(15.30 hodin)
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Pane ministře, já mám dotaz, v médiích jsem zaznamenal zprávu o tom, že ministerstvo nařídilo školám, že by neměly trestat za nesplnění domácích úkolů. Je to komunikováno v tom směru, že děti ze znevýhodněných lokalit a podobně jsou vlastně trestány za něco, co nemohou, což je svým způsobem pravda. Ale my tady mluvíme o práci s nadanými dětmi a každý, kdo dělá ve školství, ví, že jsou určité předměty, které se bez domácí přípravy zkrátka neobejdou. Pokud je zrušíme, i kvalita půjde dolů. To znamená, jestli toto nařízení, protože celkem logicky, když to nebudeme trestat, už to není povinnost, už je to dobrovolnost, a procento dětí, které dobrovolně ve svém volném čase budou něco dělat, je opravdu mizivé, vždycky to tak bylo a bude. Takže jestli se nebojíte, že toto nařízení ohrozí právě kvalitu v stěžejních předmětech, kde nějakým způsobem pokulháváme, a zda toto nařízení je skutečně šťastné? Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku, protože mi umožňuje opět do jisté míry snad rozptýlit nedorozumění, která v tom veřejném prostoru kolují. To stanovisko Ministerstva školství bylo publikováno 4. května, lze je najít na ministerském webu a já se pokusím shrnout jeho obsah. Ministerstvo v tom stanovisku uznává důležitost domácích úkolů, konstatuje, že školy smějí zadávat domácí úkoly, smějí je vyžadovat jako povinné a smějí je hodnotit. Pouze se staví ministerstvo proti hodnocení domácích úkolů známkou 5 s nějakou podrobnější argumentací, protože to pak nehodnotí pokrok ve vzdělávání, a je toho názoru, že tedy takové hodnocení za nedonesený domácí úkol není přiměřené. Připouští ovšem za neodevzdané domácí úkoly udělit kázeňské opatření.
Ministerstvo doporučuje domácí úkoly neznámkovat, ale nezakazuje to. Doporučuje, to je pravda, aby byly zadávány jako dobrovolné, ale není to povinnost. Vlastně ve všech těch věcech postupuje to doporučení podle pozice, která je, myslím, na Ministerstvu školství široce sdílená, to je, že primárně ředitelé škol také v souladu se školním vzdělávacím programem mohou pojmout domácí úkoly v nějakém spektru možností.
Takže já znám i tu argumentaci, která míří k tomu, že domácí úkoly údajně zvětšují dopad sociálních rozdílů. Ta argumentace není ministerstvem zcela sdílená, byť nevylučuju, že empirické důkazy můžou ukazovat, že nějaká statistická tendence tohoto typu existuje. Podle nezávislého průzkumu z roku 2019 je zatížení českých školáků domácími úkoly vlastně jedno z nejnižších v zemích OECD, a proto tedy ministerstvo nemá v úmyslu žádným způsobem omezovat domácí úkoly, ale opravdu přikládá velkou míru zodpovědnosti za konkrétní nastavení ředitelům škol a jejich školním vzdělávacím programům.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má ještě zájem? Nemá. Můžeme přejít k další interpelaci, a to pan poslanec Vladimír Zlínský, který bude interpelovat pana vicepremiéra Válka.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já si dovoluji vás interpelovat ve věci návrhu nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data. Je to asi cirka půl roku, kdy už jsem vás ohledně tohoto tématu interpeloval, a vy jste mně odvětil něco v tom smyslu, že se intenzivně jedná o této problematice a že je tam ještě mnoho věcí, které nejsou dořešeny. Tyto věci se týkají hlavně financování tohoto velkého projektu a já jsem tam měl velký problém s tím, že jsem poukazoval na to, že v tom sekundárním sdílení zdravotních dat není požadován souhlas pacienta s využitím jeho dat.
Já se přiznám, že jsem byl na konferenci Zdravotnictví 2024, které se vlastně tohoto tématu týkalo, a zde proběhla poměrně jednostranná diskuse, která hovořila jenom o všech pozitivech tohoto nařízení, ale nebyla zde diskutována případná negativa. Vy jste tam bohužel nebyl, čímž vám to nevyčítám, ale mohli jsme si tam o tom podebatovat. A bylo zde řečeno, že schvalovací proces tohoto návrhu nařízení proběhne v dubnu 2024 a má být aplikováno pětileté přechodné období na to, aby se ten systém uvedl v život.
Já jsem se vás chtěl zeptat, jak se ty věci vyvinuly, protože lidově řečeno, trošku nám hoří koudel za zadkem. A chtěl by se tedy zeptat, jestli se to nějakým způsobem ta problematika pohnula a jestli byste nás s tím mohl seznámit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času a pan ministr Válek bude reagovat.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já vás, vaším prostřednictvím, pane poslanče, já vás, prostřednictvím pana předsedajícího, rád seznámím, nicméně já bych opravdu si vyslechl, kdybychom standardním způsobem svolali výbor nebo podvýbor s dostatečným předstihem a oslovili ministerstvo, tak by tam mohli přijít experti a za to bych velmi plédoval, protože je řada otázek, na které já nedokážu přesně odpovědět, protože nejsem v dostatečném detailu.
Ta jednání probíhají na úrovni expertních skupin, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Já shrnu. Za našeho předsednictví jsme upozornili na sporné body a postupně jsme se domlouvaly, všechny ty členské státy, co to EHDS je, kam se to posunuje, a byla představena jakási kompromisní verze dvou kapitol, tedy verze s úpravami textu na základě připomínek členských států.
My jsme vše posunuli na švédské předsednictví a švédské předsednictví přebralo tuto kompromisní verzi a její projednávání pokračovalo v radě, ale s ne zásadnějším posunem. Švédské předsednictví má eminentní zájem na rychlém projednávání z důvodu - švédské: španělské - z důvodu toho, že se jich to týká jaksi národně i lokálně s Portugalskem. Záměrem Španělska je dosáhnout obecného přístupu do konce roku, tedy shody mezi členskými státy na jedné verzi návrhu nařízení, se kterým se následně zahájí teprve trialogy s Evropským parlamentem. To znamená, opravdu je to zatím velmi daleko, ale ta shoda zatím nebyla nalezena. Snahou je ukončit trialogy s Evropským parlamentem před volbami do Evropského parlamentu, který se uskuteční v červnu 2024. Můj soukromý názor je, že to není reálné, ale to je snaha španělského předsednictví.
V opačném případě existuje, a to se domnívám, že spíše nastane, existuje pravděpodobnost prodloužení celého procesu s příchodem nového Evropského parlamentu. Aktuálně se intenzivně projednává již třetí kompromisní znění návrhu nařízení, diskuse se nyní limitují již na hlavní sporné body a měly by se brzy přesunout do pracovní úrovně Rady na úroveň politickou. Tak zatím je to pořád jenom na té odborné úrovni, vůbec se to neposune zatím na úroveň politickou, kde se teprve bude jednat o finální podobě textu.
Můj názor a můj postoj se nijak nemění. ČR se vyjednávání na odborné úrovni velmi aktivně účastní, zároveň také diskutuje tento legislativní návrh i na národní úrovni. Za tímto účelem ustanovilo MZ dvě pracovní skupiny, pracovní skupinu pro primární a pro sekundární využití elektronických zdravotních dat, pracovní skupiny, ale pořád je to na odborné úrovni a na expertní úrovni, diskutují s významnými aktéry českého zdravotnictví a s přizvanými experty hlavní témata, otázky EHDS, které by měly a budou mít dopad na Českou republiku, a také pomáhají při odborné formulaci pozice - ne politické, při odborné formulaci pozice při vyjednávání s Evropskou unií s financováním. ***
