Projednávání ještě probíhá, ale myslím si, že se blížíme k fázi, kdy bude možné to pustit do širší diskuse. Věřím tomu, že to je opravdu krok správným směrem, že to bude stabilizovat systém. Nevede to k žádným škrtům, povede to zase v nějakém čase k nějaké stabilizaci počtu pracovních pozic - tedy nevracíme se zpátky, nerušíme ty pozice, ale po víceméně exponenciálním růstu od roku 2016 do toho vneseme nějaký strop, který bude odpovídat reálné situaci ve školách. A já zatím, když jsem ověřoval na školách, které jsem navštívil, situaci, většina škol se zřejmě do toho nastavení celkem bezpečně vejde.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Není zájem o doplňující otázku.

Přikročíme k následujícímu tématu. Svou interpelaci nyní přednese pan poslanec Milan Feranec. Není tady? (Jmenovaný ze svého místa: Já tu jsem, ale pan ministr tu není.) Pan ministr zde není, takže stahujete.

Nyní tedy se svou interpelací vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a připravit se může paní poslankyně Adámková. Prosím.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní místopředsedkyně. Začnu hned meritem věci. Úřady práce mohou poskytovat dávku pomoci v hmotné nouzi, takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc lidem, kteří jsou v sociální nouzi a mohou dostat a potřebují peníze na kauci na nájemní bydlení. Často se jedná o klienty z azylových domů a v reálné praxi bohužel dochází k tomu, že sociální pracovníci, kteří se na mě právě často obracejí, narážejí na problém, že v každém městě je jiná tabulka, jiný interní předpis oprávněných nákladů na bydlení. Má to logiku, protože v každém městě je to trošku jinak, nicméně ta tabulka je neveřejná a sociální pracovníci, respektive klienti v Úřadu práce nemají možnost dopředu zjistit, jaká maximální možná částka je, do doby, dokud nepodají tu žádost samotnou. Jenomže to právě komplikuje situaci v tom smyslu, že oni podají žádost, pak se dozvědí, jaká je maximální částka, a pokud ta částka dejme tomu převyšuje normu danou v konkrétním městě, tak se pak stává, že jim není vyhověno, musí se hledat nové bydlení a je to takový trošku začarovaný kruh, protože jsou to klienti, kteří skutečně v těch azylových domech třeba už nemohou být, nebo je prostě žádoucí, aby šli do nájemního bydlení, do samostatného bydlení, a tohle jim dost značně komplikuje situaci. V některých případech mám zjištěno, že úřady práce komunikují, ta kontaktní pracoviště, a říkají to dopředu, a tím pádem je situace zjednodušená, ovšem v některých případech tomu tak není a skutečně se formálně dodržuje úřední postup v tom smyslu - podejte žádost a pak teprve se dozvíte, zdali na tu dávku dosáhnete, či nikoliv. Já si myslím, že to není úplně dobře a že by se ta praxe měla nějakým způsobem sjednotit, nějakým metodickým pokynem, aby k bariérám vstupu těch lidí do samostatného bydlení nedocházelo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně, pan ministr je řádně omluven.

My se tímto dostáváme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Věra Adámková, a připravit se může pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, moje interpelace se týká rozvoje vědy a výzkumu v České republice. Vzhledem k tomu, že došlo ke krácení v této kapitole, samozřejmě tady je oprávněná obava pracujících v těchto vědeckých a výzkumných organizacích o další financování. Vzhledem k tomu, že tady paní ministryně není, samozřejmě nemohu zcela požadovat odpověď, doufám, že ji dostanu písemně, protože se jedná o to, jaký způsob, jaké trendy tedy má paní ministryně vymyšleny, že bychom mohli zachovat výzkum a vědu, které naopak se domnívá, že by měly být nějakým způsobem tedy kráceny, protože peníze pro všechny evidentně nejsou a obavy těchto pracovníků jsou naprosto oprávněné. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Paní ministryně je omluvena a v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. Nyní následuje interpelace pana poslance Lubomíra Brože. Připravit se může pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, má interpelace směřuje na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy a chci se ho dotázat na záměry ohledně řešení dlouhodobě nevyhovující situace ve financování vysokého školství.

Vážený pane ministře, rád bych znal vaše stanovisko ohledně řešení trvající krize s platy vysokoškolských pedagogů. Minulý týden proběhla stávka některých univerzit a řady jejich zejména humanitních fakult. Akademici z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a některých fakult Univerzity Karlovy - filozofické, evangelické, teologické a humanitních studií - stávkovali celý den. Stávku podpořila též odborová rada Univerzity Karlovy.

Rozpočet školství na rok 2024 je prakticky stejný jako v letošním roce, přitom minimálně v posledním roce se velmi intenzivně ve veřejném prostoru i v odborných debatách dozvídáme, že platy univerzitních pedagogů jsou horší než platy učitelů na středních školách, kam tito často z univerzit utíkají. S extrémně nízkými platy se potýkají univerzitní profesoři, odborní asistenti i interní doktorandi. Stipendia pro interní doktorandy, tedy absolventy fakult, kteří se rozhodnou na univerzitě nadále setrvat v rámci svého Ph.D. studia a provádět výzkum, činí v základní výši 11 250 korun měsíčně, a přitom to mají většinou jako na hlavní pracovní úvazek. Chtěl bych se vás tedy, pane ministře, zeptat, jak budete tuto situaci řešit a co byste univerzitám v návaznosti na jejich stávku vzkázal. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji pěkně a nyní pan ministr školství. Prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku. Začal bych tím, že nestávkovaly univerzity, žádná univerzita jako celek nestávkovala. Stávkovaly některé fakulty, to je velký rozdíl. Já jsem opakovaně jednal s rektory, žádný z nich nestávkoval.

Za druhé si dovolím několik čísel. Použiji čísla za první pololetí tohoto roku, aby byla zcela aktuální. Všichni si musíme být dobře vědomi toho, že v prvním pololetí jsou vždy platy a mzdy ve školství nižší, protože významnou část tvoří odměny rozdělované ke konci roku. Tedy v prvním pololetí tohoto roku činila průměrná mzda v České republice 42 000 korun. Průměrná mzda učitele v regionálním školství tvořila 46 000 korun, průměrná mzda vysokoškoláka 65 000 korun, průměrná mzda odborného asistenta na Univerzitě Karlově 53 500, na Masarykově univerzitě 56 000 a na Univerzitě Palackého 53 000. V případě docenta to bylo na Univerzitě Karlově 70 000, na Masarykově univerzitě 85 000 a na Univerzitě Palackého 70 000. V případě profesora to bylo na Univerzitě Karlově 90 000 korun měsíčně, na Masarykově univerzitě 121 000 korun měsíčně a na Univerzitě Palackého to bylo 97 000 korun měsíčně. Tak to pro ilustraci těch nízkých platů.

Ten problém existuje, existuje ovšem primárně ve vnitřních rozdílech na univerzitách a ty rozdíly jsou dány tím, že od devadesátých let vysokoškolský zákon vůbec nereguluje mzdovou politiku univerzit, nepředepisuje žádné mzdové tabulky, nepředepisuje žádné podíly toho, jaká část rozpočtu univerzit má být vyčleněna na mzdy. Žádná taková regulace není a podle mě je to dobře. Samozřejmě některé univerzity si v té situaci vedou lépe, některé hůře. Máme jeden systémový problém ve financování vysokého školství, a to jsou umělecké školy. Tam je ta situace opravdu vážná na všech. Jinde jde o rozdíly mezi některými fakultami, které nejsou vysvětlitelné ani humanitním a společenskovědním charakterem těch fakult, protože na Univerzitě Karlově nejlepší platy má Fakulta sociálních věd, která má významný oborový překryv třeba s Filozofickou fakultou. Ta situace opravdu není lehká. Je to výsledek velké decentralizace moci v personální oblasti, která je svěřena děkanům, a musím říct, že v celé situaci také sehrává negativní roli to, že na některých univerzitách nefunguje kolektivní vyjednávání. Musím říct, že jako rektor Masarykovy univerzity jsem vždy uzavíral korektně kolektivní smlouvu s odbory a měli jsme shodu o odměňování, které bylo nastaveno tak, aby tarif byl na všech fakultách stejný. Některé univerzity ve své pravomoci samosprávné se rozhodly nastavit tarify různě na fakultách. Tím vznikají nespravedlnosti. ***