(19.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
O správnosti rozbití Rakouska-Uherska a vzniku nástupnických států bylo třeba přesvědčit hlavně amerického prezidenta Wilsona. Tohoto úkolu se zhostil Masaryk, kterému velmi výrazně pomohlo jeho přátelství s Charlesem - jak se to čte? - Cranem - (vyslovuje: Kranem, Krejnem asi). Charles Crane sympatizoval se Slovany a navíc byl osobou blízkou prezidentu Wilsonovi, na kterého měl jistý vliv. Ale vidíte, jak my v SPD máme tuhý kořínek. My se jen tak nenecháme. My jsme plní energie pořád. Přesně takhle to bude. Crane mimo jiné domluvil Masarykovi i osobní setkání s prezidentem, které se uskutečnilo 19. června 1918.
Autonomní československá armáda byla zřízena ve Francii v prosinci roku 1917, a to na základě dekretu francouzského prezidenta - no, a teď jak neumím francouzsky, tak je to oříšek - Raymonda Poincarého - no, tak to nějak je. Spojené státy americké vedly až do roku 1917 politiku izolace a neutrality. 6. dubna roku 1917 však nastala změna. Spojené státy vyhlásily Německu válku. Když se Masaryk vyjadřoval o své propagační strategii, kterou se snažil přesvědčit amerického prezidenta o zániku Rakouska-Uherska a vzniku samostatných států, uvedl, že se snažil na prezidenta působit stejným způsobem, jaký se mu osvědčil již v Londýně a Paříži, a to prostřednictvím publicistické činnosti, tedy rozhovory, novinovými články, veřejnými projevy. (Hluk v sále. Z pléna se ozývá: Pššš!) Děkuju. A také prostřednictvím debat s osobami, které měly na státníky vliv. Masaryk uvedl, že taková promyšlená propaganda je účinnější než chvilkové osobní setkání.
Paralelně v Masarykově snaze o získání Wilsona pro ideu samostatného českého státu usiloval Beneš o to samé v Paříži a Londýně. Výsledek Benešovy práce se dostavil 29. června 1918, kdy Benešovi jako generálnímu tajemníkovi Československé národní rady přišla deklarace od francouzského ministra Stéphena Pichona. Deklarace uznala právo československého národa na samostatnost a s tím uznala i Československou národní radu za nejvyšší orgán. Deklarace současně přislíbila, že francouzská vláda bude v mírových jednáních usilovat o to, aby český stát vznikl podle historických hranic. O necelé dva měsíce později, 9. srpna 1918, se k francouzské deklaraci přidala i deklarace britská, která uznala československou armádu za spojeneckou armádu a rovněž uznala i Československou národní radu za nejvyšší orgán zastupující zájmy československého národa. K oběma spojeneckým deklaracím se nakonec 2. září 1918 přidalo prohlášení vlády Spojených států uznávající samostatnost československého národa.
V reakci na francouzskou a britskou deklaraci a americké prohlášení oznámil Beneš 14. října 1918 dohodovým státům ustanovení prozatímní československé vlády. Prozatímní vláda měla dočasné sídlo v Paříži. Její zastoupení Beneš dohodl s Masarykem ještě předtím, než její finální podobu předal vyslancům dohodových států. Složení prozatímní vlády bylo následující: Masaryk byl ustanoven prezidentem prozatímní vlády, předsedou ministerské rady a ministrem financí, Beneš byl jmenován ministrem zahraniční věcí a ministrem vnitra a Štefánik se stal ministrem války neboli ministrem obrany.
Hlavním tématem diskuse mezi Masarykem a Wilsonem byla intervence v Rusku. Americký prezident tehdy zvažoval možnost využít československé legie ve vojenském zásahu proti ruské bolševické vládě. Ve stejnou dobu, kdy Beneš sestavoval prozatímní vládu, se Masaryk ve Washingtonu zabýval sepsáním dokumentu nazývajícím se Prohlášení československé nezávislosti či Washingtonská deklarace. Masaryk v dokumentu píše, že československý národ má právo na úplnou samostatnost, protože jak si zvolil Habsburky do čela státu, může je i odvolat. Prohlašujeme tímto habsburskou dynastii za nehodnou vésti náš národ a popíráme všechny jejich nároky na vládu v československé zemi, o které my zde a nyní prohlašujeme, že od nynějška bude svobodným a nezávislým lidem a národem, píše Masaryk. (Hluk v sále.)
V otázce... Můžu vás poprosit o klid jenom ještě trošičku?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Kolegyně a kolegové, rozumím, že projev trvá delší dobu, ale i tak vás poprosím, abyste zachovali klid v sále, a to v pravé i v levé části sálu poprosím. V pravé i v levé části sálu. Prosím, pokračujte.
Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. V otázce budoucího politického uspořádání země Masaryk uvádí, že československý stát přijme ideály moderní demokracie a stane se republikou. Masarykova deklarace nezávislosti byla odevzdána prezidentu Wilsonovi dne 18. října a ještě v ten samý den vyšla v americkém tisku. Když v noci z 27. na 28. října Rakousko-Uhersko přijalo podmínky amerického prezidenta ke kapitulaci... Můžu vás poprosit?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové, poprosím v pravé části sálu, případné diskuse přesuňte do předsálí. Děkuji.
Poslanec Tomio Okamura: ... pochopili to pražští politici jako oficiální rozpad Rakouska-Uherska a v ranních hodinách dne 28. října o tom v tisku informovali celý národ. Ještě ten samý den byla Národním výborem v Praze vyhlášena samostatnost československého státu. Po čtyřletém boji se tak Masaryk, Beneš, Štefánik a domácí odboj dočkali vítězství své mise a vzniku samostatného státu.
Během těchto čtyř let, kdy nebyl Masaryk přítomen v Čechách, prožívala jeho rodina psychicky náročné období. Rakouská policie podnikla řadu prohlídek v bytě Masarykových a několikrát předvolala Charlottu k výslechu. Masaryk byl oficiálně zbaven titulu profesora, a tím mu byl odebrán i plat. (Hluk v sále pokračuje.) Ale ono by to opravdu chtělo trošku...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové, já v tom případě začnu vyvolávat jménem a poprosím, abyste respektovali klid. Poprosím pana poslance Faltýnka. (Diskutuje s ministrem spravedlnosti Blažkem.) Pane ministře, také poprosím. Chcete-li diskutovat, tak v předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslanec Tomio Okamura: To bylo opravdu poměrně selektivní vyvolání tedy. (Smích v sále. Potlesk z lavic ANO.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Napomenul jsem z opozice i z koalice a budu v tom pokračovat.
Poslanec Tomio Okamura: Ovšem z koalice. Z opozice jmenovitě. Ale nic. Já se tady zastávám druhé opoziční strany, jak si všimli z ANO. A nestydím se za to, protože jsem pro spravedlnost na všechny strany.
Charlotta tak zůstala bez financí odkázaná na pomoc přátel. V roce 1915 zemřel na tyfus Masarykův starší syn Herbert a mladší syn Jan byl odvlečen na frontu. Rakouská policie zatkla Masarykovu nejstarší dcerou Alici a vyhrožovala Masarykovi, že pokud nepřestane s odbojem, bude Alice pověšena. Tehdy Masaryk uvažoval, že se sám vydá rakouským úřadům. K tomu nakonec nemuselo dojít. Na nátlak světové veřejnosti musela rakouská policie od vyhrožování upustit a Alici osvobodit. Tomu všemu byla nucena bezbranně přihlížet Masarykova žena Charlotta, ke které se navíc dostávaly zprávy o tom, že byl Masaryk zastřelen v Rusku. Celková situace v ní vyvolala úzkostné stavy a deprese, kvůli kterým musela být převezena do psychiatrického ústavu ve Veleslavíně.
No a teď jsem se konečně dostal po těch deseti hodinách, abychom si popsali - mám tady pasáž s názvem Masaryk jako prezident Československa. Takže vidíte, jakou práci a kolik úsilí dalo vytvořit samostatný český stát. A teď se konečně dostanu po tom snad ne už úvodu, ale po té přední pasáži k tomu, co jsem chtěl vlastně celou dobu říct, to znamená, jak to vlastně začalo. ***
