(0.20 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)
Protože byla otázka, jak asi bude reagovat Izrael na ten primární útok. A bylo jasné, že Izrael, když bude reagovat slabě, tak si vykoleduje silnější útoky. Protože útoky vždycky jdou na slabá místa. Vždycky si hledají místa, kde mají šanci svou rozhodností, svou palebnou silou, svým počtem anebo tím, že útočí na bezbranné lidi, kde mají šanci na úspěch. Anebo odpoví tvrdě, a potom samozřejmě dojde k tomu, že zase se zaktivizují všechny neziskovky a začnou vytvářet obrovské PR o tom, jak zlí Izraelci mordují hodné džihádisty. Je tedy nejvyšší čas začít opravdu o tom přemýšlet, co se děje u nás, co se děje v muslimských komunitách, co se děje v mešitách. Sledovat prostě, jakým způsobem kdo sem přichází, kolik je tady lidí, které není možné identifikovat. To znamená, zase platí primární mantra, že jenom ten, koho prověří naše orgány a koho nějakým způsobem tady můžeme potřebovat, tak jen ten může tady s námi bydlet, pracovat a žít a všichni ostatní prostě musí zpátky. A není možné, aby to probíhalo tak, jak to probíhá teď, že prostě přijede pašerák s lidmi na slovenské hranice, pár kilometrů před checkpointem zastaví, vyloží migranty, oni přeběhnou lesem, on přejede prázdným autem tu hranici a tam je zase naloží a pokračují dál. Takže tady je opravdu situace, která je velmi vážná, a musíme ji brát skutečně s maximální obezřetností. A samozřejmě to, co já považuju za absolutní tragédii, je, že bezpečnost tohoto státu nás, našich dětí je v rukou Dozimetru. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane poslanče. A nyní pan Sládeček.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážení spoluobčané, kolegyně, kolegové, vládo České republiky, já nechci a nebudu mluvit dlouho. Za dva roky mého mandátu jsem se totiž mnohokrát přesvědčil, že vy ve své aroganci a nadutosti stejně opozici vůbec nenasloucháte. Cokoliv opozice řekne, navrhne například v rámci legislativního procesu, je předem odsouzeno k vašemu nesouhlasu. Tak se nechová moudrý člověk a národohospodář, ale hlupák. Pokud by vám skutečně šlo o blaho tohoto státu, chovali byste jinak. Vy jste ale asi něco víc než ostatní lidi. Chováte se, jako byste měli patent na rozum. Výsledkem vašeho vládnutí je ale fakt, že vám rozhodně důvěřují 3 % našich občanů, 32 % spíše nedůvěřuje a 40 % občanů rozhodně nedůvěřuje. To je obrovský debakl a můžete si zde říkat, co chcete. Pokud by se to stalo mně, tak okamžitě rezignuji. Ale to bych udělal já, protože jsem chlap a na začátku mého mandátu jsem tady něco slíbil. Vy se ale držíte svých koryt jak lejno košile. Pevně věřím a doufám, že vám to v příštích volbách občané spočítají i s úroky. Snad ještě nebude pozdě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A poprosím paní poslankyni Lesenskou.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, samochvála v kabinetu Petra Fialy a vládních poslanců, věří jim už jen zhruba čtvrtina lidí. I já mohu konstatovat, že mám mnoho důvodů, díky kterým současná vláda mou důvěru nemá. Nicméně zmíním jen některé.
Vláda slibovala, slibovala a slibovala. Sliby se slibují, blázni se radují. Co je tedy realitou dneška? Vidíme vládu, která se rozhodla sáhnout do kapes občanů a firem. Místo slíbených úspor a optimalizace zvolila zvýšení daní a snížení reálných příjmů, pokles reálných mezd. Je to skutečně správný krok? Dále se ptám, proč v době slibované digitalizace a efektivizace státních agend vidíme mnohem vyšší počet ministerstev ve srovnání s předchozími vládami? Proč se to děje v době, kdy se očekává, že budeme všichni šetřit? Nesplněné sliby. Kde se stala chyba? Kdy se rozhodlo, že sliby občanům mohou být porušeny?
A co včerejší výstražná stávka? Vlastně teď už můžu říkat předvčerejší. Akademici se připravují na největší stávku od roku 1989. A teď budu citovat z tiskové zprávy. "V heslech současné vlády zaznívá, že vzdělání a věda jsou klíčovou oblastí pro rozvoj. Reálná zkušenost akademické sféry je zcela odlišná. Vysoké školy napříč Českou republikou se v reakci na neudržitelnou situaci rozhodly 17. 10. stávkovat, aby přiměly vládu ke splnění závazků plynoucích z vládního prohlášení. Jen tak lze totiž zabránit dalším odchodům vysoce kvalifikovaných odborníků mimo akademickou sféru a hrozbě, kterou nedostatek financí představuje pro kontinuitu a rozvoj oborů vyučovaných na českých vysokých školách. Bez výrazných investic do vysokoškolského vzdělání zůstanou ambice České republiky na budoucí prosperitu nenaplněny. Dál šetřit v podfinancovaném vysokém školství není úspora, ale sebepoškozování. Stávka na vysokých školách byla dlouho něco nemyslitelného. To, že se do ní zapojují tisíce akademiků a ozývají se hlasy, že by v případě neúspěchů měla být následovaná časově neomezenou stávkou v době zkouškového období, svědčí o vážnosti situace," uvádí k tomu člen stávkového výboru a koordinátor Hodiny pravdy Ondřej Švec. Dál z tiskové zprávy citovat nebudu. Nicméně iniciátoři protestů se obrátili na vládu s následujícím prohlášením a doufají, že jejich argumenty a výzvy bude vláda vnímat a začne problémy školství řešit. A podotýkám, že řešením není redukce pedagogů ve všech stupních našeho vzdělávacího systému.
Pan ministr Bek v uplynulých dnech dával na sociální síť x nejrůznějších statistik, nicméně zapomněl uvést tu nejdůležitější, a to porovnání financování našeho školství z hlediska procentuální výše z hrubého domácího produktu ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Vážený pane ministře školství, mládeže a tělovýchovy, vážená vládo, opravdu si myslíte, že podfinancované školství zajistí vzdělané a kvalifikované lidi pro náš pracovní trh? Že vychová a vzdělá lidi, kteří budou schopni zajistit požadavky Průmysl 4.0 a budou schopni uspět v mezinárodní konkurenci? Nebo z nás chcete mít nadále jen levnou pracovní sílu? Je to proto, že v rozpočtu je nutné finanční prostředky směrovat jinam?
Postupně bych mohla pokračovat v argumentech a uvádění příkladů z dalších oblastí našeho života. Ale nicméně jak mám věřit vládě, která do legislativního procesu pošle návrh zákona, který pozměňovacím návrhem svých vlastních poslanců ve druhém čtení zcela radikálně změní, a to bez jakéhokoliv připomínkové řízení, bez analýz, dopadů a takzvaně na poslední chvíli, snad abychom nemohli reagovat my, natož odborníci? A dělá to opakovaně. ***
