Rozhodně teď nebudeme rušit nějaké kontroly na hranicích, pokud tak neučiní jiné státy. Šťastný z toho nejsem, a dokonce jako aktivní předsedající člen formátu V4 svoláváme k tomuto speciální schůzku, která se bude konat na tom nejexponovanějším místě, kde mimochodem Česká republika také pracuje dobře, protože ten kontingent našich policistů napříč vládami, které vládnou, je na tu hranici vysílán a určitě ostraze hranice pomáháme. Ale nějaké jedno řešení, a v tom by spočívala ta moje otázka na vás, kdybych při interpelacích směl klást otázky na tazatele - jaké je to jiné řešení než dobrá, kvalitní ochrana vnější hranice? Prostě do té doby se asi nezbavíme situace regionálního jednání ve střední Evropě a budeme se bavit o tom, jakým způsobem a na jak dlouho tady ty kontroly budou, a budeme se bavit o tom, aby nebyly tak intenzivní, aby nezatěžovaly naše obyvatele, ale reálně postihovaly ilegální migraci.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, děkuji. A nyní prostor pro avizovaný doplňující dotaz. Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, rád vám odpovím. Skutečně je to ochrana vnější hranice Schengenu, což byl názor Ana (ANO) po celou dobu a ten názor byl malinko upozaďován, nebyla mu věnována dostatečná pozornost. Tolerovali jsme to, že Frontex jenom monitoruje a nic tam nedělá, neziskovky vytahovaly ty lidi a podobně.

Neodpověděl jste mně, pane ministře, na otázku, kolik stojí ostraha slovensko-české hranice a slovensko-rakouské hranice za týden zhruba a proč v Evropě nežádáme o víc peněz, když s tím evidentně máme výrazně vyšší náklady, než je ta jejich pomoc, těch 60 milionů zhruba, cirka v korunách, takže tohleto by mě tam zajímalo.

A ještě jsem se chtěl na jednu věc zeptat, a tu jsem teď tedy, promiňte, opomněl. Je to otázka... (poslanec Mašek hledá ve svých podkladech) ... je to otázka, utekl mně čas... utekl mi čas.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to tak a závěrečná reakce pana ministra. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: I když si to pan kolega Mašek nemyslí, tak já ho mám rád, takže když si vzpomene, tak mu po této interpelaci rád odpovím i mimo mikrofony.

Teď jenom k těm věcem, na které jste se ještě ptal. Konkrétní vyčíslení, já jsem si vzal na pomoc (Ministr Rakušan ukazuje plénu své podklady.) interpelaci číslo 41, hledal jsem ve svých materiálech, která se týká právě tohoto vyčíslení. Náklady na dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem do plánovaného 2. listopadu, tak je to zatím odsouhlaseno vládou, činí 53 409 101 korun. To je konkrétní odpověď na vaši otázku.

A pane kolego, ještě jednu věc. Teď nebudu vůbec rozporovat, že jste mluvili o ochraně vnější hranice, ale tak my o ní mluvíme také, úplně stejně. Mluvíme o ní úplně stejně na Evropské radě, my to prosazujeme a snažíme se prosadit ochranu vnější hranice tak, aby to bylo ve všech migračních dokumentech, které tady jsou. Lepší ochrana vnější hranice byla prioritou českého předsednictví, kdy my jsme nastartovali proces, my za našeho předsednictví, o výrazné posílení Frontexu, debatu o tom, jak by měla účast v misích Frontexu vypadat a podobně. To je přece vůle našeho předsednictví, takže tady v České republice, i když se občas mediálně kolem toho snažíme dělat mlhu, prostě ta shoda napříč politickým spektrem je. Je někdo v České republice, nějaká strana tady ve Sněmovně, jediná, která tady sedí, která by řekla, že se dá migrace v Evropě vyřešit jinak, než že se kvalitně bude hlídat vnější hranice? Takovou stranu tady nenajdete. Každá si tenhle výrok přivlastní a každá ho myslí vážně, protože v tom, co se děje, vidíme, že to jediná možnost je. Proto svoláváme setkání, které se právě na té vnější hranici Evropské unie bude konat, a politici nejrůznějších názorů, ať je to slovenský Fico, maďarský Orbán nebo český Fiala, se určitě shodnou, že ochrana vnější hranice je bezpodmínečnou nutností.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a přistoupíme k následující interpelaci pana poslance Radka Kotena, poté se připraví paní poslankyně Lenka Knechtová. Pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Jsem rád, že pan ministr je tady, a on je celkem tady často, naproti tomu ministr Jan Hamáček sem téměř nechodil, takže jsem tomu rád.

Já bych měl několik dotazů. Měl jsem takové dotazy, kam s nimi a co s nimi. Ono v podstatě ti policisté, pokud zadrží nelegální migranty na česko-slovenské hranici nebo v případě nějakého tranzitu přes Českou republiku, tak ten migrant dostane v podstatě příkaz, vezmou se otisky a pokračuje nějakým způsobem dál. Ale pokud je potom zadržen znovu a znovu, tak my tady máme takové to kolečko, kdy se tedy zjišťuje, jestli to je ten samý, nebo jestli to je jiný, a v podstatě se nám tady mohou hromadit ti migranti. A to samozřejmě, jak jsem tady poslouchal pana ministra, určitě to také není v jeho zájmu. Samozřejmě že ta ochrana by měla být na vnější hranici, na tom se skutečně shodneme napříč politickým spektrem. Ale bohužel, Evropská unie peníze z těch fondů směřuje právě nevládním neziskovým organizacím, které pracují přímo proti bezpečnosti Evropy, protože samozřejmě ty nevládní neziskové organizace plní úplně jiná zadání a ty migranty sem naopak dováží přes Středozemní moře.

Chtěl jsem se ještě zeptat krátce na ty peníze z Evropské unie, které dostáváme tedy na řešení migrace, a dále jsem se ještě dočetl, že z programu Ministerstva vnitra České republiky půjde 15,5 milionu korun na zlepšení zdravotní péče na Ukrajině, další na IT techniku a tak dále. Nicméně od Nezávislého odborového svazu Policie České republiky tady zase máme informace, že peníze celkově v systému Ministerstva vnitra chybí, takže jakým způsobem se to bude řešit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní bude mít slovo pan ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já to znám, ty dvě minuty, to je strašná doba a pak to bývá trochu od Šumavy k Tatrám, chápu. Pokusím se v rámci těch svých pěti minut vám odpovědět. Tentokrát budu více koukat do přípravy, protože budu číst, jak to vypadá i legislativně a jakým způsobem se bude postupovat. Omlouvám se, sáhnu ještě pro jednu věc. (Ministr Rakušan se otáčí do vládní lavice a bere si podklady.) Tak už to tady mám.

Návrat migrantů, kteří neoprávněně vstoupili na území Spolkové republiky Německo, ten probíhá na základě platné dohody mezi Českou republikou a vládou Spolkové republiky o takzvaných readmisích. Německá strana pro prokázání neoprávněného vstupu cizince na jejich území postupuje podle výše uvedené dohody, informuje českou stranu prostřednictvím žádosti o převzetí osoby, po odsouhlasení českou stranou je dohodnut čas a místo předání. To jsem uvedl jenom to, jak to funguje na německo-české hranici, ale stejně dobře to funguje, zaplaťpánbůh zatím, na česko-slovenské hranici. To znamená, nám se po určitém tlaku, ale už se k tomu nechci vracet, povedlo slovenskou stranu přesvědčit o tom, že readmise jsou nutné. Takže zatím mohu konstatovat, že návratová politika funguje.

Další věc, co cizinecká policie - a to mě pan kolega Lang potvrdí jako člověk z oboru - může v souladu s právními předpisy dělat. Pokud se jedná o osobu, která nemá oprávnění k pobytu na území České republiky, bude rozhodnuto o ukončení pobytu rozhodnutím o návratu. V případě, že se bude jednat o osobu, kterou lze navrátit do domovského státu, bude přistoupeno k jejímu zajištění do zařízení pro zajištění cizinců a realizaci návratu. V případě, že se bude jednat o osobu, kterou nelze navrátit do domovského státu, bude osobě vydán výjezdní příkaz k opuštění území České republiky, kde jsme se dohadovali na těch 7 dnech na bezpečnostním výboru po plodné diskusi, a zároveň bude osoba poučena, že v případě zájmu - což se u nás neděje, protože jsme tranzitní zemí, a my všichni říkáme: zaplaťpánbůh, jsme tranzitní zemí - může požádat o vízum za účelem strpení na území České republiky. Tak musí konat policista, který takovou osobu zajistí, to jsou možnosti, které my v současné době máme.

Jestli mám ještě čas, tak budu pokračovat. V rámci zařízení pro zajištění cizinců jsou prováděny úkony, vystavení náhradních cestovních dokladů k realizaci návratu cizince do domovského státu - pokud to tedy není stát, kam vracet nemůžeme, což je stát, který je například zastižen mezinárodně uznaným válečným konfliktem. V případě, že se bude jednat o cizince, kterého nelze navrátit do domovského státu, vydává se výjezdní příkaz s dobou platnosti 7 dnů. ***