Zároveň ale víme, že hranice, o které jsme několikrát diskutovali i na bezpečnostním výboru, zmínil ji pan policejní prezident, zmínili ji ostatní představitelé Policejního prezidia, nebyla to nějaká politická informace ode mě, i ta psychologická hranice je těch 40 000 policistů, aby se kvalitně dařilo vykonávat povinnosti Policie České republiky stanovené zákonem.

V tomto kontextu bych chtěl říci a ještě jednou zopakovat číslo 40 246 a stále samozřejmě náborová kampaň jako taková pokračuje. Proto ano, k cizinecké policii, pane kolego, pokud bychom měli ten ideální stav 46 000 policistů - znovu bych chtěl říci, ten tady nebyl v současných letech ani zdaleka docílen - tak by byl optimální stav plánovaný podle strategie rozvoje, a to vy jistě, pane kolego Langu, určitě víte a zkoušíte, jestli vím také, je 1 486 policistů do cizinecké policie. To je ten plánovaný stav, reálný stav 1 285.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má zájem ještě o doplňující dotaz.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, děkuji za ta data, pane ministře vnitra. Já bych chtěl jenom říct, že tady nejsme v rozporu. Je tady nějaká situace, my se snažíme řešit, řešení - máme nějaká svá řešení, máte nějaká svá řešení a společným řešením by měla být ochrana naší země, tak to cítím aspoň já. Já bych vám chtěl jenom vsunout tu myšlenku, protože vím, že pan policejní prezident zastává ten názor, že zatím nechce přistoupit na liniovou službu cizinecké policie. Já bych vám chtěl říci, že nesouhlasím s názorem policejního prezidenta. Domnívám se, že služba cizinecké policie by měla být liniovým útvarem. Vidíme to, když jsme zvýšili tlak na česko-slovenskou hranici, kolik jsme začali zachytávat migrantů, kteří nám předtím nějakým způsobem projížděli přes naše území.

Chtěl bych vám říci z doby dřívější. My dneska, kdybychom měli znovu uzavřít nějakým způsobem, i selektivněji třeba, česko-slovenskou, česko-rakouskou, česko-německou, česko-polskou hranici, tak s tímto počtem nejsme schopni to udělat - 1 285 policistů, který (což) je současný stav cizinecké policie, to za éry, kterou já si pamatuji, tak pětadvacet let zpátky, byl v rámci správy Západočeského kraje počet policistů v jednom kraji. To jenom tak na dokreslení, abyste viděl, jaké bychom asi potřebovali stavy, kdyby to byl ten stav ideální. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat ještě.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano. Pane kolego, opravdu nejsme tady v rozporu, tohle není konfliktní interpelace, přijdou horší. (Smích v sále.) Já jsem jenom v téhle chvíli chtěl říci, že vy jako člověk, který je v daném oboru dlouho, rozumíte mu a zažil jste vývoj cizinecké policie, tak si jistě vzpomenete i na myšlenky o tom, že cizinecká policie potom, co existuje Schengen, vlastně už nebude mít žádné uplatnění, že ten útvar by se měl zmenšovat a zmenšovat a vlastně už nebude potřeba. Takže srovnávat nějaké stavy před Schengenem, po Schengenu vlastně taky úplně neodpovídá objektivnímu pohledu na věc. Logicky tehdy cizinecká policie jako taková musela mít větší kapacity, než má v současné době.

Ale my rozhodně nejdeme tím trendem, abychom snižovali počty příslušníků cizinecké policie. Naopak, my se o nábor snažíme, snažíme se čísla navyšovat, nicméně ano, nemáme v naší koncepci, aby to byl útvar, jaký si představujete vy. Ale diskuse se legitimně vede, vy argumenty dáváte, to je namístě, policejní prezident odpovídá, on je zodpovědný, samozřejmě já posvětím nějakým politickým rozhodnutím, to je přirozené, a já zatím nemám důvod jeho názoru nevěřit. Mám pocit, že cizinecká policie pracuje výborně, svoji funkčnost osvědčila v migrační krizi nejenom ukrajinského typu, ale i v té současné krizi ilegální migrace, takže skutečně tady vidím spíše cestu tu, že budeme pokud možno náborovat policisty, náborovat je i do cizinecké policie, navýšíme stavy a z mého pohledu cizinecká policie úkoly, které jí svěřujeme, zvládá kvalitně. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a tím je pan poslanec Jiří Mašek, který bude interpelovat pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Válku, můj dotaz je: Jaký je stav vyjednávání o zajištění lékařských služeb od prosince tohoto roku? Rychle se vrátím k problému. Zákoník práce doznal nějakých změn, které změnily využívání DPČ, DPP, a upřednostnil hlavní pracovní poměr a dotklo se to delších směn než 12 hodin ve zdravotnictví, ale i v jiných rezortech, kde se ukázalo, že nejdelší směna 12 hodin - už nebude možno ji vykazovat řádným způsobem, což se projevilo tím, že se vzedmuly lékařské odbory, vzedmuli se mladí lékaři a problém se otevřel, byť to bylo zneužíváno řadu let, směny delší než 24 hodin ve zdravotnictví a jejich nezákonná aplikace.

Moje dotazy jsou: Hrozí nenastoupení lékařů do služeb od prosince 2023? Jak se tomu dá zabránit? V čem je případně nedohoda s mladými lékaři a s odbory? Jaké jsou mzdové požadavky? Na 24hodinových směnách je souhlas? Pokud ano, tak bych chtěl poděkovat doktoru Brázdilovi, který tady navrhoval v Poslanecké sněmovně 24hodinové směny, a tehdy je koalice nechtěla akceptovat pod vlivem úředníků z MPSV, a já jsem inicioval usnesení zdravotního výboru, které vybídlo oba dotčené ministry, čili Jurečku a Válka, k tomu, aby zahájili jednání v Bruselu, což se následně podařilo. Za to jsem rád.

Máme, pane ministře, celkový odhad mzdových požadavků, pokud bychom chtěli vyhovět lékařům a pokud jsou jejich požadavky známé? Jenom připomínám, že na Slovensku od ledna 2024 bude průměrný plat lékaře nastupujícího 72 000 korun a u nás je to 40 000 korun. Kdo to zaplatí? Zařídíte to vy za Ministerstvo zdravotnictví vůči svým organizacím podřízeným? A jak to řešíte eventuálně s hejtmany jako zřizovateli krajských nemocnic? Děkuji za odpověď. (Předsedající: Čas, akorát.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. (Se smíchem.) Já mluvím rychle, ale to nedám. Zkusím. Jenom abychom si vysvětlili. Já to budu pořád dokola opakovat, protože mně to taky nebylo jasné. Je zásadní rozdíl mezi směnou a pobytem na pracovišti. To je alfa a omega problému a vyjednávání se všemi těmi, kteří - to jsou mladí lékaři (Sekce mladých lékařů), tedy sekce České (lékařské) komory, spolek (Sekce) mladých lékařů, paní Žitníková, pan doktor kolega Engel, navíc radiolog, a další, kteří se toho účastní, tak, jak já jsem to pochopil na poslední schůzce, nechtějí 24hodinové směny.

To, co se podařilo v Bruselu vyjednat - vyjednat... dohodnout, je, že může být 24 hodin pobyt na pracovišti, a teď v této chvíli probíhají jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí na úrovni ředitelů odborů a expertů a právníků, jak budou 24hodinové pobyty na pracovišti rozděleny, kolik z toho bude moct být maximálně směna a kolik z toho bude zbývající přesčas. Čistě hypoteticky může být, že by maximální směna byla až 24 hodin - to neznamená, že musí - ale proti tomu byl velký odpor a v písemné odpovědi byl nesouhlas. Nevím, jak teď ta jednání se posunují.

Já jsem to vnímal tak, že relativní konsenzus účastníků byl, že by směna byla 12 hodin a těch druhých 12 hodin by byl přesčas. Má to zásadní mouchu. Směna se dá plánovat, přesčas se plánovat nesmí, tečka. Po tomto 24hodinovém pobytu na pracovišti musí být den volna. Je-li ten pobyt v sobotu, musí být volno i v pondělí, tečka. Zase se s tím nic nedá dělat. A teď tedy probíhají jednání, já mám poslední informaci zhruba hodinu a půl starou, kdy mám informaci, že se blíží k nějakému závěru, tedy možná už k závěru došlo. Já večer budu mít - protože pan ministr Jurečka je mimo republiku, vrací se večer - a ta jednání jsou opravdu na úrovni právníků a i právníků těch dalších skupin, oni se baví teď o paragrafovém znění, o paragrafovém znění, aby tam bylo všechno naprosto jasné, a aby tedy po třiceti letech v zákoníku práce to konečně bylo naprosto jasně napsané a nemohl být různý výklad. A ve chvíli, kdy dojde k dohodě - a já doufám že dneska - Ministerstvo práce a sociální věci toto předloží Poslanecké sněmovně v devadesátce. Ti vyjednavači by to měli tedy dneska ukončit a já bych velmi rád, abychom to zítra předložili Poslanecké sněmovně v devadesátce, a tím pádem by to mohlo platit od 1. 1. 2024. ***