S tím, jak se k Sekci mladých lékařů přidávaly odbory, paní Žitníková, pan doktor Engel a další, tak se obsah těch jednání posunuje a mění. Místo úpravy pracovních podmínek a zlepšení odměňování na základě pracovní doby se to posunuje k debatě o tarifech, o navýšení tarifů a obecně o navýšení tarifů u všech zdravotníků. K tomu opakovaně v historii došlo, ale nikdy to z mého pohledu nevedlo k tomu, že by zdravotníci pak měli méně hodin přesčasů a že by měli za tu základní pracovní dobu větší procento platu než těch 50 %. To znamená, já to nevnímám jako optimální cestu, ale jednání budou dál pokračovat.

Já to nepovažuju za správnou cestu. Já chci, aby se navýšil příjem lékařů a všech zdravotnických zaměstnanců za základní pracovní dobu, ale samozřejmě, pokud musí sloužit přes čas, i za ten přesčas. Prostě jsou provozy, kde to jinak postavit nejde. Na druhé straně chci, aby opravdu byly odměněni lépe ti, co jsou v nepřetržitém provozu, a kteří tedy vlastně přichází o přesčasy, aby ti měli stejný objem peněz jako ti, co mají kombinaci z nějakých důvodů směny a přesčasů. Přesčas je něco, co by mělo být vzácné, co by mělo být řekněme výjimečné, jakési zajištění, ale ne standard, na kterém je postavené fungování systému tam, kde se dělá emergency medicína, kde v noci se pracuje stejně jako přes den - v podstatě se tam nedá odpočívat. Služba by měla být rozložena mezi více lékařů, a ne postavena na jednosměrných provozech, kdy pak vlastně je všechno postaveno na přesčasu a ten lékař, zdravotník a sestra v podstatě se nevyspí, ale přesto se říká: je to přesčas. K tomu směřujeme v těch jednáních. Ta jednání pokračují. Ve chvíli, kdy dojde k dohodě, k tomu prvnímu kroku... Předpokládám, že bude doplňující dotaz a já budu pokračovat. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a pan poslanec Mašek má zájem ještě o doplňující dotaz. Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, rád využiji. Pane ministře, v současnosti je 70% feminizace mezi lékaři čili dominují lékařky. Je tam zásadní problém rozpisu těch služeb a ty čtyřiadvacítky skutečně, pokud budou možné, je hranice možnosti rozpisu těch služeb za současného systému poskytování zdravotní péče, pokud nedojde k nějakým systémovým změnám, k čemuž se budeme muset dostat, ale metodou nějakých postupných rozumných kroků. A mě by zajímalo - teď ty mzdové požadavky, protože například z jedné z vámi řízených nemocnic se odboráři vyjádřili, že si představují 40% navýšení tarifů, schází se různé návrhy. Tak jsem se chtěl zeptat: Odbory a pan doktor Přáda a další, kteří s vámi oficiálně jednají, jaký je požadavek a jestli na to připravujete eventuálně pana ministra Stanjuru, jestli se na to připravujete vy a jestli o tom jednáte se zřizovateli v krajích a jestli tam bude nějaká podpora z krajů na platbu těch lékařů?

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Srdečně zdravím. Převzala jsem řízení schůze. A nyní zareaguje pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Ta jednání pokračují samozřejmě dál a budou pokračovat, musí pokračovat. Současně si svolávám ředitele přímo řízených organizací a chci jednat i s šéfem Asociace krajů s panem hejtmanem Kubou a s experty. Těch jednání se účastní i zástupci asociace velkých nemocnic a zástupci asociace těch středních nebo krajských nemocnic, takže ti u jednání jsou a podílí se na tom, protože tady je potřeba zohlednit samozřejmě aspekt zaměstnanců, na druhé straně aspekt zřizovatelů nebo zaměstnavatelů, ale jako klíčoví jsou pořád pacienti, na to nesmíme zapomenout, to je zásadní, aby se nestalo nic pacientům, aby péče byla. To je alfa a omega problémů.

V úhradové vyhlášce jsem udělal něco, co tam nikdy nebylo, kdy jsem na základě debaty s odbory v loňském roce - a tohle jsem jim nabídl a oni souhlasili - dal do úhradové vyhlášky, že v podstatě polovička nárůstu objemu peněz musí jít do platů. To znamená, to je dneska 6,5 miliardy, co se nemocnic týče, a problém spočívá v tom, jak to dostat do základního platu. Ale pozor, základní plat není jenom tabulka, to je taky osobní ohodnocení, to je základní plat. A já jsem takto jaksi instruoval ředitele přímo řízených organizací, aby začali vyjednávání. Tady přiznávám, že v loňském roce jsem nebyl dostatečně tvrdý, měl jsem být asi možná trošku tvrdší. Hledáme různé cesty a různé varianty řešení, jak to provést, aby ta odměna byla spravedlivá, aby tam opravdu, kde je například nepřetržitý provoz, odměna byla za to, že ti lékaři vlastně nemají přesčasy, nebo zdravotníci, ale jsou tam vlastně stále, tak aby nebyli škodní.

A chtěl bych jenom k té feminizaci: tak si uvědomme, že nelékaři, ti jsou feminizovaní v některých oborech stoprocentně, jo? (Předsedající: Čas.) To znamená, nezapomínejme na to.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, a nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, a sice pana poslance Zdeňka Kettnera, a poté se opět připraví pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane ministře. Ve sdělovacích prostředcích prošla zpráva o uvažovaných změnách PHmax, to znamená proplácení určitého počtu hodin, skutečně odučených hodin, což mě trošičku zarazilo, protože my si tady povídáme o zkvalitnění výuky a základní alfou a omegou je prostě individualizace výuky, to znamená zvětšení času, který učitel může věnovat každému jednotlivému žáku. Myslím si, že ty výsledky - protože v školství to má vždycky nějaký doběh - Česká republika začala trošičku v těch žebříčcích stoupat, a já se obávám, protože změnou toho PHmax může dojít k tomu, že se navýší počet žáků ve třídách, zmenší se počet dělení výuky, což je třeba pro výuku cizích jazyků nebo IT naprosto klíčové, aby tam byl co nejmenší počet žáků, to znamená, že výsledkem se obávám bude, že odstoupíme od individualizace a bude tady postupný plíživý návrat k takzvaně frontální výuce, která se přímo nabízí - čím větší celek, ani jinak postupovat nemůžeme.

Tak bych se chtěl zeptat na upřesnění, jak jste to skutečně zamýšlel s tím PHmax, zda skutečně není tady to nebezpečí, že bychom se od té individualizace výuky vraceli někam, kam se vracet nechceme? Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní je prostor pro pana ministra školství. Prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která opět míří k tématu, které samozřejmě vyvolává v tom veřejném prostoru jak otázky, tak určitou míru nedorozumění.

My přistupujeme k návrhu úpravy vládního nařízení, kterým se stanovují PHmaxy, ale naším cílem není se jakkoliv vracet v procesu individualizace zpátky. My jsme při zkoumání toho, jak školy využívají PHmaxu, zjistili, že mezi nimi existují významné rozdíly, poměrně velký interval rozpětí, jak školy dokázaly toho maxima využít, a ukazuje se, že využití maxima ne vždy odpovídá potřebám třeba specifické situace v nějakých regionech, ale v zásadě odpovídá především tomu, jaké byly možnosti získat dostatek učitelů a jaké jsou prostorové možnosti škol.

Určitě trend k individualizaci je správný a my ho nechceme vrátit zpět, ale jsme přesvědčeni o tom, že také existuje nějaká hranice, na kterou je smysluplné dojít a za kterou nemá smysl už další individualizace z hlediska kvality. Tomu koneckonců nasvědčují jak mezinárodní studie, tak zjištění České školní inspekce, které říkají, že samozřejmě existuje horní hranice, kdy je ohrožena kvalita - kdybychom se vraceli k dobám mého mládí, kdy na základních školách bylo běžně 30 dětí a na gymnáziích bylo 38 dětí - to je samozřejmě situace, která z hlediska kvality výuky není dnešními standardy obhajitelná. Na druhé straně to, jestli se rozdělí výuka 15 dětí na dvě skupiny o 7 a 8 dětech, už nemusí být nezbytně krokem ke kvalitě výstupů z učení. Samozřejmě existují předměty, u kterých je povinné to dělení, to jsou cizí jazyky, tam se nic nestane. My uvažujeme o novém zastropování PHmaxu o jednotky procent nižším v případě základních škol proti současnému stropu. My víme, že dnes průměrně školy využívají PHmax na 92 %, a my uvažujeme o hranici 94 %, která by byla tím novým stropem, což by znamenalo, že bude poměrně málo škol, které by byly nad tou hranicí a musely nějaký dílčí úvazek třeba redukovat, a velká většina škol by naopak měla ještě nějaký čas na to, aby možností PHmaxu využila. ***