(12.50 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Nadto, a mnohem podstatněji, lze ovšem argumentovat nálezem pléna Ústavního soudu č. 4/17 ze dne 11. února 2020, v němž se Ústavní soud věnoval mimo jiné otázce volebních zákonů a v němž uvedl: "Bod 68. Proto pojem volební zákon - jako jednu ze součástí právního řádu - použitý v čl. 40 ústavy nelze ztotožňovat s jakoukoliv, tedy každou úpravou provádění voleb, nýbrž jen s tím, co ústavní pořádek spojuje s volbami jako procesem realizace práva na sebeorganizaci nositele moci ve formě ustanovování reprezentantů lidu - čl. 2 odst. 1 ústavy, popřípadě reprezentantů územního samosprávného společenství - čl. 100 odst. 1 ústavy. Jde tak o úpravu postupu, kterým jsou ustanovováni formou volby do svých funkcí poslanci, senátoři a zastupitelé a od roku 2012 rovněž prezident republiky - čl. 54 odst. 2 ústavy. Jde o normativní, nikoliv popisný pojem, který má právě takový význam, jaký mu ústavodárce přikládá. Jiný - extenzivní - výklad toho, co je vše volbami, by znamenal, že by se navzdory dlouhodobým diskusím a pokusům o změnu čl. 40 ústavy mohlo za volební zákon považovat cokoliv, co s volbami nějak souvisí. Dokonce by to znamenalo, že jsou neústavní všechny prováděcí vyhlášky vydané k jednotlivým volebním zákonům, neboť úprava voleb má být podle vedlejší účastnice prováděna jen a) zákonem a b) takovým, který vyžaduje vyslovením souhlasu obou sněmoven Parlamentu. Kromě toho by byla tato procedura potřebná k přijetí zákonů, které by upravovaly svéprávnost území, členění státu, evidenci obyvatel, jméno a příjmení, ochranu osobních údajů, vyhlašování volebních výsledků publikačními volebními orgány, trestní a přestupkové postihy, jiné úkony ve veřejném zájmu, organizaci soudnictví, zákon o Ústavním soudu a tak dále.
Teleologický výklad zákona musí odpovídat povaze jím regulované materie, kterou je právě vytváření zastupitelských orgánů. Představa, že by zákonodárci v důsledku takové nejasné konstrukce měli trávit většinu svého času vedením sporů tohoto druhu, se cestou argumentum ad absurdum vymyká představě racionálního zákonodárce, potažmo ústavodárce, zejména přijímá-li úpravu v době, kdy byly ještě živé spory o výkladu dosahu zákazu majorizace pro hlasování obou částí Sněmovny národů Federálního shromáždění - čl. 42 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů." Tolik z citace nálezu Ústavního soudu.
Jinými slovy, materiálně se za volební zákony považuje zejména regulace vzniku mandátu volenému zastupiteli, podmínky volitelnosti a proces hlasování a volby. Ústavní soud mimo jiné ve svém nálezu uvádí, že opačný postup, kdy je za volební zákonodárství označováno vše, co nějakým způsobem může souviset s volbami nebo výkonem mandátu, by bylo zcela iracionální. Jako konkrétní případ přitom uvádí i související agendu přestupků a trestných činů. Zánik mandátu z důvodů uvedených v pozměňovacím návrhu materiálně nespadá dle mého názoru do kategorie volebního zákonodárství, tak jak jej vymezil v citovaném nálezu Ústavní soud. Tolik k bodu jedna, kdy Ministerstvo vnitra tvrdí, že můj pozměňovací návrh není v pořádku.
Nyní k bodu dvě. Věcné nedostatky návrhu mají spočívat v tom, že obce a kraje se včas nedozvědí o zániku mandátu v případě odsouzení zastupitele a bude pro ně těžké určit, zda byla splněna podmínka pro zánik funkce. Argument je dle mého názoru čistě zástupný. Pozměňovací návrh navrhuje zakotvit zánik mandátu v případě odsouzení zastupitele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, to je v případě, kdy zastupitel fyzicky nastoupí k výkonu trestu do věznice. Podmíněná odsouzení nejsou v návrhu zahrnuta. Ze strany ostatních zastupitelů není prakticky možné tuto skutečnost nezaregistrovat.
Druhou alternativou zániku funkce je odsouzení za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce. Praktická možnost, že by se ostatní zastupitelé o této skutečnosti nedozvěděli, se dle mého názoru téměř rovná nule. Pakliže bude jeden ze zastupitelů obce nebo kraje stíhán pro spáchání úmyslného trestného činu, kterého se zastupitel dopustil v souvislosti s výkonem funkce, bude ve věci probíhat prověřování, vyšetřování a následně trestní stíhání. Budou zajišťovány důkazy. Budou zpravidla probíhat výslechy svědků na úřadech. U politiků bude zabavena elektronika. Následné řízení před soudem je veřejné. Rozsudek bude v případě odsouzení osoby vynesen rovněž veřejně. Na to mají zastupitelé úzce možnost se dotazovat orgánů činných v trestním řízení na stav věci - srovnejme trestní řád nebo § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1990 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Spojení "v souvislosti s výkonem funkce" není v našem právním řádu novým konstruktem. Ani v tomto případě tak nelze zcela plnohodnotně argumentovat tím, že zastupitelé nebudou schopni takové jednání určit. V případě nejasností ohledně odsouzení platí, že se mohou obrátit na příslušný soud.
Prosím vás, kolegové a kolegyně, víte, v zákoně o úřednících už je mnoho let ustanovení, že úředník, dopustí-li se trestného činu v souvislosti s výkonem funkce, a mimochodem, ať úmyslného, či neúmyslného, ztrácí způsobilost býti úředníkem. Je zajímavé, že tam jsou schopni, a Ministerstvo vnitra předpokládá, že jsou tajemníci obcí schopni posoudit, zda to bylo v souvislosti s trestným činem, který spáchal v souvislosti s funkcí, či nikoliv, ale u zastupitelů, notabene pouze u úmyslného trestného činu, by to nebyl nikdo schopen posoudit. Promiňte mi, to je až úsměvný argument. Podle mě všechny argumenty jsou dány pouze proto, že Ministerstvo vnitra podle mě mělo tento pozměňovací návrh připravit samo s ohledem na to, co se vyskytuje ve veřejném prostoru. A protože se na to s prominutím vykašlali, tak si řekli, že opozičnímu zastupiteli řeknou ne.
Ještě jednou to shrnu. Opravdu není to i v souladu s nálezem Ústavního soudu změna volebního zákona tak, jak se myslí. A co se toho týče, nedomnívám se, že by to Senát, pokud by toto prošlo naší Sněmovnou, kvůli tomuto pozměňovacímu návrhu vrátil. A prosím vás, úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem funkce, že je ve své podstatě těžké prokázat, zda to je v souvislosti s výkonem funkce, či nikoliv. Prosím vás, jako musí vzniknout nějaká škoda nebo musí se to nějak dotýkat té obce. To si opravdu myslíte, že by to v odůvodnění toho rozsudku soudu nebylo? Já se domnívám, že to všechno jsou ve své podstatě výmluvy. Ne argumenty, ale výmluvy, proč nepodpořit můj pozměňovací návrh. Kolegové, kolegyně, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Váš projev vyvolal jednu faktickou poznámku. Prosím, pan poslanec Vladimír Balaš. Vaše dvě minuty.
Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Naprosto akceptuji to, co by chtěla naše vážená kolegyně paní Ožanová upravit a jak, jenom si nemyslím, že to je správně. Nesouhlasím ani s tím, že by volební zákon, anebo to ustanovení, které chce měnit, nebylo součástí toho pojmu, jak je rozuměn i v tom judikátu Ústavního soudu. ***
