V oblasti například potravin je opět přesun do výhodnější sazby. Takže opravdu vykreslovat to tady takhle, že dochází k přesunu, který by byl pro lidi nevýhodný v této oblasti, zrovna není pravda. Ano, jsou tam oblasti, kde se to zvyšuje, ale to vždycky má nějaký důvod. Představa, že tady byly citovány příklady typu úklidové služby na DPH, tak já nevím, kolik rodin v České republice si platí úklidové služby od nějakého poskytovatele, který je plátcem daně z přidané hodnoty, a tento přesun je nějak razantně zasáhne. Tak to si myslím, že úplně podařený příklad nebyl.

Nicméně zpátky k problematice, kterou projednáváme dneska. Považuji za důležité zmínit dva pozměňovací návrhy, které se týkají tohoto zákona. Za prvé jsou to ty nové poplatky za hypotéky. Ty Piráti nepodpoří. Za druhé jsou to zaměstnanecké akcie. Tam naopak ten návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí, podpoříme, a vysvětlím proč.

Za prvé, ty nové poplatky. Je to záležitost, která se nějak historicky vyvinula, která vznikla tak, že Česká národní banka vydala určité stanovisko, které mělo dopad do celého trhu, a potom ho musely ty ostatní banky akceptovat, takže si mohou účtovat pouze administrativní poplatky. Už tehdy - a to budu rád, pokud se tady vysvětlí, ale já jsem byl informován, že už za období minulé vlády poslanci hnutí ANO navrhovali zavedení určitého poplatku. My Piráti nejsme pro poplatek, ale tehdy poslanci ANO měli pozměňovací návrhy, které počítaly s tímto poplatkem.

Samozřejmě sleduji to, co se děje v médiích. Vidím tam, jakým způsobem banky píšou takové skandalizační články, že hrozí, že nebudou žádné hypotéky, že nebudou žádné fixace, že se všechno strašně zdraží, pokud jim neschválíme nový 2% poplatek pro všechny. Tak to opravdu je lobbing a myslím si, že drtivou většinu z nás tady něco takového vůbec neovlivňuje.

Myslím si, že jsou tam v podstatě tři varianty. Buď půjdeme cestou původního vládního návrhu, 2% poplatek, který já považuji za extrémně vysoký, a v takovém případě bych nemohl podpořit ani návrh zákona jako celku, nebo půjdeme cestou toho, že ten poplatek úplně vypustíme, čili budeme řešit to, co ten zákon původně měl řešit. To je cesta, kterou podporují Piráti, čili vypuštění toho nového poplatku. Anebo půjdeme cestou 1% poplatku, který tedy znamená u 10milionové hypotéky nějakých 75 000 korun, protože vždycky čtvrtinu tedy je možné zaplatit rovnou bez poplatku. To je cesta, kterou nepovažuji za úplně ideální, ale současně je to snaha alespoň o nějaký kompromis.

Takže my bychom dali najevo ten náš postoj v hlasování o pozměňovacím návrhu, a pokud by byl schválen byť ten 1% poplatek, tak v takovém případě bychom zákon jako celek nepotopili, protože tam máme implementaci evropských předpisů, kde máme lhůty a schválit to musíme. Nicméně máme tam ten návrh na vypuštění a to je cesta, kterou Piráti podpoří.

Hlavním důvodem, proč to podporujeme, je, že si myslíme, že nevidíme tedy žádnou evidenci, že by banky promítly zavedení tohoto poplatku do výhodnějších podmínek pro spotřebitele. Naopak se obáváme, že by si o to navýšily pouze zisky. To, jak se banky chovají v České republice, jsme viděli, když se tady zaváděl fond, kde mají banky financovat projekty společně se státem. Víte, kolik těch slavných projektů - to bylo ještě za hnutí ANO - se zrealizovalo? Nula. Nula projektů banky v tomto společném fondu zrealizovaly. Viděli jsme to u bankovní daně, se kterou přišli lidovci. Když jsme navrhli windfall tax pro energetické firmy, tak se zavedla bankovní daň. Opět zprávy máme, že banky nezaplatily téměř nic. Čili představa, že teď ve prospěch bank schválíme nový poplatek a banky to promítnou vůči spotřebitelům, podle mě není úplně podložená.

Druhá problematika se týká zaměstnaneckých akcií. My jako Piráti podporujeme, aby existovaly výhodné podmínky pro zaměstnanecké akcie, zejména ve vztahu ke start-upům. Současný návrh, jak je připraven, se týká existujících velkých, zavedených firem, aby zaváděly výhodnější podmínky pro zaměstnance, kteří se chtějí tímto způsobem podílet na prosperitě té firmy. To je v pořádku a my ten návrh podporujeme jako krok správným směrem.

Na druhou stranu, když se podíváme na státy, které jsou postavené tak, že opravdu mají výhodné podmínky pro start-upy, jako je Estonsko, Izrael a tak dále, tak tam se start-upům opravdu daří. Ty podmínky, co jsou v pozměňovacím návrhu, ještě zdaleka nejsou tak přínosné pro start-upy, jako to mají tyto země. Jestli chceme českou ekonomiku restartovat, jestli chceme podporovat úspěšné podnikatele a lidi, kteří mají podnikavého ducha, tak bychom ty podmínky pro start-upy měli nastavit daleko příznivěji.

Přečtu tady komentář od našich expertů, kteří vysvětlují, proč není tento návrh dostatečný a proč se budeme snažit tedy o dojednání dalšího řešení ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, abychom to nastavili tak, aby to skutečně pomohlo start-upům získat kvalitní zaměstnance, kteří můžou tvořit páteř naší budoucí ekonomiky.

Systém opčních programů se u nás de facto nepoužívá, start-upy ho obchází dneska například různými systémy virtuálních akcí, což je byrokraticky složité a nákladné. Další část start-upů pak raději volí změnu sídla do států vhodnějších pro start-upy. To je to, o čem jsem mluvil. Cílem je, aby start-upy, které logicky nemají mnoho peněz, mohly získat na pracovním trhu či přímo přetáhnout zaměstnance ze zahraničního korporátu na to, že mu sice dají třeba poloviční plat, namísto 180 000 jenom 90 000, ale přes opční program mu slíbí, že když se start-upu bude dařit... (Silný hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, míra hluku v sále je skutečně vysoká. Potřebujete-li diskutovat, jděte diskutovat do předsálí. Prosím, pokračujte.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, pane předsedající. Zpátky k těm start-upům. Čili je to skutečně o přetahování, vůbec o motivaci, o tom, aby se chtěl zaměstnanec s praxí z nějakého korporátu pustit do vlastního podnikání. Podnikání je strašně důležité v naší době, protože efektivně organizuje zdroje. Takže když se bavíme zejména třeba o regionech, které trpí větší nezaměstnaností, větší mírou exekucí, tak tam je právě potřeba podnikatelů, kteří by se zasadili o to organizování zdrojů a pracovní síly tak, aby vytvářeli hodnotu, která bude na českém a světovém trhu, o kterou bude zájem.

Čili když přetahují toho člověka, tak přes opční program mu slíbí, že když se start-upu bude dařit, má možnost získat podíl na tom start-upu. Naopak při exitu, při prodeji start-upu, může daný zaměstnanec získat miliony nebo desítky milionů korun, což pro něj může být velká motivace, aby z korporátu přešel, pokud vidí, že ten start-up má nějakou nosnou myšlenku. Těch příkladů i z české kotliny známe celou řadu.

I když zaznívají hlasy na Ministerstvu financí, že pro stát je z pohledu odvedených daní lepší mít zaměstnance, který bere 160 000 místo 90 000, při dlouhodobém pohledu na naši ekonomiku je pro stát logicky mnohem výhodnější mít novou úspěšnou firmu o 800 zaměstnancích, do které tento start-up vyroste. Samozřejmě se to nepodaří vždycky, většina těch start-upů to nedá. To je prostě fakt, se kterým je potřeba pracovat, to je charakteristikou toho trhu. Ale pokud máme hledat nějaké budoucí náhradníky alespoň v části staré základny průmyslových výrobních firem v České republice, tak jsou start-upy jednoznačně dobrou a nutnou cestou.

Takže tím jsem se snažil vysvětlit, že tu cestu Ministerstva financí podporujeme, byť je to krok, který je polovičatý, ale je to krok správným směrem. Do budoucna se budeme snažit o přípravu nové úpravy zaměstnaneckých akcií a opcí tak, abychom vytvořili příznivé prostředí pro start-upy v České republice jako v Estonsku, jako v Izraeli, aby měli zaměstnanci motivaci spojit svůj osud se start-upem a byli spravedlivě zdaněni, nikoliv takovým způsobem, který by je od toho angažmá odrazoval. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. Jako první paní místopředsedkyně Klára Dostálová a pan poslanec Michal Zuna jako další. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom krátká reakce na pana kolegu Michálka. My se asi neposloucháme. Já jsem říkala, pane kolego, že u nájemního bydlení díky vašemu daňovému balíčku vzroste nájemné zhruba o 2 000 korun na byt o 60 metrů čtverečních, protože v tom jsou samozřejmě navýšená daň z nemovitosti, zvýšené teplo a voda z 10 na 12 %, odpady na 21 % a úklidové služby z 10 na 21 %. To znamená, doufám, že souhlasíme, že v bytových domech se uklízí. Tady asi není rozpor. ***