(21.10 hodin)
(pokračuje Lubomír Metnar)
Vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena aktualizovaná koncepce výstavby Armády České republiky, nelze tedy posoudit, do jaké míry navrhovaný rozpočet obrany reflektuje strategické dokumenty. Skokový nárůst výdajů na obranu státu rokem 2024 se promítl do mimořádného navýšení kapitálových výdajů Ministerstva obrany, přičemž některé kontrakty nejsou prozatím uzavřeny, Tím, které nejsou a jejich více, ale jenom krátce se zmíním o letounech páté generace F-35. Očekával jsem, že v době, kdy děláte škrty, budete velmi pečlivě zvažovat investice tak, aby byly skutečně ekonomicky výhodné a efektivní. To se však ale neděje. Problémem je, že od počátku se rezort obrany ani nesnažil jednat s jinými potencionálními dodavateli podobných letadel a ve veřejném prostoru tak vyvstala celá řada otázek a spekulací. Rozhodnutí vlády o nákupu letounů F-35 považujeme za hazard, protože představuje vysoké nároky na státní rozpočet, které jsou v současné době těžko obhajitelné.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám, pane poslanče, že vás zase přeruším, ale poprosím, kolegyně a kolegové, chápu, že už je pozdní hodina, ale prosím, držme klid v sále.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji vám. Přestože prozatím není uzavřena smlouva na pořízení letounů F-35, v návrhu rozpočtu jsou plánovány na její realizaci konkrétní roční výdaje, které pro rok 2024 činí 15,6 miliardy. Není zřejmé, z jakých podkladů je čerpán kalendář plateb, které mají do roku 2035 činit dle návrhu rozpočtu celkem 215,8 miliardy korun. Tato celková částka taktéž nesouhlasí s říjnovým celkovým odhadem nákladů, který byl představen rezortem obrany, a tehdy byla prezentována částka 149 miliard korun. Tato částka je i na billboardech v těch aktech, kde je celkové náklady na pořízení a provoz uváděno těch 149,7 miliardy. A zde bych poprosil potom paní ministryní obrany, jestli by mi tedy tohle osvětlila, rozdíl v těchto uváděných částkách.
Na závěr mi ještě dovolte, chtěl bych zmínit, že se počítá v rozpočtu obrany s poklesem výdajů na rozvoj výzkumu, vývoje a vojenské vědy, které jsou dlouhodobě podfinancované. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, prosím. A prosím o ztišení! Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, první čtení státního rozpočtu by mělo být především o jeho základních parametrech, tedy příjmech a výdajích. Ráno jsem tady jasně popsala důvody, proč považuji příjmy státního rozpočtu za nadhodnocené, konkrétně o 29 miliard korun, a také proč naopak považuji za podhodnocené jeho výdaje, a to o 18 miliard korun. V celkovém úhrnu jde tedy o spornou sumu ve výši 47 miliard korun. To je pro dokreslení částka, která odpovídá celkovému ročnímu rozpočtu Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu dohromady.
Čekala jsem velmi trpělivě celý den na to, že ministr financí Zbyněk Stanjura tyto mé obavy rozptýlí. Bylo tady jedno jeho vystoupení, ze kterého jsem pochopila, že k umělému snížení výdajů se v podstatě přiznává, protože je připraven si půjčku od EIB případně nevzít a místo toho deficit v průběhu roku navýšit. Dobrá, je to něco, s čím se sice souhlasit nedá, ale je-li za tento svůj nestandardní krok připraven nést politickou odpovědnost, nezbývá než to respektovat.
Ovšem zcela jiná situace je v případě nezahrnutí objektivně známých skutečností související se škrty v oblasti energetické politiky do predikce fiskálních příjmů státu a poskytnutí neaktuálních a nekompletních informací ministrem financí výboru pro rozpočtové prognózy. Zde jsme žádné přijatelné vysvětlení od pana ministra bohužel neobdrželi, respektive stihli jsme si od něj vyslechnout tři různé, zato zcela protichůdné verze. Verze první, minulý týden: na otázku, zda počítá státní rozpočet s poklesem HDP a příjmů v souvislosti s 50miliardovým škrtem v energetické politice, odpovídal ministr financí na rozpočtovém výboru takto, cituji: "Pochopitelně v rozpočtu ani v predikci zahrnut není, protože srpnová prognóza přece nemůže zahrnovat rozhodnutí vlády ze září. Tento vliv ale nepovažuji za příliš významný a slibuji, že bude promítnut do listopadové prognózy." Takže to je první verze, která je k dispozici na záznamu z jednání posledního rozpočtového výboru. Ostatně vedle pana Stanjury seděl předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl a souhlasně přikyvoval. (V sále je trvalý neklid, poslanci se baví mezi sebou.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vás, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení! Opravdu je tady ta hladina hluku příliš vysoká. Běžte případně do předsálí.
Poslankyně Alena Schillerová: Je to zajímavé, poslouchejte. Verze druhá, dnes ráno. Když jsem z tohoto místa na počátku schůze ministra financí konfrontovala s informacemi od podnikatelů, jak bolestivý bude mít tento gigantický škrt na český průmysl dopad, a předložila jsem velmi konzervativní kvantifikaci pro státní rozpočet s negativním dopadem 7,5 až 10 miliard korun a požádala ho o aktualizaci predikce fiskálních příjmů, tvrdil - je to prosím na stenozáznamu - že se, cituji, "s kolegy na MF usnesli, že škrtané dotace nemají na příjmovou stránku žádný dopad". Konec citace. Naprostý do nebe volající nesmysl. Předpokládám, že následně ministra financí dotčení kolegové z jeho úřadu taktně upozornili, že toto tvrzení je zcela neudržitelné a směšné, a tak v průběhu dne pan ministr obrátil potřetí a před chvílí v pořadu Interview ČT24 už tvrdil, že negativní dopad 50miliardového energetického škrtu v rozpočtu promítnut je - že tam je. Chtěla bych říct, že tato nepravda je ze všech nejzoufalejší. A samozřejmě, pane ministře, není nic jednoduššího než prokázat, že tomu tak není, že státní rozpočet, který je založen na predikci Ministerstva financí ze srpna 2023, je tohoto dopadu prost. Prognóza totiž dokonce hovoří o zlevnění elektrické energie pro koncové spotřebitele, přestože schválené kroky povedou ke zdražení elektřiny pro průměrnou domácnost o 2 400 korun, pro domácnost, která topí dokonce elektřinou, o 10 000 korun ročně a pro firmy až na trojnásobek. Aby nedošlo k mýlce, toto opravdu není chyba makroekonomických prognostiků Ministerstva financí ani výboru pro rozpočtové prognózy, který jejich práci posuzoval. Toto je ryzím dílem netransparentní politiky ministra Stanjury, který tyto klíčové informace svým podřízeným neposkytl, a ti je tím pádem nestihli a nemohli promítnout do predikce a do rozpočtu, který dnes projednáváme. To by mělo být samozřejmě napraveno, proto žádám Sněmovnu, aby uložila ministru financí provést aktualizaci fiskálních dopadů energetického škrtu ve výši 51,5 miliardy korun, a to ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ, které k 25. 10. 2023 dluží českým domácnostem, podnikatelské veřejnosti, médiím, ale i odborníkům z výboru pro rozpočtové prognózy elementární jasná čísla o tom, co naši zemi od 1. ledna čeká. ***
