(15.40 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
Členské státy i Komise budou finančně podporovat implementaci z různých zdrojů a nástrojů Evropské unie. Členské státy vyčlenily 12 miliard eur na investice do digitálního zdraví v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Nesouvisí to se schválením samozřejmě té... Mohl bych pokračovat ohledně programu Horizont a dalších, to asi není důležité. Problém je udělení souhlasu s užitím dat, a to je asi jedna z hlavních otázek a z těch, které jsou nejkontroverznější. Existují dvě roviny dávání souhlasu s primárním užitím či sekundárním užitím. V případě primárního užití, to znamená v rámci péče, tedy za účelem poskytování zdravotní péče, má pacient právo omezit přístup zdravotnických pracovníků a poskytovatelům zdravotní péče k jejich osobním elektronickým zdravotním údajům, tedy tam pacient může omezit ten přístup podle svého uvážení. V případě, že pacient toto právo na omezení přístupu uplatní, nebude informován zdravotník.
Nařízení umožňuje členským státům stanovit si konkrétní pravidla a opatření týkající se výše uvedeného práva a omezit přístup tak, jak se rozhodnou členské státy. Návrh nařízení neopomíjí urgentní případy, při kterých jde o pacientův život, zde samozřejmě toto platit nemůže, pochopitelně. Zároveň v současné verzi je právo pacienta zcela vystoupit z tohoto datového prostoru a nemusí v něm vůbec být, to je v té poslední variantě. A v případě sekundárního využití dat - a pokud budete mít doplnění, tak pak budu mít prostor dopovědět.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má zájem ještě o doplňující dotaz.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, vy jste uhodil na hlavičku, protože to je skutečně důležité, aby lidé, kteří nebudou v tom systému chtít být evidováni, aby měli nějakou možnost mít rovnocennou kvalitu péče, protože pak se může stát, že kdo neumožní ten přístup, bude nějakým způsobem diskvalifikován. A na druhou stranu někteří pacienti z určitého nerozumu mohou zamezit přístupu, případně nepůjde o jejich zdraví, a lékař také pak bude mít omezené možnosti léčby. Ale pro mě je klíčové sekundární sdílení dat, protože si myslím, že ta data, co se týká rovnocennosti, nejsou rovnocenná, protože některé data jsou víc nebezpečná, některá méně - ale jestli jste měli chřipku, tak to není tak nebezpečné datově, jako když jste byli někde na psychiatrii nebo na gynekologickém nebo neurologickém vyšetření. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím o reakci.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tady zase naprostý souhlas. Tak o tom primárním. Nevypadne ze systému, ale může buď omezit, pro koho, pro určitou skupinu, nebo naopak uvolnit, anebo dokonce vůbec říct, že nechce ta data pro někoho uvolňovat. A netýká se to emergency, záchranné služby, to pochopitelně nejde, pokud se jedná o život zachraňující účinnosti. To sekundární využití uděluje právo vznést námitku proti zpracování osobních elektronicky zdravotnických údajů pro druhotné využití, a to tam je v té třetí verzi.
Existují hlavní dva modely, opt-out, tedy že zpracování osobních údajů může pokračovat tak dlouho, dokud proti němu fyzická osoba nevznese námitku, a toto teď Evropská unie diskutuje, já osobně to nepovažuji za správnou cestu, a opt-in, která já si myslím, že je lepší, kdy zpracování osobních údajů nemůže začít dříve, než explicitně udělí svůj souhlas nebo schválení. To bylo radou expertů zatím zamítnuto a říkám, neposunulo se to na politickou úroveň, takže uvidíme, kam se to dál bude posunovat.
A zase, nabízím, pokud podvýbor příslušný standardním způsobem svolá jednání a pozve tam zástupce těch expertních skupin, bezesporu se dozvíte detailnější informace. Nejsem schopen v těch dvou, respektive pěti minutách poskytnout. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní pan poslanec Huber Lang, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Vážený pane ministře, zcela nekonfliktní téma. Moje otázka zní: Chtěl bych samozřejmě vědět, jaké byly nábory u Policie ČR obecně v roce 2022/2023, nábory policie obecně, a potom mě konkrétně zajímají nábory z těchto přibližně asi 1 500 policistů, jak jste zmiňoval, když jsme se tady bavili o státním rozpočtu a platech policistů pro rok 2024, konkrétně u cizinecké policie. Říkám to z toho důvodu, protože vlastně naším společným zájmem by mělo být - a snažíme se řešit nějakým způsobem - migrační krizi a já opakovaně opakuji na bezpečnostním výboru, nebo ten náš názor hnutí ANO je, že by cizinecká policie měla by být liniovou službou, liniovou službou zejména v době, kdy nám eskaluje migrační krize.
Teď došlo k tomu výbuchu na Blízkém východě, máme obrovské množství migrantů, přistupují jednotlivé členské státy k uzavírání svých státních hranic a ve své podstatě i Česká republika - museli jsme přistoupit vlastně k selektivní ochraně česko-slovenské hranice. Nyní nám to uzavřeli Němci, uzavřeli nám to Rakušáci a my vlastně tam dáváme síly a prostředky. Náš názor, nebo můj názor, a chtěl bych slyšet i váš názor na tuto věc, je takový, že pakliže bychom měli autonomní samostatnou službu cizinecké policie jako specializovaný útvar s celorepublikovou působností, kde budou vyškolení, vycvičení policisté, určitě i pro vás by bylo jednodušší, pane ministře, tyto síly a prostředky směřovat třeba na ostrahu česko-slovenské hranice, česko-německé, česko-rakouské hranice, než tam dávat všeobecně útvary policie, jak se děje nyní, protože samozřejmě potom tím je oslabena i vnitřní bezpečnost našeho státu. Takže zajímá mě tedy, kolik jsme znáborovali policistů ke službě cizinecké policie? Protože my jsme na to upozorňovali na bezpečnostním výboru i vašeho jednoho z náměstků, který má na starosti školství, protože máme na to rezortní speciální školu, v souvislosti právě s tou migrační krizí, která neskončí, ale bude nám spíše eskalovat.
Ještě mám doplňující otázku. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat bude pan vicepremiér Rakušan.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, chtěl bych se omluvit za pozdní příchod. Nebyl pan premiér, takže i pro pana kolegu Kotena, jestli tady je, to nebylo, že bych se vyhýbal jeho interpelaci, ony mi přijdou další z jeho dílny, a samozřejmě na tu, kterou jsem nestihl, odpovím poctivě písemným způsobem.
Co se týká těchto otázek. Díval jsem se na těch čtrnáct interpelací, které jste dneska podali, tahle otázka se bude opakovat několikrát a já ji několikrát určitě budu opakovat, každý poslanec si zaslouží odpověď.
Týká se početních stavů Policie ČR celkově, jak jste se, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, ptal. V současné době statistická data jsou k 1. 10. 2023, máme obsazeno 40 246 služebních míst policistů v rámci Policie ČR. Já rozhodně nejásám, jenom bych chtěl říci, že to je dobrá zpráva v relaci, a to v relaci s loňským rokem, kdy přibylo celkově k 1. 10. ve srovnání s 1. 10. 2022 252 policistů, takže se ukazuje, že náborová kampaň Policie ČR funguje a že trend odchodovosti se podařilo v této fázi zamezit. Konkrétně mezi 1. lednem 2023 a 1. říjnem 2023 vznikl služební poměr 1 550 příslušníkům, skončilo jich ve služebním poměru 738., tedy náborovost je výrazně vyšší než odchodovost policistů.
Za stejné období - a to je druhá část vaší otázky, pane poslanče - nastoupilo k cizinecké policii, to znamená od 1. 1. do 1. 10. 2023, 100 nových příslušníků a současný stav cizinecké policie je 1 285 policistů, což je ve srovnání s loňským rokem početní nárůst. Co se týká vaší druhé otázky, vycházím ze schválené strategie Policie ČR, která počítá, a to bylo ustanoveno historicky - a tam jsem pochopil, jedna interpelace má expresivně sugestivní podtext, myslím si, že od pana kolegy Maška, a ptá se čarování s čísly. No, žádné čarování to není, protože stanoveno v Koncepci rozvoje Policie České republiky, která byla schvalována za vaší vlády, bylo schváleno 46 163 policistů, čemu jste se ani za vaší vlády zdaleka, ale zdaleka nepřiblížili. Takže tady existují tabulková místa policistů a my všichni víme, že tabulková místa je nějaký ideální stav, který si nadefinovala jednotlivá krajská ředitelství, jednotlivé útvary Policie České republiky. ***
