Já si myslím, že to je z hlediska ekonomického i z hlediska kvality dobrý kompromis. Je to hranice, která umožní ještě školám, které z různých důvodů zatím nemohly využít možnosti dělení výuky nebo tandemové výuky, pokračovat v tom trendu, ale zároveň tomu dá hranici, která z hlediska celkového vytížení našeho vzdělávacího systému, který se dá měřit počtem dětí na jednoho učitele, je vlastně bezpečnou hranicí.

Samozřejmě v organismu regionálního školství dochází k určitým demografickým výkyvům. My jsme byli svědky populační vlny, která prošla nedávno prvním stupněm, pak druhým stupněm a dneska přechází na střední školy, takže je jasné, že celková kapacita třeba středních škol dnes je z hlediska počtu studentů na učitele nebo žáků na učitele vytížena méně, než jsou základní školy, ale tam naopak dojde k demografickému poklesu, který už se pomalu projevuje, takže jsme přesvědčeni o tom, že nižší zastropování PHmaxu neohrožuje kvalitu, a určitě není naším cílem nějaký návrat do minulosti před deseti lety z hlediska individualizace výuky.

Souhlasím s tím, že je potřeba se dívat nejenom na dělení výuky tam, kde je to potřeba pro žáky, kteří mají vlastně potíže se zvládáním některých úkolů ve vzdělávacím procesu, ale moc oceňuji to, že řada škol využívá toho prostoru také k individualizaci výuky pro nadané děti. Já jsem navštívil řadu škol v posledních týdnech a měsících, které mají zavedena opatření tohoto typu, a myslím si, že je to správná cesta. Určitě bychom nechtěli ohrozit tuto metodu, která je určitě žádoucí a potřebná.

Jde o to, nastavit rozumné stropy, které jsou z hlediska kvality a zároveň finanční udržitelnosti rozumné. Myslím si, že i při zavádění systému PHmaxu vlastně bylo deklarováno, že dojde po několika letech fungování k nějakému vyhodnocení, což vlastně se teď děje. Nezastírám, že samozřejmě i pod tlakem finančních možností státního rozpočtu. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku, prosím.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za vaši odpověď. Rád bych i zmínil nyní proběhlé hlasování o přijímacím řízení, digitalizaci, kdy to skutečně bylo konzultováno napříč politickým spektrem, což je opravdu velice dobré, a já bych se chtěl zeptat právě i v této otázce, ale i v dalších, jestli v tomto trendu budeme pokračovat.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr, prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za otázku. Já myslím, že nepochybně v těch zásadních krocích bych stál o to, abychom hledali nadstranickou shodu. V tomhle případě jde o vládní nařízení, které poměrně drobně modifikuje ten systém, byť s významnými konsekvencemi. Bude probíhat připomínkové řízení a já předpokládám, že také na školském výboru představíme podrobně ten návrh, aby byla možnost otevřené diskuse nad novou podobou vládní vyhlášky, vládního nařízení.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Jiří Mašek.

Ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se paní předsedkyně Alena Schillerová od 13 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Julius Špičák od 15 hodin, taktéž z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. I tato interpelace má takové expresivní vyjádření nebo název: Migrační domino, jsme na ně připraveni? Pane ministře, jsme v současnosti v situaci, kdy přes Polsko a přes nás jde masivně tranzitní migrace do Německa a dál do států západní Evropy, kde chtějí migranti získat azyl. Tato cesta přes nás a přes Polsko byla svým způsobem snadná pro migranty a Němci zjistili, že u nich jsou to tisíce migrantů a naše záchyty jsou při běžných kontrolách ve stovkách, proto znovu zavedli kontroly na hranicích, a nyní tedy hrozí to, že by nám je Němci mohli ve větší míře vracet. Proto musíme my přidat i na ostraze česko-slovenské hranice a v tom já vidím to domino. A my bychom tomu domino efektu měli nějakým způsobem účinně předejít čili zlepšit ostrahu na slovensko-české hranici.

Proto ten dotaz je: Jsme na to skutečně připraveni? Jestli se teď nemýlím, v kapitole Ministerstva vnitra jsem zahlédl, že jsme z Evropy získali asi 60 milionů na podporu ostrahy hranic. Myslíte si, že to je dostatečné na to, jakému podléháme náporu, kolik migrantů přes nás přechází a co budeme muset na hranicích řešit? Kolik tam bude stát jeden týden zvýšené ostrahy našimi policisty třeba v kombinaci s vojenskými hlídkami a podobně? Takže bych chtěl odpověď na toto a po vaší odpovědi bych si dovolil dát doplňující dotaz.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní bude mít slovo pan ministr vnitra, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já jsem chtěl mít ještě poznámku, že moje účast na interpelacích vybudila velkou aktivitu, ale já si toho vážím, protože tady ten čas člověk netráví zbytečně a dostane se do zajímavé diskuse. Já si jenom musím zvyknout na to, že interpelace jsou odpovědi ministrů, protože já bych měl chuť také v rámci toho klást otázky, ale to si necháme na diskusi na bezpečnostní výbor, kdy se budeme ptát vzájemně sebe.

Mně se ten váš název, pane kolego, líbí, prostřednictvím paní předsedající, ono to je domino. A teď si řekněme, co se ve střední Evropě stalo. Dostanu se k odpovědím na vaše otázky. Polsko zavedlo kontroly na slovensko-polských hranicích. Musela reagovat Česká republika, na tom jsme se shodli, muselo reagovat ve stejný den Rakousko. V té chvíli jsme tady vytvořili nějakou bariéru. Slovensko muselo reagovat a zavedlo kontroly na slovensko-maďarských hranicích. Musel reagovat i jih, máme nově kontroly na chorvatsko-slovinských hranicích. Máme poměrně dlouhou dobu, aniž by se o tom hovořilo, kontroly na rakousko-německých hranicích, které byly ještě předtím, než byly zavedeny teď u nás, zavedlo Německo kontroly na polských hranicích, švýcarských hranicích a českých hranicích. Jenom ukazuji ten regionální kontext, kde říkáme, že je to domino, a ono to domino je, které je těžko řešitelné jinak, než že budeme lépe chránit vnější hranice Evropské unie. Proto my jako předsednická země V4, když často slyšíme od opozice, že nekonáme žádné akce a pohrdáme formátem V4 - vůbec ne. Budeme mít setkání ministrů vnitra zemí V4, které já jako předsedající země organizuji, na maďarsko-srbských hranicích. Budou tam všichni ze zemí V4, bude tam pozváno Rakousko a bude tam pozváno Německo. Ti přijet nemusí, ale my doufáme, že určitě přijedou a budou to chtít řešit. Už včera, hodinu po jmenování, jsem kontaktoval nového slovenského ministra vnitra s žádostí o co nejrychlejší schůzku mezi námi. Takže tenhle problém je řešitelný nikoliv nějakým izolovaným opatřením jedné země, ale pouze ve středoevropském kontextu omezeně a potom v celoevropském kontextu, a to je ta první věc, o které já tady hovořím.

Jestli jsme připraveni? Uveďme si ale ta čísla na pravou míru. Z České republiky do Německa, zcela objektivně podle německých čísel, ne našich čísel, přicházel nejmenší počet migrantů mezi těmi zeměmi, které jsem zmínil - menší než z Rakouska, menší než ze Švýcarska, menší než z Polska. To znamená, že Česká republika pracovala dobře, proudy ilegální migrace na území naší republiky jsou nižší než v loňském roce a to, že jsme zavedli kontroly na slovenské hranici, nevyplývalo z nějaké nedobré reality u nás - ta je lepší než byla loni, ale proto, abychom zavedli prevenci proti případným proudům, které by přicházely místo přes Polsko přes Českou republiku. Takže já bych tady policii chtěl pochválit a kontroly na hranicích v tom režimu, který máme, fungují.

Ale můžou se stát další věci, to určitě bude používáno, může se stát to, že se nějakým způsobem budeme dohadovat se Slovenskem o návratové politice. Zatím Slovensko návratové readmisní dohody přijímá, to je určitě důležitá věc, může se stát něco jiného. Potom musíme my přistoupit případně k intenzivnějším kontrolám, které nebudou pouze namátkové, stejně jako Slovensko teď říká - nechci se vůbec míchat do politiky cizí země, jenom ze znalosti věci vím, že to technicky bude neuvěřitelně náročné a pan kolega by mi to určitě potvrdil, neprodyšně uzavřít tu obrovitánsky dlouhou maďarsko-slovenskou hranici, odkud se ten problém posléze přelévá i k nám.

Tedy já říkám, Česká republika je připravena nejlépe, jak může být, reagujeme na všechny změny v tom migračním dominu, já si váš termín vypůjčím, neděláme ukvapené kroky. ***