Takže to je ta podstatná úprava, kterou tímto způsobem operativně vycházíme vstříc zásadním připomínkám, které se týkaly problematiky zákoníku práce. A zároveň avizuji, že jsou tady ještě další náměty ze strany lékařské veřejnosti, co je nutné upravit v zákoníku práce. Tady jsme se dohodli, že toto uděláme, ale uděláme to v řádné novelizaci zákoníku práce, která teď už v příštích týdnech půjde také do legislativního procesu tak, abychom toto zvládli během prvního pololetí příštího roku s předpokládanou účinností od 1. 7. 2024, a tam bychom řešili navazující následné připomínky a podněty, které se nám také sešly k této problematice.

Chtěl bych poprosit, aby s ohledem na diskusi, která nebyla vůbec jednoduchá, a zároveň také i na základě toho, že jsme se snažili o tomto komunikovat napříč poslaneckými kluby, zdali by tato novela úpravy zákoníku práce mohla být schválena v prvním čtení, postoupena Senátu tak, abychom stihli účinnost těchto opatření od 1. ledna 2024. Děkuji vám za podporu a za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane ministře, a nyní aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Martina Ochodnická. Paní zpravodajko, prosím.

Poslankyně Martina Ochodnická: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já bych ráda předložila zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu zákona, kterou předložila skupina poslanců, v tomto případě dvou ministrů, Mariana Jurečky a Vlastimila Válka, jako návrh zákona, a to sice 10. listopadu 2023. Tento návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl rozeslán, jak již bylo řečeno paní místopředsedkyní, poslancům jako sněmovní tisk 581 dne 13. listopadu 2023.

Vláda na své schůzi dne 15. listopadu 2023 tento návrh zákona projednala a posoudila, zaujala k němu souhlasné stanovisko. Stanovisko vlády byl rozesláno poslancům 16. listopadu 2023.

Jak již bylo řečeno panem ministrem, s ohledem na naléhavou potřebu zajištění pracovních podmínek lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, umožňující na jedné straně efektivní slaďování pracovního a rodinného života a na straně druhé zajištění dostupnosti zdravotních služeb, kdy je nutné návrh zákona vzhledem k nepříznivé situaci ve zdravotnictví přijmout bezodkladně, to je s účinností od 1. 1. 2024, se navrhuje, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Já vám děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A než otevřu obecnou rozpravu, dovolím si načíst omluvy.

Omlouvá se pan poslanec Babiš od 15.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Babka od 15.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Bernard od 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Král od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Michálek od 16 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 16 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Nacher od 15.50 z pracovních důvodů, paní poslankyně Oborná od 15.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Svoboda Pavel od 10 hodin do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Volný Jan od 15 hodin z pracovních důvodů, z členů vlády paní ministryně Langšádlová od 16 hodin z pracovních důvodů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou jako první paní poslankyni Maříkovou. Paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, my se dnes zabýváme návrhem poslanců Mariana Jurečky a Vlastimila Válka na změnu zákoníku práce. Ono je kuriózní, že ministr práce a ministr sociálních věcí mají řešit společně tuto situaci ve zdravotnictví formou poslaneckého návrhu, ale chápu, že je to rychlejší proces, že by se to takto rychle, kdyby to byl vládní návrh, nestihlo. Je ale ovšem chybou vládní koalice, že vůbec k takové situaci došlo. Pozměňovacím návrhem, kterým nedávno došlo k zavedení další dohodnuté práce přesčas, je jasným oslabením práv lékařů v praxi, zejména mladších lékařů před dosažením atestace, kdy dobrovolnost v přijímání takových směn je v praxi značně iluzorní. Připomenu, že vládní koalice má ve Sněmovně většinu, tedy bez ní by takový návrh schválen nebyl. Prošel i Senátem, kde to také ještě bylo možné zastavit. (Hluk v sále.) Mezitím zdravotníci oprávněně znervózněli a vyústilo to v dramatickou situaci okolo zdravotní péče v závěru tohoto roku. Ani v nové verzi novely zákoníku práce, kterou předkládá ministr zdravotnictví...

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, paní poslankyně. (Hlouček poslanců postává poblíž řečniště.) Kolegové, prosím, aspoň takto, hned vedle pultíku. Děkuji, děkuji. Prosím.

Poslankyně Karla Maříková: Ani v nové verzi novely zákoníku práce, kterou předkládá ministr zdravotnictví, ale jako poslanec, nelze vidět úplně vyřešení tohoto problému. Jsou tam uklidňující věty, jako že zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem práce podle odst. 1, nesmí být ke sjednání dohody podle odst. 2 nucen ani být vystaven jakékoliv újmě. Ovšem praxe může být naprosto jiná. Hlavní problémy jsou totiž dva. Za prvé, lékaři jsou nuceni svými zaměstnavateli do přesčasů, jaké žádná jiná profese nezná, a za druhé, řada z nich se do přesčasů na úkor svého zdraví zapojuje z finančních důvodů. Řešením tedy je jednat o platech, ale ne, jak to ministerstvo navrhuje, jednat o platech jen pro některé, a navíc s mechanismem, kdy zvýšení platů nemusí být trvalé.

Ta velká potíž vznikla už tím, že se vůbec začalo sahat do systému rozvržení pracovní doby lékařů, ale tak, že tyto jejich podmínky nezlepšilo. Novelou zákoníku práce se vrátilo ustanovení § 93a. Toto ustanovení zavedené v roce 2008 přitom bylo v zákoníku práce zrušené již v roce 2013, a teď je tam zase. To je zajímavá historická paralela. Jedna pravicová vláda to přichystala, úprava platila do roku 2013, a další pravicová vládní koalice v roce 2023 toto ustanovení znovu prohlasovala. Teď se řeší následky. Zdravotníci se vzbouřili oprávněně. Dovršilo to tak, že musely být odkládány nebo měly být odkládány operace, dokonce v některých regionech i ohrožena akutní péče, a to jen kvůli neumětelství vlády pětikoalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů. To je naprosto nepřijatelné.

Podmínky našich lékařů, ale i dalších pracovníků ve zdravotnictví jsou dlouhodobě tristní a vede to k exodu zdravotníků do zahraničí. To je plýtvání veřejnými prostředky určenými na zdravotní péči. Zdravotníci vystudují v České republice, ale náš stát jim nedokáže nastavit takové podmínky, aby zde mohli pracovat. Už jen - také problémy, které mají lékařky před dosažením potřebných atestací, aby vůbec mohly mít děti v dosaženém příznivém věku ze zdravotního a osobního hlediska a nevypadly přitom ze systému atestací. Přesčasy lékařů před atestací se samozřejmě týkají i mladých mužů, také je negativně omezují v osobním životě a v rodinném životě. Tohle je velký problém a je nutné nezbytně ho řešit a vyřešit co nejdříve.

I přesčasy lékařů po atestacích jsou problém, ale situace mladých lékařů před splněním atestací je ta nejtíživější a nejvíc ovlivňuje, jestli generaci lékařů odcházejících do důchodu bude mít kdo vystřídat. Těžko chtít po lékařích už usazených v zahraničí, aby všeho nechali a vrátil se zpět do České republiky. Nejprve tedy potřebujeme vytvořit takovou situaci pro mladé lékaře, aby vůbec nechtěli dlouhodobě pracovat v zahraničí, protože v České republice budou mít vše, co potřebují - smysluplnou práci, zvládnutelné pracovní tempo, prostor pro odpočinek, rodinný život, možnost jít na mateřskou a rodičovskou dovolenou pro ženy, případně dostupné možnosti hlídání dětí, tedy školy, školky, a pro muže zase přiměřené platové podmínky, aby mohli rodinu zabezpečit a zároveň měli čas se jí věnovat, a také aby měli jasné perspektivy kariérního rozvoje. Proč by zrovna lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví, kteří musí vynaložit nemalé úsilí na své studium a celoživotní vzdělávání, měli být tou nejvíce diskriminovanou skupinou českých občanů? To nedává smysl. Je tedy nezbytné, aby ministr zdravotnictví Vlastimil Válek opravdu seriózně vyslechl požadavky lékařů a připravil celkové řešení, jak život lékařů a dalších zdravotníků usnadnit, aby neměli horší pracovní podmínky, zejména co se týče volného času, času na odpočinek, připravit ohodnocení i další podmínky, zejména atestací, tak, aby to šlo a nikdo nebyl diskriminovaný. Ústava a Listina základních práv a svobod platí pro všechny české občany, stejně tak pro zdravotníky, tak ať je tomu tak i v praxi. Ať mají stejná práva jako jiní lidé i pracovníci ve zdravotnictví.

Na závěr musím reagovat na nejnovější zprávu, kdy se pan premiér dohodl s protestujícími lékaři na navýšení objemu peněz a dalších požadavcích, což určitě kvituji, ale je hodně smutné, že tomu musela předcházet tato vyhrocená situace, kdy hrozilo omezení lékařské péče. A myslím si, že to je i selhání ministra zdravotnictví, který by se nad tím měl zamyslet, měl by věci dát do pořádku a nikdy by se tohle už nemělo opakovat. Děkuji. ***