(17.20 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
O pozměňovacím návrhu týkajícím se výdejních boxů na léčiva se bude referovat v třetím čtení. Já tento pozměňovací návrh nepodpořil. Na zdravotním výboru k němu byla diskuse a předpokládám, že ta diskuse bude probíhat. Já si úplně nemyslím, že v místě, kde se nemůže pacient dostat k léku, je obecně špatné mít možnost nějakého výdejního automatu pro tento lék. Teď řeknu extrémní případ, představme si horskou chatu. Na druhé straně by to musely být ty stejné léky, které jsou volně prodejné, řekněme na benzinových pumpách. Tak je potřeba o tom diskutovat.
Všechno má svoje plusy nebo minusy, ale co vím naprosto jistě: zákon, kterým jsem předložil v Poslanecké sněmovně, ani omylem nepomáhá velkým řetězcům a je zcela a pouze na straně malých lékáren. Ta situace je samozřejmě velmi složitá a komplikovaná. Podívejme se do historie. Pro mě byla velká chyba po revoluci, kdy se tehdejší vedení komory rozhodlo, že nepůjde cestou kódů, což řada odborných společností udělala, ale že půjde cestou marží. To podle mě nebyla šťastná cesta a vedlo to k tomu, že od revoluce tady zaniklo několik tisíc lékáren. Pokud si dobře pamatuji, po revoluci jsme měli téměř 10 000 lékáren a právě toto chybné rozhodnutí tehdejšího vedení vedlo k tomu, že se snížil počet lékáren na současný počet 2 200 tuším. Já nechci, aby končily další lékárny.
Ale zase, řekněme si popravdě, občan má dneska elektronický recept. Proč - ano, můj předchůdce Vojtěch Adam, a to je potřeba mu poděkovat - prosadil elektronický recept a proč jsme pro něj všichni hlasovali? No proto, aby občan dostal recept domů. Na co mu ten recept je, když pak musí jet někam pro lék? Jenže obcí, kde občan dostává elektronický recept domů, je dramaticky víc než lékáren. My vlastně tímto zvýhodňujeme ty, kteří bydlí tam, kde je lékárna, ale těm, co bydlí tam, kde lékárna není, těm je tady toto na nic. Pak je samozřejmě problém také to, že elektronický recept může dostat v sobotu, v neděli, a na co mu je ten recept, když nemá v dosahu otevřenou lékárnu? Tedy ty reformy a změny, které děláme, samozřejmě že musí být korektní a solidní pro profese, pro malé lékárny, ale pořád si musíme uvědomit, že to klíčové je pacient, to klíčové je ten, který ten lék potřebuje.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, a nyní tedy přistupujeme k následující interpelaci pana poslance Lubomíra Brože, připravit se může pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se obracím na ministra zahraničí ve věci systému DROZD. Vážený pane ministře, obrací se na mě občané České republiky, kteří se dobrovolně a v dobré víře zaregistrovali do systému DROZD, tedy Dobrovolné registrace občanů při cestách do zahraničí, avšak jejich zkušenosti s tímto systémem jsou doslova tristní. Mám tady jeden příklad průvodkyně, která jela s dětmi do Paříže, z důvodu teroristické hrozby zaregistrovala všechny do systému DROZD. V centru Paříže chaos, vojáci, policisté, ale jakékoliv aktuální informace na stránkách ambasády či Ministerstva zahraničních věcí nenašla. Taktéž nulové zprávy ze systému DROZD. Všichni tedy zůstali závislí na informacích od tamní policie a z místních médií. Když se všichni vrátili domů, přišla SMS, že Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje na evakuaci památek. To bylo dva dny po jejich zážitku z evakuace ve Versailles a sedm dnů po vyhlášení pohotovostního stavu v Paříži, tedy absolutně bezpředmětná zpráva, která byla završena ještě tím, že stejný den jim přišel e-mail z DROZDu: Vítejte zpět. Stejná situace se stala po útoku v Izraeli, pokud vím, byla tam velmi nulová informovanost a chaos.
Vzhledem k tomu, že neustále vyzýváte občany, kteří plánují cestu do zahraničí, aby se registrovali do toho systému, ptám se, kdy bude tento systém funkční a reálně tak bude registrace v tomto systému účelná? Budou se výhledově prostřednictvím systému varovat naši občané v zahraničí při případných hrozbách? Systém o tom mluví, že má varovat před případným hrozícím nebezpečím plynoucí z přírodních katastrof, bezpečnostních incidentů a hrozeb i sociálních nepokojů. Tak se to píše na webových stránkách. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní pan ministr zahraničních věcí pan Lipavský. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, děkuji za váš zájem o systém DROZD. Chtěl bych říct, že ten existuje již od roku 2010 a využívá ho čím dál tím větší množství českých občanů při cestách do zahraničí, a je možná potřeba si trošku vysvětlit, jaké jsou možnosti českého státu a také jaké jsou možnosti toho, co lze dosáhnout. Vy jste použil slovo tristní. Podle mě to není spravedlivé hodnocení a já se vám pokusím vysvětlit, proč to není z vaší strany spravedlivé hodnocení.
V situaci, kdy se ve světě odehraje událost, ať už lidského původu, nebo přírodního původu, nějaká katastrofa, teroristický útok, samozřejmě těch prvotních informací je relativně málo a v ten moment asi každého z nás napadne, že ty hlavní a nejdůležitější informace mají místní úřady, stejně tak jako řekněme spolehlivější média. To znamená, tam potom je na každém cestovateli, aby nesl odpovědnost toho, že cestuje do zahraničí. A my, když komunikujeme DROZD, tak to především komunikujeme skrze tu odpovědnost. Jako si uděláte cestovní pojištění, jako máte třeba peníze a nenecháte si ukrást cestovní doklad, tak je dobré také být zaregistrován v databázi DROZD, protože v ten moment český stát získává informaci o tom, že se občan nachází v nějaké zemi, nachází se v nějaké lokalitě, a my můžeme vědět, jestli tam máme občanů sto, dvě stě, pět set, na jak dlouho, máme na ně kontaktní údaje, máme na ně e-mail a telefon. Takže není to o tom, že by DROZDem chodilo on-line zpravodajství ke každé události okamžitě. Je možné, že v určitých případech to jednotlivci vnímali, že ty zprávy nejdou dostatečně rychlé, nicméně my se snažíme - Ministerstvo zahraničních věcí a konzulární pracovníci jsou opravdu svědomití a myslím si, že to je agenda, která je naprosto nepolitická, protože se jedná o agendu pomoci českým občanům v zahraničí.
Já bych ještě si dovolil využít prostoru, abych popsal čísla. Tak nám se za letošní rok zaregistrovalo 176 000 cestujících, odeslali jsme 56 000 SMS a 21 000 e-mailů a země, kde to bylo nejvíce využíváno, je Řecko, Turecko, Egypt, Itálie, Chorvatsko, Španělsko, Spojené království, Tunisko, USA, Francie - logicky tam, kam cestující naši lidé.
Stejně tak platí, že v některých případech může třeba komunikace s těmi lidmi proběhnout i skrze telefon napřímo, protože prostě víme, že tam jsou, a to, co se děje, když se stane nějaká závažná katastrofa, ať už to byl Rhodos, ty požáry, nebo bohužel teď ty strašlivé útoky v Izraeli, tak vlastně velká část lidí se nám zaregistruje až poté, co se ta akce stane, takže my ten systém trochu vylepšujeme, aby, pokud se nám začnou registrovat lidé v průběhu těch událostí - já nevím, ráno odejde zpráva, vy si to zaregistrujete odpoledne, tak my odpoledne neposíláme další e-mail, třeba jde až další den, aby i těmto lidem přišla nějaká aktualizace. Stejně tak při těch registracích byly drobné chyby například při vyplňování telefonního čísla, ta jsme snad provždycky vyřešili tím, že jsme tam doplnili nějaké další ochrany.
Vy se ptáte, kdy bude plně funkční, já říkám, že ho průběžně zlepšujeme. Vnímáme tu zpětnou vazbu, to je určitě správně. Naštěstí těch katastrof se neděje tolik, takže letos jsme měli dvě nějaká závažnější cvičení řekněme, kdy tam byl větší počet osob v tom zahrnutý. U Rhodu to zvládly odvézt cestovní kanceláře tak, jak to měly nasmlouvané, v případě Izraele proběhly repatriace. ***
