(19.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)

Já jsem dnes jednal se zástupci odborů. Bylo to jednání dnes, nebylo včera. Dohodli jsme se, že budeme jednat ještě i v dalším termínu. Věci, se kterými kolegové z odborů přišli, jsou nejenom otázkou zvyšování případných tarifů, ale jsou otázkou zabezpečení personálních kapacit, změn některých věcí, které se týkají řekněme katalogu prací a komunikace s kraji, aby peníze, které jsme v loňském roce zabezpečili navíc, ale i v tom letošním a na příští rok, aby se také adekvátně propsaly do jednotlivých zařízení na platy, protože to se ne zdaleka všude stalo. Takže snažím se vnímat ty potřeby. Vím, že ta situace není, nebyla nikdy v zásadě jednoduchá. Vždycky je to sektor, který je náročný, je složitý, ale hledáme cesty, jak tam smysluplně dokázat financování zvyšovat, jak roste potřeba péče s ohledem na demografii, s ohledem na stárnutí naší populace. To jste se snažili dělat i vy, snažíme se to dělat za nás.

Já jsem tady nezmiňoval ještě to financování, které tady běží přes individuální projekty, evropský rozpočet, a když jsme se bavili ještě o té infrastruktuře, tak my jsme v letošním, respektive i v příštím roce prakticky zastavili financování z národního zdroje na materiální technickou základnu, protože to dneska máme vykrýváno ze tří zdrojů: z operačního programu Zaměstnanost plus, z IROPu a z Národního plánu obnovy. Dneska jsou to zdroje, které jsou opravdu v řádu desítek miliard korun, a ty chceme přednostně čerpat. Takže v dané situaci má smysl využít především toto financování a nevyužívat financování národní.

My budeme mít, na rovinu, vůbec problém, abychom ty peníze dokázali v tom čase proinvestovat. Kraje dneska řeší to, aby vůbec třeba peníze z Národního plánu obnovy stihly do poloviny roku 2026 proinvestovat, prostavět. Hledat ještě nějaký další zdroj národní na vrub deficitu státního rozpočtu a posílat peníze v tomto okamžiku do území, kdy jiné zdroje máme problém stihnout proinvestovat, si nemyslím, že je úplně ta cesta správným směrem.

Já se soustředím na to, dělat efektivní výdaje v našem rezortu, mít úspory, a ty máme jak v objemu platů, v objemu provozu, a zároveň využívat na maximum peníze, které nám mohou dát evropské zdroje, které jsem tady vyjmenoval. Tolik asi jsem se snažil odpovědět a okomentovat rozpočtovou kapitolu 313. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Mám tedy pouze dvě minuty a možná že budu reagovat trošičku obšírněji v několika faktických poznámkách, ale uvidíme.

Pan ministr je úplně fantastický, fakt, všechno je skvělé, zalité sluncem. Určitě ano. Během toho, co tady řečnil, na Novinkách vyšel v tuto chvíli článek pana novináře Pavla Cechla, cituji jenom titulek: Chudoba v Česku ohrožuje miliony lidí včetně střední třídy a ztrátou bydlení či nadměrnými náklady na něj je ohroženo 1,27 milionu lidí, z toho z 28,8 % se jedná o seniory a ve více než pětině případů o děti. Bytovou nouzí je ohroženo 154 000 lidí. A to je všechno jenom díky tomu, že jsou vysoké náklady na bydlení právě díky energiím. Toto vyšlo během toho, co pan ministr nám tady říkal, jak třeba fantasticky zvýšil příspěvek na mobilitu.

Takže já to všechno celé ještě znovu zopakuji, co tady všechno bylo před rokem a půl: před rokem a půl hnutí ANO dalo tady několik novel zákonů, například na navýšení rodičovského příspěvku. Přes rok a půl k tomu nedošlo. Bude to navýšeno možná někdy do konce roku na 350 000, uvidíme. Ale bohužel tato vláda zaspala. Reálná hodnota rodičáku klesla o 75 až 100 tisíc korun.

Příspěvek na mobilitu? To jsme měli rok a půl ve sněmovním procesu, kdy tato vláda na to dala negativní stanovisko, a poté si dovolím říct, že to tedy převzala vládní koalice jako náš nápad hned poté, co tady vznikl tlak na ceny benzinu přes 40 korun za litr. A kdy to odsouhlasila? Až rok poté, co jsme to už my dávno měli ve sněmovním procesu.

Mám pět sekund a mám toho na srdci tolik, že to ještě bude na dvě faktické poznámky. Omlouvám se kolegům za zdržení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová a poté se hlásí pan ministr. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem si také dělala poznámky. Kdo vás poslouchal, pane ministře, tak opravdu, jak řekl můj kolega, všechno je skvělé.

Už bych vás poprosila jednou provždy, abyste tady neříkal, že vaše vláda navýšila důchody. Nenavýšila to vaše vláda, navýšil to zákon, který je k tomu přijat. Prosím, neříkejte, že to je vaše vláda.

Částečné úvazky - já jsem za to moc ráda, mnoha rodinám to pomůže. Ale vás k tomu tlačila evropská směrnice Work life balance, protože jinak by hrozila velká pokuta. Ano, šlo to i za námi, ale nebudu se už tady vymlouvat na covid, tato směrnice se za nás nestačila. Ale vy jste ji udělali vlastně proto, že tam hrozila ta pokuta.

Příspěvek na péči - určitě můj kolega podal už vlastně návrh na zvýšení, tak jsem moc zvědavá, jestli tedy pro to zvednete ruku. Jenom bych chtěla požádat, protože každá stokoruna přidaná do příspěvku na péči bude znamenat pro Českou správu sociálního zabezpečení neskutečný příjem nových žádostí k přeposouzení, tak aby se i na to myslelo.

A životní, existenční minimum třikrát navýšené - no, zaplaťpánbůh. Vy jste ho museli navýšit, protože lidi, jak píšou teď v článku, který mi taky došel, opravdu už na nic nemají.

A ještě jedna věc: vyzdvihl jste tady pětitisícový příspěvek na každé dítě. I za to jsem moc ráda, ale vzpomínám si na dobu, kdy my jsme tady dávali našim seniorům 5 000, jak jste tady v opozici vyváděli, že to je populistické, že rozdáváme, ale teď se tím chlubíte. Když jsme se chlubili my, tak to bylo špatně. (Předsedající: Čas.) Dobře, já se ještě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan ministr. Dále se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Myslím, že jsem tady i několikrát hovořil u těch témat o tom, že ty problémy tady byly i v minulosti nebo že se to třeba i řešilo delší čas, takže já jsem tady rozhodně nelakoval nic narůžovo. Já jsem tady mnohokrát řekl, že to jsou věci, které opravdu třeba deset, dvacet, dvacet pět let nebyly řešeny.

Pokud jde o data, která byla zveřejněna v tom článku, tak pojďme si je rozebrat dlouhodobě. Když se podíváme na problém lidí, kteří nemají střechu nad hlavou, počet lidí bez domova, bez střechy nad hlavou, třicet let, celou dobu, kontinuálně narůstá. Nemůže se říct, že to je problém jednoho nebo dvou let. Já jsem udělal v loňském roce změnu metodiky v případě mimořádné okamžité pomoci a mluvil jsem tady o tom, že jsem umožnil, aby úřady práce u lidí, kteří se vracejí a jsou schopni si vlastní bydlení zajistit, ale nemají na kauci, abychom jim umožnili, že mimořádná okamžitá pomoc může sloužit i k té kauci, což se začalo dít. Jeden z důležitých kroků pro to, aby ti lidé vůbec měli šanci, když se vracejí z azylového domu nebo z nějaké formy chráněného bydlení, vůbec vlastní byt získat. To je třeba jeden z kroků, který vede k tomu, abychom ten problém systémově měnili.

Po roce a půl máme na konci mezirezortního připomínkového řízení společně s Ivanem Bartošem a s týmem lidí, kteří byli citováni v tom článku, po deseti letech čekání hotový zákon o podpoře k bydlení, a to není jenom o tom, že to je zákon. To je systém mnoha nástrojů, které opravdu od příčiny řeší problém, proč ten člověk bydlení ztrácí, kde jsme mohli včas pomoci, když už se to stane, jak mu efektivněji rychleji pomoct se vracet zpátky a jak mít ty bytové kapacity, jak investičně podporovat pro obce a pro města a jak těm lidem pomoci vybudovat třeba zpátky tu kompetenci.

Jsem připraven samozřejmě na ty věci reagovat a snažím se jenom na pár příkladech ukázat, že se snažíme poctivě opravdu po letech třeba u některých věcí, které se neřešily, řešit příčinu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Bude to poslední faktická, abych nezdržoval další kolegy, kteří jsou za námi. My si ještě všechny ty věci řekneme v rámci pozměňovacích návrhů ve druhém čtení a taktéž před třetím čtením.

Nicméně musím se vrátit k příspěvku na péči, protože tady bylo řečeno prostě velmi málo. Já nerozumím, pane ministře, ministerstvu, nerozumím vám, nerozumím vůbec vládní koalici, když vidíte, že kolem vás ty náklady tak šíleně rostou, že po roce tedy se necháte přemluvit a zvýšíte příspěvek na mobilitu, že neděláte nic s příspěvkem na péči a že tady říkáte, že prostě dvacet, třicet let se nic neřešilo. To není pravda. Můj pozměňovací návrh a pozměňovací návrh paní senátorky před třemi lety navýšil příspěvek na péči ve III. a IV. stupni markantně o 6 000 ve čtverce. To byla naše práce. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP