiný, ty peníze budou.

Ohledně dotazu na podporu bydlení: my ten program, který jsme spustili, kde se postavilo nebo během tří měsíců v podstatě ten titul v testovací alokaci, kterou jsme nakonec navýšili na 1 miliardu, tak se přihlásily obce z celé republiky, i tedy ty subjekty, které také mohly využít ten program. Za 1 miliardu vznikne zhruba 500 bytů po celé České republice a 65 % v rámci těch žádostí už bylo na ty finanční nástroje, tedy na úvěrové financování. Stejně tak žádost, respektive půjčka na 8 miliard, kterou máme v rámci Národního plánu obnovy, je převážně na finanční nástroje, tedy na nástroje, které umožní obcím vzít si výhodný dlouhodobý úvěr a ty peníze se do toho systému vrací, když se podíváme na standard, jak fungují jiné země v Evropské unii, aby to nebyl pouze dotační doping, kdy všechno je stoprocentně hrazeno, tak vlastně celá ta koncepce investice do dostupného obecního nájemného bydlení je lehce dotační, ale většinově skrze finanční nástroje, tedy specifické úvěry na delší dobu, kdy ty peníze se do systému vrací. Takže asi bych reagoval k tomuto. Já tady nemám ta čísla, byť asi ty přípravy - mohl bych reagovat.

Když se podívám na předchozí volební období, kdy byla paní místopředsedkyně Sněmovny Dostálová ministryní místního rozvoje, tak si pojďme říct, jaká byla ta výchozí čísla, s kterými jste vždycky vstupovali na MMR do toho roku v momentě, kdy byl ve Sněmovně předkládán rozpočet, a jak se potom ta situace vyvíjela. Ať již byla potřeba nebo v danou chvíli bylo nějaké jednání o úpravě rozpočtu, ty peníze samozřejmě, třeba na podíl v rámci evropských dotací či na přezávazkování, se do toho systému nakonec dostávají, takže já bych to neviděl tak dramaticky. Když jsem měl vlastně možnost přijít na úřad, tak v tom navrženém rozpočtu, který jste předložili pro ten poslední rok, tedy již pro novou vládu, tak v těch národních titulech, pokud se nepletu, byly samé nuly, protože jste měli věci v nespotřebovaných výdajích. My taky v některých případech disponujeme samozřejmě takzvanými enenvéčky, a tak my jsme třeba tu výzvu - a já jsem o tom informoval snad minulý týden - na místní komunikace, ta byla vypsána teď, byla tam miliarda, já jsem i tam říkal to číslo úspěšných žadatelů a prostě ty věci týkající se rozpočtu i v rámci toho, jakým způsobem byl koncipován rozpočet jako celek, tedy míra úspor vůči předchozímu roku, tak Ministerstvo místního rozvoje je na 96,5 % loňského roku, a já jsem zvědavý, jak se bude třeba vyvíjet i debata tady v rámci Sněmovny. Já za každé peníze, které můžeme poslat do regionů, jsem rád, ale nerad bych, aby se tady kreslily nějaké scénáře o pohřbení Ministerstva pro místní rozvoj, zejména s ohledem na to, že by Česká republika, naše ministerstvo nebo další ministerstva, se kterými spolupracujeme v rámci evropských fondů, nedodala to, co slíbila či by nesplnila závazky s těmi subjekty, tedy s obcemi a příjemci dotací, se kterými jsou uzavřeny smlouvy. Prosím vás, tento scénář není možný, vy to víte, tak pojďme se bavit o tom, které programy budou, zda HSO (?) je v danou chvíli podpořeno dostatečně, co dokážou obce proinvestovat, které věci se dají řešit právě z výzev, které se vypisují nejen v IROPu. A když se podíváte na další fondy a na jejich strukturu, tak prostě ty evropské dotace se nějakým způsobem doplňují s národními dotacemi a já bych to neviděl tak, jak vy jste to zde vykreslila. Tolik jenom moje krátká reakce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní místopředsedkyně s faktickou poznámkou, prosím. (Místopředsedkyně Dostálová: S přednostním právem.) Mám tady faktickou poznámku, v tom případě ji mažu a máte slovo s přednostním právem.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, já bych to asi za dvě minuty nestihla. Děkuji panu ministrovi, že vystoupil, ale ta skutečnost - já jsem to tady četla v závěru - je trošičku jiná. Ty propady vlastně po nástupu vás jsou opravdu razantní a já bych to ještě brala, kdyby se to pohybovalo někde kolem 27, 25 miliard, protože samozřejmě vím, že máte nespotřebované výdaje, stejně tak jsem s nimi hospodařila i já, ale abychom se dostali, když si vezmu třeba skutečnost roku 2020, 2021, kdy to je kolem - z 30 miliard na 15, to jsme na polovině. A já znova jenom apeluji na to, že si prostě myslím, že nemáte pokryté kofinancování těch evropských programů, protože když se podívám, že teď ještě nemáte faktury od příjemců za 23 miliard, oni je doufejme - a budu držet všechny palce, aby se to povedlo do konce roku. To znamená, vy jim to budete muset profinancovat v příštím roce, a já se ptám z čeho, když prostě v návrhu státního rozpočtu je na kofinancování IROP zhruba 1,6 miliardy na období 2014 až 2020? Tak kde vezmete tedy, 23 minus 1,6, tak kde vezmete 21 miliard? Prostě mně tohleto přijde opravdu neuvěřitelné.

Když se tady bavíme o národním programu, tak ano, pane ministře, vy jste vyhlásili výzvu od 6. dubna do 5. června s tím, že sběr žádostí je od 2. května do 5. června na místní komunikace a přestavbu veřejných budov za 1,756 miliardy ,a pak jste dali podpora, dotační titul A, od 3 do 10 tisíc na 600 milionů, zhruba v celku 2,356 miliardy. A já znova říkám - v rozpočtu na rok 2023 máte na tyhle dotační tituly 1,1, v rozpočtu na rok 2024 1, to je dohromady 2,1, a vy už jste přezávazkoval, to znamená, vy tam máte zhruba o 300 milionů více, než máte vůbec reálných peněz. Tam souhlasím, že to můžete dofinancovat z enenvéček, že určitě nějaké zdroje tam jsou, ale pak je to ale. To znamená, že žádné nové dotační tituly prostě nemohou být vyhlášeny v příštím roce.

A ještě by mě zajímalo, vůči čemu je tedy ta úspora 1,2 miliardy, kde vy říkáte: Škrtneme z Dostupného bydlení, škrtneme z programu rozvoje regionů 800 milionů, ale z jakých peněz, když už tam žádné nejsou, když jste si je zazávazkoval už v letošním roce?

A ještě poslední věc, kterou bych chtěla zmínit. Proto jsem ještě požádala pana místopředsedu o přednostní právo. Mě by hrozně zajímalo, protože víme, že součást daňového balíčku bylo i krácení kofinancování státním rozpočtem pro obce a kraje, a to ne v malé míře, protože například kraj Vysočina, Jihomoravský, Plzeňský, Jihočeský a Středočeský nedostanou na vyšší podporu než 70 % pro všechny - to je úplně jedno, jestli bude žádat škola, obec a tak dále. To znamená, že tam je ta úspora, že pravděpodobně Ministerstvo financí vám nedalo na to kofinancování. Jenže ve výhledu vy jste měli jakoby úsporu jednou 600 milionů a 600 milionů, to znamená 1,2 miliardy. Takže když to všechno načtu, tak se ani náznakem nedohrabu na těch 7,4 miliardy. Proto já furt nerozumím tomu, kde se vám ty peníze vlastně jakoby škrtly nebo kde vy vlastně hodláte takto uspořit.

A co je pro mě zcela zásadní otázka, na kterou ještě nikdy nebylo odpovězeno: Komu vlastně budete krátit ty smlouvy? Bude to novým žadatelům, to znamená novým právním aktům, nebo si opravdu myslíte, že to teď poškrtáte zpětně všem, kteří mají uzavřeny smlouvy? Protože pak bychom se tam asi k takovým větším číslům dostali, ale pokud toto uděláte, tak si myslím, že opravdu skončíte u soudu, protože to je samozřejmě retroaktivita, zásah do smluv a tak dále, byť už jsme to tady jednou zažili za pana Kalouska, takže ty věci asi možné jsou, ale podle mě je to zcela mimo. A pokud je to jenom pro ty nové smlouvy, tak ta úspora je v podstatě v kontextu toho, jak jste to měli ve výhledu, tak to samozřejmě nemůže dosahovat těch částek 7,4 miliardy.

Takže já mám strašně otazníků. Chápu, že vy teď před sebou nemáte ta čísla, že to je taková těžší debata, můžeme se k tomu sejít i samostatně, ale hlavně mi odpovězte na to, protože se na to všichni ptají: Bude se to týkat, to krácení státního rozpočtu, jenom nových smluv, nebo i už těch, které máte podepsané? A jestli se to týká už i těch podepsaných, tak jenom z nového období 2021 až 2027, nebo půjdete i do 2014 až 2020? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Tady jenom chci upozornit, že na základě dohody řečníků došlo k výměně pořadí. Já bych tedy tuto dohodu respektoval. Nebude-li nikdo vznášet rozpor s mým postupem - myslím, že nikdo nevznáší rozpor - udělím nejprve slovo panu poslanci Richardu Brabcovi. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, chci především poděkovat jak kolegovi Aleši Juchelkovi, že mě tedy pustil před sebe, a já slibuji, že budu stručný - tady řada lidí říká vždycky, že bude stručná, a není, ale já budu. Ale také děkuju panu ministrovi Hladíkovi, že vydržel, také proto jsme se prohodili, protože by rád reagoval - já budu rád, když bude reagovat, a já budu opravdu stručný.

Chci především říct, že jsem velmi rád - a to říkám s mírnou ironií, ona v tomto případě se ale netýká pana ministra Hladíka, protože to nebylo jeho dílo, tahleta mimořádná položka se v rozpočtu na letošní rok objevila zásluhou pana ministra financí a nějaké dohody, která je doteď zatemněná, a ani pan ministr financí Stanjura ji neodtajnil nebo neodtemnil - tedy jak se dostalo do rozpočtu letošního roku Ministerstva životního prostředí těch bájných nebo vybájených 50 miliard korun z Modernizačního fondu, a já myslím, že už dneska všichni víme, že tahle položka byla od začátku nereálná a měla sloužit jen jako optické vylepšení deficitu státního rozpočtu. Už tam není, a co je podstatné, není tam ani na příští rok.

A tím pádem se rozpočet Ministerstva životního prostředí, respektive kapitoly 315, dostal do standardní úrovně, která je z pohledu celkových příjmů ve výši 55 480 484 006 korun, abych to řekl úplně přesně, a to je částka, která je už realistická a vychází samozřejmě především z mechanismů evropských, tedy z evropských peněz, z příjmů z emisních povolenek a také z těch přesunů, které jsou tady mezi Státním fondem životního prostředí a Modernizačním fondem. Protože tu částku, která se opravdu týká emisních povolenek, protože kdyby této mimořádné částky nebylo, nebo částek, tak ten rozpočet by byl samozřejmě úplně jiný. K tomuto nemám žádnou další zásadní poznámku, protože je prostě zřejmé, že rozpočet Ministerstva životního prostředí je opravdu tažen především tím, jak se vyvíjí čerpání Modernizačního fondu, také jak se samozřejmě vyvíjí přísun peněz z emisních povolenek a také samozřejmě jaká je cena emisní povolenky. A tak to bude i do dalších let.

Oproti schválenému rozpočtu letošního roku, tedy 2023, došlo k poklesu celkových příjmů o téměř 39 miliard korun, což je právě způsobeno vyřazením příjmů z Modernizačního fondu. Co je pro mě také důležité, je samozřejmě záležitost platů, protože tady, když se podívám na letošní úroveň - pardon, na plánovanou úroveň 2024 - tak by to tedy mělo být celkem 3 633 zaměstnanců, to je zaokrouhleno. Já když jsem odcházel z Ministerstva životního prostředí v roce 2021, tak ten počet byl 3 538, to znamená, zhruba o sto nižší, a to ještě se plánuje na příští rok poměrně významné snížení počtu zaměstnanců České inspekce životního prostředí. Tady se přiznám, že vysvětlení, že ti lidé - protože ono to je hlavně o regionech, tam ubudou ti lidé - celkem 30 lidí v regionech, tady já s tím mám problém, protože nová vláda říkala, jak zásadní pro ní je činnost České inspekce životního prostředí. Chápu částečně ten argument, že je potřeba najít peníze na zbytek, a vím, jak je to těžké na Ministerstvu financí najít ty peníze tak, aby se dorovnal plat zaměstnance České inspekce životního prostředí třeba ve srovnání s Českou obchodní inspekcí nebo se Zemědělskou inspekcí a s dalšími, ale bohužel je to za cenu úbytku 33 lidí v regionech nebo 33 lidí celkem v třiceti regionech, což jsem přesvědčen, že bude znamenat omezení činností České inspekce životního prostředí.

Ale i za nás v roce 2020 - znovu připomínám, došlo k výraznému poklesu, se kterým jsem si také musel poradit, bylo to 121 zaměstnanců, a znovu tedy říkám, že jsem předával ministerstvo s počtem zaměstnanců, který byl o sto nižší, než je stávající počet, a to ještě tedy pan ministr plánuje právě to snížení o 33 v rámci České inspekce životního prostředí. Další věc, která mi vadí, je úbytek, i když to také vím, že to není dobrovolné, to bylo pod tlakem Ministerstva financí, ale je to snížení dotací, protože meziroční snížení dotací je zhruba o 65 milionů korun, z toho obce v národních parcích dostanou o 5,6 milionu korun méně, obnova přirozených funkcí krajiny o 25 milionů korun méně, program zvláště chráněná území o 25 milionů méně a dotace pro zoologické zahrady o 10 milionů méně. Ono takhle se vám to bude zdát jako relativně částky titěrné v těch desítkách nebo stovkách miliard rozpočtu, ale pro celou řadu těch akcí nebo těch, kteří je realizují, jsou to částky významné. A mě by zajímalo, jestli pan ministr Hladík bude schopen tuhletu částku nebo tyto částky nějakým způsobem nahradit, vykompenzovat popřípadě z jiných zdrojů. Já sám vím, že to bude složité, protože najít třeba peníze pro obce v národních parcích jinak bude velmi komplikované, to nejsou věci, které by šly třeba udělat z Modernizačního fondu. A co mě tam mrzí speciálně je třeba ta dotace pro zoo, protože zoo vždycky ty peníze sháněly a teď se nebavím o pražské zoo, ale je celá řada menších zoologických zahrad. Zoologické zahrady je sháněly komplikovaně a my jsme byli jednou z jejich hlavních složek jejich financování, především třeba pro CITES, záchranná centra a tak dále. Program péče o krajinu je opět naplánován 200 milionů, já bych tam radši viděl 300 milionů. Navrhoval jsem tam na tento rok 300 milionů, nakonec tam tedy neprošlo, budu to zkoušet znovu. Je mi jasné, že ten návrh asi nebude mít šanci, ale určitě Program péče o krajinu by si zasloužil víc, víc peněz.

Naopak újmy za ztížené hospodaření - a to kvituji - jsou navýšené na 600 milionů korun na příští rok, což je logické a jsem rád, že se to povedlo ministerstvu udělat, protože ty částky byly dlouhodobě podfinancované.

Pan ministr Hladík ví, že se ne úplně daří čerpání operačního programu Životní prostředí. Pevně doufám, že se podaří dočerpat do konce letošního roku. Vím, že tohleto je něco, do čeho zasáhly objektivně některé záležitosti, především tedy covid, následně potom válka na Ukrajině a věci, které se týkají energetiky, ale bylo by sakra škoda o ty peníze přijít. Já jsem přišel na ministerstvo, také jsem s tím bojoval po předchozí vládě, tak pevně věřím, a má tam na to, troufám si říct, ty nejlepší lidi na Státním fondu životního prostředí i na ministerstvu, aby to dokázali, a já budu velmi věřit, že nepřijdou ani o korunu.

Zajímá mě, jestli bude dost peněz na boj se suchem, protože vím, že byly některé dotace škrtány na Ministerstvu zemědělství na vodohospodářské stavby, a asi se určitě s panem ministrem shodneme, že takřka není větší výzvy a důležitějšího tématu než boj se suchem a s dopady klimatické změny.

A teď už se blížím k závěru, to jsou spíš ještě takové výzvy teď obecné. Pane ministře, nám se podařilo, to vy víte, vybojovat vlastně pro ministerstvo rekordní peníze, ať už z Modernizačního fondu, z operačního programu Životní prostředí, takže vy vlastně máte v tomhletom trochu luxusní pozici, že je potřebujete dobře utratit, a to myslím, skutečně efektivně utratit. Některé jiné rezorty mají ten problém, že si škrt dotací v jiných záležitostech nemůžou kompenzovat. Tady díky Modernizačnímu fondu, především Modernizačnímu fondu, ale také Národnímu plánu obnovy a tak dále ta možnost je. To znamená, teď jde o to, aby se pokračovalo v programech, které mají smysl.

Já jsem rád, že pokračujete v programech, jako je Nová zelená úsporám, jako jsou Kotlíkové dotace, možná v budoucnu Nové kotlíkové dotace, jako je Dešťovka, jako jsou programy na zajištění zdrojů pitné vody pro další stovky tisíc obyvatel, jako je výstavba třeba i přehrad, i když vím, že tomu nová vláda moc nefandí, respektive ty úplně nové projekty, ty, co už jsme rozjeli společně, ty budou pokračovat, jako je sázení stovek milionů stromů, jako je zadržení vody v krajině všemi možnými způsoby, a mohl bych pokračovat dál, nechci s tím zdržovat. Tady si myslím, že se shodneme. Těch peněz tam opravdu budete mít nejenom pro příští rok z Modernizačního fondu opravdu hodně. A teď jde o to, maximálně čerpat, maximálně vypisovat výzvy, maximálně motivovat žadatele, aby byly výzvy šity na jejich míru. Víte, že já jsem měl problém s programem Oprav dům po babičce, který podle mého názoru byl příliš široce zaměřen, ale po těch změnách už si myslím, že míří správným směrem.

Takže peněz byste měl mít dost, byť určitě žádný ministr nikdy neřekne, že má peněz dost na všechno. Nepodléhejte tedy, prosím, ideologiím, nepodléhejte radám aktivistů. Držme se zdravého rozumu, přizpůsobujme dál naší zemi klimatické změně, protože ta reálně probíhá, ať už jejím důvodem je cokoliv, a v tom určitě budete mít i moji podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. S přednostním právem se hlásí pan ministr Hladík. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, krásné dobré odpoledne. Já možná jenom krátce se vyjádřím k tomu příspěvku.

Musím trošku na začátku odmítnout a tady naopak podržet pana ministra financí, protože přes veškerou vaši kritiku letošní rozpočet bude dodržen. To je zásadní a tak to bude. Co se týká rozpočtu a návrhu na letošní rok, vyjádřím se k pár záležitostem.

Co se týká personálních nákladů, my tu redukci tak, jak jsme ji slíbili, naše vláda, děláme poměrně velkou. Celkově dojde ke snížení v mém rezortu k 1. lednu o 80 zaměstnanců, přičemž se to týká ČHMÚ, ČIŽP, ČGS a CENIA. Co ale chci zdůraznit, dojde k navýšení platů. Dojde k navýšení platů, a to výraznému, u České inspekce životního prostředí, protože dlouhodobě vnímám, že není možné, aby inspektoři, kteří mají velmi zodpovědnou práci, jednají s právnickými osobami, které mají úplně jiné možnosti, a kteří udělují nebo mohou udělovat velké pokuty, tak musí být adekvátně ohodnoceni. To znamená nejenom, že panu řediteli zůstane celá ta částka v rozpočtu, ale bude navýšena o dalších 10 milionů. To znamená, celá kapitola nebo to, co má ČIŽP na platy, zůstane letošní situace a ještě bude o 10 milionů navýšena. Co je ale zásadní, my ale ubíráme agendu ČIŽPu. Máme tady dva pozměňováky konkrétní, ubíráme agendu, to znamená, reálně to zaměření bude především zaměření na nejdůležitější problémy, na problémy ve vodách, v odpadech, v chemických látkách, já si to teď dovolím parafrázovat - fakt si nemyslím, že má řešit ČIŽP pokácenou hrušku sousedovi na zahradě. Takže to je tato záležitost.

Co se týká některých dotačních titulů, tam je potřeba vnímat, že my je pokrýváme z Národního plánu obnovy, to znamená, některé dotační tituly, které jste tady jmenoval, budou pokračovat, ale z jiných zdrojů. Co se týká některých dotačních titulů, teď zmíním to zoo, tam ještě dojde k předložení pozměňovacího návrhu a přiznám se, že v rámci kapitoly tak bude ještě trošičku upraven rozpočet a počítám s nějakým - ale v rámci kapitoly, to znamená, ne na úkor jiných kapitol a jiných ministerstev. Co se týká končícího OPŽP, já vám garantuji, že bude dočerpán do koruny, to zvládneme. Na PPK se shodneme, to určitě je, ale myslím si, že zachování 200 milionů pro Program péče o krajinu je dobrý výsledek v době, kdy musíme konsolidovat veřejné finance.

A co se týká operačního programu Životní prostředí, toho současného - my jsme asi nejrychleji čerpajícím operačním programem. Myslím si, že množství výzev a těch projektů a to, kolik jsme už dokázali vyadministrovat, jde velmi rychle a tady se shodneme, je to díky výborné práci Státního fondu životního prostředí. Tedy na ty adaptace, to se domnívám, že dál bude vzájemná priorita i priorita naší vlády, tady se na tom nic nemění. Takže tolik asi ode mě komentář k tomu vašemu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní by měl v pořadí vystoupit pan poslanec Martin Kolovratník a s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych měla dotaz na pana ministra životního prostředí, protože pod něj spadá i Fond spravedlivé transformace, na který minulá vláda - nebo respektive podařilo se jí získat 42 miliard korun, a já jsem v tom návrhu rozpočtu, nevím, jestli to s tím nějakým způsobem souvisí, ale je tady napsáno, že jsou tady nějaké akce na zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí a že jsou to takzvané strategické projekty a největší plánované akce na rok 2024 jsou zobrazeny v následující tabulce. A když se do té tabulky podívám, tak jsou to všechno akce, které budou v Moravskoslezském kraji, například Ostravská univerzita, pak je tady nějaká Černá kostka, Centrum digitalizace a tak dále, Inovační centrum pro transformaci vzdělání. Já bych se chtěla zeptat, proč tam není Karlovarský a Ústecký kraj, jestli mi na to dokážete nějakým způsobem odpovědět, protože myslím si, že částky, které by tam měly jít, jsou opravdu vysoké, a já si myslím, že naopak Karlovarský a Ústecký kraj by si tu pomoc i v rámci všech těch ukazatelů v tuto chvíli zasloužily nejvíce. Ale třeba mi na to odpovíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Reakce pana ministra s přednostním právem, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Chci zdůraznit, že Operační fond spravedlivé transformace Česká republika čerpá nejlépe a nejrychleji ze všech uhelných regionů. To nám potvrdila komise při naší minulé návštěvě. Co se týká financování, je to děleno zhruba půl napůl, každý kraj má svoji alokaci - půlka je do strategických projektů, půlka do otevřených výzev, to všechno víte. A teď my tam nad rámec, protože čerpání evropských peněz není přímo v kapitole, to také víte, ale my kofinancujeme z národních zdrojů, kofinancujeme infrastrukturu a bude to v letech 2024, 2025, 2026. To znamená, my jsme oslovili všechny kraje a všechny strategické projekty, kdy předpokládají čerpání zdrojů, to znamená kofinanc národní, a všichni nositelé strategických projektů nám sdělili, kdy budou předpokládaně čerpat. V Karlovarském a v Ústeckém kraji je to v roce 2025 a 2026. To znamená, proto tam jsou vyjmenované projekty jenom z Moravskoslezského kraje, protože ty jsou objektivně nejdále. Moravskoslezský kraj má podané všechny žádosti, dokonce teď padnou první rozhodnutí a oni plánují, že - já předpokládám a doufám - že i v Karlovarském a v Ústeckém kraji se začne realizovat už v příštím roce, ale ti nositelé plánují čerpat národní kofinanc až později, to znamená, to je jediný důvod, celý národní kofinanc, a je to úplně jedno. To znamená, pokud budou chtít čerpat národní kofinanc, budou moci i tyto projekty, pokud samozřejmě už budou ve fázi realizace a budou připraveny čerpat finanční prostředky. To je úplně jednoduchá věc.

Tady objektivně musím říct, že projekty v Moravskoslezském kraji jsou připravené, v Karlovarském a Ústeckém kraji ne všechny strategické projekty ještě vůbec byly podány k administraci. To je jediný důvod, to znamená ty finanční prostředky, a já děkuji panu ministrovi financí, protože tam zajistil opravdu finanční prostředky na státní kofinancování, které budou v letošním, příštím a přespříštím roce. To je celé, jo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Mračkové Vildumetzové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za reakci panu ministrovi. Ale pane ministře, ta výzva v rámci Just Transition Fund je v tuto chvíli otevřenou výzvou a všechny strategické projekty se musí odevzdat do 31. 12. letošního roku. U nás například Sokolovská uhelná, která je také ve strategických projektech, dávno už ten projekt odevzdala. A jak mně bylo řečeno, tak se čeká na ten termín a poté se pak ty projekty teprve budou hodnotit. Takto mně to bylo řečeno. Ale velmi mě znepokojuje, když se podívám do té tabulky, že tam vidím pouze Moravskoslezský kraj. Ano, může to být z důvodu připravenosti těch projektů, o tom hovoříte, ale například v rámci podnikatelského subjektu Sokolovská uhelná, tam vím, že už ten projekt byl odevzdán před několika měsíci, ale podle mého názoru zatím ještě asi nebyl ze strany Státního fondu životního prostředí vyhodnocen. Ale opravdu když se na tu tabulku podíváte, v té tabulce jsou pouze projekty Moravskoslezského kraje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Není tomu tak. Hodnocení probíhá průběžně, v průběhu zřejmě příštího týdne padnou dokonce první rozhodnutí o přidělení dotace. To znamená, tady to neposuzuje jenom Státní fond a Ministerstvo životního prostředí, taky EIB a DG ENER v tomto případě. To znamená, padnou první rozhodnutí, začne se čerpat, začnou čerpat evropské finance, pokud budou připraveni, budou čerpat i kofinanc ze strany státního rozpočtu. Takže ta položka tam je, je dostatečná pro příští rozpočet 2024. Říkám znovu, budou čerpat i z rozpočtu 2025 a z rozpočtu 2026. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Ondřeje Babky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vy jste tady, když se kolega Brabec zmiňoval o těch 50 miliardách, které se objevily úplně čirou náhodou v rozpočtu v minulém roce, kde jste si sami vylepšili bilanci státního rozpočtu tak, že jste si na příjmech právě z Modernizačního fondu převedli 50 miliard, tak já jsem se jenom k tomu chtěl zeptat, protože i dneska na podvýboru pro financování padlo, že bylo od začátku jasné, že ty peníze do státního rozpočtu nepřitečou. Vy jste tady zmiňoval, že rozpočet to žádným způsobem neovlivní. Chápu, že nějakým způsobem se situace vyvinula, že státní rozpočet pravděpodobně ty peníze nějakým způsobem nahradí, nicméně mě zajímá, jakým způsobem jste se popasovali právě v rámci rozpočtu kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí, protože ty peníze nebo těch 50 miliard, které byly rozpočtovány, už tam nejsou, v té kapitole. Ty byly odstraněny, nebo jakým způsobem toto probíhá? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr financí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem k tomu vystupoval opakovaně, myslím, že to ví i pan poslanec Babka, já to klidně zopakuju. Když se podíváte zpětně do veřejných vystoupení komisařů, například i bývalého vicepředsedy Evropské komise Timmermanse, tak ten na začátku energetické krize říkal, že jedním z možných využití těch peněz může být tlumení sociálních dopadů pro občany a pro firmy. Já jsem říkal, že jsme z tohohle vycházeli, to se pak nepovedlo. Ale v té své otázce jste zmínil přímý výdaj, ale těch 50 miliard nebylo na výdajích v kapitole životního prostředí. To znamená, v příjmech to zůstane nenaplněno. Nic jiného tam není. To znamená, až budeme mít státní závěrečný účet, ta položka prostě bude nenaplněná ve státním rozpočtu a pak to bude vidět ve státním závěrečném účtu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Žádná faktická poznámka není v současné době přihlášená. Půjdeme tedy dál. Poprosím pana poslance Martina Kolovratníka, připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím. (Poslanec Kolovratník ukazuje, že dle tabule má před ním vystoupit poslanec Juchelka.) Jedná se o to, vy jste zde nebyl, pane poslanče, že se obrátilo pořadí mezi panem poslancem Richardem Brabcem a Alešem Juchelkou. Každopádně vaše pořadí zůstalo nezměněno. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobře, v pořádku. Děkuji, respektuji dohodu kolegů s vámi, a přistoupím teď tedy ke svému vystoupení.

No, pro mě, kolegyně a kolegové, leitmotivem toho dnešního jednání bude ono bájné slovo přepůjčka. Už jsme o něm mluvili dnes několikrát, vracel se k němu pan ministr financí Stanjura, pan předseda Bernard, já jsem o něm mluvil, pan ministr Kupka, věřím, že - nebo prosím na dálku pro asistentské týmy, aby mu daly vzkaz, a budu rád, když pan ministr dorazí se té debaty také zúčastnit.

Já jsem zjistil, že slovo přepůjčka, přátelé, má neznámého autora. Pan předseda Bernard se k němu nehlásí, říkal tady veřejně, že není jeho autorem, a pan ministr financí se k tomu slovu taky nehlásí. Tak já bych se rád kolegů z koalice zeptal, kde to slovo přepůjčka vzniklo - možná na Ministerstvu dopravy a Martin Kupka nám to za chvíli celé osvětlí, ať je mezi námi jasno a ať se zbytečně v debatě nezdržujeme.

My za opozici, za hnutí ANO, jasně říkáme, že ta technika, to, co jste domluvili a připravili s Evropskou investiční bankou, je správně. Je to dobrý krok, podporujeme ho, a pokud by vládní odpovědnost byla na nás, jako že věřím, že v dohledné době, nejpozději do dvou let bude, budeme stejným způsobem postupovat. To zde říkám s plným vědomím, že tato slova budou ve stenozáznamu, jsou nahrána na videozáznamu a mají svou váhu. Je to zkrátka dobrý krok. A pokud vy jako představitelé vlády, státu, ať už za Ministerstvo dopravy, nebo Ministerstvo financí, najdete metodu, jak získat finanční prostředky, v tomto případě na rozvoj dopravní infrastruktury za nižší úrok, za nižší částku, než kdyby to bylo dluhopisy, jakoukoliv jinou formou, tak je to samozřejmě správně. A opakuji sám svá slova: víme všichni moc dobře, že právě nástroje Evropské investiční banky i z titulu jejího zaměření, založení, smyslu její existence právě do veřejné dopravy, do ekologické dopravy prostě jsou správné, jsou logické a je to ten důvod, proč jsou právě takhle levné a takhle výhodné. O tom tady, prosím, nemusíme vést debatu.

Ale přátelé, znovu, to slovo přepůjčka - když k tomu dojdu ad absurdum, tak pane ministře Stanjuro, prostřednictvím pana předsedajícího, proč bychom nemohli udělat přepůjčku na školství, třeba na školskou infrastrukturu? Nebo přepůjčku panu ministru Výbornému na suché poldery, na obnovu lesů a kdoví co dalšího? Přepůjčku do zdravotnictví na vybavení nemocnic, na Thomayerovu nemocnici, například na budovy a infrastrukturu a další a další? Tak když takhle přepůjčíte všem - já to jen pro diváky a občany vysvětlím, je to vlastně ten jednoduchý účetní trik, že si vytvoříte na bilanci Má dáti - Dal vlastně závazek, pohledávku u jiné státní instituce, a zkrátka se vám to nepromítá do státního deficitu, tedy do výkazu, který je tím bájným slovem, tím bájným číslem, které pak je v médiích a které prezentujete a které my kritizujeme. Přece takhle byste mohl teoreticky přepůjčovat všem rezortům a vaše bilance by třeba mohla skončit jako nulová. Tak to je základní problém, na který chci upozornit a budu upozorňovat a budeme upozorňovat, že v té konstrukci státního rozpočtu na příští rok, podobně jako to bylo u toho letošního, zkrátka mlžíte, lžete a tu částku zakrýváte.

Já budu i konkrétnější, podívám se řekněme do většího detailu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Připomínám, že to je sněmovní dokument, tisk, který schvalujeme po třetím čtení následně, po finálním státním rozpočtu. V tom manažerském shrnutí je celkem jasně - a to uznávám férově - napsáno, že tady z těch dodatečných zdrojů bude čerpáno 28,5 miliardy korun, z toho určitá část, mělo by to být něco přes 11 miliard, bude kryto nedočerpáním a využitím letošního roku nebo zdrojů nevyčerpaných z letošního roku včetně převodu určité částky té půjčky. A opravdu se tedy bavíme, v tom sněmovním tisku - dokumentu je to takto napsáno, otevřeně, férově - o částce 18 miliard korun, která zkrátka vykryta není a kterou tedy vy schováváte pod to slovo pře-půjč-ka. Tak prosím, postavte se k tomu čelem, pane ministře nebo páni ministři, neodvádějte pozornost znovu v těch debatách. Je to výhodné, je to lepší, to všechno víme, ale je to přepůjčka, je to češtinský novotvar, který jsme zatím neznali a neznáme. To je první moje kritika návrhu rozpočtu.

Druhá kritika, druhé téma - celkové snížení rozpočtu Ministerstva dopravy minus 8,9 miliard, ono v tom součtu je to více, něco přes 9 miliard, ale konkrétně minus 8,9 miliard, které se skládají ze tří položek.

Minus 2 miliardy - snížení dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy ze 6 miliard na 4 miliardy. OK, je to program, který jsme my odstartovali v roce 2015. Pohyboval se kolem těch 4 miliard, začal snižovat a umazávat dlouholetý infrastrukturní dluh, který se tady objevil při vzniku krajů. Drželi jsme ho dlouhá léta. Vy jste navýšili v loňském roce, v tom letošním, na 6, teď se vracíte na 2. Je to politické rozhodnutí. Myslím si, že není dobré vzhledem k tomu, že kraje stále ještě ten dluh nemají dopracován, nemají infrastrukturu ve stavu, v jakém by měly mít. Ale dobře, je to vaše politické rozhodnutí, nechávám ty 2 miliardy na vás.

Ale další položka, pane ministře Kupko, už podle mého názoru je jistým mlžením a je jistou lží. Vy snižujete 4 miliardy přímo na konkrétní položce Snížení dotace SFDI ve vazbě na úsporná opatření u investorských organizací ŘSD a Správa železnic. Znovu ocituji: ve vazbě na úsporná opatření. Tak bych se rád zeptal, co jsou to ta úsporná opatření u investorských organizací? Co jsou to ty minus 4 miliardy? Je to třeba, že Správa železnic žádala a dala si do požadavků právě o tyto 4 miliardy více do provozuschopnosti, tedy do údržby železniční sítě? Víte, že měla v plánu věci, jako je cyklická údržba hlavních koridorů, které jí teď chybí? To jsou z mého pohledu ty 4 miliardy. Takže, pane ministře Kupko, pokud vy vykazujete v návrhu rozpočtu minus 4 miliardy, já to znovu rád zopakuji, jako úsporná opatření u investorských organizací, tak tvrdím, že to není pravda. Tvrdím, že ty minus 4 miliardy jsou velmi jednoduše prostě snížení rozpočtu - nižší rozpočet, ať už na zajištění provozuschopnosti základní železniční sítě, která v mnoha případech prostě půjde na hranu, tak to je, a na to upozorňuji a opět s vědomím, že to zde bude zaznamenáno a nahráno, že dojde k takzvaným trvalým omezením rychlosti, že kvalita sítě se zkrátka bude snižovat, vlaky prostě budou jezdit pomaleji, a opět tedy vytváříte dluh, který někdo někdy v budoucnu bude muset zaplatit. Ale zkrátka, nejsou to úsporná opatření, není to úspora na provozu ve smyslu organizace osobních úspor, mzdových nákladů, digitalizace, snížení nákladů na řekněme vnitřní chod organizace. Je to poškrtání rozpočtu, pouze marketingově schováno za to, že nesnižujete investice, řekněme ty tvrdé finance a rozpočet do nových staveb, ale že zkrátka snižujete peníze a rozpočet na provozuschopnost. Ono to zní hezky: Nebudeme dávat tolik peněz do provozu. Ale provozuschopnost a provoz, to je zkrátka něco jiného. Ten ďábel je ukryt právě v tomto detailu. A pane ministře, velmi ocením to, když se k tomu postavíte čelem a vysvětlíte, co jsou tyto 4 miliardy.

Třetí bod uvnitř rozpočtu Ministerstva dopravy je snížení dotace Státního fondu ve vazbě na zvýšení mýtného. Tak vy jste si naplánovali, že bude stačit do SFDI poslat o minus 2,9 miliardy korun z toho titulu, že budeme vybírat vyšší mýtné. Připomenu korektně, opět je to dohledatelné, že sám jsem ministra Kupku vyzýval k tomu, aby mýto zvýšil, aby využil každou příležitost získat do rozpočtu více peněz, aby si z kamionové těžké dopravy vzal a vybral více. Tady to není z mé strany kritika, přichází zvýšení mýtného. Ale, páni ministři, prosím, buďte realisté a nemalujte si vzdušné zámky! Jestliže dodavatel mýta, dodavatel mýtného systému, společnost, která to programuje, zajišťuje, celé řídí, jasně odpovídá a říká to veřejně, že změny v tom systému jsou tak rozsáhlé a tak složité, že není možné je od března nastavit, že není možné to od března zkrátka zvýšit o tu takzvanou ekologickou sazbu nebo ekologickou část mýtného, tak opět se tady bavíme o částce, a podle mě není malá, kde vy si rýsujete, že vyberete, a tudíž můžete dát méně do SFDI, o 2,9 miliardy více, respektive na dotaci méně - no, nebude to tak. Zkrátka nepovede se vám to a ten dodavatel vám to jasně říká. I zde velmi ocením, pokud pan ministr Kupka se k tomu tedy postaví čelem, bude odpovídat, jak se vypořádá s tím, když z mýta nevybere víc. Takhle jednoduchá moje otázka je.

Další bod mé argumentace: tendr na poradce PPP na dálnici D35. Víte, že tohle je věc, na které máme politickou shodu? Víte, že mediálně, veřejně deklarujeme, že jsme rádi, že systém výstavby a financování infrastruktury formou partnerství veřejného a soukromého sektoru podporujeme a jsme jako hnutí ANO hrdi na to, že v minulém volebním období se první projekt na D4 povedlo rozjet, že teď běží, staví se a příští rok na podzim, že se bude otvírat. Vím, že Martin Kupka je férový a čestný člověk, takže určitě na zahájení provozu na D4 pozve, když ne mě jako řadového opozičního poslance, tak minimálně kolegu Karla Havlíčka, který byl jeho předchůdcem na ministerské funkci, a že společně zahájíme tu akci. Ale ať nezdržuji, ať jsem konkrétní.

D35 - poslední dva úseky byly dobrým nápadem zkusit je stavět nebo budovat tímto způsobem i z důvodu, a tady jsme opět ve shodě, odloženého financování, odložení posunu splátek do budoucna. Ale, pane ministře, ten tendr v těchto dnech a týdnech na poradce, na celý projekt PPP, se vám na ministerstvu z nějakých důvodů nepovedl a já nebudu teď, v této rozpravě o rozpočtu, se pouštět do debat, proč to bylo, co za tím je, kdo to způsobil. To si necháme na jindy, třeba na písemnou interpelaci, kterou jsem vám zaslal. Ale, pane ministře, prosím a vyzývám vás: jeden z těch dvou úseků, které máte takto připraveny, je to ten takzvaný předposlední úsek Opatovec - Staré Město, je v tuto chvíli projekčně téměř do finále připraven. ŘSD má dokonce vysoutěženého dodavatele projektové dokumentace pro stavební povolení. Stačí tu smlouvu aktivovat, stačí začít pracovat. Pokud byste na ministerstvu a vy osobně práskli do kočáru, pokud by to byla vaše priorita, tak jste schopni tenhle jeden úsek, ono je to nějakých 16, 18 kilometrů, mít v polovině příštího roku hotový, připravený pro stavební povolení, a na jaře, ono to běží současně, pro tendr na dodavatele. Sečteno a podtrženo, předposlední úsek opravdu strategické, klíčové dálnice, kterou máte ve vašem programovém prohlášení, můžete začít stavět ode dneška nejpozději do roka a do dne. Pokud s ním stále budete čekat na PPP, zpozdí se to kvůli celkovému projektu, nastavení designu celého úkolu, celého tématu, dvou úseků 32 kilometrů, začnete stavět v roce 2026 a hotovo bude v roce 2029. Ale jeden ten úsek může být v roce 2026, možná 2027 na jaře hotový. Tak i tohle souvisí s rozpočtem. Chápu, že vy si to posunete v čase, že PPP bude platit někdo až po vás, a to už vám je možná jedno. Pokud byste to odvážné manažerské rozhodnutí udělal, tak ty faktory nebudete platit v roce 2024, ale v roce 2025. Ale, pane ministře, zvažte to! Mohli bychom to PPP zkusit - a já mu stále fandím - někde jinde, ale prosím, ne na D35.

A to je závěr mého vystoupení. Jsme v prvním čtení, ale já budu avizovat dva pozměňovací návrhy, které budu mít ambici do dalšího projednání dát, a budu se snažit získat vaši podporu, abyste je podpořili.

První pozměňovací návrh, ono to je trochu Ctrl+C a Ctrl+V oproti - nebo ve vztahu k loňskému roku. První pozměňovák bude mířit k slevám ve veřejné dopravě. Tady víte, že vás kritizujeme a že nesouhlasíme s tím, že jste slevy na veřejnou dopravu, která zkrátka je ekologická, je proti individuální automobilové dopravě, je v souladu s vaším programovým prohlášením, je v souladu s celkovou filozofií Evropské unie ustupovat od drahé, nákladné, neekologické, individuální dopravy, ale podporovat tu veřejnou, tak vy jedete proti tomu. Snížili jste ty slevy na 50 % důchodcům a studentům. My dlouhodobě, trvale říkáme, že to máte vrátit zpátky. Takže jeden můj pozměňovací návrh vás, pane ministře Kupko, bude chtít podpořit. Zvažuji částku kolem 2,5 až 3 miliard korun - návrh na navýšení té položky slevy ve veřejné dopravě tak, abyste je mohl mít ve výši 75 %.

A druhý můj pozměňovací návrh, a ještě k těm slevám. Já jsem se díval do zahraničí, takzvaný KlimaTicket v Rakousku, přátelé, stojí nějakých 1 095 eur za rok. Já jsem to vydělil, tak je to něco přes 90 eur měsíčně. V tom ročním součtu zaokrouhleně je to nějakých 26, 27 tisíc korun za rok, KlimaTicket v Rakousku na veškerou veřejnou dopravu. U nás karta ČD In nebo ČD In 100, pouze pro České dráhy, je podobná, 22, 23, 24 tisíc korun. V Německu je ta cena dokonce poloviční, německá jednotná jízdenka na autobusovou dopravu a na veškerou regionální dopravu je kolem 50 eur za měsíc. Tak kdybyste třeba měli chuť, kolegové, se o tomhle s námi s opozicí pobavit, podívat se na to a najít nějaký nástroj, jak zlevníme to, co už dneska máme, ten OneTicket, tu Jednu jízdenku, a zpropagovat tím veřejnou dopravu, ať už tedy regionální vlakovou, dálkovou vlakovou po České republice nebo třeba i autobusovou, věřte, že jsme připraveni a že takový projekt bychom s vámi rádi připravili, třeba společně jako novelu liniového zákona. Tak to je ten jeden pozměňovací návrh, který avizuji.

No a druhý, protože já se zkrátka bojím, že vám to v tom SFDI nevyjde - nechám stranou tu EIB, pane ministře Stanjuro - vyjde, a rád to povím: bude za lepší úrok, bude to OK, pracujme s ní, ale já se bojím, že nevyjdou ty úspory, úsporná opatření na straně investorských organizací. Bojím se, že nevyberete z mýta tolik, že to bude méně. Proto avizuji svůj druhý pozměňovací návrh, kde celkem jednoduše se budu pokoušet - samozřejmě podívám se zodpovědně do dalších položek v rámci těch mantinelů, které máme, a budu se snažit navrhnout navýšení té jedné jediné položky, dotace Státního fondu dopravní infrastruktury z národních zdrojů, o nějaké minimálně 3, ale v ideálním případě aspoň 4 miliardy tak, aby byla jistota.

Takže tolik k mému vyjádření k té kritice. Já vám to rád zrekapituluji: první zásadní problém, páni ministři, slovo přepůjčka. Rád bych se tedy zeptal, jestli vzniklo na Ministerstvu financí, nebo v rozpočtovém výboru, nebo na Ministerstvu dopravy, koho to napadlo, udělat přepůjčku a schovat to všechno ze státního deficitu. A druhý zásadní argument, pane ministře, Kupko, úsporná opatření u investorských organizací 4 miliardy. Není to pravda a rád si poslechnu vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, než odpovím na ty položené otázky, tak si bohužel nemůžu odpustit reakci na poslední návrhy. Zjevně hnutí ANO neopustí svůj populismus ani v době opozice, jedete v tom prostě bohužel pořád dál. Přestože se podařilo zachovat velmi solidární slevy na jízdném, přestože jsme je dokonce rozšířili o slevy pro invalidy III. stupně, na které jste vy nemysleli, přesto přicházíte s návrhem, který ale znamená někde jinde vzít peníze, někde jinde peníze prostě škrtnout. Protože v okamžiku, kdy říkáte, rozdělíme víc, tak musíte také vědět, kde ty peníze vzít, a na tom ty vaše návrhy padají. Pak by to znamenalo dál buďto zvyšovat zadlužení, anebo prostě škrtat některé investice.

Naše vláda jasně řekla od samého začátku, že se pokusí v maximálně možném rozsahu udržet investiční činnost do dopravní infrastruktury pro udržení konkurenceschopnosti proto, abychom dokázali zajistit lepší služby české veřejnosti, a z toho taky vyplynuly ty další nezbytné kroky - hledat finanční nástroje, jak to v zhoršené ekonomické situaci udělat. Měli jsme na výběr několik možností a velmi kriticky jsme je posoudili. Obviňujete nás z toho, že něco skrýváme. No, jenom kdybyste si vzali stenozáznam z Poslanecké sněmovny, kolikrát jsme tady jasně pojmenovali tu půjčku EIB zcela transparentně, a řekli jsme také zřejmě, že jakmile budeme mít k dispozici i konkrétní návrhy úroků, tak že je dáme vědět, a to se také stalo. Nejenom že jsme vám odpověděli na všechny vaše otázky, tak jsme dokonce do rozpočtového výboru, do výboru hospodářského odeslali všechny další informace nezbytné pro samotný úvěr od Evropské investiční banky. Tedy všechno je veřejné, všechno je zřejmé a volíme cestu, která je pro českého daňového poplatníka prostě nejvýhodnější. Tohle jsme také řekli.

Tak máme tady jasná fakta, paní předsedkyně říká, že to není výhodnější, tak to pojďme zrekapitulovat. Jestli můžu si dovolit takovou otázku třeba řečnickou: Co je větší, co je vyšší hodnota 4,065 procentního bodu, nebo 4,5 procentního bodu? No, takhle vás nechci zkoušet, to by nebylo důstojné, ale chci tady jasně říct a dát za pravdu všem matematikům, a dokonce ani těm, kteří neabsolvovali základní školu, že prostě 4,5 % je vyšší úročení, to jest vyšší náklad na dopravní infrastrukturu, než je úročení 4,065 procentního bodu, a to je částka, to je úrok, za který si půjčujeme od Evropské investiční banky a dál, tak, jak jsme slíbili, porovnáváme nástroje, které Česká republika bude využívat.

Pan kolega Kolovratník mě vyzýval k odvážným rozhodnutím, tak jenom si dovolím tady dvakrát podtrhnout, že odvážné rozhodnutí vydat se cestou prověření PPP projektu u toho 30kilometrového úseku D35 jsme udělali na začátku roku 2022, ještě předtím, než Rus vpadl na Ukrajinu, a ukázalo se to jako velmi rozumné řešení, a zároveň jsme spustili přípravu nezbytné podmínky pro takové řešení, to jest studii proveditelnosti. Tu máme k dispozici a máte pravdu, první výběrové řízení na právních otázkách, na právní nejistotě, bohužel nebylo ukončené, respektive ukončilo se na základě platnosti zákona, a v příštím týdnu vyhlašujeme výběrové řízení nové. Zároveň chci deklarovat, že zrychlujeme všechny kroky tak, aby se to nijak neprojevilo na dokončení toho celého díla. V okamžiku, kdy bychom se vydali řešením jenom jednoho úseku, tak by se bohužel zároveň přihodilo, že to nemusí být tak výhodné pro Českou republiku, protože prostě z hlediska efektivity ten 30kilometrový úsek, zejména s ohledem na další údržbu, kterou pak český stát platí, je smysluplný úsek, a to ukázala i ta studie proveditelnosti. Jsme připraveni tak jako v případě jiných staveb spustit v předstihu i archeologický průzkum a dosáhnout toho, abychom opravdu v tomto směru byli s to zvládnout tu stavbu opravdu v co nejkratších termínech.

A to, že to je priorita, nemusím zdůrazňovat na mikrofon, to dokládá průběh všech těch staveb, které v tom území začínají a pro které se podařilo zajistit finanční prostředky i cestou úvěru Evropské investiční banky. A znovu zdůrazňuju, že ve všech veřejných zdrojích je jasně popsáno, jak ten úvěr Evropské investiční banky funguje, a také jsme jasně řekli, jak vychází v porovnání s běžnými střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy, což by byl jiný nástroj, který by Česká republika musela využít, aby dokázala udržet investiční tempo. Tedy jasně říkám, že nejenom že nic neskrýváme, ale přesně podle našeho příslibu ukazujeme, jak jednotlivé nástroje vycházejí z hlediska fiskálních nároků. A nebudu útočit na to, jak vypadaly inflační dluhopisy předchozí vlády. Chci tady jasně zdůraznit, že kroky, které jsme udělali v tomto směru, mají nejenom hlavu a patu, ale zároveň garantují naplnění - troufnu si tvrdit - obecné shody na tom, že dopravní infrastruktura musí tvořit jasnou prioritu, a tady tvoří a je to průkazné v konkrétních datech a v tom, jak vypadá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Zmínil jste, že šetříme - no, to je nezbytný krok. A mimochodem, dělaly to v debatě s investorskými organizacemi i předchozí vlády, pokud se chtěly chopit odpovědně své role a bavily se o tom, co je opravdu možné udělat a zafinancovat. Byla lepší doba v tom, že finančních prostředků na straně státu bylo v době konjunktury výrazně víc, takže bylo možné dokonce i v průběhu roku uvolnit další finanční možnosti, další finanční prostředky.

Takovou výhodu my teď nemáme, ale přestože ji nemáme, finanční prostředky na tu takzvanou cyklickou údržbu nebo opravu přinášíme do toho rozpočtu my, nepřinesly jí předchozí vlády. Jako položka se v rozpočtu Správy železnic objevuje poprvé v hodnotě 721 milionů korun. Možná, že to tam někde figurovalo, ale v tomhle jasném pojmenování a ve snaze zajistit systémovou cyklickou údržbu existujících tratí tam figuruje takhle definovaná položka poprvé. Tak to jenom pro jasnou představu, jak i v oblasti údržby se snažíme postupovat systematicky a zajistit to, aby propady rychlosti jízd se objevovaly na české síti co nejméně. V žádném případě v rámci našich možností nebudeme přenechávat ani ve stavu infrastruktury dalším vládám dluh, který by v tomto směru představoval nějaký nezodpovědný krok ze strany nynější politické reprezentace.

Co se týče dalších útoků ohledně toho, jak to vypadá s těmi úsporami, chci zároveň zdůraznit, že se snažíme šetřit i na administrativních úkonech, na zbytečných agendách, a to i u investorských organizací, že zároveň spolu s tím musíme udělat nezbytný krok, na kterém je také shoda, a to je transformace ŘSD, což si i v tomhle čase prostě vyžádá další finanční prostředky navíc. Takže zároveň musíme spojit několik zásadních úkolů, naplnit je víc penězi, které máme k dispozici, a nezbývá než znovu volit nástroj, který budeme prověřovat z hlediska reálných finančních možností a nákladů na ten úvěr. Mohli bychom udělat jiný krok, mohli bychom si prostě nevzít ten úvěr, ale to by znamenalo, že dál budeme žít v režimu vnitřního infrastrukturního dluhu, který nejenom že znamená jenom jiné vyjádření dluhu toho státu, ale podvazuje jakýkoliv další ekonomický rozvoj toho státu. To jsou klíčová fakta, to jsou klíčové zprávy o tom, co představuje návrh rozpočtu České republiky pro příští rok i v oblasti dopravní infrastruktury a co znamená i z hlediska dalších konkrétních položek.

Nezmínil jsem ještě kroky ve vztahu k SFDI a příjmům z mýta a dálničních kuponů. Tady platí, že jsme nezbytné kroky udělat museli, že dochází k navýšení jak mýta, tak dálničních kuponů, což mimochodem odpovídá i návrhu, se kterým přišla předchozí vládní koalice, protože si uvědomovala, že vlivem inflace a zároveň vlivem celé řady kroků prostě bude nezbytně nutné zvýšit také výběr proto, aby stát byl schopen investovat do dopravní infrastruktury. Odpovědně to děláme, nezbytně vyvažujeme, protože pořád se jedná o jedny a ty samé peníze. Vyvažujeme slevy na jízdném, protože jiný postup by znamenal prostě buďto škrtat některé konkrétní stavby, anebo krátit třeba na sociálních dávkách jinde. Naše řešení představuje opravdu rozumný mix, který je nezbytně solidární, který preferuje veřejnou dopravu, protože mimochodem 50% sleva i z hlediska hodnocení ostatních evropských států znamená zcela prokazatelný pozitivní příslib preference veřejné dopravy. To v žádném případě není rezignace na preferenci prostředků veřejné dopravy spolu s celou řadou dalších nástrojů a podpory v oblasti investování do moderních vlaků, investování do moderních autobusů, tramvají i trolejbusů.

Tohle je konkrétní slovo zhmotněné v číslech, které přinášíme pro následující rok. Jsem přesvědčený o tom, že to je rozpočet, který je přes všechny komplikace významně proinvestiční a že i vážný problém nedostatku finančních prostředků pro dopravní infrastrukturu řešíme opravdu velmi dobrým způsobem, rozumným způsobem tak, abychom dokázali urychlit splácení toho významného infrastrukturního dluhu.

Věřím, že jsem odpověděl na všechny vaše otázky. Pokud ne, budeme mít jistě prostor i v dalších čteních si v tomto směru dát další jasná fakta na stůl. Ale snažím se opravdu reagovat maximálně věcně a povědět, jak je to s dopravou i pro příští rok, s dopravou v časech, které jsou pro Českou republiku ekonomicky velmi náročné.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a všechny pěkně zdravím. Vystřídali jsme se při řízení schůze. Nyní chce s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Martin Kolovratník. Je tomu tak?

Ještě načtu v mezičase došlé omluvy, jestli mohu. Je tam paní poslankyně Věra Adámková, která se omlouvá od 16.45 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jaroslav Dvořák od 17.30 hodin ze zdravotních důvodů, Petr Gazdík od 16 do 20 hodin z osobních důvodů, Jana Mračková Vildumetzová bere zpět svou omluvu, která byla od 15.30 do 19 hodin a Patrik Nacher se omlouvá od 17.30 do 19.30 hodin z rodinných důvodů.

Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. No, přátelé, slyšeli jste to slovo přepůjčka? Já jsem se ptal tří ministrů na slovo přepůjčka. Mluvil o něm Martin Kupka? Nemluvil ani jednou, ticho, nic. Pane ministře, nezlobte se za upřímnost, ale jestli vy mluvíte o tom, že čelíte populismu, tak já říkám, že my čelíme demagogii z vaší strany. Ptám se na tu přepůjčku, ptám se na ten trik, účetní trik ve státním deficitu, a vy začnete Alenu Schillerovou školit, že 4,5 je přece víc než 4,1. To ale, sorry, to je pravda, pánové.

Kdybyste mě, pane ministře, poslouchal, já jsem to tady říkal, že v tom nejsme ve sporu. Ano, 4,1 je méně, to je skutečně dobré poznání. To víme, podporujeme, půjčka EIB je OK, je správně, jsme ve shodě. Ale slovo přepůjčka nám fakt vadí a fakt je to trik, o kterém nemluvíte, tajíte ho a neznáte se k němu. Tak když se vás jako ptám na jednu věc, na slovo přepůjčka, tak nás neškolte, která částka je nižší. To snad všichni víme, to opravdu je nedůstojné vás i nás. To za prvé.

Za druhé, když mluvíme o slevách ve veřejné dopravě pro studenty, kterým jste teď poškrtali slevy, které posekáte pro důchodce, které sekáte na výši jejich důchodu, kde na to máte vzít? Tak, pane ministře, nezlobte se na mě, vy jste méně ministr dopravy než tiskový mluvčí této vlády a této koalice? Tak my vám odpovíme a říkáme to stále dokola: vybírejte lépe stávající daně, zamezte šedé ekonomice a budete mít třeba na slevy ve veřejné dopravě, možná i na stoprocentní slevy ve veřejné dopravě. Nehovořte, pane ministře, o odpovědných hospodářích a o problémech státního rozpočtu a tak dále. Ty vznikají jinde, ne ve veřejné dopravě, kterou byste měli podporovat.

Je to stejné u toho PPP. Ano, chystali jste to dopředu, ale já znovu opakuji, ten jeden jediný úsek klíčové strategické dálnice může být hotový v roce 2026, a ne 2029. To jsou tři roky, pane ministře. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To samozřejmě vyvolalo řadu faktických. Hlásí se paní předsedkyně Alena Schillerová, potom pan ministr Zbyněk Stanjura, Martin Kupka a Bohuslav Svoboda. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Mám jenom dvě minuty, tak asi se budu muset přihlásit potom ještě jednou. No, pane ministře, vy jste tady nebyl, když jsem měla proslov ke státnímu rozpočtu. To nebyla výčitka, byl tady pan ministr financí. Já jsem se ptala jednoduše. My neříkáme, že to skrýváte, to ani skrývat nejde, to máme najité takto. Ale my říkáme to, že prostě je to jeden z dalších fíglů, který se vám zalíbil v roce 2023, přesunout část deficitu mimo státní rozpočet, do fondu, a tvrdíte, že je to důvod toho úročení. Tady jste mě teď školil z těch setinek. Odpouštím vám to, jsem nad to naprosto povznesená.

Já jsem se ptala na jinou věc. Ptala jsem se pana ministra financí, co budete dělat. Ty úroky bezesporu půjdou dolů, to je víceméně jasné. Česká národní banka půjde po té rovné trajektorii, nepůjde nahoru, ale půjde dolů. Já jsem se ptala, když si tu půjčku budete brát, tak se bezesporu budete přece dívat na ten úrok, protože se nikdo z vás nechce vystavit trestnímu stíhání - z toho vás skutečně nepodezírám - tak v případě, že to nebude výhodnější, protože si na finančních trzích budeme půjčovat výhodněji, tak jsem se ptala, co budete dělat, když si ji nevezmete od toho EIB?

Ještě vám přečtu v rychlosti - mám ještě 35 sekund - co vám doporučuje otec zakladatel TOP 09 - pan ministr mě neposlouchá - otec zakladatel Miroslav Kalousek říká na Twitteru dnes: "Půjčku od EIB si ale může vzít i státní rozpočet. Nic mu v tom nebrání. Bylo by to mnohem transparentnější." O to jediné jde, že vy teď tam máte výhodu pár setinek úroku. Tu výhodu velice rychle ztratíte, než ten úvěr vyberete, a co budete dělat pak? Přitom jste mohli postupovat tak, jak říká Miroslav Kalousek. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní zareaguje pan ministr. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Kolovratníka, vaším prostřednictvím. Veřejné výdaje dopravy v rámci Evropské unie jsou průměrně 2,3 % HDP. Jsou to údaje z Eurostatu za rok 2021, za rok 2022 budou k dispozici až v únoru příštího roku. Česká republika má druhé nejvyšší veřejné výdaje do dopravy v rámci EU, a to 3,9 % vůči HDP, to znamená plus 1,6 % HDP. To je ale dobrá zpráva, ne? My to nijak neměníme.

Druhá věc. Vy si vždycky oblíbíte nějakou pohádku a pak ji tady všichni říkáte. Tak jsem tady stokrát slyšel asi od třiceti členů poslaneckého klubu hnutí ANO za posledních devět měsíců, že deficit bude 400 miliard a že budeme muset novelizovat státní rozpočet, a byla to pohádka, není to realita. Teď máte novou pohádku: vybíráte málo daní. Je rekordní výběr daní. Jděte na Finanční správu a řekněte těm lidem, že málo vybírají daně, z očí do očí, takovouhle pohádku, takovouhle lež! Podívejte se, vy jste, myslím, krajský nebo městský zastupitel, pane poslanče, pokud se nepletu, podívejte se, jak jdou daňové příjmy, sdílené daně pro město nebo kraj. Co to tady říkáte? Co to je za lež? Přečtěte si rozhovor s paní ředitelkou Finanční správy. Doporučuju! A pak teprve... Važte slova! Opravdu, važte slova. Šedá ekonomika, málo vybíráme daně - tak to doložte. Čím? Jediné, co máte, je vaše slavné EET a z 3 miliard už je 20 nebo 30 ročně. Tak se podívejte, jaká realita! Nikdy jste nebyli schopni ty výnosy kvantifikovat věrohodně, aby je takhle podepsala nějaká nezávislá instituce. Jasně, opozice a vláda se bude přít o svých politických krocích.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím! Děkuji. A nyní pan ministr Martin Kupka, připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vysvětlím ještě rychle ten mechanismus, jak se dostávají peníze z EIB přes Ministerstvo financí na Státní fond dopravní infrastruktury, a tady ta cesta je úplně totožná, jako kdyby si Ministerstvo financí v tomto směru bralo, respektive emitovalo státní dluhopisy. I v tomto případě by následně ty finanční prostředky poskytlo Státnímu fondu dopravní infrastruktury, žádná změna by v tom nebyla. My když jsme čelili tomu problému, jak zajistit výstavbu dopravní infrastruktury ještě ve větším rozsahu tak, aby se dál mohlo pokračovat nejenom v rozběhnutých projektech, ale abychom mohli začít stavět věci přichystané a zároveň rozběhnout ty, na kterých intenzivně pracujeme, v ten okamžik jsme dávali na stůl porovnání konkrétních nástrojů. Prověřili jsme i možnost vlastních dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury. Ukázalo se, že emise samostatných dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury by měla významně vyšší úročení, než je úrok EIB, případně běžné státní dluhopisy. Dávalo by pak smysl, abychom si v tom okamžiku brali státní dluhopisy a emitovali je třeba na základě změny speciálního zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury ze samotné úrovně státního fondu? Nedávalo by to smysl. Tady jsme se zavázali, že budeme postupovat způsobem ekonomicky smysluplným, a přesně to děláme. Naplňuje se to v těch konkrétních krocích a znamená to mimochodem také pozitivní kroky i ve smyslu vlivu na inflaci a dalších podstatných makroekonomických ukazatelů.

Tak tohle jsou konkrétní kroky, které za námi stojí, a navíc prosím opusťte zbytečný rezortismus. Tady stojíme před úkolem, jak zafinancovat z úrovně Ministerstva financí, z úrovně státu nezbytné infrastrukturní stavby, a přesně na to odpovídá jednak úvěr EIB a návrh rozpočtu na příští rok.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas prosím! Děkuji. Pan poslanec Bohuslav Svoboda, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Jistě nerozumím ekonomice tak jako vy všichni, kteří tady teď hovoříte, ale mě zcela fascinuje to, že bojujete s tím, co to je přepůjčka. Já sice nerozumím ekonomice, ale velmi rozumím češtině, velmi ji umím a i celý můj život to ukazoval. Je to velmi jednoduché. Já si půjčím peníze, protože nevycházím se svým platem. Přijde moje žena domů a řekne: Já bych potřebovala nějaké peníze. Když já jí z těch peněz, co jsem získal půjčkou, poskytnu peníze, je to přepůjčka. Čeština je hrozně zajímavý jazyk, který dovede se vším pracovat, a přepůjčka je z tohoto češtinského pohledu velmi jednoduchý pojem, a když si to rozanalyzujete, dostanete to i na tu ekonomii. Půjčil jsem si, někdo si půjčil ode mě, je to přepůjčka. Není to půjčka, protože jsem půjčil z půjčených peněz, a čeština pro to má pojem, kterému se říká přepůjčka.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já mám dvě minuty, musím v rychlosti. Pan ministr tady něco řešil, tak mě asi neposlouchal úplně - to nemyslím ve zlém. Prostě mně jde o jedinou věc: i ten Kalousek, otec zakladatel, když tedy nevěříte mně, tak vám ho tady připomenu, dnes na Twitteru vám říká: Měl si to půjčit státní rozpočet, bylo by to transparentnější. A to je přesně o tom! Protože vy schodek máte ne 252 miliard, ale plus 18, takže 270. Víc mít nemůžete, vy byste potřebovali víc do toho SFDI, to řekl Martin Kolovratník perfektně, ale vy víc nemůžete, protože 270 miliard jsou rámce, které vám umožňuje takzvaná dluhová brzda. Zaplaťpánbůh, poděkujte mně, že jsem prosadila ještě za minulé vlády, aby byly rozvolněny, abyste mohli jít na ty vyšší rámce. Ale to jsem teď odbočila někam, kam jsem nechtěla.

To znamená, já se ptám na jinou věc. Ty úroky půjdou dolů. Česká národní banka už rok takhle jede po trajektorii a nepůjde nahoru, půjde prostě dolů. To znamená, že to nebude výhodnější - a EIB, já jsem to řešila jako ministryně financí x-krát, nám nabízeli půjčku, nikdy ale samozřejmě jsem neuvažovala, že bychom to dělali takhle tou přepůjčkou, jak říká Martin Kolovratník, my jsme vždycky uvažovali, že by si půjčil státní rozpočet. Nikdy jsem do nešla, vždycky mně to experti Ministerstva financí rozmluvili. Takže vy v momentě, kdy bude ta tranše a vy každou tranši budete posuzovat zvlášť, a v momentě, kdy ten úrok nebude už tak výhodný, tak tu tranši nevezmete, protože se nebudete chtít vystavit riziku trestního stíhání - z čehož vás vůbec nepodezírám, že byste do toho rizika šli, to by nešel nikdo, to by šel jenom sebevrah. To znamená, o tom to je. A já se ptám - a nedostala jsem odpověď ani od pana ministra, spíš bych potřebovala pana ministra financí - co budete dělat v momentě, kdy ten úrok se zlomí tak, že to nebude výhodnější a vám tam vznikne díra v rozpočtu. Proto vám i ten otec zakladatel TOP 09, guru Kalousek, říká prostě, že by bylo transparentnější, kdyby si to půjčoval státní rozpočet. (Předsedající: Čas!) O tom celém to je. Škoda...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Kolovratník jistě naváže. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: No, nějak to zalepí a nějak to dopadne, mohu odpovědět místo pana ministra Stanjury sám své kolegyni Aleně Schillerové.

Tak rychlá reakce. Pane primátore, pane doktore Svobodo, mám vás hrozně rád a obávám se, že tahle debata bude někde v médiích. Tak Svobodovi si půjčí tisícovku - rodina. Manžel Svoboda pětistovku přepůjčí manželce Svobodové. Všechno v pohodě. Ten problém, na který ukazujeme, je, že Svobodovi pořád dluží tisícovku. Vy jste to půjčil manželce, ale jako rodina pořád dlužíte tisícovku. Ale jiní manželé Svobodovi, Stanjura s Kupkou, už nedluží tisícovku. Říkají, že my jsme si to přepůjčili, Má dáti - Dal, a že to vlastně dluží někdo jiný, takže my dlužíme jen pětistovku,- jestli jsem to vysvětlil trochu jednoduše. Je to zkrátka účetní trik, nic jiného.

A znovu tedy zopakuji: prosím, slovo přepůjčka, odpoví mi někdo, kde to v té koalici vzniklo? V ODS, na dopravě, na financích, ve STANu, nebo snad u Pirátů? Já nevím. Slovo přepůjčka není v českém slovníku, neexistuje, a poprvé na světě se, přátelé, objevilo v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu na příští rok ve sněmovním dokumentu - přepůjčka. Zatím mi nikdo neodpověděl. Fakt je to účetní trik? A pane primátore, ve vší úctě, když tu pětistovku půjčíte své ženě, jako rodina ji pořád dlužíte. Vaši kolegové z vlády tvrdí, že už ji nedluží, že najednou ta bilance je v pohodě. To za prvé.

A je škoda, že pan ministr Stanjura odešel, když se mě ptá na šedou ekonomiku. Tak si prosím náhodně na Googlu otevřete jeden ze článků - tady provládní Seznam: Bylo to před covidem 14,2 %, po covidu opět 14 %, dosahuje to a překoná to hranici bilionu korun. Bilion korun, přátelé! Šedá ekonomika v České republice! Tady to čtete v médiích. To jsou ta jasná fakta. To jsou ty prachy, které vám utíkají a které nejste schopni dát do veřejné dopravy na studenty a na seniory. Taková je realita! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas! Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Milan Feranec se svou faktickou, připraví se pan ministr Martin Kupka. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážení ministři, dámy a pánové, já se také vrátím k tomu k té půjčce EIB. Ten spor je přece o to, jestli těch 18 miliard je, nebo není výdajem státního rozpočtu 2024. To je spor, jestli je to 252 miliard, nebo 270.

A teď, proč říkáme... Nepůjčuje si to SFDI? Půjčuje si to Ministerstvo financí. Proč? Má lepší podmínky, je to stát. To je jasné, v pohodě. A co udělá s tou, co si půjčil? Dá to SFDI, oni to spotřebují v tom roce. On to půjčí, on to nedá jako dotaci, on to půjčí, a já se ptám, SFDI to bude vracet z čeho? Když z kolika - ze 70 % závisí na dotacích? Tak to je přece ten proč: jestli to je, nebo to není výdaj. My si myslíme, že je, a skutečně ten deficit je 270 miliard, to nám nevymluvíte, protože půjčil si to stát, a jenom to, jako že dal - půjčil SFDI. No, kdyby ad absurdum - pokud vím, dotace bude 81 miliard, je to tak? Tak ať to půjčí všechno, 81 miliard tomu SFDI, a najednou bude rozpočet, schodek nižší o 80 miliard. V tom je ten princip. Takže je to výdajem státního rozpočtu 2024, a neříkejte, že ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní s reakcí pan ministr Martin Kupka, poté se připraví pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Krátká rekapitulace. Martin Kolovratník říká: vždyť ta půjčka EIB je výhodná, my bychom šli taky tou cestou, výborné řešení. Ale pak se zarazí na slově přepůjčka, ustrne na něm a opakuje ho donekonečna. Já vysvětlím, jak to ve skutečnosti je, jak se má taková půjčka z hlediska mechanismu přesunu peněz k Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a vychází to úplně stejně jako v případě, že by stát emitoval prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy, ať už střednědobé, nebo dlouhodobé. V tomto panuje shoda, ale znovu se tady... Říká se tomu kritika pro kritiku. Když už není co vzít, tak honem zvedneme takové slovo.

Shodli jsme se ale i na tom, a to potvrdila paní předsedkyně, že to prostě je známé, že jsou ta fakta černá na bílém a že je nikdo nemůže skrývat, ani je neskrývá, a dokonce, a to chci podtrhnout taky dvakrát: my jsme v rámci informace pro rozpočtový výbor i pro hospodářský výbor zmínili, jak se vyvíjely úrokové sazby státních dluhopisů a jak se v průběhu celého roku, jak se vyvíjely nabídky úročení ze strany EIB, a ve všech těch konkrétních termínech vycházela půjčka EIB výhodněji. Co na to víc říct? A ano, školit asi nemusím ani vás v tom, že 4,5 procentního bodu jsou opravdu víc než 4,065, to platí. A řekl bych, že z toho by bylo dobré vycházet i pro další diskusi, protože bychom se pohnuli o kus dál.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já bych byl velmi rád, kdybychom se s tou češtinou posunuli dál. Pane poslanče, nejde o to, kdo a jak si to půjčil, ostatně váš kolega také řekl slovo přepůjčit. Já to řeknu tedy jinak.

Já jsem vydělávající a vzal jsem si půjčku na to, abych si koupil třeba auto, a přijde za mnou kamarád a říká: Já jsem ve strašné situaci teď, potřeboval bych půjčit na zaplacení léků ze zahraničí a nemám na to. Potřeboval bych, abys mi půjčil na dobu dvou měsíců peníze. A já mu je dám. V češtině to znamená, že jsem mu je přepůjčil, protože jsem mu je dal z půjčených peněz. Vynechte z tohoto manželství, protože tam skutečně zůstává potom to, že já pořád dlužím 1 000 korun a někdo jiný dluží 500, a dluží přepůjčené peníze, ne ty, které jsem vydělal, ale ty, které jsem si půjčil. To je čeština.

A já bych byl hrozně rád, kdyby se tady mluvilo dobře česky. Ono už se tady mluví různě, jsou tady různé varianty češtiny, ale byl bych rád, kdybychom se drželi toho, co je faktografie v té češtině, a to je tohleto. Půjčit a přepůjčit, dát a zadat. Je to hrozně jednoduché. Čeština prostě má možnost pomocí předpon nebo přípon změnit význam slova. A já jsem mu to nepůjčil, já jsem mu to dal z půjčených peněz, čili jsem mu to správně přepůjčil. Že to neumí angličtina říct, to je pravda, ale my v češtině to umíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Prosím vás, máme pořadí, pane poslanče, nejdřív paní předsedkyně Alena Schillerová, potom pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem šla reagovat na ty daně, ale pan primátor mě tedy rozveselil, jste hrozně roztomilý, prostřednictvím paní místopředsedkyně, protože to je... Ten příklad by byl hezký, akorát ten rozdíl je ten, že to je jeden domeček veřejných financí, kde všichni bydlí v tom jednom domečku a v tom jednom domečku si vlastně to půjčují, takže to není tak, že by to byl kamarád a vy. To jsou dva subjekty, tady jsou prostě jedny velké veřejné finance, které dohromady dluží 270 miliard a hraje se o to, že prostě jestli ten úrok, který jde z toho EIB, bude vyšší nebo nižší. A já říkám, nikdo si nikdy nepůjčí výhodněji než český stát a tohle je přechodná doba.

Ale já jsem chtěla mluvit k těm daním. Pan ministr financí tady není, ale to ho nekritizuji, on mi to řekl, já vím, kde je a vím, že přijde zhruba do dvaceti minut, takže to nebyla kritika. Nicméně reaguji na něho a na ty daně. Jenom v rychlosti, mám ještě minutu. Výběr DPH, jak on říkal, jak se výborně vybírají, tak výběr DPH na konci září o 2,5 procentního bodu pod svým průměrem. Výběr byl 68,3 %, standardem průměr za dvacet let zpět je 70,7 % v tuhle dobu to je navíc věc, která trvá celý rok a příliš se nelepší. Indikuje to systémový problém a já chci vidět, jak to Finanční správa řeší. Neustále na to upozorňuji, je to velký problém i pro samosprávy, když uvážíme, že inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů je 600 miliard korun ročně, 2,5 procentního bodu je 15 miliard korun. Já vůbec nemám nic proti Finanční správě, notabene pětadvacet let jsem tam pracovala, to bych si musela nalískat, kdybych měla do nich teď kopat. Ale mám proti politice Zbyňka Stanjury, která jí brání efektivně pracovat. A když už zmínil - no, já se ještě přihlásím, za 7 sekund to nedám. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se Roman Kubíček.

 

Poslanec Martin Kolovratník: My už se točíme v kruhu, tak já aspoň za sebe to uzavřu. Víte, když kouzelník udělá nějaký trik a je průhledný, tak ten trik je trapný, a já tedy konstatuji, uzavírám tuto debatu. Několikrát během dnešního dne jsem se ptal, kde vznikl češtinský novotvar přepůjčka. Ono to v té češtině není, to je nové slovo. Přátelé, nevznikl nikde, objevil se ve vzduchoprázdnu. Vzpomínám, existoval kdysi krásný film Ztraceno v překladu, tak tady to možná nazveme - ztraceno v legislativním procesu. Prostě, kde se vzal, tu se vzal, češtinský novotvar přepůjčka. A naše pětikoalice ho bude obhajovat jako zcela normální a běžnou věc při tvorbě rozpočtu České republiky. A to je asi tak vše, co o kvalitě vašeho legislativního procesu potřebujeme vědět. Děkujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Roman Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, mně už ta přepůjčka ani nevadí, protože jsme tady měli rozbrušování, vybrušování a zabrušování a už to ve slovníku je, tak tam můžeme dát i tu přepůjčku. Nicméně já pořád navazuji na to slovo půjčka. Půjčka je něco, co se vrací. Když tady pan docent říkal, že to bude vracet ten jeho přítel zpátky, tak to SFDI by tu půjčku muselo vrátit tomu Ministerstvu financí zpátky, a to je holý nesmysl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s poslední faktickou je přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Už jenom, aby to bylo na stenozáznamu pro pana ministra, kdyby si to chtěl o dlouhých večerech přečíst.. On říkal, ať si přečteme rozhovor generální ředitelky Finanční správy z první poloviny října pro E15 a já jsem si ho přečetla. Budu citovat. Ona tam uvedla, že se radila s kolegy na V6 - V6, to je Vé čtyřka plus Slovinsko plus Rakousko - jak se jim podařilo snížit vysoký VAT gap v České republice. Kolegové jí poradili, že moderní forma evidence tržeb, kterou zavedli, tímto způsobem se Maďarsko dostalo na 5,8 %. To by bylo v případě ČR obrovské množství peněz, desítky miliard každý rok, a tak dále. To znamená, že ona sama přiznala - já možná poprosím kolegu, jestli by mi podal tamhleten graf. Děkuju za vstřícnost. (Ukazuje na grafu.) Na tom - ten zadní - a to jsou skutečně, 1 procentní bod toho VAT gapu je 10 miliard. Já jsem včera měla obrovskou radost z čísel Evropské komise, která jsou vždycky s dvouletým zpožděním. Takže k 31. 12. 2021 - 7 % VAT gapu bylo, je vlastně v České republice ke konci roku 2021. To znamená, a podívejte se, když jsme to přebírali v roce 2013: 20,2. Jeden procentní bod je 10 miliard. To znamená, že ona to tam říká: Evidence tržeb - to jí řekli Maďaři, to jí řekli prostě další kolegové, kteří mají ten vyjetý GAP ještě nižší.

Takže já jenom chci říct, že jsem si to přečetla a že sama generální ředitelka Finanční správy, notabene ona stála kdysi u zrodu jako náměstkyně, u zrodu EET, sama i verifikovala čísla, která já opakovaně uvádím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom načtu v mezičase došlé omluvy, kdy se omlouvá pan poslanec Zdeněk Kettner od 18.15 hodin z pracovních důvodů a Petr Liška od 20 hodin do půlnoci z pracovních důvodů.

A nyní nadchází čas pro řádně přihlášeného pana poslance Juchelku. Já se pouze ujistím - dostala jsem informaci, že mohu odmazat pana poslance Kolovratníka. (Juchelka: Ano, je to tak.) Tak to tak učiním. A prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Už se stalo, pane poslanče Bendo, už jsem odmazán. (Poslanec Benda sedí před řečnickým pultem a poznamenává něco ve smyslu jako odmazat také poslance Juchelku.)

Děkuji moc za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, hezký večer vám už přeji. Konečně se dostáváme k státnímu rozpočtu a k té kapitole 313 Ministerstva práce a sociálních věcí. Já skutečně nebudu moc dlouhý, protože máme ještě před sebou druhé a třetí čtení, nicméně dovolte, abych měl k němu pár připomínek a samozřejmě i zároveň otázek na pana ministra, kterému velmi děkuji, že tady sedí, že si bude psát poznámky a že jsme tady vydrželi i přesto, že jsme se vyměnili s kolegy Brabcem a Hladíkem.

Pokud se podívám na státní rozpočet, tak můžeme říct, že to je jeden z těch čtyř, které jsou vyšší. V tuto chvíli vidíme samozřejmě, že to je o 2,5 %, tedy o nějakých 27 miliard korun, nicméně pořád si dovolím tvrdit, že rozpočet MPSV je podseknutý, a řeknu vám, z jakých důvodů. Ten první je, že pokud budeme mít inflaci, a předpokládá se, že bude větší než 2,5 % v tom příštím roce, reálně samozřejmě ten rozpočet nebude 27 miliard víc, ale samozřejmě bude o mnohem méně. A já v tuto chvíli vidím v tom rozpočtu, a dívám se na něj i očima jinýma než těmi čísly, vidím v tom, že není moc prostoru na ty politiky, že to má své hranice, které k MPSV patří. Pokud se bavíme třeba o deinstitucionalizaci, pokud se bavíme o podpoře neformálních pečujících, o podpoře pěstounské péče, o zdravotně postižených - ke všemu se samozřejmě postupně dostanu - prostě základní problém je, že rozpočet nenastavuje žádný směr a žádnou vizi, soustředí se pouze na škrty, a to i v kolonce MPSV. A hned vysvětlím, ve kterých přesně položkách to je. Řeší pouze mandatorní výdaje, ale nevidíme v něm vůbec žádný směr, filozofii, nic, co by mohlo vést nějakým způsobem do budoucna k péči o seniory a k dalším. Právě proto, že je podseknutý, tak ten vnitřní dluh, který tam bude postupně samozřejmě růst, budou do budoucna dofinancovávat další vlády. Proto můžeme říct úplně jasně, že jediným vítězem v této vládě, co se týká rozpočtu, je skutečně Jana Černochová a Ministerstvo obrany, ale určitě to nejsou rodiny s dětmi, ani senioři, ani zdravotně postižení, ani neformální pečující, prostě vítězem tohoto rozpočtu je Ministerstvo obrany.

Pokud se podíváme nejdříve na důchody, důchodové pojištění, tak tam je 34,5 miliardy navíc. Tady bych řekl, že kroky této vlády vedly právě k tomu, že musela tady tento rozpočet navýšit. Není to díky tomu, že máme najednou větší počet seniorů. Jsou to jednoduše kroky této vlády ve změně valorizací, a to jak mimořádné valorizace, tak do budoucna samozřejmě i řádné valorizace, a toho, že tato vláda vytvořila strach v lidech, aby šli do předčasného důchodu. Prostě a jednoduše svou komunikací najednou vytvořila obavu u těch lidí, kteří měli jít do řádného důchodu, že raději proto, aby nepřišli o finanční prostředky díky mimořádným valorizacím a jejich změně, jejich retroaktivitě, šli do předčasných důchodů. Tím pádem bude samozřejmě větší tlak na důchodový systém a na finance. Proto se to navyšuje o 34,5 miliardy korun na 706 miliard v příštím roce.

Pokud se podíváme přesně na propočty odchodů předčasných do starobního důchodu, například v roce 2021 jich bylo celkem nějakých 30 000, přesně 30 006 odchodů do důchodu. V roce 2022, už za této vlády, samozřejmě, která začala řešit všechny ty mimořádné valorizace, je to 80 653 a za rok 2003 (2023?), a to jsou - do zářijových čísel, ta říjnová ještě nemáme - je to dokonce 86 425 předčasných důchodů. Dle mého názoru jsou to senioři, kteří opravdu dostali obavu z toho, že by se jim mohl prodlužovat věk odchodu do důchodu. Je to systémem této vlády, který nastavila v rámci předčasných důchodů všech těch čtyř parametrů.

Co se týká těch mimořádných valorizací, které samozřejmě souvisí s tím, že budeme mít vyšší výdaje u důchodového pojištění, tady samozřejmě neustále slyšíme vládní demagogii v tom, že seniorům přidala, že přece samozřejmě o nic nepřišli. Není to tak, naopak, my vidíme, že přišli do konce roku díky změně mimořádných valorizací, která je u Ústavního soudu, o 7 000 korun, a tato vláda nikdy nepřidala seniorovi navíc ani korunu. Vše to bylo pouze v mezích zákona, ona plnila zákon, který musela. Potom se samozřejmě rozhodla, že to změní, a v rámci retroaktivity ve stavu legislativní nouze a při porušení jednacího řádu změnila mimořádné valorizace, ten přepočet, zpětně. Tedy říkám, že přišli senioři o 7 000 korun.

Ta demagogie byla ještě navíc podpořena tím, že prezident České republiky nepodepsal nejdříve tady tento zákon ohledně změny u mimořádných valorizací, a zjistilo se nakonec, a bylo to samozřejmě i v důvodové zprávě Ministerstva financí, že ten přepočet, že ta změna vzorečku u mimořádných valorizací, bude nakonec dražší v průběhu dalších několika let, než kdyby to zůstalo tak, jak to je, což jsme navrhovali my. Řádné valorizace - a tady bohužel taky tato vláda změnila ten přepočet - budou počítány ne z poloviny reálných mezd, ale z jedné třetiny. To znamená, že tady tato zbytečnost - a říkal jsem tady několikrát - vznikla v době, kdy třeba dva roky po sobě nebudeme samozřejmě díky tomu, že nám reálné mzdy klesají, nebudeme důchody valorizovat, takže ony neporostou zase o tolik, pouze o inflaci.

A to je tedy moje první otázka právě ohledně těch důchodů a ohledně té naší ústavní stížnosti: Pokud Ústavní soud uzná naši stížnost, existuje někde v rozpočtu rezerva na dorovnání těch důchodů v roce 2024? Pokud ten soud tato vláda prohraje, tak z čeho bude dorovnáno těch 19 miliard korun? Kde to v tom rozpočtu je? A toto já vnímám jako jeden z rizikových faktorů právě v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Průběžný důchodový systém, to je těch 706 miliard korun, tady my víme, že samozřejmě, pokud demografická křivka nebude nějakým způsobem růst a nebudou se nám rodit děti, samozřejmě že to do budoucna neufinancujeme. My víme, že cokoliv, co bychom změnili, vždycky záleží na dvou faktorech u průběžného důchodového systému: je to porodnost anebo je to ekonomický růst. A tato vláda, vidíme to samozřejmě třeba na poklesu reálných mezd, jako by s ekonomickým růstem vůbec nepočítala.

A taktéž se ptám samozřejmě, protože jsme viděli lidovou konferenci KDU-ČSL, které vede rezort Ministerstva práce a sociálních věcí, kde vidíme - a to je má další otázka - tady v tomto rozpočtu nějakou podporu rodinné politiky? Kde tady konkrétně vidíme, že se bude podporovat prorodinná politika? Já to tam nikde nevidím, vidím pouze samozřejmě mandatorní výdaje, ke kterým se za chvilku ještě dostanu, protože tato vláda, a víme to z těch událostí před několika dny, kdy byl schválen konsolidační balíček, naopak všem rodinám ty výdaje bude zdražovat, což možná povede k tomu - a nejenom u rodin, ale taktéž u seniorů - že skončí zpátky třeba na dávkách státní sociální podpory, jako je třeba příspěvek na bydlení.

Takže když se podíváme konkrétně na ty další částky, státní sociální podpora a pěstounská péče má o půl miliardy minus de facto, kdy ve státním rozpočtu za rok 2023 je rozpočtováno nějakých 61 369 000 000 korun, v roce 2024 je to úplně stejná částka, ale očekávaná skutečnost v roce 2023 je o půl miliardy vyšší, tam je 61 896 000 000 a nějaké další drobné. V tuto chvíli se tedy k nám blíží novela o sociálně-právní ochraně dětí, to znamená ohledně pěstounské péče, ohledně doprovodných organizací, a ta nám říká, že od roku 2024 by měly dostat doprovodné organizace navýšený příspěvek na jednu doprovázenou rodinu a nevidím, že by to v tom rozpočtu bylo nějakým způsobem zohledněno. Taktéž tady samozřejmě nevidím další věci, jako je například příspěvek na bydlení u státní sociální podpory, který dle mého názoru by měl být vyšší, protože konsolidační balíček logicky povede některé lidi do sociálního systému, protože nebudou moci ufinancovat své zvýšené - já nevím - ceny za energie, když tady máme obnovitelné zdroje energie, které spadly zpátky do těch faktur, kdy vidíme to navýšení energií z měsíce na měsíc, a lidé to pocítí právě od ledna roku 2024, ale na státní sociální podporu a na pěstounskou péči tady máme úplně stejnou částku jako v roce 2023, a dokonce o půl miliardy nižší, než je skutečnost, kterou predikuje Ministerstvo financí za rok 2023.

Víme samozřejmě, že nám celá řada lidí spadla díky energetické krizi, díky ruské agresi na Ukrajině, do státní sociální podpory, například na příspěvek na bydlení, ale vidíme tady taktéž samozřejmě zvýšené náklady u rodin kvůli konsolidačnímu balíčku na daň z nemovitosti, která se kvůli tomu navýší, tím pádem samozřejmě se navýší i třeba pronájmy. Vidíme v tuto chvíli, a to už jsem říkal, poplatky Ose a ceny energií.

Další, co tady máme, jsou dávky pomoci v hmotné nouzi. Tady tomu skutečně nerozumím a poprosím o vysvětlení, poněvadž v roce 2023 bylo rozpočtováno 10 miliard korun na dávky v hmotné nouzi. Skutečnost predikovaná Ministerstvem financí je 16 770 000 000 korun, ale na rok 2024 vidíme v rozpočtu, že na dávky v hmotné nouzi je 7,5 miliardy. To znamená, že to je minus 2,5 miliardy právě tady v této položce, která dle mého názoru je velmi důležitá právě - například, já nevím - u mimořádné okamžité pomoci a tak dále, právě v rámci toho konsolidačního balíčku, že tam lidé na Úřad práce půjdou třeba tady o toto žádat.

To jsou mé dotazy právě, které jsem vyčetl z tohoto rozpočtu. Další, co mě opravdu zaráží a velmi mě to mrzí, já jsem opravdu, a jsem velikánským kritikem Ministerstva práce a sociálních věcí, u příspěvku na péči v sociálních službách. V tuto chvíli vidíme, že ten rozdíl mezi rokem 2024 a 2023 je 400 milionů korun. Já tomu rozumím, ale tady mi dovolte, abych se u toho trošičku zastavil. Zajímá mě, a to je další otázka, jak vláda plánuje v roce 2024 financovat nadregionální sociální služby, to znamená tu béčkovou síť, a jak se to promítá do rozpočtu ministerstva, zdali to tedy zůstane tak, jak to bylo, anebo zdali ta béčková síť skutečně spadne do krajské sítě, do těch krajských sítí, a zdali s tím rozpočet počítá, ale nevím, jaká je právě vize ministerstva. Vím jen, že nadregionální síť B je v mnoha komplikacích, že si tam ti, kteří provozují sociální služby, velmi stěžují na to, že jsou řekl bych v takovém nebezpečí do budoucna toho, že nevědí, jak to bude financováno, zdali spadnou do krajské sítě, budou si třeba muset, protože z 80 % tu službu hradí kraj, z 20 % se mají domlouvat s obcemi na dofinancování, tak zdali budou skutečně dělat třeba sto smluv, místo aby to bylo prostě financováno právě přímo z béčkové sítě, z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Taktéž dneska byla taková demonstrace, kdy pracovníci v sociálních službách si stěžovali na podhodnocení, kdy průměrná mzda v sociálních službách je 36 000 korun, ale například v Olomouckém kraji je skutečně něco přes 20 000 korun. Je tam velikánská fluktuace a ti pracovníci v sociálních službách jsou skutečně podhodnoceni, což je ale - a je třeba to říct férově - dlouhodobá věc. Takže u příspěvku na péči mě mrzí jedna věc. Vláda v minulém roce zvýšila úhradovou vyhlášku ze 135 na 155 korun. Sociální služby si tedy můžou v maximu fakturovat 155 korun na hodinu péče z příspěvku na péči těch, kteří ho pobírají. To je první věc.To znamená, že vláda jim v minulém roce zdražila hodinu péče, tím pádem si všichni zdravotně postižení budou moci dovolit méně péče během měsíce.

Co se dále stalo u všech těch zdravotně postižených. Vláda jim vzala konsolidačním balíčkem - a neakceptovala ani můj pozměňovací návrh, taková malost, která prostě mě opravdu vytáčí velmi mnoho - tak jim vzala slevu na manžela a manželku pro ty, kteří třeba mají partnera handicapovaného, anebo se dokonce starají o děti, které jsou nemocné, a jsou těmi neformálně pečujícími doma nad čtyři roky věku. To je nějakých 24 000 korun ročně, které si mohli odepsat, a vláda jim to vzala a opět jim zdražila jejich život. To nemluvím samozřejmě o všech těch kojeneckých vodách, které jsou ve vyšší sazbě DPH, nemluvím o celém zdražení potravin a tak dále. Já vím, že vám se to nelíbí, ale já se dostanu k meritu věci. Takže máme tady slevu na partnera i přesto, že se stará 24/7 jako neformální pečující o někoho v rodině, to jim tato vláda vzala. Zdražila jim úhradovou vyhlášku, zdražila jim kvůli konsolidačnímu balíčku celý jejich život, ale nenavýšila jim příspěvek na péči. Nechala je prostě v tom. Ten, který například pracuje na půlúvazek, má nějaký stupeň postižení a partner si na něj uplatňoval slevu, tak to možné není, protože asi tato vláda říká těm lidem: můžete pracovat ještě víc, najděte si druhé zaměstnání. Já tomu skutečně nerozumím a říkám, že tato vláda je opravdu asociální, protože minimálně, i kdyby chtěla navýšit příspěvek na péči, tak se jí to míjí v čase plus minus 6 měsíců, protože říká: My zvýšíme příspěvek na péči, ale v tuto chvíli nevíme vůbec, o kolik, nemáme žádný návrh, nemáme to vůbec v systému, nebylo to ještě ani na vládě, ale zvýšíme ho v polovině příštího roku, kdy už ti lidé budou šest měsíců platit zvýšené náklady na potraviny, energie, nemají na zvýšené úhrady v rámci úhradové vyhlášky a nemají samozřejmě ani slevu na partnera v rámci svého pečování.

A tady toto mě skutečně vytáčí doběla, protože my zapomínáme na nejohroženější skupiny lidí, kdy vidíme, že ani tady, v tomto státním rozpočtu na příští rok, není žádná vize, která by tady tyto lidi nějakým způsobem sanovala. A pokud je v státní sociální podpoře a pěstounské péči například navýšen rodičovský příspěvek o těch 50 000 korun, tak - a já pevně věřím, že projde ten pozměňovací návrh, který máme na navýšení ještě o 25, resp. 50 tisíc korun - tak tady v tomto rozpočtu to rozpočtováno je, ale další věci vedle toho rodičáku se domnívám, že ne, a tak se ptám, zdali tam je rozpočtován i příspěvek na péči, v jaké výši tato vláda uvažuje o tom, že ho navýší, kdy ho navýší a zdali bude nějakým jiným způsobem třeba pomáhat neformálním pečujícím, kteří nemají tu možnost jít do práce, protože 24/7 pečují o své zdravotně postižené děti nebo partnery. A dokážu si představit, že bychom ve zrychleném řízení podpořili například naši novelu zákona o příspěvku na péči, který máme už dán v systému v eKLEPu, který navyšuje příspěvek na péči - může to být rychlovka, může to být v devadesátce, ale pomůžeme opravdu těm lidem velmi, pokud se nám to podaří alespoň těch 10 % navýšit.

Napadá mě celá řada dotazů u aktivní politiky zaměstnanosti a tak dál. Myslím si, že mí kolegové - Jana Pastuchová, Igor Hendrych a další z výboru pro sociální politiku - mě ještě můžou třeba doplnit, když nejsou přihlášeni, tak aspoň ve faktických poznámkách. Nicméně tady tyto věci bych byl velmi rád, kdyby mi pan ministr na ně odpověděl, jak to vlastně myslí, a skutečně pojďme ne jenom deklaratorně před novináři, na nějakých našich konferencích říkat něco o podpoře rodin, o podpoře tamtěch a oněch a tady ti jsou zranitelní a tak dále, ale potom tady v Sněmovně to vypadá úplně jinak - že jim šlapeme na krk, že jejich rozpočty jsou čím dál tím napjatější a že někteří z nich padají do chudoby a musí jít prosit na Úřad práce, například pro dávky v hmotné nouzi, které se stejně tady nějakým způsobem snižují.

Takže dle mého názoru je tento rozpočet na rok 2024 podseknutý. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet na konci roku 2024, a děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní mám přihlášku s přednostním právem, pouze se s faktickou přihlásil pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení páni ministři, budu stručný v rámci faktické, já bych to skutečně jenom krátce doplnil, něco málo k tomu, co tady nakousl můj předřečník, pan poslanec Juchelka, a chtěl bych se trošku pozastavit u sociálních služeb. Když jsem se díval do rozpočtu, sociální služby dostaly úplně stejnou částku na rok 2024 jako na letošní rok a to si myslím, že je skutečně málo, a z několika základních důvodů.

Nominálně je to stejná částka, ale reálně je to méně vzhledem k inflaci, to je logické. Co z toho plyne, jaký signál vlastně vychází z vlády směrem k sociálním službám? Že v podstatě není ani o stagnaci, ale je to o reálném poklesu toho, s čím mohou pracovat. Přitom evidujeme stále rostoucí počet lidí, kteří chtějí ty služby využívat, zejména pobytové služby pro seniory, pořadníky a tak dál se neustále rozšiřují, a netýká se to jenom těch pobytových služeb, ale samozřejmě i ambulantních a terénních a de facto reálně na příští rok dostanou méně, jakkoli to vypadá opticky dobře, že to je stejná částka.

A potom je to samozřejmě demotivovaný personál, o tom tady už můj pan kolega Aleš Juchelka také hovořil. Dočetl jsem se, že pan ministr Jurečka měl dokonce nějakou schůzku s odbory včera. Řešil právě ten demotivovaný personál a obecně podfinancování sociálních služeb. Docela mě zajímalo, jaký byl výsledek, jaký byl výstup - já se zeptám zástupců odborů, jak to tedy nakonec dopadlo.

A potom je ještě jedna poznámka. Dostali jsme teď podnět od pana ministra, že máme připomínkovat nebo poslat podněty de facto k zákoníku práce. Dostali jsme termín 31. října jako hnutí ANO. Psal to paní předsedkyni Schillerové. Já si nemyslím, že to je správný způsob komunikace s opozicí. Měli jste nám dát daleko více času - pokud chcete podněty, my vám je dáme, ale potřebujeme je samozřejmě probrat se svými odborníky, sami mezi sebou. Vypadá to na první pohled jako vstřícný krok, ale já to za úplně vstřícný krok jako nepovažuji tady z tohohle pohledu (Předsedající: Čas, prosím.), jakkoliv se to takhle tváří na první pohled. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se hlásí s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak já nebudu dlouho, protože to vše tady řekl můj pan kolega Juchelka, vaším prostřednictvím. Já jenom bych chtěla apelovat na pana ministra, potažmo KDU, protože když jsem si přečetla vaše vize a hlavně vaše logo "S láskou ke všem generacím", tak jsem si promítla teď ty dva roky zpátky, s jakou láskou ke všem těm generacím vy tady pracujete. Já jsem zítra moc zvědavá na to, jestli zvednete ruku někdo z KDU, když máte lásku ke všem generacím, pro například rodičovský příspěvek, který by se měl týkat dvojčat, nebo abyste trošku podpořili i ty rodiny s mým pozměňovacím návrhem dětí, kterým je rok. Seniorům jste tu vaši lásku všem generacím také předvedli, s těmi důchody co jste udělali. Takže já si myslím, že byste se nejprve měli v KDU zamyslet na svým logem, protože mě ta vaše láska ke všem generacím tady moc nepřesvědčuje. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s přednostním právem je přihlášený pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já si ve svém vystoupení tady dovolím podrobněji okomentovat rozpočtovou kapitolu státního rozpočtu, která se týká Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy kapitoly 313. Když se podíváme na vývoj celkových příjmů, vidíme, že příjmy v té kapitole za roky 2020 a 2023 a i ty plánované příjmy na rok 2024 rostou. Rostou i především díky zvýšeným příjmům v rámci platby z pojistného na sociální zabezpečení a z plateb na státní politiku zaměstnanosti. Když se podíváme na to, co tady bylo tolikrát zmiňováno a co si myslím, že je vlastně podstatné z hlediska pohledu na to, jakým způsobem ministerstvo umí a dokáže podporovat různé aktivity a různé zranitelné skupiny včetně sociálně zranitelných skupin, tak když se podíváme na právě tu otázku výdajů, tak tady vidíme, že nárůst výdajů za celkovou naši rezortní kapitolu je 27,1 miliardy korun.

Když se podíváme o něco více podrobně, tak si dovolím alespoň ty řekněme obecné, ale důležité výdaje zmínit a popsat, kde jsou nárůsty těch výdajů. Takže když se podíváme na dávky důchodového pojištění, tam ten rozdíl nárůstu výdajů je 33 miliard korun. Pokud jde o dávky nemocenského pojištění, tam počítáme s nižšími výdaji o půl miliardy korun - je to na základě predikce už nějakého ustáleného vývoje nemocnosti české populace, která byla výrazně rozkolísaná ještě v období covidových let a postcovidových let.

Když se podíváme na dávky pomoci v hmotné nouzi, které tady zmiňoval předřečník kolega Juchelka, a ptal se, proč tady je pokles, tak tady ho chci ubezpečit, že kdyby si pozorně přečetl rozpočtový sešit kapitoly 313, je to tam dokonce uvedeno pod tou tabulkou s odkazem na to, že vlastně v těch výdajích v letech 2022, 2023 do výdajů byly zahrnuty i výdaje za humanitární dávku a tam dochází k výraznému poklesu. Proto ten pokles a na příští rok počítáme s tím výdajem maximálně ve výši 1 miliardy korun, a to právě především díky tomu, že nám výrazně každý měsíc, každý týden narůstá počet pracujících lidí s dočasnou ochranou. Mohu říct, že k tomuto týdnu, k tomuto pondělku, jsme překročili víc jak 120 000 ukrajinských pracujících, kteří mají dočasnou ochranu, tedy ti, kteří přišli nově za poslední rok a půl. Neberu do tohoto počtu vůbec množinu lidí, kteří tady pracovali a měli pracovní povolení před začátkem války. Z těchto 120, víc jak 120 tisíc lidí už jejich odvod do státního rozpočtu na zdravotní, na sociální a základní daňová povinnost je už dneska víc jak 18 miliard korun ročně, které odvedou do české populace. Takže tolik na vysvětlení, proč dochází k poklesu u rozpočtované dávky pomoci v hmotné nouzi.

Pak, když se podívám dále, máme tady nárůst výdajů v rámci náhradního výživného zhruba o 50 milionů korun. Když se podíváme na příspěvek na péči, tady v tento okamžik je zahrnutý nárůst 400 milionů korun, který zatím nereaguje, to říkám na rovinu, nereaguje na očekávané zvýšení příspěvku na péči, se kterým v příštím roce počítám, že ho uskutečníme, a počítám s tím, že ta dohoda by měla být opravdu velmi brzy.

Tady chci říci, že systémovější podpora těchto osob je přes zvýšení příspěvku na péči, protože zmiňovaná daňová sleva se zdaleka nemusí týkat všech osob, které by tuto formu pomoci potřebovaly. Takže opravdu pro mě je na prvním místě to, aby byla systémová podpora zajištěna zvýšením příspěvku na péči. Mě se tady pan kolega Juchelka ptal řečnicky, co jsme udělali pro osoby se zdravotním postižením. Tak chci jenom připomenout, že jsme v loňském roce zvýšili příspěvek na mobilitu včetně doplnění příspěvku na mobilitu přímo o podporu přístrojů v domácnosti, které jsou náročné na spotřebu, na elektřinu, takže toto zvýšení tady kromě mobility, kde se řekněme oceňuje nějaká fixní částka, která v minulosti vznikla na určitý objem pohonných hmot, tak došlo k tomuto zvýšení. A v letošním roce jsme po letech, kdy - na rovinu, třicet let se to nikdy neudělalo - tak jsme v letošním roce zavedli mimořádný dotační titul na podporu osobní asistence u lidí, kteří potřebují opravdu asistenci v daleko větším rozsahu. Tím jsme reagovali i na to, co vy jste tady, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, zmiňoval, že ti lidé potřebují větší rozsah péče. To jsme udělali. Beru to jako dočasné řešení, ale po letech, kdy tito lidé - ani za vaší, ani za předchozích vlád, ať jsme korektní - neměli větší podporu a v zásadě byli odkázáni případně pouze na pomoc nadací, tak my dneska jsme schopni přes ten dotační titul proplatit 12 hodin péče.

To je první krok, který jsme udělali, a pracujeme na tom, abychom systémově dotáhli řešení v podobě takzvaného pátého stupně, aby u lidí, u kterých je nějaká aktivizace možná, abychom byli schopni pokrývat opravdu až režim 24/7. Takže na tom se pracuje a už došlo po dlouhých letech, kdy se v zásadě nic nedělo, ten člověk si zaplatil zhruba do 4 hodin osobní asistence a pak už navíc neměl nárok, tak tady jsme to výrazně posunuli. Ano, vím, že jsou tady nedostatky, že dneska nejsou poskytovány tyto služby na celém území České republiky, víme, že tady nemáme dostatek těchto osobních asistentů. To všechno je potřeba společně řešit, ale říkám, dvacet pět, třicet let se na oblast osobní asistence u těchto lidí vůbec nemyslelo.

Pak je tady úprava, která se týká aktivní politiky zaměstnanosti. Tady naopak výdaje snižujeme, protože jsou tady důvody k snížení. Jednak dlouhodobě se ukazuje, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, a zároveň tady intenzivně zapojujeme peníze z evropského rozpočtu, z operačního programu Zaměstnanost plus a z Národního plánu obnovy, kde jsme schopni smysluplně, efektivně a s daleko většími zdroji financovat rekvalifikace, podporu osob, které přicházejí na trh práce z různých ohrožených skupin. Takže proto tady naopak výdaj ze státního rozpočtu v objemu 1,3 miliardy korun snižujeme, a zároveň počítám, že v příštím roce se také projeví zpřísnění podpor lidí na podpoře v zaměstnanosti, kterou máme obsaženu v ozdravném balíčku, takže i tady ve finále dokážeme snížit výdaje.

Pak je tady třeba nárůst příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o půl miliardy korun. To je takový základní, rychlý přehled, kde dochází v rozpočtové kapitole k nárůstům výdajů, které jsou směřovány přímo ke konkrétním lidem a osobám v České republice.

Já si dovolím ještě okomentovat právě i dávky nemocenského pojištění. Přímo na straně 11 je jasně deklarováno, že odhad je založen na určité stabilizaci intenzity dočasné pracovní neschopnosti. Dávky pomoci v hmotné nouzi, ty jsem tady komentoval, včetně výrazného poklesu na humanitární dávku. Tady chci jednoznačně říci, že tady je vidět, že došlo opravdu k výraznému snížení žadatelů o humanitární dávku po 1. 7, po 1. červenci tohoto roku. Došlo i k výraznému snížení lidí, kteří čerpají finanční podporu v rámci takzvaného nouzového ubytování, takže i tady výrazně snižujeme výdaje ze státního rozpočtu.

Když se podíváme na další oblasti, tak pokud jde o příspěvek na péči, tady nárůst je v této položce na 38 miliard korun plus zmíněný dotační titul, o kterém jsem tady hovořil. My zároveň počítáme také ještě se zapojením nespotřebovaných nároků - a tady počítáme s tím, že se zvýší i podpora rodinných a mateřských center jakožto důležitých nástrojů, které v území opravdu pomáhají s poradenstvím, s podporou v rámci manželských, partnerských poraden. Takže když jste se ptal, co děláme v rámci prorodinné politiky, tak třeba z důležitého momentu prevence je to posílení financování této sítě a za každý rok, kdy já působím na MPSV, se snažím, abychom - byť bych si představoval podporu ještě větší - ale vždycky rozpočet v této položce navyšujeme. A tady to jasně říkám, budeme určitě zapojovat nespotřebované nároky a to je třeba i pro mě osobně důležité. Myslím si, že i vy znáte ve svém kraji - třeba pana kolegu Zajíčka a další, kteří dělají opravdu skvělou práci v této oblasti a mnoho dalších po České republice a tak dále.

Když se potom podívám na ostatní věci, které vy jste tady zmiňoval, tak říkat, že jsme tady někoho okradli, byť vy jste to přímo neřekl, vy jste řekl, že jsme jim - někomu - sebrali, mluvil jste tady o důchodcích. Já myslím, že to fakt je něco, co neodpovídá skutečnosti. Když se podíváme na poslední dva roky této vlády, nárůst průměrné výše důchodů je plus 30 %, v nominální hodnotě je to 5 000 korun nárůst, dostali jsme se absolutně na nejvyšší hodnoty průměrných důchodů a průměrný důchod, vedli jsme tady o tom opakovaně polemiku, má i hodnotu velmi blízko mediánu. To znamená, v České republice - na rozdíl třeba od Rakouska nebo Německa - je velmi vyvážená struktura výše důchodů, to znamená, zhruba 80 % důchodů v České republice má výši mezi 17 až 22 tisíci korunami, takže tady došlo opravdu k výraznému posunu. K tomu velmi přispělo i zavedení výchovného od 1. ledna tohoto roku, které výrazně snížilo rozdíl ve výši důchodů mezi muži a ženami, a je to položka, se kterou se počítá. Co chci tady zdůraznit, my jsme jako vláda, přestože děláme tady konsolidaci veřejných financí, přestože tady je celý ozdravný balíček, nesáhli na sociální oblast. Na rozdíl od mnoha předchozích vlád, které tady dělaly tato rozpočtová, konsolidační opatření, jsme do sociální oblasti, vědomi si toho, jaká je dneska složitá situace, nesáhli a žádné škrty, které by se týkaly státní sociální podpory, hmotné nouze, příspěvku na péči, důchodů, se na rozdíl třeba i od vlád, které tady vedli premiéři sociální demokracie, nic z toho se nestalo. A nikdy bychom to nedopustili.

Naopak když se podíváme na změny, které se staly v letošním, ale i v loňském roce, já jenom shrnu pár podstatných věcí. Když jste se tady zmiňoval, pane poslanče Juchelko, prostřednictvím paní předsedající, o tom, jaké nástroje rodinné politiky a podpory tady vláda realizuje, tak když se podíváme na to konkrétní, co tady dneska je, jako zvýšení a rozšíření podpory rodin, tak začnu věcmi, které jsou hodně důležité a mladí lidé to velmi často uvádějí, a to je oblast podpory bydlení a sladění rodinného a pracovního života.

Roky, roky se tady čekalo na zavedení částečných úvazků. Dneska 100 000 lidí využívá institut částečných úvazků. Přes 24 000 firem nabízí částečné úvazky. Vzniklo tím víc jak 8 000 úplně nových míst, kdy tito lidé přišli úplně nově na pracovní trh, kde v předchozích dvanácti měsících vůbec nebyli - velmi ceněný nástroj pro lepší sladění rodinného, osobního a pracovního života. Běží teď tady naplno velmi masivní výzva na budování předškolních kapacit v rámci vzdělávání u dětských skupin. Další, velmi poptávaná věc ze strany mladých rodičů - potřebujeme slaďovat rodinný a pracovní život a zároveň také mít kapacity, kde můžeme dítě bezpečně umístit. V tom je taky další poměrně výrazný posun.

Rozběhli jsme další klíčový nástroj, který řeší dlouhodobě změnu v tom, aby domácnosti neplatily tolik za energie, dlouhodobě, bez ohledu na poslední rok nebo dva, a to je Nová zelená úsporám Light, dneska víc jak 40 000 lidí, a je to určeno důchodcům, lidem, kteří mají invaliditu III. a IV. stupně, a těm, kteří mají příspěvek na péči. Víc jak 40 000 lidí za necelý rok využilo tuto podporu, která znamená 150 000 korun na zateplení, výměnu oken, dveří, a je to možné vyplácet zálohově. Především naši senioři tento nástroj velmi intenzivně využívají díky místním akčním skupinám a prostě NZÚ Light je opravdu něco, co fakt v terénu běží velmi dobře. Je to financováno z příjmů emisních povolenek, ať jsme korektní, a toto je opravdu efektivní pomoc.

Teď kolega Petr Hladík v září spustil fakticky i podporu v rámci NZÚ, takzvaný titul Oprav dům po babičce, který je cílen samozřejmě na všechny širší věkové skupiny, ale především na ty, kteří jsou rodiči, mají děti a mohou využít ten nástroj slevy, respektive bonusu 50 000 korun na dítě, které už buďto ta rodina má a má k němu vyživovací povinnost, anebo na každé, které se narodí. To znamená, zase velmi silné i prorodinné opatření, které kombinuje podporu bydlení s rodinnou podporou, takže další hmatatelný krok, kterým se podporuje opravdu bydlení především mladých rodičů, rodin, domácností, které mají děti v České republice. Ale znovu podotýkám, nejen těch. A co je opravdu velká změna, že tady poskytujeme tuto podporu systémem záloh, to znamená i ten, který nemá peníze, ten, který si dneska nemohl našetřit, ten, který nedostane ten úvěr od banky nebo za velmi drahých podmínek, tak ten dneska má možnost si přijít o tuto formu pomoci požádat. A to je obrovská změna, která tady dlouhé roky chyběla. Takže zase další konkrétní smysluplný krok i na podporu rodin.

Pak také chci zmínit, za naší vlády jsme třikrát zvyšovali životní a existenční minimum, které se propisuje do dalších osmi typů dávek sociální podpory či hmotné nouze. Zároveň tím valorizujeme i podporu pro část pěstounů. Takže třikrát se zvyšovalo životní a existenční minimum.

V loňském roce další nástroj, který využilo 1,4 nebo 1,1 přesně, 1,1 milionu dětí a jejich rodičů - 5 000 korun na dítě do rodiny. Přicházela tato podpora v průběhu měsíců srpna, září a října, končil doběh této podpory ještě v letošním roce. Velmi efektivní jednoduchý nástroj, digitálně o něj bylo možné požádat.

Od 1. ledna letošního roku se zvýšil přídavek na dítě a zároveň s tím zvyšováním životního a existenčního minima se o víc jak 100 000 - o víc jak 100 000 dětí rozšířil okruh možných žadatelů. O zvýšení mobility už jsem hovořil. Důchody, ty jsme tady rozebrali dneska a mnohokrát v těch mnoha složitých jednáních opakovaně.

Já tady chci dát poznámku k té vaší úvaze, kde máme nějaké výdaje na případné rozhodnutí Ústavního soudu. Já vůbec nepředpokládám, že by Ústavní soud ten náš postup nepotvrdil, ale také jsem férově řekl: kdyby to náhodou nastalo, jsem připraven respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, a to vždy. Samozřejmě rozhodnutí Ústavního soudu může mít mnoho podob, nikdo nevíme případně, jak ten komentář může vypadat, a já mohu dávat nějaký mandatorní výdaj v okamžiku, až mně to zákon či nějaká jeho změna opravdu takto uloží. Takže dneska to je naprosto neefektivní debata mluvit o tom, že má být někde v položce rozpočtu pamatováno na nějakou částku, jak rozhodne soud Ústavní nebo jakýkoliv jiný. Takže tolik odpověď na tu vaši polemiku k tomuto

Pan kolega Kupka už tady hovořil i o tom dobrém kroku, který se týká zase více jak 50 000 lidí - rozšíření slev v dopravě i na invalidy III. stupně. Myslím si, že to opravdu zase byl krok, který podpořil tuto formu podpory cestování v rámci veřejné hromadné dopravy.

Co si myslím, že je další velmi oceňovaná skutečnost - a my ji teď během prosince posuneme o obrovský kus dál - my jsme v srpnu spustili žádost o rodičák digitálně přes klientskou zónu Jenda. Dneska už to využívá přes 60 % žadatelů. Dřív to znamenalo půlden nebo jeden den cesty na pracák, dneska na patnáct kliků, za pět minut to má rodič vyřízené z domova, každé tři měsíce si může posunout rychlost čerpání. Efektivní věc, neobíhají lidi opravdu poprvé v takové formě, obíhají data a zjednodušuje to práci i pro Úřad práce zevnitř. Teď tam budeme nabíhat v prosinci s dvěma dalšími dávkami, a to je příspěvek na bydlení a bude tam také přídavek na dítě. To budou vlastně tři nejvíce početné a nejvíce objemové žádané dávky a obrovským způsobem nás to posune dál. A hlavně, klientům dáme ten čas být doma, být s rodinou, být v práci a neběhat nesmyslně po úřadech, nenosit nám něco co čtvrt roku, co půl roku a podobně. Takže v tomhle ohledu zase bude obrovský progres, obrovský posun.

My tady stabilizujeme IT. Já myslím, že kdo to posuzuje opravdu objektivně, musí uznat, že za těch deset, dvanáct, třináct let se na tom rezortu skoro vůbec nic v té oblasti neudělalo, chodili tam lidé do vyšetřovacích vazeb. Dneska můj tým je schopen tyhle věci zabezpečit, snížit náklady a výdaje na IT, dělat to efektivně a propojovat data v rámci státní správy, a to si myslím, že to je to, co jsme všichni vlastně dlouhodobě chtěli. Takže tolik k těm klíčovým věcem v rámci nerozpočtové kapitoly.

Ještě jste zmiňoval jednu věc. Líčil jste tady černé scénáře, pane kolego Juchelko, prostřednictvím paní předsedající. Když se podíváme třeba na počet žadatelů o mimořádnou okamžitou pomoc, ten počet je v poslední dobu, v posledních několika letech, vlastně velmi stabilní. Ani loňský rok, ani letošní - když nepočítám žadatele o MOP, kteří několik týdnů žádali, když přicházeli jako uprchlíci z Ukrajiny, než jsme spustili humanitární dávku - ten počet je stabilní. A dokonce dnes se snažíme rozšiřovat mimořádnou okamžitou pomoc metodicky tak, aby třeba lidé, čeští občané, kteří potřebují dneska třeba získat kauci na byt, a to, že na tu kauci nemají, jim znemožňuje návrat do nějakého vlastního bydlení, tak toto dneska umožňujeme. Takže my jsme rozšířili možný počet uchazečů, žadatelů úspěšných, i o třeba tuto skupinu. Má to smysl, ty lidi vracíme do bydlení, a přesto počet těch žadatelů je velmi stabilní.

Já už asi nechci déle ten svůj projev tady rozvíjet. Možná ještě jednu důležitou věc chci zmínit, vy jste se toho tady také, předřečníci, dotkli z řad opozice, a to je financování sociálních služeb. Já jsem to projednal se zástupci všech krajů před čtrnácti dny. Minulý týden jsem byl osobně ve čtvrtek i v pátek na setkání Asociace krajů za sociální oblast v Plzni a ten systém je nastaven tak, že my zvyšujeme zhruba o 75 milionů korun financování v rámci dotačního titulu A s tím, že jsme také dali do kontextu informaci, že v rámci systému zdravotního pojištění padla dohoda v rámci úhradové vyhlášky, že se navyšuje kód 913 o 16 %, což je výrazný zdroj příjmů pro pobytová zařízení. Jednáme ještě o navýšení úhrad a plateb tam, kde je terénní péče, kde víme, že to také ještě není úplně objektivně dořešeno. Takže to je jeden zdroj, který už je potvrzený a je v úhradově vyhlášce Ministerstva zdravotnictví propsán. Ano, jak se zvyšují důchody, tedy starobní i invalidní a další, tak pravidelně každý rok - a myslím si, že to je objektivní věc - valorizujeme i úhradovou vyhlášku 505, která se týká úhrady stravovacích a takzvaných hotelově pobytových služeb, zase v rámci sociálních služeb, takže i tato vyhláška bude valorizovaná od 1. 1., což je taky nějaký objem finančních prostředků, se kterými zřizovatelé dnes počítají. A počítáme, že nejpozději od poloviny roku bude i zvýšen příspěvek na péči a na to si mohou potom ti poskytovatelé případně upravovat komunikaci s klientem.

Zároveň jsem také jasně do krajů vyslal silný apel na to, aby se kraje podívaly na to, jak se v posledních letech vyvíjí jejich spolupodíl, kofinancování sociálních služeb, protože jsou kraje, které tak, jak se výrazně zvýšil právě příspěvek ze strany státu, kdy bylo navýšeno financování z dotačního titulu, a za poslední roky i příspěvek na péči, tak ten podíl krajů, měst a obcí zůstává prakticky stejný. Takže já jsem apeloval i na vedení krajů, aby v této oblasti i oni adekvátně zvýšili procentický podíl kofinancování, protože sociální služby jsou kofinancovány vícezdrojově - my, co jsme v tom interesováni, to víme. Takže i to je další zdroj, který se má projevit do financování sociální oblasti.

Já jsem dnes jednal se zástupci odborů. Bylo to jednání dnes, nebylo včera. Dohodli jsme se, že budeme jednat ještě i v dalším termínu. Věci, se kterými kolegové z odborů přišli, jsou nejenom otázkou zvyšování případných tarifů, ale jsou otázkou zabezpečení personálních kapacit, změn některých věcí, které se týkají řekněme katalogu prací a komunikace s kraji, aby peníze, které jsme v loňském roce zabezpečili navíc, ale i v tom letošním a na příští rok, aby se také adekvátně propsaly do jednotlivých zařízení na platy, protože to se ne zdaleka všude stalo. Takže snažím se vnímat ty potřeby. Vím, že ta situace není, nebyla nikdy v zásadě jednoduchá. Vždycky je to sektor, který je náročný, je složitý, ale hledáme cesty, jak tam smysluplně dokázat financování zvyšovat, jak roste potřeba péče s ohledem na demografii, s ohledem na stárnutí naší populace. To jste se snažili dělat i vy, snažíme se to dělat za nás.

Já jsem tady nezmiňoval ještě to financování, které tady běží přes individuální projekty, evropský rozpočet, a když jsme se bavili ještě o té infrastruktuře, tak my jsme v letošním, respektive i v příštím roce prakticky zastavili financování z národního zdroje na materiální technickou základnu, protože to dneska máme vykrýváno ze tří zdrojů: z operačního programu Zaměstnanost plus, z IROPu a z Národního plánu obnovy. Dneska jsou to zdroje, které jsou opravdu v řádu desítek miliard korun, a ty chceme přednostně čerpat. Takže v dané situaci má smysl využít především toto financování a nevyužívat financování národní.

My budeme mít, na rovinu, vůbec problém, abychom ty peníze dokázali v tom čase proinvestovat. Kraje dneska řeší to, aby vůbec třeba peníze z Národního plánu obnovy stihly do poloviny roku 2026 proinvestovat, prostavět. Hledat ještě nějaký další zdroj národní na vrub deficitu státního rozpočtu a posílat peníze v tomto okamžiku do území, kdy jiné zdroje máme problém stihnout proinvestovat, si nemyslím, že je úplně ta cesta správným směrem.

Já se soustředím na to, dělat efektivní výdaje v našem rezortu, mít úspory, a ty máme jak v objemu platů, v objemu provozu, a zároveň využívat na maximum peníze, které nám mohou dát evropské zdroje, které jsem tady vyjmenoval. Tolik asi jsem se snažil odpovědět a okomentovat rozpočtovou kapitolu 313. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Mám tedy pouze dvě minuty a možná že budu reagovat trošičku obšírněji v několika faktických poznámkách, ale uvidíme.

Pan ministr je úplně fantastický, fakt, všechno je skvělé, zalité sluncem. Určitě ano. Během toho, co tady řečnil, na Novinkách vyšel v tuto chvíli článek pana novináře Pavla Cechla, cituji jenom titulek: Chudoba v Česku ohrožuje miliony lidí včetně střední třídy a ztrátou bydlení či nadměrnými náklady na něj je ohroženo 1,27 milionu lidí, z toho z 28,8 % se jedná o seniory a ve více než pětině případů o děti. Bytovou nouzí je ohroženo 154 000 lidí. A to je všechno jenom díky tomu, že jsou vysoké náklady na bydlení právě díky energiím. Toto vyšlo během toho, co pan ministr nám tady říkal, jak třeba fantasticky zvýšil příspěvek na mobilitu.

Takže já to všechno celé ještě znovu zopakuji, co tady všechno bylo před rokem a půl: před rokem a půl hnutí ANO dalo tady několik novel zákonů, například na navýšení rodičovského příspěvku. Přes rok a půl k tomu nedošlo. Bude to navýšeno možná někdy do konce roku na 350 000, uvidíme. Ale bohužel tato vláda zaspala. Reálná hodnota rodičáku klesla o 75 až 100 tisíc korun.

Příspěvek na mobilitu? To jsme měli rok a půl ve sněmovním procesu, kdy tato vláda na to dala negativní stanovisko, a poté si dovolím říct, že to tedy převzala vládní koalice jako náš nápad hned poté, co tady vznikl tlak na ceny benzinu přes 40 korun za litr. A kdy to odsouhlasila? Až rok poté, co jsme to už my dávno měli ve sněmovním procesu.

Mám pět sekund a mám toho na srdci tolik, že to ještě bude na dvě faktické poznámky. Omlouvám se kolegům za zdržení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová a poté se hlásí pan ministr. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem si také dělala poznámky. Kdo vás poslouchal, pane ministře, tak opravdu, jak řekl můj kolega, všechno je skvělé.

Už bych vás poprosila jednou provždy, abyste tady neříkal, že vaše vláda navýšila důchody. Nenavýšila to vaše vláda, navýšil to zákon, který je k tomu přijat. Prosím, neříkejte, že to je vaše vláda.

Částečné úvazky - já jsem za to moc ráda, mnoha rodinám to pomůže. Ale vás k tomu tlačila evropská směrnice Work life balance, protože jinak by hrozila velká pokuta. Ano, šlo to i za námi, ale nebudu se už tady vymlouvat na covid, tato směrnice se za nás nestačila. Ale vy jste ji udělali vlastně proto, že tam hrozila ta pokuta.

Příspěvek na péči - určitě můj kolega podal už vlastně návrh na zvýšení, tak jsem moc zvědavá, jestli tedy pro to zvednete ruku. Jenom bych chtěla požádat, protože každá stokoruna přidaná do příspěvku na péči bude znamenat pro Českou správu sociálního zabezpečení neskutečný příjem nových žádostí k přeposouzení, tak aby se i na to myslelo.

A životní, existenční minimum třikrát navýšené - no, zaplaťpánbůh. Vy jste ho museli navýšit, protože lidi, jak píšou teď v článku, který mi taky došel, opravdu už na nic nemají.

A ještě jedna věc: vyzdvihl jste tady pětitisícový příspěvek na každé dítě. I za to jsem moc ráda, ale vzpomínám si na dobu, kdy my jsme tady dávali našim seniorům 5 000, jak jste tady v opozici vyváděli, že to je populistické, že rozdáváme, ale teď se tím chlubíte. Když jsme se chlubili my, tak to bylo špatně. (Předsedající: Čas.) Dobře, já se ještě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan ministr. Dále se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Myslím, že jsem tady i několikrát hovořil u těch témat o tom, že ty problémy tady byly i v minulosti nebo že se to třeba i řešilo delší čas, takže já jsem tady rozhodně nelakoval nic narůžovo. Já jsem tady mnohokrát řekl, že to jsou věci, které opravdu třeba deset, dvacet, dvacet pět let nebyly řešeny.

Pokud jde o data, která byla zveřejněna v tom článku, tak pojďme si je rozebrat dlouhodobě. Když se podíváme na problém lidí, kteří nemají střechu nad hlavou, počet lidí bez domova, bez střechy nad hlavou, třicet let, celou dobu, kontinuálně narůstá. Nemůže se říct, že to je problém jednoho nebo dvou let. Já jsem udělal v loňském roce změnu metodiky v případě mimořádné okamžité pomoci a mluvil jsem tady o tom, že jsem umožnil, aby úřady práce u lidí, kteří se vracejí a jsou schopni si vlastní bydlení zajistit, ale nemají na kauci, abychom jim umožnili, že mimořádná okamžitá pomoc může sloužit i k té kauci, což se začalo dít. Jeden z důležitých kroků pro to, aby ti lidé vůbec měli šanci, když se vracejí z azylového domu nebo z nějaké formy chráněného bydlení, vůbec vlastní byt získat. To je třeba jeden z kroků, který vede k tomu, abychom ten problém systémově měnili.

Po roce a půl máme na konci mezirezortního připomínkového řízení společně s Ivanem Bartošem a s týmem lidí, kteří byli citováni v tom článku, po deseti letech čekání hotový zákon o podpoře k bydlení, a to není jenom o tom, že to je zákon. To je systém mnoha nástrojů, které opravdu od příčiny řeší problém, proč ten člověk bydlení ztrácí, kde jsme mohli včas pomoci, když už se to stane, jak mu efektivněji rychleji pomoct se vracet zpátky a jak mít ty bytové kapacity, jak investičně podporovat pro obce a pro města a jak těm lidem pomoci vybudovat třeba zpátky tu kompetenci.

Jsem připraven samozřejmě na ty věci reagovat a snažím se jenom na pár příkladech ukázat, že se snažíme poctivě opravdu po letech třeba u některých věcí, které se neřešily, řešit příčinu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Bude to poslední faktická, abych nezdržoval další kolegy, kteří jsou za námi. My si ještě všechny ty věci řekneme v rámci pozměňovacích návrhů ve druhém čtení a taktéž před třetím čtením.

Nicméně musím se vrátit k příspěvku na péči, protože tady bylo řečeno prostě velmi málo. Já nerozumím, pane ministře, ministerstvu, nerozumím vám, nerozumím vůbec vládní koalici, když vidíte, že kolem vás ty náklady tak šíleně rostou, že po roce tedy se necháte přemluvit a zvýšíte příspěvek na mobilitu, že neděláte nic s příspěvkem na péči a že tady říkáte, že prostě dvacet, třicet let se nic neřešilo. To není pravda. Můj pozměňovací návrh a pozměňovací návrh paní senátorky před třemi lety navýšil příspěvek na péči ve III. a IV. stupni markantně o 6 000 ve čtverce. To byla naše práce.

Potom, co se týká toho dotačního titulu, kdy ten dotační titul je pouze pro sociální služby, není vůbec pro samotné neformální pečující, a ti, kteří, když zvednou telefon, že je tady nějaký dotační titul, a zavolají nějaké sociální službě, ta jim řekne, že buď nemá kapacitu, nebo neví, jak to čerpat, nebo vlastně co se tam děje, ty neformálně pečující takhle prostě vůbec nepodporujeme a ti padají na pusu. My jsme se o tom bavili v Hradci Králové na konferenci. Ale vy pořád se vším lavírujete a váháte, ceny rostou a vy pomáháte těm nejzranitelnějším pozdě anebo vůbec. A když my to tady kritizujeme, tak vaší mantrou je: My digitalizujeme na Úřadu práce a tím pomáháme, že si můžou lidi z domu zažádat třeba o příspěvek na bydlení, jako by to byl nějaký e-shop Úřadu práce. (Předsedající: Děkuji. Čas, prosím!) Ne, budeme se ještě o tom bavit. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní paní poslankyně Jana Pastuchová, poté opět s reakcí pan ministr Jurečka a já předám řízení schůze. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jsem nestačila jenom ještě zareagovat na to, že pan ministr tady říkal, že odbory chtějí, aby se zvyšovaly tarify. Já bych s tím samozřejmě souhlasila, ale jenom bych chtěla pana ministra poprosit, kdyby mě poslouchal, protože to je docela důležité, aby přemýšlel také o tom, jestli by neměl u tarifů zvýšit i ten věk postupu, protože je to dlouhodobě nastaveno na 32 let a po 32 letech vlastně ti lidé už nedostanou každé ty tři nebo čtyři roky vůbec nic. Takže když si vezmete, že se prodlužuje věk do důchodu, tak když někdo začal pracovat v 18 letech, po 32 letech v práci mu bude 50 a od té doby on nedostane už nikdy postup v tarifu, protože to máme na 32 let. Takže zamyslete se prosím i nad tím, že by se i toto - protože naše babi nebo moje maminka šla do důchodu v 57, tak OK, ale dneska ti lidé chodí třeba zatím v 64, 65 a opravdu od těch 50 let, když pracují od 18, když to je vysokoškolák, tak mu to vychází na 58 let po těch 32 letech. Já si myslím, že i tohle by stálo za úvahu tím, že se prodlužuje věk odchodu do důchodu, postoupit i v těch platových tarifech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju, paní poslankyně. Přeji všem hezký večer a poprosím pana místopředsedu vlády Jurečku o reakci v rámci faktické poznámky.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, dovolím si ještě krátce zareagovat na kolegu poslance Juchelku. Chci říct k těm tématům, která tady byla zmíněna, o kterých on hovořil - já netvrdím, že tady všechno je vyřešitelné za jeden měsíc, za půl rok nebo za rok. Trošku ale mně přijde ne úplně fér, když tady zaznívá vaše kritika, tak já si říkám, že škoda, že jste tak vlastně nehovořil a netepal úplně stejně mé předchůdkyně, své koaliční partnerky, dokonce jedna byla vyloženě vaše kolegyně nominovaná za ANO na pozici ministryně práce a sociálních věcí, a měli jste tehdy v té vládě možnost všechny ty věci vyřešit, mohli jste nastavit jiné valorizace. Já bych tady připomněl, jak to probíhalo s tím příspěvkem na péči. Až na návrh našich kolegyň v Senátu a díky většině v Senátu se to vrátilo do Sněmovny a byl prosazen příspěvek na péči, který ani vaše koaliční hlasy tady ve Sněmovně napoprvé nebyly ochotny podpořit na návrh kolegy Vítka Kaňkovského.

Víte moc dobře, že to je vždycky náročnější věc, když se vládne, když se mají najít ty zdroje, a v tento okamžik v posledních dvou letech je to ještě náročnější než třeba v roce 2019, kdy byl přebytkový rozpočet.

A když se podíváme na tu záležitost, když jste zmínil ty aktuální články, na jiném webu teď je úplně aktuální článek Jurečka chystá reformu dávkového systému. Tak já si myslím, že zase děláme něco, co třicet let nikdo neměl odvahu udělat, kdy jasně říkám, že princip, kdy - když někdo může pracovat, nepracuje, ať nejí, a když někdo má zdravé ruce, nohy a hlavu, tak aby pracoval. Takto děláme změnu, která opravdu toto má přinést. Já prostě chci udělat velkou revizi dávkového systému, chci, aby tady opravdu bylo jasno a abychom u některých lidí tu výplatu snížili nebo zastavili, a naopak u jiných lidí, kteří tu potřebu objektivně mají pomoci větší, abychom jim dokázali pomoci lépe.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní místopředsedkyně Richterová s faktickou a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, kolegyně kolegové, že tady ta debata probíhá, protože to téma je důležité, ale přece jenom nějaké věci, které zaznívají, jsou trošku zkreslené. Tak jenom velice stručně bych velice ráda zdůraznila, že to, že tady máme problémy, že tady existuje bytová nouze, že jsou lidé v problémech, to je něco, o čem si myslím, že je dobře, že se ví, a my jsme právě byli ti, a už to říkal pan ministr Jurečka, kteří jsme pracovali na návrhu, jak systematicky řešit bytovou nouzi. Nyní je připravený legislativní návrh, běží o něm debata. A protože to je něco, co tady roky chybělo, dvacet let tady chybělo, tak si i troufnu říct, že to je něco, na co nikdo neměl odvahu systematicky nabídnout téhle zemi řešení pro komplexní složitou oblast podpory v bydlení. A samozřejmě je smutné, že se to týká v nějaké podobě mírnější nebo někdy i velmi tvrdé a velmi existenčně ohrožující až 1,3 milionu lidí. A to je právě to, před čím my nezavíráme oči a na co jsem upozorňovala minulou vládu a kde jsem prosila, ať to řešení je hledáno. Stejně tak jsem s minulou vládou a například s paní tehdejší generální ředitelkou Úřadu práce komunikovala právě o digitalizaci. Ta rezortní digitalizace, kterou představuje například možnost přehlásit si rodičovský příspěvek, přenastavit si ho elektronicky, je něco, co jsem před mnoha lety debatovala, žádala o to, nestalo se to tehdy.

A ještě poslední poznámka. Částečné úvazky, ty jsme zavedli z vlastní vůle, to je rozhodnutí této vlády, protože si myslíme, že to je správné a je správné podpořit nejenom rodiny s dětmi do devíti let včetně, ale také pečující. A to je něco, co si myslím, že je potřeba zdůrazňovat. Takováto politická rozhodnutí tady předtím také nebyla. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším je pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Mašek, poté pan vicepremiér Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já už za chvilku asi odejdu ze sálu. Já prostě koukám. Takže paní poslankyně Richterová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já koukám, jak vy všichni tady hovoříte, včetně vás, o nějaké odvaze, že vlastně nikdo neměl tu odvahu něco řešit. Takže vaše odvaha řešení je, že vezmeme důchodcům 7 000, to je odvážný krok. Odvaha řešit to, že příspěvek na péči nezvedneme, i když všem handicapovaným rostou náklady kolem nás, to je odvážný krok. Další odvážný krok je, že zvýšíme příspěvek na mobilitu, ale až po roce, kdy máme benzin za 40 korun a něco za litr, takže jsme se vlastně na ty lidi odvážně, ale řeknu to na rovinu, tak trošičku vykašlali. A potom tady mluvíte o tom, že všichni si můžou koupit chleba, jako zdravotně handicapovaní, ti neformálně pečující, některým se nic nenavýší, naopak jim náklady stoupají, za co? Za digitalizaci. No, tak to je úplně úžasné. Takovou odvahu já skutečně od této vlády neočekávám.

To, že jsme v těch minulých vládách - já si pamatuju jenom za vlády Andreje Babiše, kdy tady byla Jana Maláčová jako ministryně práce a sociálních věcí, kterou já jsem kritizoval horem dolem a měli jsme v rámci koalice opravdu velké třenice, tak v tuto chvíli chci říct všem občanům: Jana Maláčová byla skvělá ministryně práce a sociálních věcí, tisíckrát lepší než Marian Jurečka, protože myslela na lidi, a my jsme spolu udělali spoustu věcí, o kterých určitě v tuto chvíli víte. Navýšili jsme rodičák, doplatek rodičáku, navýšili jsme dávky v pěstounské péči, udělali jsme celou revizi sociálně-právní ochrany dětí a tak dále, takže to není pravda. A dělali jsme to opravdu pro občany, nedělali jsme to proto, že jsme byli odvážní, ale protože děláme politiku pro občany. A už mám konec a už nebudu mluvit. (Předsedající: Čas!)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Dobrý večer. Já jako neodborník na tuto oblast si přesto dovolím na pana ministra Jurečku. Vy jste se, pane ministře, tady obrátil na kolegyni Pastuchovou, respektive jste na ni reagoval, když navrhovala, že by bylo dobré navyšovat tarifní platy i po 32. odpracovaném roce a že jsme to měli vlastně navrhnout my. Ale, pane ministře, my jsme neposlali ty důchody... (Ministr nesouhlasí.) Říkal jste, že jsme my měli tyhlety věci řešit, reagoval jste na ně. Ale nic, já se tedy pokusím reagovat na to, co jsem tedy slyšel, nebo jsem to možná špatně pochopil, ale vy jste byli ti, co změnili ty důchodové parametry, co tlačíte důchodce k tomu, aby šli výhledově až v 68 letech do důchodu a aby měli odpracováno 40 let. Pak skutečně má smysl se na ty tarify podívat i po tom 32. roce. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra Jurečku, poté se připraví pan poslanec David Kasal. Už nebude pan vicepremiér, tak poprosím pana poslance Kasala.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Já si dovolím zareagovat na paní místopředsedkyni, vaším prostřednictvím, Richterovou. Paní místopředsedkyně, vy mě bavíte. Jak jste tady řekla, že jste odvážně zavedli zkrácené úvazky... Já vám jenom řeknu, že je na svém dětském oddělení používám deset let, tak nevím, kdy jste je zaváděli.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vlastně děkuji za tu příležitost zareagovat, protože alespoň se možná ještě někdo, kdo to třeba nevyužívá, dozví, že nově - myslím, že to je od února tohoto roku - je právě možnost získat slevu na pojistném pro ty, kdo buď pečují o dítě do 9 let věku, nebo jsou pečující právě o někoho s tím příspěvkem na péči ve vyšším stupni, případně pro ty, kteří jsou ve věku 55 let plus, a jde o částečné úvazky od 0,2 do 0,8. Takže to je novinka, že je takto podporován ten snížený úvazek v tomto rozsahu pro lidi, kteří to potřebují, ať už se starají o rodinu, mají doma menší děti nebo například pečují o někoho s příspěvkem na péči. Na tomhle chci ukázat, že jsme cíleně podpořili částečné úvazky, bylo to politické rozhodnutí této vlády. Zaměstnavatelé to využívají. Pan ministr tady citoval 8 000 nových míst u lidí, kteří předtím nebyli zaměstnáni. Prostě to je ukázka toho, že samozřejmě to je věc, která se tu roky diskutovala, ale nebyla tady. Tato podpora částečných úvazků je skutečně něco, co si myslím, že to tu odvahu chtělo. Myslím si, že to bylo správné, jsem za to ráda a jsem i ráda za to, že tady můžeme připomenout, že takovéhle věci jsme nově zavedli.

Podobný je ten zcela nový systém podpory pro lidi s vysokou potřebou péče. Jsou to lidé, co potřebují opravdu mnoho hodin osobní asistence denně. Zase tady bylo připomenuto, že roky se mluvilo o takzvaném V. stupni. Osobně znám řadu lidí, co potřebují mnohem víc péče, než jsou dnes schopni zaplatit z příspěvku na péči. Tím řešením, které nyní běží prvním rokem, bude pokračovat,a doufám, že se stane systémovým,a nikoliv pouze dotačním, je právě vyšší míra podpory pro lidi, kteří opravdu jsou odkázáni neustále na pomoc druhých a osobní asistenci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Kasal.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím znovu reagovat. Mně to přijde, že paní poslankyně místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, neslyší. Tak jestli to chcete podrobně, dvacet let jsem primářem dětského oddělení. Vychovávám lékaře, mám tam lékařky, s kterými tak vždycky funguju, a vždycky jsme se domlouvali na částečných úvazcích. Já (nesrozumitelné) radši, to je typické. Ale já vám jenom říkám, že to není to, že jste to zaváděla nebo že byste to zaváděli. Tenhleten atribut tady je a mohl se kdykoliv používat. Tak to tady, prosím vás, neříkejte, protože to je lež. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že žádná faktická není, tak bych prosil další řádně přihlášenou do rozpravy, a to je paní poslankyně Jana Berkovcová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se vyjádřila k návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva školství. Oproti roku 2023 jsou celkové výdaje kapitoly na rok 2024 navýšeny o 3,9 miliardy korun, to jest o pouhých 1,49 %. Bez započtení výdajů krytých z EU je navýšení o pouhé 1,2 miliardy, to jest o pouhých 0,49 %. Tudíž se jedná o naprosto zanedbatelné navýšení státního rozpočtu oproti letošnímu roku.

Podíl rozpočtu Ministerstva školství na státním hrubém domácím produktu se snižuje a v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se odklání od průměru směrem dolů. I v aktualizovaném programovém prohlášení má přitom vláda Petra Fialy slib, že veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby budou v poměru k HDP alespoň na průměru zemí OECD. V koaliční smlouvě máte i konkrétní číslo - 5,2 % HDP. Poprvé v historii dosáhl český podíl školských výdajů na HDP průměru zemí EU v roce 2021, tedy za předchozí vlády, a to ve výši 4,6 %. Od té doby za vaší vlády tento podíl klesá a podle posledního výhledu bude klesat i v roce 2024, dle predikce na pouhých 3,8 %.

Nyní k návrhu rozpočtu. Chci poznamenat, že považuji za naprosto nepřijatelné, že dnes probíhá první čtení návrhu státního rozpočtu a my jsme až do dnešního rána neobdrželi z Ministerstva školství kapitolní sešity, a to přes veškeré včerejší urgence ze školského výboru. Kapitolní sešity dorazily až dnes v 11 hodin, takže nebyl ani čas je pečlivě prostudovat, projít, ale to byl nejspíš záměr.

Takže výdaje v ukazateli Vysoké školy jsou pro rok 2024 navrženy ve výši 30,9 miliard korun, to jest, zůstávají na stejné úrovni jako letos. Na podporu výzkumu, vývoje a inovací, včetně programů spolufinancovaných z EU, je pro rok 2024 vyčleněna celková částka 20,5 miliard, z toho národní zdroj ve výši 16,8 miliard. Meziroční nárůst tedy činí pouhých 0,8 miliard na podporu vědy a výzkumu. Dále vláda na zabezpečení růstu platů učitelů navýšila rozpočet regionálního školství celkem o 8,5 miliardy korun, čímž dle svých slov zohlednila závazky k výši platů učitelů dané novelou školského zákona. Tady z toho však pramení pro mě první nejasnost a můj první dotaz. Na platy učitelů je tedy v rozpočtu o 8,5 miliard více, rozpočet vysokých škol zůstává stejný a věda roste o pouhých 0,8 miliard. Celkový rozpočet pak narostl o 1,2 miliardy. Toto mi tedy v součtu nesedí - 8,5 miliardy plus 0,8 miliard není dohromady 1,2 miliard.

Z toho tedy vyplývá, pane ministře, že vám tam v rozpočtu chybí peníze na pokrytí základních výkonů očekávaných v regionálním školství, což vysvětluje vaše předchozí výroky, kdy například oznamujete škrty 8 000 míst nepedagogických pracovníků či jejich úhradu zřizovateli bez převodu rozpočtového určení daní. Nyní už je v návrhu dokonce uvedeno nezabezpečení 17 000 nepedagogických pozic. Pak jste přišel s úvahami o navyšování přímé pedagogické činnosti, a když vám bylo vysvětleno, že v této situaci to je nesmysl, tak jste přišel s novým nápadem snížit rozsah školám placené výuky, takzvaný PHmax, omezit ONIV či podporu asistentů pedagoga. Všechny tyto nápady ale mají jeden společný jmenovatel a tím je jenom snaha seškrtat výdaje rozpočtu, protože se vám nepodařilo vyjednat ve vládě rozpočet, který by dostačoval na pokrytí základních oblastí ve školství, natož pak na naplňování vašeho vládního závazku z programového prohlášení.

Ve své prezentaci k rozpočtu na jednání tripartity Ministerstva školství jste uvedli informaci: nárůst pro regionální školství plus 1,47 miliardy, včetně 6,3 miliardy na navýšení platů učitelů. Já se ptám, zda mi toto prosím můžete vysvětlit, jakých 6,3 miliardy, kde přesně chcete vzít oněch 6,3 miliardy? Že učitelé nebudou mít slibovaných 130 % průměrné mzdy, už dávno všichni vědí. Díky výpočtu z roku 2022 se v příštím roce dostanou s bídou na pouhých 111 až 113 % průměru v České republice. Neustálým medializováním a zveřejňováním částek průměrných učitelských platů, které nikdy učitel na svých páskách neviděl a zřejmě ani neuvidí, se vám podařilo ve společnosti rozdmýchat zášť občanů vůči učitelům coby privilegované skupině lidí. Je zřejmé, že učitelé nebudou mít ani oněch 113 % průměrné mzdy, neboť - tak jako tomu bylo doposud - ředitelé škol z objemu platů pro učitele dotují platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, aby jim ze škol neodešli. Pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům nejenom že mzdy neporostou, ale ještě jim je snížíte o 2 %, takže navýšení platů učitelů je vlastně na úkor na nepedagogů a ostatních pedagogů.

Ostatní pedagogické pracovníky jste hodili přes palubu už dávno, když jste je vyjmuli ze svého vládního prohlášení ohledně garance růstu platů. Připomínám, že se nejedná jenom o asistenty pedagoga, ale jedná se o vychovatele školních družin, školní psychology, speciální pedagogy. Ale tito jmenovaní mají alespoň ve školách šanci, že jim ředitel navýší mzdy, byť na úkor učitelů. Ale co další skupina pedagogických pracovníků, na které se úplně zapomíná? Jsou to vychovatelé v dětských domovech, ve výchovných ústavech, a tam nejdou žádné peníze z platů učitelů, z nichž by ředitelé mohli těmto vychovatelům platy dorovnávat. Přitom tito vychovatelé jsou často vysokoškolsky vzdělaní pedagogové, pracují s náročnou klientelou, s dětmi s výchovnými problémy, často i s kriminální minulostí, pracují s nimi 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Adekvátního ohodnocení se nedočkají.

A co je naprosto nepochopitelné, že v návrhu rozpočtu je snížení v oblasti nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních o 6 miliard, což představuje snížení počtu zaměstnanců o 17 000. Takže ptám se: ty avizované škrty nepedagogických pozic se netýkají jen oněch 8 000 pracovníků, ale nově už 17 000. Můžete mi prosím vysvětlit, jak si to představujete, jak mají ředitelé a zřizovatelé zabezpečit chod škol, a předpokládám, že neuvažujete o dofinancování nepedagogických pozic zřizovatelem, protože kraje mají na školství dostat v příštím roce o 14,6 miliardy korun méně. Ve školách momentálně působí 78 000 nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, uklízeček, školníků, účetních, hospodářek, IT správců - 17 000 škrtnutých pozic představuje zhruba čtvrtinu z nich. Školy dosud dostávaly peníze i na neobsazené pozice, z čehož dorovnávaly platy ostatních pracovníků za práci navíc. A co je na tom špatně? Škola, když má například nárok na pět kuchařek, pátou nesežene, tak plat té páté se rozdělí těm čtyřem v rámci osobního ohodnocení za jejich práci navíc, kterou provádějí. Tito nepedagogičtí pracovníci pracují často na hranici minimální mzdy. Ředitel je těžko shání a za takové mzdy nechce ve školách nikdo pracovat, a přesto jsou pro chod školy tito pracovníci nepostradatelní. Měli bychom si vážit práce takových lidí, kteří i za tak nízké ohodnocení ve škole pracují, a neměli bychom jim házet klacky pod nohy.

Jen poslední věta ještě závěrem. Rozpočet školství nerespektuje vládní programové prohlášení a oblast školství není dostatečně rozpočtově zabezpečena. Zastropování počtu učitelů, škrtání nepedagogických pozic, nízká podpora vědy a výzkumu jsou naprosto nekoncepčními kroky této vlády, která šetří na tom nesprávném místě - na vzdělávání našich dětí. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Máme zde jednu faktickou poznámku a potom s přednostním právem pan ministr. S faktickou pan poslanec Karel Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, ministři, já bych měl jenom několik poznámek z hlediska formy, protože tady jsem hodně dlouho, tak myslím poprvé za deset roků, co jsme dostali ten kapitolní list, kapitolu 333, dneska dopoledne, což považuji za absurdní. Vždycky tam byl nějaký čas dopředu, abychom mohli reagovat.

Takže budu vycházet z toho, co jsem měl dřív, tedy ten materiál, ten není vždycky identický s tímto z veřejných zdrojů, a samozřejmě tady z té zprávy. Na tomto materiálu mě zaujaly některé věci, které kolegyně už také zmiňovala. Já to řeknu po řadě, co se týká regionálního školství, tak tady je psáno, že dojde ke snížení 17 020 úvazků regionálního školství, snížení míst nepedagogických pracovníků a zvýší se o 6 768. Čili ten problém už byl prezentován i v novinách, v podstatě je to ten dotaz vlastně, kde těch 10 000 úvazků ministr nebo Ministerstvo školství sežene a kde sežene tedy samozřejmě na to finance. To si myslím, že to je první záležitost, tady úplně zásadní.

Pak jinak tady ty hrátky se 130 % nárůstu mezd - dneska je naprosto jasné, že vlastně otázka, kde je ta základna, ke které se vztahuje těch 130 % toho nárůstu - pominu-li to, že se to netýká nepedagogických pracovníků, to už jsme si tady s prominutím několikrát odzpívali - tak to je jedna věc, na kterou bych docela rád slyšel když ne tady, tak potom na výboru jednoznačnou odpověď, protože těch 10 000 je nekrytých.

Co se týká vysokých škol, tam mě zaujalo samozřejmě víc problémů, protože v tom funguji. Jednak tedy to nevyslyšení České konference rektorů o tom, že v podstatě... (Předsedající: Pane poslanče, čas!) Ježíšmarjá! Aha! Tak já jsem zapomněl... Pardon. Tak já se přihlásím ještě jednou. Můžu zrovna?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Teď musíme férově. Jestli chcete ještě dvě minuty tedy, pan ministr vám dává...

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem si neuvědomil, že jsem limitován časem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak ještě dvě minuty dávám.

 

Poslanec Karel Rais: Velmi stručně. Česká konference rektorů - podfinancovanost 10 až 11 miliard korun. Tady přes noviny jsme slyšeli samozřejmě miliardu - navýšení příspěvku vysokých škol, to tady je napsáno, čili všichni byli happy. Na druhou stranu je samozřejmě tady snížení energií - 800 000, čili fakticky to, co oni dostanou, budou rádi, když pokryjí zvýšené poplatky na POZE, což je příspěvek na obnovitelné zdroje. To si myslím, že zase tady v těch financích by bylo potřeba se o tom bavit šířeji.

Říkám, omlouvám se, že jsem zapomněl, že jsem limitován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní pan ministr. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych okomentoval kapitolu Ministerstva školství, a dovolte mi, abych začal přece jenom v obecnější rovině, protože budeme mít nepochybně na školském výboru a při druhém čtení příležitost k mnohem detailnější analýze toho rozpočtu a legislativních rámců, které ho regulují.

Je třeba říci, že rozpočet Ministerstva školství je složen ze dvou rozměrově velmi odlišných částí, rozpočtu regionálního školství a vysokého školství, a ty dvě části se chovají z hlediska regulace diametrálně odlišně, úplně protichůdně. Zatímco rozpočet vysokého školství je řízen výkonově podle měřitelných indikátorů, nikoliv nákladově, tedy vysoké školy dostávají finanční prostředky podle svého výkonu, nikoliv podle nějakých platových tabulek a počtu úvazků, v regionálním školství je rozpočet konstruován zcela opačně. Tam stát v důsledku regulací v zákoně nebo podzákonných normách vlastně řídí náklady škol pomocí velmi detailního výpočtu maximálního počtu financovaných úvazkových hodin nebo pomocí jiných normativů. To také vytváří určité napětí mezi tím, že některé části toho školského rozpočtu jsou de facto mandatorní výdaje, některé kvazimandatorní výdaje, a kupodivu například celý rozpočet vysokých škol je zcela volný a není vlastně pokryt žádnou legislativou, která by detailněji stanovovala podmínky toho financování.

Rozpočet v rezortu školství prošel v uplynulých deseti letech zcela markantním vývojem směrem nahoru. Respektuji to, že vlastně vrcholu to financování dosáhlo v roce 2021. Bylo to v roce, kdy také dosáhl rekordní výše schodek státního rozpočtu a byl to rok, kdy došlo k významné redukci daňových výnosů z daně z příjmu fyzických osob, což vytváří nějaký rámec pro další financování školství zejména v těch chvílích, kdy ekonomický cyklus dospěje do fáze stagnace.

Já sám jsem jako rektor druhé největší vysoké školy prožíval minulou ekonomickou krizi po roce 2009 a její následky, které kupodivu vrcholily až v roce 2016, kdy ještě stále nominálně klesal rozpočet vysokých škol, přestože ekonomika rostla, ale veřejné finance se zotavovaly z toho šoku poměrně dlouho, a v letošním roce sestavujeme rozpočet ve stavu ekonomické stagnace, což při politické shodě o tom, že daně z příjmu fyzických osob nemají výrazně narůstat, vlastně vytváří rámec, se kterým se školství musí vyrovnávat.

Myslím si, že existuje široká politická shoda o tom, že je správné zvyšovat platy učitelů, abychom zvyšovali atraktivitu té profese, abychom dosáhli toho, že učitelství bude první volbou uchazečů o vysokoškolské studium, abychom zajistili také to, že budou absolventi toho studia nastupovat do našich škol. O tom myslím nevedeme politický spor. Zajímavé je ale, že v posledních pěti letech kromě úsilí o zvyšování platů učitelů probíhala opravdu výrazná personální expanze rezortu školství, a myslím si, že se to dělo do značné míry ve stínu pozornosti širší veřejnosti a možná i politické scény. Mezi lety 2018 a 2023, když se díváme na první pololetí, přibylo v našem systému 40 000 nových úvazků, nových pozic, které nese veřejná ruka, 40 000, z toho 5 000 pozic nepedagogických a ten zbytek připadá na pedagogické pozice. Ten nárůst byl zhruba takový, že 4 000 nových učitelských pozic narůstaly ročně a 3 000 pozic ostatních pedagogických pracovníků, primárně asistentů pedagoga. Zčásti je to důsledkem nastavení mechanismu financování, který byl zaveden - nebo vlastně připravován - za předminulé vlády a zaveden od školního roku 2019/2020, který řešil celou řadu neduhů předchozího systému financování.

Na druhé straně tak jako každý systém financování po nějaké zkušenosti přináší i tento systém určité problémy, a to je ten víceméně neřízený, protože Ministerstvo školství neřídí personalistiku škol, nárůst nových úvazků. My současně sledujeme dva cíle, které se ne úplně snadno v době ekonomické stagnace usmiřují, to je potřeba zvyšovat platy učitelů, ale zároveň vznikají nové a nové úvazky, pro které, jak všichni vědí, v České republice nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů a v řadě škol prostě neučí aprobovaní lidé. Tenhle - podle mého soudu nezamýšlený v této míře - důsledek nastavení systému samozřejmě je možné zvládnout v době ekonomického růstu anebo v době, kdy se shodneme na tom, že je možné zvyšovat veřejné zadlužení. Pokud usilujeme o stabilizaci veřejných financí a nechceme výrazně zvyšovat daňovou zátěž, pak samozřejmě ten personální nárůst vytváří napětí, které není v tuhle chvíli úplně řiditelné standardními nástroji jako v jiných rezortech, kde by nepochybně ministr mohl vyhlásit moratorium na navyšování úvazků

Takže abych se dostal k těm otázkám, které položili předchozí dva řečníci. Každý projednávaný návrh rozpočtu ve všech svých fázích musí vycházet z platné legislativy, ať už zákonné, nebo podzákonné. V tuto chvíli je vlastně pokryto v návrhu rozpočtu jednak zákonné navýšení alokované částky na platy učitelů a je tam pokryt nárůst nových úvazků tak, jak může být odhadováno na základě současné znalosti. To se dělo v každém roce. Ty nové pozice, těch 7 500 pozic, které se tam meziročně objevují, je zatím rozpočtem pokryto, ale je to na úkor nepedagogické práce, kdy zatím v návrhu rozpočtu figuruje přepočteno 17 000 úvazků, které by musely být škrtnuty.

My jsme rozhodnuti připravit návrh podzákonných norem vládního nařízení a vyhlášky, které budou zpomalovat, říkám zpomalovat, ten personální nárůst, protože ho nejde zastavit v jednom okamžiku. Lze ho pouze zpomalit a během nějaké doby, dvou let, stabilizovat na nějaké úrovni, která je z hlediska kvality výuky v našich školách dostatečná. Podle všech mezinárodních srovnání, vzhledem k populaci dětí, která prochází našimi školami, není nutné dále navyšovat počet nových pedagogických úvazků v regionálním školství. Nástroj, který k tomu máme, je poměrně robustní, je to to vládní nařízení, které stanovuje ty tak zvané PHmaxy, maximální počty financovaných hodin, a my jsme připraveni upravit tuto normu tak, aby v příštím roce už došlo ke zpomalení toho nárůstu. To povede k výrazné redukci počtu nefinancovaných míst nepedagogů společně s dalšími opatřeními.

Rád podrobně o tom budu debatovat na školském výboru, ale kromě částek, které teď v rozpočtu jsou, existuje vládní shoda o tom, že když jsme se rozhodli nečerpat půjčku od Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy, budou - pokud nedojde ke komplikacím v čerpání evropských prostředků, které zatím není důvod očekávat - k navýšení kapitoly Ministerstva školství v příštím roce celkem o 4 miliardy, z nichž předpokládám, že 2 využijeme na podporu škol při změně podzákonné legislativy tak, abychom dostáli všem závazkům a nezpůsobili náhlý výkyv v tom systému, a také například 1 miliardou podpoříme přizpůsobení vysokých škol ve změnách rozpočtového mechanismu, který v tuto chvíli diskutujeme s reprezentací.

Já jsem jenom dnes jednal čtyři hodiny s předsednictvem České konference rektorů o těchto tématech. Jsme připraveni provést určitá naladění mechanismu financování vysokých škol tak, aby byly školy více motivovány k určité míře soudržnosti ve své mzdové politice, která je zcela jejich autonomní sférou rozhodování, ale zároveň se ukazuje, že rozdíly uvnitř univerzit přesahují únosnou míru a na reformy v téhle oblasti personální práce univerzit jsme připraveni 1 miliardu vyčlenit. Detailně budu rád debatovat tahle nastavení na fóru, které myslím k tomu bude vhodnější.

Jsem si vědom napětí v rozpočtu, ale říkám zcela otevřeně, z mého pohledu není důvod pokračovat v personální expanzi regionálního školství. Všechna srovnání i studie mezinárodní a data České školní inspekce ukazují, že samozřejmě existuje horní hranice nebezpečí pro kvalitu - budou-li příliš velké třídy, tak samozřejmě to ohrožuje kvalitu výuky. Ale neplatí jednoduchá úměra, že čím méně dětí ve třídě, tím kvalitnější výuka směrem dolů. Existuje nějaká horní hranice toho intervalu, ale není z hlediska kvality výsledků vzdělávání rozhodující, jestli je ta skupina o osmi dětech, nebo o sedmi, ale z hlediska nákladovosti to samozřejmě může být rozdíl. Tak podle mého soudu hledejme nastavení těch stropů tak, abychom nejprve zbrzdili ten personální nárůst - uvědomme si, že 40 000 pracovníků, a z toho 35 000 pedagogických pracovníků za pět let jsou dvě vysoká školství. My jsme za pět let v regionálním školství postavili personálně z hlediska kapacit dvě vysoká školství nová.

Já nechci žádný návrat do té doby předtím. Nikoho nechceme propouštět, ale podle mého názoru je zcela rozumné udělat to, že zbrzdíme a postupně zastropujeme ten nárůst, protože populační vlna, která prochází teď naším školstvím, je poměrně krátká, týká se několika ročníků, které prošly prvním stupněm škol, posunuly se na druhý stupeň a teď jsou někde na rozhraní druhého stupně základních škol a středních škol, už se projevily ty nárůsty v prvních ročnících středních škol, ale celková kapacita personální našeho regionálního školství je podle všech dat, která máme, na mezinárodně obvyklé úrovni, u středního školství o něco nižší, u regionálního školství je ta zátěž jednoho učitele počtem dětí trochu vyšší, ale v zásadě ten systém je v tuhle chvíli s to kvalitně obsluhovat počet dětí, které se v něm budou střednědobě pohybovat. Proto je potřeba hledat cestu k vhodné a citlivé regulaci jak normativního financování pedagogů, tak třeba asistentů pedagoga.

Je připravena změna, která by parametrizovala financování asistentů pedagoga. Mnozí z vás vědí, že financování asistentů pedagoga od roku 2016 bylo nastaveno tak, že nemá žádný strop, že ty výdaje rostou, a rostou nikoliv lineárně, ale mnohem rychleji, a je nezbytné najít politickou shodu o tom, že stanovíme nějakou brzdu, která systému dá dlouhodobou udržitelnost. Samozřejmě v dobách, kdy ekonomika roste a je možné financovat větší expanzi, by ta politika mohla být uvolněnější, ve chvílích, kdy ekonomika stagnuje, je třeba hledat cesty k efektivitě. Jsem přesvědčený o tom, že efektivita a kvalita ve vzdělání se nevylučují, že efektivita je spíš podmínkou dlouhodobé kvality.

Nehrozí tady žádné škrtání, rušení učitelských pozic. Podle mého soudu je velmi pravděpodobné, že při rozpisu rozpočtu potom pro jednotlivé školy se ukáže, že dojde k určité úspoře u nepedagogické práce, ale podle mého odhadu maximálně ve výši těch pozic, které v tuto chvíli víme, že obsazeny nejsou. Já vím, že ta místa jsou využívána řediteli k financování jiných pozic, to je podivnost našeho systému, ale hledejme v tom nějaký pořádek. To, aby stát dlouhodobě platil místa, která nejsou obsazena, je zvláštní. To tedy hledejme raději cestu k tomu, jak nastavit platy těch lidí tak, aby nemuselo docházet k těmhletěm zvláštnostem.

A musím říci, že i za minulé vlády došlo k redukci nepedagogických pozic. Mezi lety 2020 a 2021 jich ubylo 6 500 v systému. To je prostě prostor, který si žádá politickou pozornost, žádá si podle mě širší politickou shodu, protože financování nepedagogických pozic ve školách z pozice státu normativním způsobem nevede k velké efektivitě. Já jsem rozhodně příznivcem toho, abychom vedli politickou širokou debatu o tom, za jakých podmínek by měli převzít financování těchto pozic zřizovatelé - to není otázkou příštího roku, ale myslím si, že tady se ukazuje v té diskusi vážný problém, kdy významná část škol dnes outsourcuje tyhle role, přenáší je na soukromé dodavatele, platí vlastně potom tuhle službu z peněz svých zřizovatelů. Některé školy zajišťují tu činnost efektivně díky třeba tomu, že zřizovatel vaří v kuchyních pro více svých škol. A pak jsou případy velkého plýtvání, kde i prostě malé školy a mateřské školy vedle sebe nesdílí kapacity v téhle oblasti a stát normativním financováním není s to nastavit skutečně efektivní model. Já jsem rozhodně na straně toho, abychom za férové dohody s kraji, obcemi dosáhli toho, že budou moci převzít samozřejmě s dohodou o dopadech do rozpočtového určení daní. Ale to jsou věci, které se týkají spíš dalšího výhledu od roku 2025.

V tuhle chvíli je rozpočet podle mého soudu s to zajistit kvalitní fungování škol s obtížemi, které jsou z velké části dány legislativním rámcem, který je velmi rigidní. Je ještě třeba, abychom všichni věděli to, že na straně přípravy rozpočtu je ten rámec velmi rigidní, ale potom na straně škol existuje velká volnost zacházení s těmi prostředky. Tak to je už dlouhou dobu a nic se na tom v příštím roce nezmění, takže je tady samozřejmě prostor pro jak zřizovatele, tak ředitele těch škol k určitému manévrování. Já budu usilovat o to, abychom efektivně využili těch prostředků, které teď v rozpočtu nejsou, jsou součástí vládní dohody. Já vím, že vás to nemusí zajímat, když to tam nevidíte, ale já mám jasnou politickou garanci svých koaličních partnerů, že tyhle prostředky využijeme k nastartování přizpůsobování se jak regionálního školství, tak vysokého školství změnám, které budeme zavádět, a podle mého soudu jsou to změny, které jsou z hlediska dlouhodobé udržitelnosti systému žádoucí a potřebné, protože ať bude vládnout za dva roky kdokoliv, představa, že donekonečna bude růst personál regionálního školství tímto tempem, není racionální. Prostě není k tomu důvod. Jsme na skoro 300 000 zaměstnancích placených státem a představa, že to bude za pět let dalších 400 000 nebo kolik, podle mě není rozumná. Tempo růstu bylo mnohem větší v posledních pěti letech a týká se to obou vlád, té předchozí i této. Bylo vyšší než nárůsty dětí v systému výrazně z hlediska nějaké proporce. Tak hledejme nastavení, které nám umožní zajistit kvalitní výuku ve školách, které zároveň z hlediska veřejných financí bude udržitelné a bude odolné vůči tomu, že nepochybně v budoucnu bude docházet ke střídání období ekonomického růstu a stagnace v lepším případě, ne-li poklesu. Zažili jsme to před těmi čtrnácti nebo třinácti lety, nepochybně takové chvíle přijdou, a hledejme nastavení regulačního rámce tak, aby vzdělávací systém byl odolný i vůči takovým situacím, protože se prostě nepochybně vrátí.

Děkuju za pozornost. Omlouvám se za pozdní dodání toho kapitolního sešitu, které souvisí s tím, že není jednoduché pro rezort školství nastavovat nebo modelovat ty dopady, zvlášť proto, že sběr dat, a to je povzdech můj poslední, nedostatečná digitalizace našeho rezortu způsobuje to, že tradičním způsobem sbíráme k 30. 9. data, která pak čistíme do poloviny listopadu, abychom je pak promítli do rozpisu rozpočtu, místo toho, abychom měli živá data, v kterýkoliv okamžik se mohli podívat, kolik je dětí a učitelů v systému. I tohle musíme změnit, protože pro řízení tak velké rozpočtové kapitoly s takovým počtem zaměstnanců je potřeba prostě mít mnohem silnější datovou základnu, abychom mohli v kterémkoli okamžiku lépe modelovat to, co se stane, když nastavíme drobně jinak nějaký ukazatel v tom mechanismu financování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde dvě faktické, jako první pan poslanec Rais.

A ještě omluva, a to pana poslance Tomia Okamury do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Já rovnou ještě načtu další dvě - pan poslanec Brož od 20 do 21 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Kupka od 19.30 z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. No, v podstatě rozpočet je pro mě vždycky daný, čísla tam buď jsou, nebo nejsou. Můžu věřit, že existují nějaké politické dohody, a že to taky bude dokonce plněno, ale faktem je, že tady v tom rozpočtu 10 000 úvazků plus minus v regionálním školství není pokryto, to je prostě realita. Taky bych se samozřejmě radši bavil o strategických věcech. Nakonec z toho, co říkal pan ministr, vyplynulo, že je potřeba změna v legislativě, což víme všechny strany.

A co se týká vysokého školství, prostě usnesení konference rektorů, je tam absence 10 miliard korun, 10 až 11 miliard, nebo spíš poddimenzovanost, podfinancovanost. Faktem je, že ty finance chybí. Představa, že tou miliardou, kterou školy dostanou, pokryjí náklady na inflaci, náklady na změnu, vlastně na platbu POZE, prostě poplatků za energetické zdroje, tak to je podle mě... Samozřejmě že jsem nebyl schopen to spočítat, to se dá spočítat i ze starých údajů jednotlivých nákladů jednotlivých škol na energii. Já osobně pochybuji, že to bude jenom 800 000, čili v podstatě nám vlastně - nebo já to tak chápu - že maximálně ten rozpočet bude vyrovnaný nebo tam prostě bude zase deficit. O tom, že je nejvyšší čas změnit vysokoškolský zákon, o tom rozhodně nepochybuje ani jedna strana, to je naprosto jasné, protože dneska jsou ti manažeři svázáni. Tady ten pohled pana ministra... (Předsedající: Čas, pane poslanče!)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pak byl přihlášen - musím to brát postupně - s faktickou pan poslanec Kubíček. Tam byl zřejmě jenom překlik, tak to vymazáván. Paní poslankyně Zajíčková, poté se ještě hlásil pan ministr.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já budu jenom krátce reagovat na předřečnici paní poslankyni Janu Berkovcovou, vaším prostřednictvím, která pronesla větu, že vláda nerespektuje své programové prohlášení. Tak já bych právě chtěla říct, že to je přesně naopak, že vláda respektuje svoje programové prohlášení, ve kterém jasně a jednoznačně řekla, že ozdraví veřejné finance a zpomalí tempo zadlužování, že nic jiného naše vláda nedělá, než ozdravuje finance, zpomaluje zadlužování, bude snižovat dluh, který nás ročně stojí 100 miliard korun, a z toho důvodu se vlastně všechny rezorty zavázaly, že udělají určité optimalizace a že zefektivní dejme tomu i procesy, které v daném rezortu jsou. Já se tedy domnívám, že i lidé z oblasti školství by měli prokázat nějakou zodpovědnost, nějakou finanční gramotnost, kterou dejme tomu by měli mít všichni občané této země, a že budou hledat úspory v rezortu vzdělávání.

Já si myslím, že se shodneme na tom, že by měl růst podíl výdajů ve vztahu k HDP na oblast vzdělávání, to si asi přejeme všichni, akorát si musíme uvědomit, že na to musíme jako země, jako stát mít. Všichni si určitě přejeme, aby naše školy byly špičkové, aby to byly exkluzivní instituce, ale dle mého názoru k tomu potřebujeme tři věci. Potřebujeme k tomu peníze, potřebujeme k tomu funkční vzdělávací systém a potřebujeme k tomu - a to si myslím, že tady málo zaznívá - nějakou společenskou dohodu na tom, že to vzdělávání je opravdu pro Českou republiku klíčovou záležitostí. Když si uvědomíte, když vezmu ty tři roviny, tak peníze, ty nám došly, není kde brát. Musíme prostě šetřit, musíme přenastavovat systémy, aby stát (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) ty finance měl udržitelné, a pak je to ta druhá věc, a to je školský systém, který považuji za velmi nefunkční. A zakončím to otázkou: Ptám se, proč jste v minulém období nerealizovali reformy, které by zefektivňovaly vzdělávací systém? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jestli se pan ministr hlásil s faktickou nebo s přednostním? Jestli s přednostním, musím dát teď přednost těm faktickým, takže poprosím paní poslankyni Berkovcovou, poté paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou a poté s přednostním se hlásí ještě pan ministr.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já to asi za dvě minuty nestihnu, protože tady mám poznámky jednak na pana ministra a jednak teď i na paní kolegyni Zajíčkovou. To bude asi rychlejší. Paní poslankyně Zajíčková, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, finanční gramotnost je jedna věc. Já myslím, že tu ve školství všichni máme a všichni asi i chápou potřebu šetřit, a už tady dneska zaznělo - kdyby tak bylo vysvětlováno, že se musí šetřit, je to jedna věc, ale vy jste slibovali, vy jste lhali a vy jste se vlastně dostali k moci řekněme na základě lží, a to se neodpouští, takže to nemá nic společného s finanční gramotností.

Dál jestli mám ještě čas, navážu na pana ministra. Já jsem se ptala, kde se vezme těch chybějících 6 miliard v rozpočtu. Pochopila jsem tedy, že z těch PHmaxů, ale vy říkáte, že ten nastavený limit, velkoryse nastavený limit proplácených hodin, generuje nové a nové úvazky, které jsou vlastně neobsazené, školy nečerpají ty PHmaxy úplně do maxima, takže kde mají potom přijít ty úspory? Protože školy, které nečerpají PHmaxy do maxima, nedostávají peníze na neobsazené pozice, takže kde tam mají nastat ty úspory? A dále říkáte, že generování dalších a dalších učitelských úvazků vlastně způsobuje to, že nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů. Ale tak to pojďme obrátit. Místo toho, abychom hledali, získávali, motivovali nové kvalitní učitele kvalifikované, tak my ty pozice škrtneme. To je přesně úplně opačný trend! Mluvil jste o zvyšování atraktivity učitelské profese, ale jak ji máme zvyšovat? Zvyšovat tím, že je zaplatíme, že ukážeme, že je perspektivní, ale to my neukazujeme, my ukazujeme, že se počty učitelů budou snižovat, že práce ve školství bude náročnější a náročnější a za méně peněz. To není žádné zvyšování atraktivity.

Tak jsem to možná vzala tak rychle, až jsem to stihla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stihla jste to úplně přesně na sekundu. Poprosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou a poté paní předsedkyni Schillerovou. Stále jsme v režimu faktických poznámek. Poté máme pana ministra.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych si také dovolila reagovat na pana ministra školství, protože pan ministr školství je také nominovaný hnutím STAN a on ví, že já se tady velmi rozčiluji, že se sáhlo na rozpočtové určení daní a že i Starostové a nezávislí to podporovali, podpořili to, a města a obce přijdou od roku 2024 o mnoho finančních prostředků. O to více mě znepokojuje, když tady pan ministr školství hovoří o tom, jak se budou škrtat neobsazená místa nepedagogických pracovníků. To znamená, že dneska, když v dané škole jsou tři pracovní úvazky a vykonávají to pouze dvě kuchařky, ta tři pracovní místa ten ředitel má a má na tři finanční prostředky. Rozdělí to mezi dvě pracovní síly, protože je ten ředitel strašně moc rád, že ti lidé to dělají, a vy, když jim teď škrtnete ten jeden pracovní úvazek, je jasné, že ředitel jim sníží jejich finanční odměnu, popřípadě ty kuchařky řeknou, že tam za ty finanční prostředky nebudou.

To znamená, že hnutí STAN, a tak to pro mě je, nejenom že vzalo rozpočtové určení daní městům, obcím a krajům, ale teď přenáší další povinnost na města a obce, a to prostřednictvím toho, že jim škrtne 10 000 neobsazených pracovních úvazků v rámci nepedagogických pracovníků. A jsem přesvědčena o tom, pane ministře, že v těch dalších letech to uděláte tak, že to na ně přenesete absolutně, to znamená, že si to všechno budou hradit samy. Takže prosím, Starostové a nezávislí, toto je vidět, jak oni bojují za ty starosty. Já si myslím pořád to, že byste se měli opravdu přejmenovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a poprosím paní předsedkyni Schillerovou.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi začít citátem: "Naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce." Možná si vzpomenete, kdo to před několika lety řekl, byl to jeden sociální demokrat. Tak bych asi parafrázovala vaše slova, protože vy tady vysvětlujete a mluvíte, jako kdybyste byl ministr financí, ale to, abyste se věnoval boji za svou kapitolu, to jsem od vás neslyšela.

No, já nejsem odborník na školství, v žádném případě. Já jsem strávila hodiny a hodiny s Robertem Plagou, za mě nejlepším ministrem školství, kterého jsme kdy měli v naší zemi, a bavila jsem se s ním vždy nad rozpočtem na zajištění peněz. Já bych možná ráda, pane ministře - jestli by to šlo, pane ministře, možná si to řeknete potom někdy (Obrací se k ministru školství, který právě s někým hovoří.) - pane ministře, já bych ráda, kdybyste řekl těch 6 miliard tedy, vysvětlete to nám, nepedagogům, kteří se nepohybujeme... Vysvětlete, kde vezmete konkrétně těch 6 miliard, to je dost peněz. Jestli o tom vůbec vědí ředitelé, jestli o tom vědí školy, že přijdou o takové peníze - 6 miliard jako bývalá ministryně financí vzít MŠMT, no, to je tedy pecka, jak se říká.

Co dotace, program Prstenec II? Protože tady neslyším křičet ničeho z hnutí STAN. Když se otevřel tenhle dotační program na budování škol, školek, protože Středočeský kraj je právě jedna lokalita, která velmi má velký nárůst dětí, jak to tam vypadá s těmito programy? Budete je odsekávat, nebudete? Co snížení dotací na oblast školního vysokoškolského sportu? A tak dále bych mohla pokračovat. A pak se ptám: řekněte nám tady na mikrofon, jak zabezpečíte slib, který dal jste zákonem, který tady se prosadil touto Sněmovnou, že dostanou učitelé, pedagogové, učitelé 130 % průměrné mzdy roku 2022 (Předsedající: Čas, paní předsedkyně.), pokud se nemýlím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan místopředseda Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já s dovolením zareaguji na vás, paní poslankyně Zajíčková, prostřednictvím předsedající. Vy jste říkala: My plníme ten program. No, ale v tom je zakopaný pes. Nemůžete obojí. Kdybyste šli do těch voleb s tím, že řeknete: My budeme ozdravovat veřejné finance a budeme mít nízké rozpočtové schodky - ano. Ale vy jste tam šli s tím, že budete toto dělat, s tím souhlasím, ale současně jste u toho ještě měli, že budete investovat do dopravy, udržíte školství a tak dále. Nemůžete obojí a to bylo o tom, o čem jsem dneska mluvil poměrně dlouho. Vy jste současně řekli, že to bude 130 % z té průměrné mzdy a tak dále, o OECD a tak dál. A k tomu jste si dali ještě ty schodky. A to nejde. A vy jste získali svoje voliče mimo jiné díky tomu, že jste se snažili vytvořit perpetuum mobile, protože nás jste kritizovali za to, že máme vysoké schodky - a my jsme v těch posledních dvou letech je měli vysoké - vysvětlili jsme, proč jsme je měli vysoké: mimořádná covidová situace, a navíc ještě pětikoalice nás silně tlačila k tomu, ať dáváme do ekonomiky víc, ale na to se nevymlouvám - ale současně jsme udrželi zdroje do školství, do investic, do dopravy a tak dále. A vy jste tvrdili, že je také udržíte a současně že se vám podaří to snížit, což nelze. A to je to, co my vám vyčítáme. A druhé, co vám vyčítáme, je to, že i když to již nezvládáte a neplníte ten program - minimálně v této položce, ale ono je to samozřejmě i v ostatních - tak ještě pan premiér otevřeně hovoří o tom, že vlastně se to plní, že těch 130 % tam je. Vždyť víme, že to tam není, a tady musím poděkovat panu ministrovi, že to v zásadě řekl správně, že to není 130 %, že to je 110, možná 112 %. Uvidíme, jak to dopadne. Nemůžu říkat, že to je 130 %, když všichni v školství vědí, že to není 130 %, ale je fér říct: Ne, my jsme to říkali jinak, bohužel jsme to nezvládli. Přednější je pro nás rozpočet než třeba vzdělávání, proto to bude na těch 110 %. To je všechno. (Slabý potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nikdo další s faktickou poznámkou už se nehlásí, takže se vracíme do rozpravy. Na řadě je paní poslankyně Lesenská - á, pardon, pardon, pardon, pane ministře. Tak s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní a pane předsedající, protože teď jste ve stadiu střídání. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi několik poznámek a reakcí. No, samozřejmě jsem si zcela vědom toho, že programové prohlášení vlády vznikalo při vzniku vlády v ekonomické situaci, která byla hodně odlišná od té dnešní. Já nemám žádný problém přiznat to, že čelíme typu problémů, které nikdo při psaní programového prohlášení vlády neočekával. A jestliže letos vydáme 110 nebo 120 miliard na kompenzaci cen energií, tak to samozřejmě znamená, že finanční možnosti vůči některým jiným kapitolám budou omezené. Jestliže vydáme příští rok skoro 100 miliard na správu státního dluhu nebo 95, je to číslo, jestli si to dobře pamatuji, tak je to o 25 miliard více než letos a znamená to, že těch 25 miliard bychom mohli použít na něco užitečného ve školství - já bych si to přál. Tak nemám problémy přiznat, že ten problém máme, že to ovlivňuje finanční možnosti, které má vláda při realizaci svého programového prohlášení.

Na druhé straně školství je jednou z oblastí, kde nedochází ke snižování rozpočtu, a kolegové zejména z ODS by určitě neřekli, že jsem nebojoval za rozpočtovou kapitolu Ministerstva školství. Měli jsme o tom poměrně intenzivní přátelskou diskusi a hledali jsme kompromis ne úplně snadno, ale myslím si, že je jasné, že jsme se posunuli během vyjednávání o rozpočtu Ministerstva školství velmi výrazně od května.

Ale já bych chtěl říct něco možná důležitějšího. Já se opravdu snažím o věcnou debatu o školství, protože jsem si velmi dobře vědom toho, v jak dlouhých cyklech času se projevují jakékoliv kroky, které teď děláme. Významná část problémů v rozpočtu vysokého školství - abych reagoval na otázky kolegy Raise - souvisí s tím, že vysoké školství je významně financováno ve svých aktivitách z evropských fondů, už řadu let, od našeho vstupu do EU, a tam dochází k cyklickým výkyvům, ten poslední byl někdy v letech 2015, 2016. Ale tehdy klesaly pro vysoké školy jak rozpočtová položka ze státního rozpočtu, tak klesly na nulu evropské peníze. Něco podobného zažíváme dnes, v roce 2023 pro vysoké školy nejsou k dispozici žádné evropské peníze, ale proti tomu jde zvyšování rozpočtu jak v normativní části na vzdělávání, tak v části na vědu. Od tohoto podzimu dochází znovu k čerpání evropských prostředků, které tvoří v některých letech až čtvrtinu rozpočtu vysokých škol, takže rozpočet vysokých škol v příštím roce bude výrazně vyšší v realitě, než je to, co dostávají z kapitoly Ministerstva školství. Tak je to historicky nastaveno. Není to moc dobře s ohledem na to, co nás čeká někdy kolem roku 2030 s novým obdobím financování v EU. Budeme muset hledat cestu, jak odvyknout vysoké školství téhle dotační závislosti. Ale faktem je, že v příštím roce budou mít vysoké školy k dispozici reálně několik miliard z evropských peněz, které v letech 2022, 2023 neměly, protože končilo jedno období a druhé začínalo. Stejné sedlo vidíte v letech 2015, 2016, pak strmý nárůst v roce 2017. Takhle to bohužel s evropskými penězi je a pro vysoké školství je to strukturální problém v rozpočtu. Hledejme cestu, jak tohleto nastavit tak, aby v roce 2030 nedošlo k podobnému problému, protože pak už se nedá očekávat, že by byly významné dotační prostředky srovnatelné svojí výší se současným operačním programem JAK, který bude vysoké školy výrazně podporovat v jejich výzkumných a vzdělávacích aktivitách. Tak jenom si buďme vědomi ještě téhle cykličnosti, která ovlivňuje rozpočtovou debatu.

Pokud jde o rozpočtové určení daní - já se nechci teď vracet k tomu, nakolik jsou plněny obecní a krajské rozpočty a jaká bude bilance v příštím roce, ale spíš bych chtěl obrátit pozornost k tomu, že má-li v budoucnu dojít - podle mě - ke správnému kroku v přesunu financování nepedagogické práce na zřizovatele, pak je to z mého pohledu podmíněno férovou dohodou o rozpočtovém určení daní pro kraje a pro obce. Považuji to ale za jedinou cestu, jak vnést do situace racionalitu. Nechci opakovat to, co jsem řekl, ale máme svědectví o tom, že mají tendenci se dělit malé školy na dvě, které v současném mechanismu financování na tom ještě vydělají. Z hlediska efektivity je to úplně nesmyslné. Nedávno byla publikována studie Vysoké školy ekonomické, která říká, že efektivní velikost celků, ve kterých by mělo cenu provozovat regionální školství z hlediska všech servisních služeb a kvality zajištění psychology, asistenty, by bylo 5 000 dětí a více. To je velikost školy, která by obsluhovala polovinu oerpéčka. My máme tenhle systém fragmentovaný - tak jako máme mnoho obcí, máme neuvěřitelně mnoho malých škol. Musíme najít cestu k tomu, jak školy integrovat do větších celků, ve kterých půjde zajistit lépe kvalitu výuky z hlediska aprobovanosti, dělení úvazků, ale také servis, který je dneska nezbytně vyžadován. Je faktem, že dnešní populace dětí bude požadovat, potřebovat větší míru asistence školních psychologů, sociálních pedagogů, dalších rolí, a to je možné zajistit jenom tehdy, když školy budou fungovat dostatečně efektivně ve větších celcích. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a je ještě zde od paní poslankyně Zajíčkové jedna faktická. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já bych tady ještě chtěla sdělit jednu věc, která tady nezazněla. Vytýká se nám, že tedy vzdělávání není pro nás prioritou. Já bych jenom chtěla podotknout, že učitelé jsou jediní státní zaměstnanci, který v příštím roce budu mít přidáno - ano, ne tolik, kolik bychom si všichni přáli, já bych si také přála, aby to bylo více, ale jak tady zaznělo, jsou okolnosti, které nám to neumožňují. A já bych tady chtěla vyzvat i opozici k tomu, aby s námi spolupracovala na reformách, které jsou v regionálním i vysokém školství potřeba.

Myslím si, že máme velmi dobře zpracovaný dokument, který byl přijat v minulém volebním období minulou vládou, jedná se o Strategii vzdělávání pro rok 2030. Tam jsou všechny kroky popsány a my je chceme realizovat. A já bych vás moc prosila, abyste se přidali, abyste byli účastni třeba podvýboru pro regionální školství, kde o těchto reformách diskutujeme, a abyste se zapojili a byli nám nápomocni.

Takže k tomu bych vás chtěla vyzvat, protože my musíme najít zdroje i uvnitř rezortu, protože ony tam jsou, jenom je tam mnoho černých děr, kde se peníze ztrácí. A mohla bych tady uvést mnoho příkladů, uvedu jich pár - jsou to odklady, vysoké procento odkladů, je to obrovské množství malých škol, je to bezbariérovost u podpůrných profesí, je to nefunkční středoškolská oborová soustava a podobně. Takže toto všechno víme, máme plán, máme nastavené reformní kroky a potřebujeme i vaši podporu. Já vám za ni předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se přihlásila paní poslankyně Berkovcová, poté paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Já už opravdu jenom velmi krátce. Já jsem ráda, že se držíte Strategie 2030+. Je to dobrá strategie, ale musíme si říct, že vy přicházíte s návrhy, které vůbec v té strategii nejsou - a jsou to různé návrhy na reformy, změny povinných školních docházek, snižování počtu učitelů, změny PHmaxu a tak dále - to tam v té strategii není. A zareaguji ještě tedy na pana ministra, který mluvil o tom, že cesta k efektivitě je slučování škol do větších celků. Na jednu stranu ano, na druhou stranu, kolik ale ušetříme? Ušetříme sloučením dvou, tří škol dvě ředitelská místa, místo kterých budou vedoucí učitelky a bude jenom jeden ředitel. Ty obce s tím takto nesouhlasí, samozřejmě, protože každá obec chce mít ve své obci školu, kde má zřizovatel nějaký dosah. A pokud budeme slučovat školy do větších celků, více naplňovat třídy, tak to jde zase i proti inkluzi.

Vy jste tady dneska zmínil i plánovanou parametrizaci asistentů pedagoga, k tomu jsem se ještě nevyjádřila, to je téma samo pro sebe a asi ne do této diskuse, ale zase - to jde proti všem trendům. Vy chcete plnit třídy na maximum, ale my tam máme děti s mentálním postižením zahrnuté v inkluzi, jsou tam děti s poruchami učení, poruchami chování. Jak má učitel v takové třídě individualizovaně učit, když budete třídy plnit do maxima? Ale to říkám - parametrizace asistentů, to je další téma. My jsme po školách chtěli inkluzi, školy se snaží a touto parametrizací se stane, že o část asistentů přijdou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Váš předchůdce, pane ministře, pan bývalý ministr školství Plaga, dneska dal krásný rozhovor - nebo včera - četla jsem ho na sítích jeho: "Učitelé už vám nevěří". A to je přesně ono, učitelé už vám nevěří. Jak vy můžete vysvětlit - minulý týden v rámci nedůvěry vládě tady plamenně pan ministr financí nás poučoval, že se hlasovalo pro 2 % pro obranu, přitom já mám pochybnost, že to je skutečně mandatorní výdaj, je to v tom zákoně spíš taková deklarace. Ale platy učitelů, které jste si tady odhlasovali - samozřejmě i s našimi hlasy - ty jsou mandatorním výdajem, takže jak vy můžete k tomu takto přistupovat? Na jedné straně říkáte - obrana, je to v zákoně, musí se tam dát 40 miliard, a školství pro vás není priorita? A co tady říkáte, pane ministře? Co vy tady říkáte, že v jaké jste ekonomické situaci? Vy jste nebyli v takové situaci jako my v roce 2020, kdy propadla ekonomika minus 5,5 %, nejvíc v novodobé historii naší země. Neměli jsme vůbec příjmy, takové to - najednou se ztratilo 150 miliard a takhle vystřelily výdaje - ale my jsme se na učitele nevykašlali, my jsme na sliby nerezignovali. To je rozdíl mezi námi a vámi. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou... nebo s přednostním? (Ministr Bek mimo mikrofon: Já nejsem poslanec, tak nemůžu.) Tak s přednostním právem. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, snad jenom vysvětlení. Zákon říká, že má Ministerstvo školství rozpočtovat příslušnou část kapitoly Ministerstva školství tak, aby to umožnilo splnit průměrný plat učitele 130 %. Zákon neříká, že každý učitel má 130 % průměrného platu. Dobře víte, co jste schválili. Já jsem si vědom toho, že očekávání učitelské veřejnosti je vyšší, na druhé straně i v letošním roce patří učitelé z hlediska průměrného platu k těm zaměstnancům, kteří jsou v tom - no, ten plat rostl i v posledních letech poměrně významně, dosahuje výše, která řadí učitele k zaměstnancům, kteří jsou někde na hraně prvního kvartilu, ten průměrný plat. To samozřejmě neznamená, že ho má v tom systému každý, vždycky tam bylo rozpětí, které je poměrně velké.

Nebudu komentovat výroky předsedy Národního akreditačního úřadu, já jenom jsem přesvědčený o tom, že musíme, máme-li zvyšovat platy učitelů, zároveň hledat vyšší efektivitu systému, včetně integrace škol - ne násilné, já si nemyslím, že máme obcím nařizovat, ale máme hledat způsoby podpory spolupráce obcí, ať už ve společenství, ve svazcích, v jiných formacích, protože nejde o to, že bychom tím ušetřili na platu ředitele, ale jde o to, že jenom ve velkých celcích lze zajistit kvalitu a dostupnost služeb, které dnes jsou ve školách očekávány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že nejsou žádné další faktické, poprosím další řádně přihlášenou, paní poslankyni Lesenskou. Jsme v režimu obecné rozpravy. Máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, vládní návrh zákona o rozpočtu České republiky na rok 2024 - řečeno bylo mnohé. Státní rozpočet pro příští rok naše vláda připravila a dnes ho projednáváme. Rozpočet dle pana ministra Stanjury a mnohých dalších ministrů je nám představován v superlativech. Však ono vládě ani nic jiného nezbývá, je to její úkol. Slyšíme samochválu, nebo spíš samou chválu - snižujeme deficity, konsolidujeme finance, podporujeme boj České národní banky s inflací, snižujeme ceny a tak dále a tak dále a za všechno to špatné, co se nedaří, můžou ti před námi. A protože jsem opoziční poslankyně, tak tomu nejen že nemusím tleskat a přikyvovat, ale mohu si dovolit i luxus kritiky.

Nejsem ekonom ani ekonomický analytik, takže čistě laický pohled, ale i laik dokáže vyčíst ze statistik, že Česká republika jako jediná v Evropě nedosáhla předcovidové úrovně hrubého domácího produktu, máme jednu z nejvyšších inflací v Evropě, nejvyšší pokles životní úrovně obyvatelstva, naše firmy přestávají být konkurenceschopné v důsledku drahých vstupů. Mohla bych pokračovat zmínkou o stavu veřejných financí, ale já položím otázku, jak se má obyvatelstvo zajistit na stáří, když domácnosti jdou od výplaty k výplatě? A to nebudu zmiňovat, kolik domácností je dle statistik na hranici chudoby, k tomu se dostanu dál ve svém vystoupení. A nebudu se zmiňovat, kolik pracujících dosáhne v našem státě na tolik vyzdvihovanou průměrnou mzdu. Co veškerá infrastruktura? Investice? Ceny bytů? Co náš průmysl, který bude potřebovat velmi kvalifikovanou pracovní sílu, kterou není naše podfinancované školství schopné připravit? A co s tím vším má pak udělat náš pracovní trh? Klesající ekonomika na straně jedné, ale na straně druhé ekonomika s jednou z nejnižších nezaměstnaností a s trvalým nedostatkem pracovní síly. Nějak mi to úplně k sobě nesedí.

A co na to náš státní rozpočet, respektive jeho návrh? Vláda svůj rádoby úspěšný rozpočet postavila na zvýšení daní, které zaplatí všichni občané a firmy - viz konsolidační, podle mého daňový balíček. Nepostavila návrh rozpočtu na efektivním a štíhlém státu. Prorůstová opatření jsem se sice snažila v rozpočtu najít, ale nějak se mi to nedařilo. Ale asi to bude tím, že jsem laik. A vzhledem k faktu, že pan vicepremiér, a nejen on, odkazuje naše občany na sociální dávky, tak jsem v rozpočtu MPSV žádnou přípravu na tuto situaci nenašla, ač nás pan ministr před nějakou chvílí plamenně přesvědčoval o pravém opaku. Podle statistických dat se aktuálně necelých 15 % domácností potýká s příjmovou chudobou. Cirka jedna desetina naší populace žije pod hranicí chudoby a jen těsně nad touto hranicí se nachází další zhruba 2 miliony lidí. A podotýkám, že postižená začíná být již i střední třída. To je jenom můj rychlý exkurz do naší společnosti.

Já bych chtěla konstatovat, že vláda České republiky schválila dne 27. září letošního roku kromě jiného i návrh rozpočtu pro kapitolu 336, kterou je Ministerstvo spravedlnosti, kdy návrh předpokládá celkové příjmy ve výši 3 573 779 437 korun a výdaje v celkové výši 35 761 515 449 korun. Celkové výdaje tohoto rezortu na rok 2024 jsou oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 sníženy o 776 100 886 korun, kdy se justiční část na tomto minusu podílí 356 174 629 korunami a vězeňská část rezortu bude nižší o 419 926 257 korun. Nicméně v těch detailech tohoto kapitolního rozpočtu mě zaujalo následující: Kapitálové neboli investiční výdaje pro rok 2024 v justiční části činí 1 164 879 590 korun, v té vězeňské 212 388 503 korun. Běžné, tudíž neinvestiční výdaje v justiční části činí 59 978 937 korun a ve vězeňské části 98 169 korun. Já jenom doufám, že v našich věznicích a vůbec v té vězeňské části nedojde k jakýmkoliv haváriím, a doufám, že tím pádem nebude havarovat i náš rozpočet pro Ministerstvo spravedlnosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou se přihlásil pan poslanec Mašek. (Poslanec Mašek nemá zájem.) Pan poslanec se přemáčkl, takže poprosím další řádně přihlášenou a tou je paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já se cítím mírně diskriminovaná, protože se marně ohlížím za sebou a není tady pan ministr Blažek, a myslím si, aspoň tedy doufám, že odněkud na obrazovce sleduje, co budu říkat, protože jinak moje otázky nebudou zodpovězené a to bude možná škoda. Myslím si, že když projednáváme v prvním čtení rozpočet, že by každý, kdo tady má výhrady, dotazy, návrhy, měl mít představitele rezortu, který by mu je vyvrátil. Budiž, já se pokusím být velmi konstruktivní, koneckonců mě znáte, konfrontace mám ráda jedině v případě, kdy už to nejde jinak. Tady stále mám ještě naději, že to jinak půjde, že nakonec buď budete souhlasit s vrácením k přepracování anebo zvednete ruku, milí koaliční poslanci a poslankyně, pro naše pozměňovací návrhy.

A nyní ke kapitole 336 Ministerstvo spravedlnosti. Mluvím o tom proto, že jako bývalá ministryně spravedlnosti mě šokovalo, o kolik je snížený meziroční rozpočet, o kolik jsou snížené výdaje - skoro o 1 776 milionů - v situaci, kdy nejen v našich věznicích, ale i v naší justici už dlouhodobě trvá výrazné podfinancování administrativy, která zajišťuje řádný chod nezávislých soudů, státních zastupitelstev. A když už budeme hovořit o současné neklidné situaci, určitě v dnešním neklidném světě se vůbec asi nebude líbit fakt, že bezpečnost i v naší zemi je ohrožena stálým snižováním rozpočtů jak Ministerstva spravedlnosti, tak Ministerstva vnitra.

Poslechněte si, co jste možná někteří z vás také dostali: "Vy jste to, kdo může zamezit škrtům v rozpočtu Policie a Vězeňské služby ČR a zabránit tak možným dopadům na vnitřní bezpečnost a také možnému zhoršení kvality podpory ozbrojeným sborům." Pak tady uvádí, že "z důvodu nízké konkurenceschopnosti služby příslušníka na trhu práce slouží místo 42 policistů na obvodním oddělení Policie ČR v Benešově pouze 34". Tak abych se jich nezastala, mám tam poslaneckou kancelář. Ve věznici Valdice, kde vykonávají trest pachatelé závažných trestných činů... (Poslanec Benda ukazuje na ministra Blažka, který dorazil a již sedí ve své lavici.) A já jsem moc ráda, děkuji, pane ministře. Předpokládám, že jste čekal na to, abych si povzdechla, a přišel jste. (Ministr Blažek mimo mikrofon: Je to přesně tak.) Děkuji. Tak tam nám chybí, ve věznici Valdice, téměř 80 strážných a tam vykonávají tresty odnětí svobody pachatelé nejzávažnějších zločinů.Tak to už se táži pana ministra spravedlnosti na to, jak chce při rozpočtu, kde mu zmizelo 776 milionů tu bezpečnost zabezpečit?

A tu administrativu, jestli to neslyšel pan ministr, která dlouhodobě je podfinancovaná na soudech, tam si troufnu říci, že tu nezajistí. Zajímalo by mě, jak to dělá třeba teď s tím velmi smutným faktem, že sice se nám podařilo navýšit znalečné na 1 000 korun za hodinu, ale pokud vím, jsou to soudy, které musí platit znalecké posudky, a potýkají se teď s nedostatkem finančních prostředků. To se soudy, až se bude například vypracovávat znalecký posudek na to, jestli zaviněně nebo nezaviněně spadl nějaký most, budou muset ptát koho, když ne znalců? Já si myslím, že v tomto případě jde opravdu o velmi závažné věci s obrovskými dopady jak v oblasti bezpečnosti, tak v oblasti zajištění nezávislé a odborné kompetentní justice, a nedovedu si dost dobře představit jako bývalá ministryně, že rezort spravedlnosti přijde o 776 milionů a takzvaně to nic se současným stavem neudělá.

Vždycky si vzpomínám, jak mi jeden německý kolega právník říkal: "Nepovídej, u vás musí být životní úroveň mnohem vyšší, a vy se pořád srovnáváte s námi. My bychom si vůbec nemohli dovolit na 100 000 obyvatel mít skoro 200 vězňů ve výkonu trestu. U nás je výkon trestu velmi drahý a nákladný. My musíme volit jiné cesty, probační programy, resocializace, podmíněně propouštět po polovině výkonu trestu." Tam jsou dokonce i doživotně odsouzení po 15 letech velmi často propouštěni v případě, že nejsou nebezpeční pro sebe, a hlavně pro okolí. Takže já jsem si tak jako v duchu povzdechla, říkala jsem: tak toho opravdu nepřesvědčím. A když jsem si přečetla potom podrobně zprávu a navštívila mnohé naše věznice, monitorovací zprávu českého helsinského výboru, tak se mi jenom potvrdilo to, co koneckonců vím už delší dobu. V našich věznicích se izoluje, ale nejsou tam dostatečné prostředky na resocializaci, právě na ty výchovné programy. A když se teď podívám a vidím, že se škrtly dotace na resocializační programy pro mladistvé, pro oběti trestných činů, tak opravdu si říkám, kam směřuje naše trestní politika, když v programovém prohlášení vlády, a moje kolegyně a kolegové si velmi dobře pamatují, že jsem na jedné z úvodních schůzí našeho poslaneckého klubu říkala: pokud jde o trestní politiku a její reformu, je to správně zaměřené, jde opravdu o oblast, kterou nebudeme kritizovat, a budeme jenom sledovat, jestli jsou ty kroky, které jsou jak v programovém prohlášení, tak vůbec v programu koalice, naplňovány. Pane ministře, je mi velmi líto, ale stejně jako když se projednával konsolidační balíček, musím konstatovat, naplňovány nejsou. A vy je ani nebudete, i kdybyste sebevíc chtěl, naplňovat je nebudete moci.

Skončím svůj projev - slíbila jsem, že budu do deseti minut - nabídkou spolupráce, jak tady říkala paní poslankyně od vás, myslím, že to byla paní poslankyně Zajíčková, která tady říkala: Pomozte nám. Tak dobře. Minimálně pokud jde o rezort spravedlnosti, nabízím konstruktivní pomoc, nabízím tedy energii opozičních poslanců, kteří se zasadí o to, aby vám byl navýšený rozpočet na rok 2024 - stačí jenom v tom správném okamžiku pro ty správné pozměňovací návrhy zvednout ruku. Pak se nebudeme muset bát ani o naši bezpečnost, ani o to, že nezávislé soudy v České republice nebudou mít koho, kdo by jejich rozhodnutí přepsal. Já vím, že to je trošku dramatické na závěr, ale když jsem viděla tu téměř jednu miliardu škrtů, tak mi nezbývá, než se na vás opravdu obrátit s otázkou: Co vás vedlo k tomu, že jste si nechal těch 776 milionů z rozpočtu vzít? Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Metnar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, u rezortu obrany dochází v rámci navrhovaného státního rozpočtu na rok 2024 zdaleka k největšímu nárůstu v rámci jednotlivých kapitol. Je potřeba říci, že v meziročním srovnání u rezortu obrany dochází ke skokovému nárůstu, a to o 39,4 miliardy, což představuje nárůst o 35,2 % oproti schválenému rozpočtu na rok 2023. Splnění našeho závazku vůči spojencům NATO tedy bereme vážně, o čemž také vypovídá námi nastartovaná modernizace armády, když jsme po období škrtů v obranném rozpočtu konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti.

Za vlády hnutí ANO však rostly výdaje na obranu kontinuálně tak, aby na tento růst nedoplácely ostatní rezorty, a zároveň tak, aby finanční prostředky vynaložené na obranu byly investovány efektivně a hospodárně. Letos jsme podpořili zákon, který zavazuje vládu vynakládat 2 % hrubého domácího produktu na obranu. Zákon o financování obrany má zajistit stabilitu obranného rozpočtu. Nikdo však tehdy nečekal, že tyto peníze budou navýšeny obraně na úkor ostatních rezortů, kde došlo k nekoncepčním a velmi nebezpečným škrtům.

Chtěl bych říct, že vaší nezodpovědnou rozpočtovou politikou utrpí veřejné zdraví, vzdělání, doprava i vnitřní bezpečnost. Opravdu nemohu podporovat tyto škrty, když vidím, jaké dopady budou mít na občany České republiky. Opravdu nevěřím, že se to nijak bezpečnostních sborů nedotkne. V současné bezpečnostní situaci je třeba zefektivnit boj proti nelegální migraci, posílit kontroly, zajistit techniku a dostatek policistů, kteří budou tyto kontroly provádět. V rámci hlavních středomořských migračních tras byl ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenán 43% nárůst nelegální migrace do zemí EU a oproti prvnímu čtvrtletí tohoto roku, přičemž v porovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o 70% nárůst. Při současné geopolitické situaci neočekávám pokles nelegální migrace, spíše naopak, a my se na to musíme připravit. Rozpočtová neodpovědnost se týká celé vlády a bude mít dlouhodobé dopady na životy lidí, firem v České republice. (Hluk v sále.)

Teď tedy k samotnému návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany, který má činit 151 miliard. V návrhu se předpokládá, že podíl výdajů kapitoly na predikovaném HDP dosáhne pro rok 2024 výše 1,9 % a stejný podíl je plánován i na rok 2025 a 2026. (Řečník se odmlčel pro velký hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pane poslanče, také vnímám tu hladinu hluku, která se tady zvyšuje, takže vás, kolegyně a kolegové, žádám, abyste se ztišili. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji vám, paní předsedkyně. 2% podílu výdajů na obranu na HDP tedy dosáhneme, pokud započteme i výdaje dalších kapitol, které budou alokovány jako výdaje na obranu státu. Do rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany budou tedy započítány výdaje na obranu rezortu Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, dopravy, Národního bezpečnostního úřadu, Správy státních hmotných rezerv, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost včetně položky Všeobecné pokladní správy, čímž bude dosaženo 2% podílu HDP.

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena aktualizovaná koncepce výstavby Armády České republiky, nelze tedy posoudit, do jaké míry navrhovaný rozpočet obrany reflektuje strategické dokumenty. Skokový nárůst výdajů na obranu státu rokem 2024 se promítl do mimořádného navýšení kapitálových výdajů Ministerstva obrany, přičemž některé kontrakty nejsou prozatím uzavřeny, Tím, které nejsou a jejich více, ale jenom krátce se zmíním o letounech páté generace F-35. Očekával jsem, že v době, kdy děláte škrty, budete velmi pečlivě zvažovat investice tak, aby byly skutečně ekonomicky výhodné a efektivní. To se však ale neděje. Problémem je, že od počátku se rezort obrany ani nesnažil jednat s jinými potencionálními dodavateli podobných letadel a ve veřejném prostoru tak vyvstala celá řada otázek a spekulací. Rozhodnutí vlády o nákupu letounů F-35 považujeme za hazard, protože představuje vysoké nároky na státní rozpočet, které jsou v současné době těžko obhajitelné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám, pane poslanče, že vás zase přeruším, ale poprosím, kolegyně a kolegové, chápu, že už je pozdní hodina, ale prosím, držme klid v sále.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji vám. Přestože prozatím není uzavřena smlouva na pořízení letounů F-35, v návrhu rozpočtu jsou plánovány na její realizaci konkrétní roční výdaje, které pro rok 2024 činí 15,6 miliardy. Není zřejmé, z jakých podkladů je čerpán kalendář plateb, které mají do roku 2035 činit dle návrhu rozpočtu celkem 215,8 miliardy korun. Tato celková částka taktéž nesouhlasí s říjnovým celkovým odhadem nákladů, který byl představen rezortem obrany, a tehdy byla prezentována částka 149 miliard korun. Tato částka je i na billboardech v těch aktech, kde je celkové náklady na pořízení a provoz uváděno těch 149,7 miliardy. A zde bych poprosil potom paní ministryní obrany, jestli by mi tedy tohle osvětlila, rozdíl v těchto uváděných částkách.

Na závěr mi ještě dovolte, chtěl bych zmínit, že se počítá v rozpočtu obrany s poklesem výdajů na rozvoj výzkumu, vývoje a vojenské vědy, které jsou dlouhodobě podfinancované. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, prosím. A prosím o ztišení! Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, první čtení státního rozpočtu by mělo být především o jeho základních parametrech, tedy příjmech a výdajích. Ráno jsem tady jasně popsala důvody, proč považuji příjmy státního rozpočtu za nadhodnocené, konkrétně o 29 miliard korun, a také proč naopak považuji za podhodnocené jeho výdaje, a to o 18 miliard korun. V celkovém úhrnu jde tedy o spornou sumu ve výši 47 miliard korun. To je pro dokreslení částka, která odpovídá celkovému ročnímu rozpočtu Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu dohromady.

Čekala jsem velmi trpělivě celý den na to, že ministr financí Zbyněk Stanjura tyto mé obavy rozptýlí. Bylo tady jedno jeho vystoupení, ze kterého jsem pochopila, že k umělému snížení výdajů se v podstatě přiznává, protože je připraven si půjčku od EIB případně nevzít a místo toho deficit v průběhu roku navýšit. Dobrá, je to něco, s čím se sice souhlasit nedá, ale je-li za tento svůj nestandardní krok připraven nést politickou odpovědnost, nezbývá než to respektovat.

Ovšem zcela jiná situace je v případě nezahrnutí objektivně známých skutečností související se škrty v oblasti energetické politiky do predikce fiskálních příjmů státu a poskytnutí neaktuálních a nekompletních informací ministrem financí výboru pro rozpočtové prognózy. Zde jsme žádné přijatelné vysvětlení od pana ministra bohužel neobdrželi, respektive stihli jsme si od něj vyslechnout tři různé, zato zcela protichůdné verze. Verze první, minulý týden: na otázku, zda počítá státní rozpočet s poklesem HDP a příjmů v souvislosti s 50miliardovým škrtem v energetické politice, odpovídal ministr financí na rozpočtovém výboru takto, cituji: "Pochopitelně v rozpočtu ani v predikci zahrnut není, protože srpnová prognóza přece nemůže zahrnovat rozhodnutí vlády ze září. Tento vliv ale nepovažuji za příliš významný a slibuji, že bude promítnut do listopadové prognózy." Takže to je první verze, která je k dispozici na záznamu z jednání posledního rozpočtového výboru. Ostatně vedle pana Stanjury seděl předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl a souhlasně přikyvoval. (V sále je trvalý neklid, poslanci se baví mezi sebou.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vás, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení! Opravdu je tady ta hladina hluku příliš vysoká. Běžte případně do předsálí.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Je to zajímavé, poslouchejte. Verze druhá, dnes ráno. Když jsem z tohoto místa na počátku schůze ministra financí konfrontovala s informacemi od podnikatelů, jak bolestivý bude mít tento gigantický škrt na český průmysl dopad, a předložila jsem velmi konzervativní kvantifikaci pro státní rozpočet s negativním dopadem 7,5 až 10 miliard korun a požádala ho o aktualizaci predikce fiskálních příjmů, tvrdil - je to prosím na stenozáznamu - že se, cituji, "s kolegy na MF usnesli, že škrtané dotace nemají na příjmovou stránku žádný dopad". Konec citace. Naprostý do nebe volající nesmysl. Předpokládám, že následně ministra financí dotčení kolegové z jeho úřadu taktně upozornili, že toto tvrzení je zcela neudržitelné a směšné, a tak v průběhu dne pan ministr obrátil potřetí a před chvílí v pořadu Interview ČT24 už tvrdil, že negativní dopad 50miliardového energetického škrtu v rozpočtu promítnut je - že tam je. Chtěla bych říct, že tato nepravda je ze všech nejzoufalejší. A samozřejmě, pane ministře, není nic jednoduššího než prokázat, že tomu tak není, že státní rozpočet, který je založen na predikci Ministerstva financí ze srpna 2023, je tohoto dopadu prost. Prognóza totiž dokonce hovoří o zlevnění elektrické energie pro koncové spotřebitele, přestože schválené kroky povedou ke zdražení elektřiny pro průměrnou domácnost o 2 400 korun, pro domácnost, která topí dokonce elektřinou, o 10 000 korun ročně a pro firmy až na trojnásobek. Aby nedošlo k mýlce, toto opravdu není chyba makroekonomických prognostiků Ministerstva financí ani výboru pro rozpočtové prognózy, který jejich práci posuzoval. Toto je ryzím dílem netransparentní politiky ministra Stanjury, který tyto klíčové informace svým podřízeným neposkytl, a ti je tím pádem nestihli a nemohli promítnout do predikce a do rozpočtu, který dnes projednáváme. To by mělo být samozřejmě napraveno, proto žádám Sněmovnu, aby uložila ministru financí provést aktualizaci fiskálních dopadů energetického škrtu ve výši 51,5 miliardy korun, a to ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ, které k 25. 10. 2023 dluží českým domácnostem, podnikatelské veřejnosti, médiím, ale i odborníkům z výboru pro rozpočtové prognózy elementární jasná čísla o tom, co naši zemi od 1. ledna čeká.

Pánové Stanjuro a Síkelo, pánové ministři, zařaďte prosím dvojku. Tady nejde, dámy a pánové, jen o netransparentnost a nevěrohodnost plánu veřejných financí, tady jde o cílenou dezorientaci celé ekonomiky. Předložený rozpočet porušuje nepřekročitelné zásady úplnosti, reálnosti a pravdivosti. To je zásadní problém a také červená čára, jejíž překročení by Poslanecká sněmovna neměla tolerovat. V tuto chvíli je tedy jediným myslitelným krokem návrh rozpočtu ministra financí vrátit k přepracování, uložit mu provedení operativní aktualizace fiskálních příjmů na základě objektivně známých skutečností a následně státní rozpočet s příslušným snížením na příjmové straně předložit Poslanecké sněmovně znovu.

Dovolte mi tedy, dámy a pánové, přečíst návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna

I. neschvaluje základní údaje vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, podle sněmovního tisku 549;

II. doporučuje vládě následující změny: příjmy navrhnout ve výši odpovídající aktuální predikci fiskálních příjmů, která bude zahrnovat dopady úsporných opatření v návrhu státního rozpočtu, zejména úspor v oblasti energetiky v kapitole MPO;

III. stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 30. den od doručení usnesení Poslanecké sněmovny předsedovi vlády."

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji, paní předsedkyně, a poprosím, aby tento návrh usnesení byl předán i zpravodaji. (Poslankyně Schillerová: Už byl předán.) Už byl předán, děkuji.

Nyní už nemám evidovanou žádnou přihlášku do rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu.

Táži se na závěrečná slova pana ministra (Ano.) - ano, má zájem vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já to mám vlastně ulehčené po vystoupení paní poslankyně Schillerové. Ani urážlivé výrazy, ani zvýšený hlas, nic z toho vám nedává za pravdu. Je to vlastně úplně komické. I kdybyste měla pravdu - pak vysvětlím, proč pravdu nemáte - tak z celkového objemu příjmů rozporujete 7,5 miliardy. Ne, že by to byla malá částka. Je to vymyšlených 7,5 miliardy, ale je to méně než 1 % celkových příjmů.

Jen tak mimochodem, podívejte se, jak vám vycházely vaše rozpočty, o kolik jste se spletla, ať už před covidem, nebo po covidu. Procentuálně to bylo mnohem více. Úplně stejně jste tady hřímala před rokem, a jaká je realita? Jako obvykle jste se spletla ve všem. Není novela státního rozpočtu, nebude deficit 400 miliard, prostě jsme to zvládli. 5,8 % HDP roční deficit v roce 2020, váš výsledek, 5,1 % deficit veřejných financí v roce 2021. My navrhujeme 2,2 %. Každý pochopí, co je lepší. Možná každý ne, protože dneska jsem opakovaně slyšel, že půjčit si za 4,5 % je transparentnější než si půjčit za 4 %. Nevím, jestli je to transparentnější, ale je to mimořádně hloupé půjčovat se za vyšší úrok, než musím, to je fakt jednoduchá úloha. Poslouchám to tady dneska dvě hodiny pořád dokola. Na druhé straně, když nic jiného nemáte jako kritiku, tak to je vlastně dobrá zpráva, ne, o návrhu státního rozpočtu, který předkládá ne ministr financí, ale vláda.

Paní bývalá ministryně nevím, jaké měla zvyky, ale ministr financí nedělá makroekonomické predikce a neříká svým spolupracovníkům, co tam má vyjít. Ale když se podíváte do návrhu státního rozpočtu, který předcházel politickým jednáním, který byl vložen do eKLEPu 31. srpna, jsou tam uvedeny ty dotace na distribuci? Nejsou, žádné překvapení. V květnovém návrhu byly tyto dotace uvedeny v úředním návrhu rozpočtu? Nejsou a paní poslankyně Schillerová říká, že jsem to zatajil, netransparentně jsem to nikomu neřekl. No, každému jsem to jednotlivě neřekl, ale kdo ty návrhy rozpočtu jak z května, tak ze srpna četl, nemůže být překvapený, že vláda nezměnila názor. Mohl by být překvapený, kdyby vláda změnila názor.

Teď k těm dividendám. Nebylo by to hnutí ANO, aby nezměnilo názor o 180 stupňů. Kdo tady loni navrhoval, abychom vyplatili dividendy státních podniků ve výši 100 miliard? Nebyl to nikdo z vládní koalice, ale pan poslanec Andrej Babiš. Když nám radil, co máme dělat, říkal: Tak si tam vezměte mimořádnou dividendu 200 miliard. Tady vlastník, vláda, která určuje vlastnickou politiku, řekla, že si vezme na dividendách ze státních podniků 31 miliard příští rok. Více, než navrhovali úředníci Ministerstva financí, to je pravda, ale vlastnickou politiku nedělají úředníci Ministerstva financí, ale vláda jako celek. Mimochodem, bude to 50 % letošních příjmů z dividend - 50 %, ne 150 %, ale 50 %. Je tam 61,5 miliardy každý den. Každý se může podívat, jak je plněn rozpočet. To je celá kritika, údajně vymyšlených 11,8 miliardy příjmů ze státních podniků, na které má plné právo vláda a které budou představovat 50 % letošních příjmů, takže snížení o polovinu a to je to gigantické navýšení. Nebo já nevím, těch superlativů tady dneska zaznělo tolik, že už nevím, co bylo všechno gigantické. Je to snížení o 50 %, toto navýšení. O 50 % jsme to navýšili - ne, o 50 % je to nižší proti skutečnosti roku 2023.

6 miliard navýšení příjmů není 40 000 Ukrajinců, to asi říká někdo úmyslně. Desetkrát jsme řekli, že to je 20 000 pracovníků z třetích zemí na žádost našich zaměstnavatelů, protože je nedostatek pracovní síly z třetích zemí - 20 000 se předpokládá, že by to mohlo být Ukrajinců, kteří dostali statut dočasného pobytu v jiné členské zemi než v České republice. To jsme propočetli, dostali jsme podklady z Ministerstva práce a sociálních věcí, dali jsme to výboru pro rozpočtové prognózy. Ten to posoudil a řekl, že je to realistické.

Co z toho vyvozuje paní poslankyně Schillerová? Netransparentní. Já to vlastně nechápu, těch 7,5 miliard je prostě vymyšlených. Nevím, kdo vám to napsal, ale nevím, z čeho vycházel, že díky tomu, že nebudeme vyplácet dotace, na daňových příjmech vybereme o 7,5 miliardy méně. No, mně to tak úplně nepřipadá, ale doporučuji to, co loni. Počkejme si na realitu a srovnejme to s těmi, kteří tady vždycky mají černé scénáře, katastrofické předpovědi, superlativy. Kolikrát jsem slyšel za ten rok z úst paní poslankyně Schillerové, že je zoufalá situace, ministr je zoufalý, všichni jsme zoufalí, rozpočet bude 400 miliard. Nebude, a najednou je ticho. Je to jako s tím ruským plynem. Zmrznete. Nezmrzneme. Tak zmrznete příští zimu. Nezmrzneme. Tak možná některou další. Ani tu další nezmrzneme. Mimochodem, velmi komická kritika přišla ze strany paní poslankyně Schillerové, že prý jsme chtěli zatajit dobré hodnocení ratingové agentury pro Českou republiku. My jsme jenom počkali na publikování celé zprávy. Proč bychom zatajovali dobrou zprávu pro český stát, pro Českou republiku a dobré vysvědčení pro českou vládu? Mimo jiné tam se říká v tom hodnocení, že jsme mimořádně dobře zvládli nebezpečí vysoké závislosti na ruském plynu a ruské ropě. Kdo vládl v době, kdy jsme měli 97 % závislosti na ruském plynu? Mezinárodní instituce to ocenily z těch 97 % na 4 % loni a 0 %... Kritika z hnutí ANO je, že vláda to úmyslně zamlčuje. Chápete to? My úmyslně zamlčíme pochvalu vlády! To se pochopit nedá a takhle je to s jedním takzvaně kritickým příběhem k rozpočtu za druhým.

Návrh rozpočtu je realistický a vyvážený. Mimochodem to, že hnutí ANO vlastně vymyslelo jenom dva důvody - 18 miliard že by si raději půjčilo za vyšší peníze - vlastně ne, oni s tím souhlasí! Martin Kolovratník říkal, my s tím souhlasíme, ale nelíbí se nám to a není to transparentní. Co na tom není transparentní, když jsme to řekli, úrokovou míru? To samé jsme tady debatovali před rokem. A co se stane, když ty úroky budou horší? Pořád ta samá otázka, dvanáct měsíců, pořád stejná odpověď. Když budou horší, tak tento nástroj nevyužijeme. Co je na tom k nepochopení, co je na tom ke kritice? Budou klesat úrokové míry? Já si myslím, že budou, ale budou klesat nejenom pro státní dluhopisy, ale i v Evropské investiční bance a také v komerčních bankách. To je přece jednoduché!

Takže i dnešní vystoupení mnoha řečníků z opozice vlastně potvrdilo, že návrh rozpočtu je sestaven správně. Pominu to, že někteří kritizují výši deficitu, a jestli je něco, co spojovalo ta vystoupení: zvýšit výdaje, zvýšit výdaje, zvýšit výdaje, zvýšit výdaje, ale pozor, deficit už dneska je moc vysoký! To také matematicky nevychází, že? Deficit je vysoký, a jak bude bojovat hnutí ANO s vysokým deficitem? Zvýší výdaje! A pak se údajně má snížit deficit? Je to úplně jednoduché. Dostali bychom se k těm 4, 5, 5,8 % ročního deficitu. (Poznámka poslankyně Schillerové.) Já jsem na vás nekřičel, paní poslankyně, buďte tak laskavá a nekřičte na mě. A je to někdy těžké, když tady říkáte ty lži, nekřičet, přesto jsem to vydržel. (Opět poznámka poslankyně Schillerové. Ministr Stanjura se odmlčel a otáčí se na paní předsedkyni.) Až nebudete křičet jako teď, tak můžu pokračovat. (Reakce poslanců hnutí ANO 2011.) Ve stenozáznamu bude: hluk z levé strany sálu. Už se těším, až si to přečtu.

V minulých dnech jsme také byli kritizováni, že jsme rychle zadlužující se zemí a že dluh roste. Tak jestli chtějí poslanci hnutí ANO, já jim tu tabulku pošlu, všech členských zemí od roku 2019. Ano, od konce roku 2019 do pololetí roku 2023 - já myslím, že ty čtvrtletní statistiky moc nemají smysl, že je lepší mít ty roční, ale budiž - jsme země, která se zadlužila nejvíc hned po Francii, druhá nejrychleji zadlužující se ekonomika od konce roku 2019, a covid byl v celé Evropě. A je pravda, že to bylo o 14,3 %, a je pravda, že za ten rok a půl je to o 2,3 % za naší vlády. Ale už v té kritice neslyším, že těch 12 % vyrobila jiná vláda. A když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak ano, v roce 2020 většina zemí se zadlužovala podobným tempem, ale v roce 2021 už ne. Ta čísla jsou jednoduchá. A ten, kdo to způsobil, ještě kritizuje toho, který to dává do pořádku. Dobře, když si to někdo myslí, že to je oprávněná kritika, já mu to vymlouvat nebudu, ale čísla hovoří úplně jasně. A v ozdravném balíčku, v návrhu rozpočtu na rok 2022, 2023 a 2024 a v rozpočtovém výhledu na roky 2025 a 2026 se snažíme ten trend otočit. Některé parametry otáčíme i v tomto návrhu státního rozpočtu - celkové výdaje, počty státních zaměstnanců - a v tom trendu budeme pokračovat.

Je legitimní politická debata, zda zvyšovat, nebo snižovat zadlužení toho či kterého státu. Na tom není nic nenormálního, ta debata se vede v mnoha zemích. Nenormální je ten, který zvyšoval a chce zvyšovat deficit, kritizuje ty, kteří ho snižují, že ho snižují málo. Chápu kritiku: vy snižujete deficit, my bychom ho nesnižovali. Tomu rozumím, to je normální politický souboj, to je normální souboj mezi levicí a pravicí, tak je to obvyklé a není na tom nic překvapivého. Co je neobvyklé, co je pokrytecké, je, že jsme kritizováni, že to snižujeme málo, přitom všechny návrhy za skoro celé dva roky fungování této Poslanecké sněmovny, návrhy z hnutí ANO, směřují ke zvýšení deficitu a ke zvýšení výdajů. Říkám, já to respektuji, je to politický názor, proč ne, my máme jiný, ale být kritizováni za to, že to snižujeme, je opravdu absurdní - kdybychom byli kritizováni, že to snižujeme málo. To opravdu je vlastně neuvěřitelná kritika.

Tak vzpomeňme si, rozpočtové provizorium mělo přivést naše veřejné rozpočty do krachu. Co se stalo? Nic. Ruského plynu jsme se nemohli zbavit, to je vyloučeno! Co se stalo? Zbavili jsme se ho, nic se nestalo. Měli jsme jít maďarskou cestou v otázce pohonných hmot, jinak bude stát benzin a nafta 100 korun za litr. Co se stalo? Trh si s tím poradil, na rozdíl od Maďarska u nás byl vždy dostatek pohonných hmot. O tom, že budeme muset novelizovat rozpočet, jsem už mluvil. O nekvalifikovaných odhadech po dvou nebo třech měsících plnění státního rozpočtu, jak bude vysoký deficit na konci roku, jsem také mluvil. Proč to připomínám? Protože když někdo volá každý den: Pomoc, topím se, tak to pak přestáváte poslouchat, protože ten člověk si vymýšlí. Takhle tady chodí kritika skoro celé dva roky.

My jsme kritizováni občas, že málo komunikujeme s opozicí, ale ten zájem musí být obousměrný. Paní poslankyně Schillerová si stěžovala, že jsme se zatím potkali jenom dvakrát. Já to číslo nerozporuji a je to o sto procent víc než v minulém volebním období, když jsme byli v opačných lavicích. A já jsem si nestěžoval. My jsme se potkali jednou. Dvakrát - jsem v polovině a už mám o sto procent větší počet a určitě není poslední, protože... (Reakce poslankyně Schillerové.) To je fakt těžké, když není disciplína. Teď je prosím, paní poslankyně, závěrečné slovo, tak zkuste to nekomentovat. Nejsme v televizi, kdy si berete slovo, aniž jste vyzvána. Tady se normálně střídáme u mikrofonu podle pokynů předsedajících této schůze. Ale já se rozhodit stejně nenechám. Zopakuji - a vlastně na tom se shodujeme: první čtení slouží k tomu, abychom schválili základní parametry státního rozpočtu. Já jsem je podrobně představil v úvodním slově. Velmi pozorně jsem poslouchal všechna vystoupení a na základě těch vystoupení musím říct: navrhli jsme to správně. Nezazněl žádný relevantní argument, který by kohokoliv z nás mohl vést k tomu, že bychom podpořili navržené usnesení.

Ten trend je jednoznačný a není jednoduchý. Není populární snižovat deficity veřejných financí či státního rozpočtu. Není, protože neexistuje žádný populární nástroj, kterým vy byste toho výsledku mohli docílit. Přesto jsme našli tu odvahu, děláme kroky - nejenom ve státním rozpočtu, ale v mnohých dalších návrzích zákonů, ať už schválených, projednávaných nebo připravovaných. Co je velmi cenné, přestože jsme tak často, já bych řekl posměšně, označováni pětikolka, pětikoalice, my jsme byli schopni najít dohodu a shodnout se, přestože každá z našich vládních stran reprezentuje jiné voliče, a logicky voliči každé strany či hnutí, ať už jsou v opozici, nebo v koalici, chtějí, aby jejich zástupci reprezentovali jejich názory, jejich pohled na svět. A my jsme to dokázali. Pamatujeme si přece, není to tak dávno, dobu, kdy teoreticky byly dvě vládní strany, reálně tři, ale papírově dvě, a z toho pro rozpočet jedna nehlasovala. A slyšel jsem tady něco o poctivé rozpočtové práci. Tak já vám řeknu, jak to bylo, a jestli je to poctivá rozpočtová práce, nebo ne, tak si to sami vyhodnoťte: zajdu na ÚV KSČ, tam se s Vojtou Filipem domluvím, navrhnu schodek rozpočtu 500 miliard, a když je to nižší, tak sama sebe označím za to, že ten výsledek je lepší. Tak tomu já neříkám poctivá rozpočtová práce, tomu já říkám podbízení se komunistické straně a komunistům, kteří zasedali v Poslanecké sněmovně, a touto cestou skutečně nepůjdeme. Výsledek rozpočtu, který předložila vláda, je výsledkem, když už to slovo tak často používáme, poctivé politické debaty mezi všemi vládními stranami. Návrh rozpočtu obsahuje priority vlády. Kdo chce, je tam vidí, podívá se do jednotlivých kapitol.

A úplně na konec vás chci požádat jménem vlády České republiky, abyste schválili základní parametry státního rozpočtu, protože je to dobrý, realistický a vyvážený rozpočet. Děkuji. (Potlesk vládních poslanců, bouchání do lavic poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jsme v závěrečných slovech, paní předsedkyně Schillerová se ale hlásí s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně, za vstřícnost, že jste mně umožnila vystoupit.

No, pane ministře Stanjuro, ještě chybělo vaše pověstné: budoucnost nás rozsoudí. Tentokrát to použiju, byť je to vaše okřídlené přísloví a heslo - budoucnost nás opravdu rozsoudí.

Já si vzpomínám, jak jste stál v lednu letošního roku na Ministerstvu financí, nebo seděl, to je jedno a komentoval pokladní plnění za rok 2022. A tehdy se tam s vámi - zeptal se vás redaktor České televize a otevřel problematiku důchodů a 20 miliard chybějících na mimořádnou valorizaci. A vy jste tam tehdy odpověděl úplně stejně jako teď mně: To je 1 %, s tím si rozpočet poradí. A viděli jsme za měsíc po prezidentské volbě, jak si s tím rozpočet poradil, jak jste tady prosadili ten hanebný zákon. Nebyla vám hanba, prosadit ho ve stavu legislativní nouze, porušit jednací řád a obrat důchodce o 7 000 korun v průměru? Tak to byla ta vaše politika, ta vaše politika, to 1 %, rozpočet si s tím poradí. (Potlesk poslanců ANO.) No, a já jsem se vás dneska třeba ptala, já jsem se vás ptala, co když ten Ústavní soud - to není jisté, že to vyhrajete - co když ten Ústavní soud rozhodne v náš prospěch, má začít projednávat tu ústavní stížnost teď v říjnu, tak kde vezmete ty peníze? Máte tam nějakou rezervu? No, žádnou tam nemáte.

Já jsem tady s vámi vedla naprosto jasnou polemiku a chtěla jsem jasné odpovědi. Ty odpovědi jsem nedostala. Místo toho - samozřejmě, vy jste skvělý rétor - jste odešel ze Šumavy do Tater a začal jste tady řešit úplně jiné věci. Já jsem se vás ptala na jasné věci - jestli to, že jste se dohodli, že přenesete částku 51,5 miliardy na domácnosti a firmy, jestli to bude mít dopad na HDP a na příjmovou stranu. Když jste uvedli ve vaší predikci, že dopad daňového balíčku, který pro (rok) 2024 je 35 miliard, je minus 0,3 %, samozřejmě s dopadem na příjmovou stranu, takže jsem se logicky ptala, když je to 51 a půl, tak to musí být minimálně ta částka, kterou jste predikovali pro daňový balíček. Nedostala jsem jasnou odpověď, nedostala jsem. Místo toho jste změnil během několika dnů - začalo to rozpočtovým výborem a dneska dokonce dvakrát - svůj názor. Takže prosím, nekoučujte mě tady a laskavě odpovězte na otázku. Ptám se vás jako poslankyně této Poslanecké sněmovny: Bude to mít dopad na HDP? Bude to mít dopad na příjmy? A pokud ano, kde to je kvantifikováno? Protože jste řekl, že v makroekonomické predikci to být nemůže, i když jste dneska připustil v pořadu Interview (ČT)24, že to tam je.

No, když už mluvíte o těch - o tom snižování těch deficitů, tak jste možná také pominul to - a nebudu se tady vracet k tomu, že byl covid, že jsme tady společně zrušili superhrubou mzdu, protože vy máte velmi krátkou paměť, to už je minulost - tak určitě jste si povšiml i toho, že sice máte letos, a vy to všude vykazujete od roku 2023, 3,6 % HDP, ale měli jste v roce 2022 3,2 % HDP. Můžete to vysvětlovat právnickými osobami a tím, že je tam posun a tak dále. Je to jasné a každý váš graf na všech vašich sociálních sítích začíná rokem 2023. Tak já říkám - budoucnost nás rozsoudí.

A ty dividendy - já jsem nezpochybňovala dividendy. Já jsem nezpochybňovala, že to je odhad, že ta částka třeba může být reálná, to uvidíme. Budoucnost nás rozsoudí, jak říkáte rád, pane ministře. Já jsem zpochybňovala jedinou věc: proč jste to nevěděl na konci srpna? Co se změnilo tak zásadního, že rozpočet poslaný na vládu 31. srpna to neobsahuje a za čtrnáct dní to obsahuje? Já jsem nezaznamenala žádnou skutečnost, která by podmínila zvýšení toho odhadu. Tomu nerozumím. A to se nikdy historicky nestalo. Stejně tak jsem se vás ptala, omlouvám se za tu chybu v těch 40 000, dobře, bylo to 20 000. Stejně jsem se vás tam ptala: Vy jste nevěděli na konci srpna, že tady bude 20 000 zaměstnanců, kteří přinesou daně a odvody? Vy jste to zjistili až za čtrnáct dnů, až v půlce září? To jsou jasné technické otázky, na které jsem chtěla odpověď.

A teď k té půjčce od EIB. Já jsem se ptala a zase jsem nedostala odpověď. Co se stane, když ten úrok se začne snižovat? A on se začne snižovat, Česká národní banka má úroky teď takhle lineární a nepůjde to nahoru, půjde to dolů. Co se stane? Ano, odpověď zní, vždy se rozhodneme až při té tranši. To je správná odpověď, protože v opačném případě, kdybyste uzavřeli nevýhodnou smlouvu, vystavujete se riziku trestního stíhání, a to určitě nikdo z vás neudělá, to vám věřím. Tak co se stane, když ten úrok nebude výhodný a vy si nebudete tu půjčku brát? No, prohloubí se deficit! A prosím, podívejte se na váš twitterový účet, kde to vysvětlujete. A znovu opakuji, reaguje tam bývalý ministr financí, když nevěříte mně, zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který říká, je to na Twitteru, reaguje pod vaším twitterovým účtem, a říká: Transparentní by bylo, kdyby si ten úvěr vzal státní rozpočet, protože si ho vzít také může. Možná jsem tu větu jinak poskládala, ale toto tam říká. No, a že tam reaguje ještě pirátský europoslanec Peksa úplně stejně, to už tady ani poznamenávat nebudu.

Takže prosím, tohle byly moje dotazy. A říkám, že to je netransparentní, že tam neodpovídá skutečnosti a realitě 47 miliard a že prostě ten rozpočet by měl být vrácen k přepracování. A provozní výdaje - ty zvyšujete, ne snižujete. Děkuju. (Potlesk od poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jsme stále tedy už u závěrečného slova. Pan ministr už nebude reagovat, protože by rozpravu znovu otevřel, ale závěrečné slovo zpravodaje bude následovat, takže pan zpravodaj je další, kdo vystoupí.

A pan ministr Kupka ruší svoji omluvu.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, budu maximálně stručný. V průběhu dnešní debaty se nám sešly dva návrhy kromě návrhu rozpočtového výboru. Jeden návrh byl od pana předsedy Okamury a jeden návrh byl od paní předsedkyně Schillerové. Já tedy navrhnu jednoduchou proceduru, abychom o pozměňovacích návrzích, které byly vzneseny, hlasovali v pořadí tak, jak byly vzneseny. Každý ten návrh má jiné znění, já tedy budu muset načíst každý zvlášť. Jestli souhlasíte, paní předsedkyně, můžeme přistoupit k hlasování a na závěr bychom hlasovali o návrhu rozpočtového výboru.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji, já tedy přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat. A jak zaznělo od pana zpravodaje, nejdříve budeme hlasovat o protinávrhu, který předložil pan předseda Tomio Okamura, a následovat bude hlasování o návrhu paní předsedkyně Schillerové.

Všechny jsem vás odhlásila, takže prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami, a zároveň prosím, abyste se ztišili, protože pan zpravodaj nejdříve přečte vždy návrh, o kterém budeme hlasovat.

 

Poslanec Josef Bernard: Ano, takže pokračuji. Čtu návrh pana předsedy Okamury: "Poslanecká sněmovna

(I.) neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a doporučuje vládě České republiky, aby rozpočet koncipovala tak, aby byly více zohledněny potřeby českých občanů a firem;

(II.) stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 21. den od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, je přihlášeno 156 přítomných, pro 66, proti 86. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Nyní návrh paní předsedkyně Schillerové: "Poslanecká sněmovna

I. neschvaluje základní údaje vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 podle sněmovního tisku 549;

II. doporučuje vládě následující změny: 1. příjmy navrhnout ve výši odpovídající aktuální predikci fiskálních příjmů, která bude zahrnovat dopady úsporných opatření v návrhu státního rozpočtu, zejména úspor v oblasti energetiky v kapitole MPO;

III. stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 30. den od doručení usnesení Poslanecké sněmovny předsedovi vlády."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji.

Zahajuji tedy hlasování o tomto návrhu. Prosím, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, je přihlášeno 156 přítomných, pro 69, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

K hlasování se hlásí pan předseda Cogan. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Já jenom k hlasování číslo 85. Hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro, ale nezpochybňuji nijak hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jenom pro záznam. Stejně tak k hlasování poprosím pana poslance.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. U stejného hlasování 85 jsem hlasoval pro a na sjetině mám "zdržel se". Nezpochybňuji hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nikoho dalšího už k hlasování nevidím. Vypořádali jsme se s oběma protinávrhy, proto budeme hlasovat o návrhu usnesení. Prosím, pane předsedo, abyste­­...

 

Poslanec Josef Bernard: To je návrh rozpočtového výboru. Já s dovolením nebudu číst to, co jsem tady načetl v ranních hodinách, a jenom se omezím na to nejnutnější: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 podle sněmovního tisku 549."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji.

Zahajuji hlasování o předloženém návrhu usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, je přihlášeno 156 přítomných, pro 87, proti 69. Návrh byl přijat, tedy návrh usnesení byl schválen.

 

Tím jsme se vypořádali s bodem s bodem číslo 1, jediným bodem dnešní schůze. Děkuji panu zpravodajovi, děkuji taktéž panu ministrovi.

A vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, načtu ještě došlé omluvy. Pan poslanec Brož Lubomír od 21.30 se omlouvá z osobních důvodů, paní poslankyně Štefanová Iveta od 21.30 z rodinných důvodů.

Nyní tedy přerušuji 78. schůzi do čtvrtka 26. října 2023 9 hodin a připomínám, že v 11 hodin bude zahájena 80. schůze. Přeji vám dobrou noc.

 

(Jednání skončilo v 21.54 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.