(12.10 hodin)
(pokračuje Vojtěch Munzar)

Veřejná a odborná diskuse se vede o tom, kdo má hradit účelně vynaložené náklady na zabezpečení lepší ceny v době fixace hypotéky, protože ta diskuse je o tom, jestli náklady má nést ten, který díky fixaci dostal lepší cenu a má si zároveň nést závazek za tuto fixaci, nebo mají banky tyto náklady rozložit mezi všechny ostatní klienty. Je zřejmé, že ochota nabízet lepší cenu na delší období bez závazku bude menší než se závazkem, a to je ten princip, o kterém se tady bavíme.

Já jsem se snažil hledat kompromis mezi pohledem tímto, který jsem vám teď tady řekl, a mezi pohledem těch, kteří odmítají vůbec, že by měl takový závazek tady být, a proto jsem podal dva pozměňovací návrhy. Jeden už si osvojil rozpočtový výbor, a to, aby se úhrada účelně vynaložených nákladů, chcete-li nesprávně, ale srozumitelně poplatek, týkal pouze smluv a nových fixací a aby se nevztahoval na dnes zafixované hypotéky. Tady bych chtěl zdůraznit, že jsme se o tom velmi věcně bavili i s panem kolegou Nacherem, a jak jsem řekl, on i v minulém období přišel s podobnou konstrukcí. Nicméně jsme v situaci, kdy nám kvůli boji s inflací vyrostly úrokové sazby, takže i tento můj pozměňovací návrh reflektuje i obavy těch, kteří v této nelehké situaci se třeba v minulém roce, před dvěma lety rozhodli postarat o své vlastní bydlení a vzali si hypotéku. Tak to byla motivace podání toho pozměňovacího návrhu.

S panem zpravodajem Kohajdou předkládáme společně druhý návrh, aby tento limit, který vláda v úvodním návrhu navrhla na 2 %, byl konstruován tak, že je to 0,25 % za každý rok do konce fixace, maximálně však 1 %. Nemění se nic na původním návrhu vlády nově mít možnost splatit hypotéku bez jakéhokoliv poplatku v případě prodeje nemovitosti nebo rozvodu a také to nic nemění na stávající úpravě, která už dnes platí, možnost splatit hypotéku bez jakéhokoliv poplatku v případě nějaké těžké životní situace, těžké nemoci, anebo stejně, co platí dnes, každý rok při výročí smlouvy možnost splatit čtvrtinu hypotéky taktéž bez poplatku. Prosím, abyste i tento náš kompromisní návrh důkladně zvážili.

A jenom si dovolím se zmínit o něčem, o čem tady také mluvil kolega Michálek. Poslední návrh, který jsme v koalici dohodli, je podpora většího využívání zaměstnaneckých opčních programů, zaměstnaneckých akcií, chcete-li. Já vím, že start-upy by měly třeba ještě daleko větší představy o daleko možná pro ně ještě více příznivém pozměňovacím návrhu, ale já si myslím, že tohle je první krok, který jim velmi pomůže, protože dnes to fungovalo tak, že start-up poskytl opci nebo zaměstnaneckou akcii a zaměstnanec ji musel zdanit v době, kdy ji obdržel, za virtuální hodnotu. My ty okamžiky zdanění odkládáme do několika okamžiků, z nichž ten nejdůležitější je samozřejmě prodej akcií. To je jenom poznámka pod čarou.

A ještě abych nezapomněl odpovědět panu kolegovi Nacherovi, vaším prostřednictvím, který se ptal, proč u jednoho pozměňovacího návrhu u hypoték je zamítavé stanovisko a u jednoho neutrální. Když se podíváte do těch pozměňovacích návrhů, ony mají mezi sebou jeden velký rozdíl. Pan kolega Patrik Nacher vyjímá celou tu část o hypotékách ze zákona, pan kolega Michálek zachovává novou možnost splatit hypotéku bez poplatku právě v případě prodeje nemovitosti a právě v případě rozvodu. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní je na řadě do obecné rozpravy pan poslanec Haas. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, možná jste zavnímali, že jsem se do rozpravy přihlásil až v jejím průběhu, a přiznám se, že se pokusím - uvidím, kolik vás přesvědčím - nějakými racionálními argumenty zareagovat na pro mě poměrně silná, v něčem nepravdivá, v něčem podle mě realitě neodpovídající slova o údajném podlehnutí vlády lobbingu bank. To považuju za poměrně drsný atak, drsný útok. Možná to do politiky patří, já s tím bytostně nesouhlasím. A za druhé, omlouvám se, o srdceryvných příbězích o tom, jak tato vláda obětuje mladé rodiny.

Já se vládního návrhu zastanu a možná, jak je u mě zvykem, pokusím se dát několik racionálních argumentů. Kdo ten návrh a kdo současné znění zákona o spotřebitelském úvěru znáte detailně, všechny situace - já je teď vyjmenuji, věřím, že na žádnou nezapomenu, nečtu to ze zákona, mám tady jenom ruční poznámky - všechny situace, které já nazývám sociálně citlivé nebo zdravotně citlivé nebo rodinně citlivé, už dneska v zákoně o spotřebitelském úvěru máme a tyto situace ještě posilujeme v případě, že návrh sněmovního tisku přijmeme: převod nemovitosti minimálně po 24 měsících, vypořádání SJM, to znamená rozpady manželství, úmrtí, dlouhodobá invalidita, dlouhodobá nemoc, přijetí pojistného plnění v zásadě z téměř integrální součásti jakéhokoliv úvěru, to znamená z pojištění schopnosti splácet. Zase, přijetí pojistného plnění je jedním z důvodů, které zákon o spotřebitelském úvěru již zná.

Takže když si tady z toho výčtu těch rodinně, sociálně, zdravotně, nepochybně zvláštního zřetele hodných situací uděláte svorník, tak já pak kladu řečnickou otázku: Všichni ostatní dlužníci si tedy zaslouží nějaká další privilegia, kteří chtějí řeknu takzvaně hypotečně cestovat nebo úrokově cestovat, si zaslouží privilegia na rozdíl od těch, kdo dodržují smlouvy? To opravdu tento svět chceme? Já tedy takový svět nechci! A velmi dobře to tady říkal, prostřednictvím paní předsedající, a vážím si jeho velmi věcných faktických, kolega Michal Zuna. Smlouvy mají být plněny, to je, prosím vás, základní princip právního státu. Věřitel, to znamená banka - a není to podléhání lobbingu bank - je věřitelem, uzavřela s dlužníkem smlouvu za podmínek, které dlužník dobrovolně přijal, včetně podmínek úrokových, včetně podmínek délky fixace. Jinými slovy, my tady řešíme situace - a bacha, platí ten můj první argument, že všechny sociálně, zdravotně, rodinně citlivé situace vyřešené máme - řešíme situace, kdy se dlužník rozhodne nesplnit to, k čemu se dobrovolně zavázal, a těchto dlužníků my se tady zastáváme? Omlouvám se, my tady budujeme, a projevuje se to v mnoha sněmovních tiscích, projevuje se to v debatě o insolvenčním zákonu, o exekucích a tak dále, my budujeme zemi dlužníků! To opravdu chceme z České republiky vybudovat zemi dlužníků? Já chci vybudovat zemi, kde se smlouvy dodržují, ať z pohledu věřitelů, nebo dlužníků, a ten, kdo ty smlouvy nedodržuje, za to má nést nějaké náklady. To je první argument.

Druhý argument. To, aby banky - a zase to není obhajoba bank, kdo znáte bankovní matematiku, pojistnou matematiku - mohly poskytovat úvěry, a teď jakékoliv úvěry, ale primárně hypoteční, které mají nějaké délky fixace, tak na to musí mít zdroje: hypoteční zástavní listy, úročené vklady a tak dále. Ty peníze mají nějakou cenu v čase, a jestli si banka na základě uzavřené smlouvy a podmínek fixace, úrokových podmínek, délkových podmínek zajistí nějaké finanční zdroje, tak ta banka na to vynakládá náklady v podobě, jak zdroje na to úvěrování úročí, ať hypoteční bondy, ať vkladové produkty a tak dále. Tak proboha, toto není žádný ušlý zisk bank! Toto jsou náklady, které ta banka musela vynaložit na zdroje, ze kterých pak hypotéky poskytuje, včetně hypoték mladým rodinám. To znamená, cena peněz v čase - a zapojení do této diskuse, ještě to tady nezaznělo, tak kdo jenom trošku racionálně uvažuje, kdo znáte úvěrový sektor - to je druhý argument, který jsem tady chtěl zmínit.

Pak se omlouvám, a to padá nejen z opozice, to bych křivdil opozici, padá to, a tam mě to mrzí o to víc, i od některých kolegů z koalice, padají tady slova pokuta, padají tady slova poplatek. Prosím vás, od přijetí zákona o spotřebitelském úvěru, to znamená od roku 2016, zákon tuto situaci popisuje přesně. To není pokuta, to není poplatek, to je náhrada účelně vynaložených nákladů, které v souvislosti s tím předčasným splacením vzniknou. Já tomu rozumím, že pro lidi je mnohem lacinější to nazývat na ty v uvozovkách zlé banky pokutou, poplatkem, ale nic takového to není. A zase, podívejte se do zákona a podívejte se na faktickou podobu této situace.

Čtvrtý argument, tam tedy směřuji a budu zcela konkrétní, trošičku budu replikovat kolegu Vojtu Munzara, prostřednictvím paní předsedající. Ten čtvrtý argument je v tom, že... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Rozumím, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím zejména tentokrát v pravé části sálu, abyste si svoje rozhovory přesunuli do předsálí, aby mohl pan poslanec pokračovat. (Poslanec Haas: Děkuji mnohokrát, paní...)

Pane poslanče, ono se nic nestalo, tak chviličku počkáme, možná kolegové... Děkuji. Prosím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP