(18.00 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Další pozměňovací návrh zní takto: za prvé, ustanovení § 150 odst. 6 zní: "ve vztahu k regulovaným součástem zbraně uvedeným v § 2 odst. 4 písm. b), c) a e) vyrobeným nebo uvedeným na trh přede dnem účinnosti tohoto zákona musí být požadavky tohoto zákona pro nakládání s nimi splněny pouze tehdy, pokud má být taková regulovaná součást zbraně využita pro zhotovení palné zbraně nebo použita ve zbrani, nebo pokud má být k jejímu vývozu, dovozu nebo přeshraničnímu přemístění. Odůvodnění. Návrh nového zákona o zbraních nově zavádí pojem regulovaná součást zbraně, do které nově zařazuje dnes volně prodejné, tedy nepodléhající regulaci předměty, hlavňovinu, označuje se jako polotovar, full-auto spoušťové mechanismy a jejich části a nadlimitní zásobníky. Tyto předměty nejsou hlavními částmi zbraní, jejich nedovolené použití ve zbraních podléhajících registraci je již dnes pochopitelně sankcionováno jak trestním zákoníkem, tak zákonem č. 19/2002 Sb., zásobníky, odnětí povolení. Nový zákon současně stanoví okruh osob oprávněných s takovými předměty nakládat a z toho pochopitelně vyplývá sankce z neoprávněného nakládání s těmito předměty mimo jejich použití ve zbrani. Skutečnost, že tyto předměty jsou dnes řádným vlastnictvím občanů, je třeba zohlednit v předchozích ustanoveních. Je třeba upozornit, že počet nadlimitních zásobníků, o ty jde tedy v nejčastěji se vyskytujících militáriích, je odhadován na milion kusů. Nebezpečnost těchto předmětů je zanedbatelná a bez příslušné zbraně zásobník pochopitelně nestřílí. Takže to by bylo tedy k těm dalším regulovaným částem zbraně, kdy by se třeba mohlo stát, že například při dědictví nějaké pozůstalosti, kde budou i ty nadlimitní zásobníky, kde ten zemřelý je měl naprosto legálně, tak aby náhodou nedocházelo k tomu, že ten nabyvatel by pak mohl být trestně stíhán, protože by to bylo bráno jako nedovolené ozbrojování. Tento pozměňovací návrh je veden jako sněmovní dokument 3774.
Dále představím další pozměňovací návrh, který ve vládním návrhu zákona o zbraních a střelivu se mění takto: Za prvé, ustanovení paragrafu - pardon, to jsem si vytiskl asi dvakrát.
Další pozměňovací návrh se týká: Za prvé, do ustanovení § 1 se vkládá odst. 1, který zní: "Právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem." Dosavadní odst. 1 až 3 se označují jako odst. 2 až 4. Odůvodnění. Toto ustanovení, které tento pozměňovací návrh do vládního návrhu zákona doplňuje, nic nemění proti stávající legislativě, neboť toto ustanovení je obsaženo již nyní v platné úpravě zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Úvodní ustanovení zachovává hodnotovou deklaraci vloženou do § 1 odst. 1 dosavadního zákona o zbraních zákonem č. 13/2021 Sb. Tato deklarace současně představuje interpretační vodítko pro výklad některých potenciálně problematických ustanovení týkajících se podmínek nakládání se zbraněmi některých kategorií. Z tradičních důvodů je zde ponecháno užší vymezení konkrétního nárokového způsobu nakládání se zbraněmi, jako nabývání, držení a nošení. Dosavadní legislativa je založena na tom, že zákon a případně navazující podzákonné předpisy, například co do průběhu zkoušky odborné způsobilosti nebo podmínek pro splnění zdravotní způsobilosti, přesně stanoví, jaké podmínky musí zájemce o držení zbraní splnit. Vydání příslušných rozhodnutí se občané mohou dostat, dovolat i soudní cestou. Byť to tak zákon až do nedávna nestanovil výslovně, česká zákonná úprava v oblasti zbraní de facto dlouhodobě vychází z existence práva držet a nosit zbraně, jehož výkon je nicméně podmíněn splněním zákonem stanovených podmínek. Předkládaný návrh na této tradiční legislativní koncepci nic nemění.
Pokud jde o samotné znění § 1 odst. 1 dosavadního zákona o zbraních, jehož tedy § 1 odst 1 předkládaného návrhu čerpá inspiraci ze současného § 3 švýcarského zákona o zbraních, který zní: Das Recht auf Waffen... já to ani nepřečtu. Asi nejsme úplně... německy.
Úvodní ustanovení dále upravuje obecně věcnou působnost zákona. Zákon upravuje zejména nakládání se zbraněmi a střelivem - bylo by nestandardní, aby významný zákon České republiky byl uvozen pouze odkazem na právo Evropské unie. Je dlouhodobě zavedenou praxí, že v úvodním ustanovení zákona je vyjádřeno, co především daný zákon upravuje. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se v úvodním ustanovení zákona nehovoří o střelných zbraních, působnost zákona z hlediska pojmu zbraň je vymezena tím, jaké zbraně jsou zařazeny do jednotlivých kategorií, které zákon vymezuje, viz dále § 3, přílohy č. 1 a 2.
Zákon nově zavádí jednak pojem regulované součásti zbraně a jednak aktivní komponenty střeliva. Oba pojmy jsou tak dále taxativně definovány v normativním textu. Provozování střelnice musí být ze strany jejího provozovatele přímo spojeno s nakládáním se zbraněmi nebo se střelivem, proto tento aspekt věcného rozsahu zákona je uveden samostatně.
Tento pozměňovací návrh je tedy veden jako sněmovní dokument 3776.
Dále tady mám ještě pozměňovací návrh k tomuto zákonu o zbraních a střelivu. Je to § 19 Spolehlivost. Paragraf 1 ustanovení § 19 (?) návrhu zákona tedy zní: "Za spolehlivého podle toho zákona se nepovažuje ten, jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou za prvé bylo pravomocně podmíněně zastaveno a dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, že se obviněný osvědčil, nejméně však po dobu tří let od okamžiku pravomocného rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, nebo za druhé za a) v posledních třech letech skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání mladistvého rozhodnutím o opuštění od potrestání nebo upuštění od potrestání s dohledem, za b) u něhož bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, dopustil-li se úmyslného trestného činu nebo trestného činu spáchaného z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, a dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, že se obviněný osvědčil, nejméně však po dobu tří let od okamžiku pravomocného rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na potrestání." Nyní to odůvodním. "Odklon je efektivním a poměrně novým prostředkem trestního práva, je to tedy obdoba jako v tom sněmovním tisku 464 - obviněný, aby dosáhl odklonu, musí splnit zákonem stanovené podmínky, tedy plné doznání, náhrada škody, lítost, na rozdíl od obviněného, který je souzen a odsouzen. Společensky považujeme skončení trestního řízení za výhodnější, a to jak pro společnost, tak pro zúčastněné osoby. Poškozený se dočká náhrady, je výrazně snížena pravděpodobnost recidivy. Trestní řízení je výrazně levnější. Je proto vhodné, aby ten pachatel, který splní podmínky pro odklon, a ten je mu přiznán, byl oproti pachateli, který tak neučiní, mírně zvýhodněn i pro případ jeho vyloučení z možnosti získání zbrojního oprávnění, tedy ve srovnání lhůt uvedených v § 19 a § 18 odst. 1 písm. b) bod 4 a 5."
Tento pozměňovací návrh je tedy veden jako sněmovní dokument 3777. ***
