(9.40 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
My chceme návrh, který otvírá ten volební systém novému trendu, který u nás není zaveden, zároveň ale drží všechny danosti toho, jak se v České republice volí, a to i ze zahraničí. Náš systém korespondenční volby je napasován na to, že čeští občané na rozdíl od Slováků už teď mají možnost volit na zastupitelských úřadech. Proto ty zastupitelské úřady zůstávají i v tomto systému korespondenční volby tou hlavní institucí, o kterou my opíráme i zápis do voličských seznamů a podobně. To znamená, nedopouštíme se nějaké revoluce, že každý turista, který přijede z České republiky a je pár dnů v cizině, si bude moci dovolit odvolit korespondenčně. A znovu říkám, z určitých pozic v rámci společenské debaty je nám toto vytýkáno jako malá ambicióznost. My ovšem jdeme cestou jistoty, cestou toho, že ten volič skutečně bude zapsaný ve voličském seznamu, ten volič bude mít jasně identifikované bydliště v cizině a je to člověk, který tam tedy buď pracuje, žije delší dobu, studuje a má jasnou vazbu k nějakému místu v cizině, kam mu ta daná písemnost včetně toho identifikačního lístku, oficiální listiny s jasným číslováním, bude doručena.
Já jsem jenom chtěl požádat vlastně v tom svém úvodním slově, abychom nevydávali zavedení korespondenční volby - znovu říkám, jsme jednou z posledních zemí Evropské unie, která korespondenční volbu nemá - za nějaký revoluční akt. My jsme se v našem koaličním programovém prohlášení shodli, někteří z nás si dovedli představit ambicióznější model, ale my jsme se prostě shodli na tom, že to bude korespondenční volba pro lidi žijící v zahraničí, studující, pracující, kteří tam mají jasně identifikované bydliště a mají české občanství. Tohle my tady prosazujeme. Není to převrat, není to revoluce ve volebním systému v České republice, jak mnohokrát slyšíme i od opozice ve veřejné debatě, není to jeho změna, není to jeho převrácení na hlavu. Je to evoluce. Je to jeden z těch kroků, které náš volební systém posouvají dál, modernizují ho a vyrovnávají českým občanům právo v dostupnosti volby a v dostupnosti možnosti ovlivňovat dění v České republice, na což ti lidé mají legitimní právo. A já v tom vidím i tu symbolickou rovinu, že my se nedíváme do nějaké sebezahleděnosti tady v České republice na naše krajany žijící v zahraničí jako na někoho, kdo jenom kvůli tomu, že momentálně nepobývá na území České republiky, má mít omezenější občanská práva než ti z nás, kteří v České republice v současné době žijí, pracují, studují. Myslím si, že je to osvícený přístup pro to, abychom u těchto lidí budovali pozitivní vztah k České republice, vytvářeli jejich motivaci, aby hodnoty vytvářeli v naší zemi. A zahraniční zkušenost mladých lidí, kteří vyjedou na studijní pobyty, je něco, co Česká republika obrovsky potřebuje, ten pohled zvenčí, nasátí zkušeností a navrácení těchto lidí do České republiky, do státu, který se k nim staví otevřeně a má k nim nějaký vztah, rozšiřuje jim i jejich práva.
Moc bych požádal, aby ta diskuse, byť určitě bude dlouhá, byť určitě bude emotivní, se držela faktů. A fakta jsou taková - není to revoluce volebního systému, je to evoluce a zdravý vývoj. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A protože nyní jsem přihlášená já, tak děkuji paní místopředsedkyni Dostálové, že se se mnou vystřídá v řízení.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobrý den. A nyní tedy s přednostním právem paní místopředsedkyně Richterová. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ten návrh zákona, který dnes projednáváme a patrně budeme projednávat ještě zítra a pozítří, a kdo ví, kolik ještě dalších dní se tady chystají dlouhé a dlouhé debaty, je přitom v podstatě docela prostý, a jak už bylo řečeno, velmi opatrný. Je to návrh, který zjednodušuje fungování státu pro lidi, pro Čechy a Češky žijící v zahraničí. A zjednodušování se tady v tomto sále většinou spíš tleská, tak proč ho blokovat? Jde nejenom o zjednodušení toho, aby mohli reálně volit a aby je to nestálo majlant, pro lidi, kteří mají nějaký druh bydliště, pobytu, kteří zkrátka se nacházejí v zahraničí, a je to i návrh, který připomíná, že se jedná o rovnoprávné občany, o lidi, jejichž výkon práva volit prostě nemá být významně ztížen tím, jak daleko to mají na ambasádu nebo konzulát, nemá to být ztíženo tím, že si musejí za často opravdu veliké sumy kupovat lístky někdy i do letadel, aby zvládli odvolit v zemi, kde aktuálně sice nežijí, ale mají k ní vztah, jsou jejími občany. A to, co je strašně důležité - my tím ten vztah nejenom že posílíme a upevníme, ale i stvrdíme, protože často jde o lidi, s kterými je opravdu v našem zájmu ten vztah mít.
Já zdůrazňuji, že je to návrh, který nás dostává nejenom na západ, ale i na východ, protože tolik zemí světa ho má zavedený. Zmíním, že už skoro dvacet let i třeba sousední Slovensko, byla tady zdůrazněna Velká Británie přes sto let, zkrátka 126 zemí světa funguje v parlamentních volbách s korespondenční volbou. Těch 126 zemí světa jsou čísla Mezinárodního institutu pro demokracii a volby, že vůbec netuším, proč tady z toho mají být ty spousty dní a nocí prodebatovaných v tomto sále.
A ještě jeden příklad. Nejenom že to je norma v těch 126 zemích, nejenom že má korespondenční volbu i sousední Slovensko, ale na příkladu dalšího našeho souseda, Německa, ještě chci stručně ukázat, jak se to třeba tam vyvíjelo a k čemu dospěli oni před pár lety. A zdůrazním, není to náš případ, není to návrh, který přednášíme my. Ale protože jsem v Německu nějakou dobu studovala a žila, tak mi přijde důležité zdůraznit, že jejich právní prostředí není zas tak odlišné od našeho a současně jsou velmi, velmi citliví na základy a principy právního státu. Velmi na to dbají. Současně tam vnitrostátně funguje korespondenční volba už od roku 1957. Já zdůrazňuji - u nás to nikdo nezavádí, u nás se jedná pouze o zahraničí. Přesto v Německu to funguje už od té poloviny minulého století. A proč to tam funguje? Protože si ve společenské debatě vysvětlili, že chtějí zajistit, aby zkrátka všichni němečtí občané, i ti, kteří jsou už ve velmi vysokém věku, mají různé zdravotní obtíže a podobně, měli možnost účastnit se voleb. Co se týče toho fungování v této sousední zemi, tak tam je to už opravdu velice rozšířené, ale znovu zdůrazňuji, byť je to země velmi opatrná na svůj právní stát, nezpochybňuje nikdo tuto volbu.
A zpátky k Česku. My zavádíme tím návrhem, až bude schválen, pouze korespondenční volbu ze zahraničí, což je něco, co funguje v těch 126 zemích světa. A mně tedy zbývá jediná otázka - proč to najednou tak vadí, když i hnutí ANO tuto věc chtělo? Hnutí ANO to chtělo ještě v roce 2018, teď máme teprve leden 2024. To opravdu není tak dlouho zpátky. Bylo to v programovém prohlášení vlády. Přišel covid. Já chápu, že se to nezvládlo zrealizovat, ale byl to normální veřejný plán, protože jednoduše těm našim občanům v zahraničí volbu (?) je prostě zjednodušení výkonu ústavního práva. Já to chápu a jsem ráda, že to tehdy v tom programu bylo. Stejně tak se k tomu hlásil Tomio Okamura v knize Umění vládnout, naprosto jednoznačně. A zase, my jsme teď jako vládní koalice předložili něco, co mírně - zdůrazňuji, pouze mírně - modernizuje výkon volebního práva, narovnává to práva občanů v zahraničí, a když to řeknu úplně naplacato, tak mně přijde, že jediný problém korespondenční volby v Česku je, že ještě dávno nebyla zavedena. A to, jestli to tady někdo bude dny a noci blokovat, je čistě a pouze pokrytectví. Roky jste to chtěli. Děkuji za pozornost.***
