(9.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Tehdy jsem ve funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky dorazil do Senátu, abych tam tlumočil stanovisko tehdejšího prezidenta republiky Václava Klause k návrhu na přímou volbu hlavy státu. Já jsem tam toto stanovisko přednesl nejen jako stanovisko prezidenta republiky, ale i jako stanovisko svoje, protože jsem ho sám napsal a také jsem ho pod svým jménem potom v denním tisku publikoval. A tam jsem velmi varoval před účelovou změnou ústavy, tehdy před účelovou snahou politiků zbavit se odpovědnosti za volbu hlavy státu, za alibismus, za naivismus, řekl bych ignoranství a za vypočítavost, se kterou k tomu většina tehdejší politické scény přistoupila. Krátká odbočka, cituji jiný projekt - já jsem fanouškem přímé volby prezidenta a myslím si, že už se ustálila v našem systému ústavním. Nebyl jsem vyslyšen. Všichni mně sice zatleskali, ale jak všichni víme, změna volby prezidenta republiky byla nakonec přijata a byla přijata změna ústavy. A cenu za to dobře známe. Byla porušena logika, na které náš ústavní systém stojí, byly rozkolísány vztahy mezi ústavními institucemi, a nakonec ty síly a ti lidé, kteří nejvíce bojovali za to, aby k té změně došlo, se považovali nakonec za oběti této změny. Od počátku se nesmířili s tím, jak ta první i druhá přímá volba dopadla, a dnes tytéž lidi můžeme slyšet, jak vážně navrhují, aby se nějakým způsobem, neznámo jakým, vzala ta změna ústavy zpátky a prezident republiky se volil znovu nepřímo.
Tady jenom opravdu krátká vsuvka. Říkám to samé: teď je nějak sociálně složena naše diaspora, jsou to spíše lépe situovaní lidé s dobrými příjmy, smýšlející liberálně, volící si určitou nálepku, protože oni nejsou schopni zase až tak sledovat dění v České republice, a samozřejmě, jejich názory ovlivňují především média. Jak se říká, oni jsou oběti, jsou obětí povrchních, neúplných zpráv. Na oplátku potom ale druzí říkají: No a potom nejsou obětí vlastní volby, protože oni nežijí v České republice a oni opravdu pak nebudou čelit důsledkům své volby.
Co je ale podstatné: prosím, tenhle zákon, který jste předložili, to je faktický ad hoc zákon na jedny volby. Ta část sedmá se týká jedněch voleb v roce 2025, něco naprosto nestandardního, a nikde se ale nepíše, co to bude znamenat za osm let, to už bude platit standardní režim, to už bude platit ten zákon o správě voleb, co to bude znamenat za dvanáct let, za šestnáct, za dvacet. A vzhledem k tomu, že už jsem deset let poslanec, už jsme zažili - tady vám dávám příklad s přímou volbou prezidenta, všichni už máme nějaké zkušenosti - tak já jsem si skoro jistý, jsem si skoro jistý, že se to obrátí proti těm, kteří to teď navrhují a kteří budou sedět a říkat: To byla blbost, že jsme to tenkrát zaváděli. Protože mění se vůbec rozpoložení v Evropě, mění se trochu už názory, ustupuje se od některých řekněme až extrémně levicových a ekonáboženských tezí a myslím, že se pomaličku vrací určitý konzervatismus, pragmatismus a racionalismus. Já si to osobně tedy aspoň tak nějak optimisticky myslím, když sleduji výsledky některých voleb. Klíčové budou evropské volby v příštím roce a jsem opravdu zvědavý na složení Evropského parlamentu. To všechno jsou procesy, které probíhají zejména v Evropě. A jak já už řekl v úvodním slovu, drtivá většina hlasů, které přicházejí ze zahraničí, jsou z Evropy, 81 %, a nemyslím si, že zásadním způsobem dojde ke změně po zavedení korespondenční volby. Nejvíce budou volit možná opět naši spoluobčané ve Velké Británii, v Německu, Francii, a ti všichni začínají mít podobné pocity, jako jsme my, ti všichni začínají procitat z iluzí týkajících se migračních vln, a tak bych mohl pokračovat.
Představte si vy, kolegové z ODS, kdyby se korespondenčně volilo a přišlo by 100 000 hlasů v roce 2013 po vládním skandálu, kdy skončila Nečasova vláda, kdy ODS byla tepána, brutálně tepána médii, kdy v podstatě díky státnímu zastupitelství tady nebo akci policie, státního zastupitelství a jejího zásahu na Úřadu vlády padla vláda, jak informovala média, co si přečetli voliči v zahraničí a kdo by vás tehdy volil. A vy si myslíte, že se to nemůže za osm let zopakovat nějakým způsobem? A tehdy ta korespondenční volba už nebude ve váš prospěch. Já bych vás tedy fakt poprosil, abychom začali myslet trochu dopředu, nadčasově a principiálně a nehonili se za krátkodobými volebními zisky, jak to tady říká pan doktor Weigl.
A stejně jako tady kolegové za mikrofony budu varovat před účelovou změnou zákona, účelovou změnou systému volby v hlasování v parlamentních volbách, a nebude mi to nic platné. A nám to nebude nic platné, protože zájem politických sil, které to tlačí, je jasný, je daný. Oni mají pocit, že hlasy zvenku - a ověřilo se to v řadě minulých voleb - obvykle směřují na jednu stranu politického spektra. A tady ten kalkul je, že když ten počet hlasů dramaticky zvýšíme - já jsem slyšel odhady, že to mohou být statisíce hlasů, já už jsem o tom mluvil v tom svém příspěvku, statisíce hlasů, které mohou po této změně přijít ze zahraničí - tak vlastně budeme mít vystaráno a volby u nás budou rozhodovat tyto hlasy, které budou přicházet zvenku. Takovýto výsledek této změny bych považoval za tragický. Za tragický, protože známe dobře za těch třicet let, jak politické spektrum v naší zemi vypadá, jaké jsou jednotlivé váhy politických preferencí u nás, a vlastně pravice, levice, konzervatismus, liberalismus, já nevím, jak to nazveme, ale vždycky ty tábory jsou prakticky dva. Mezi nimi se nějakým způsobem ty hlasy dělí a společnost je rozdělena přibližně napůl, převažuje někdy více napravo, někdy více nalevo. V roce 2006, jestli si vzpomínáte, už jsem o tom krátce mluvil, to bylo padesát na padesát a bylo nesmírně obtížné sestavit vládu. V těchto posledních volbách byl výsledek jiný, ale já se nedomnívám, že bychom byli svědky nějaké zásadní trendové změny a že by do budoucna, pokud se nezmění nějakým způsobem volební systém, že by rozdělení politických preferencí v naší zemi se nějakým zásadním způsobem změnilo. Takže pokud by přibylo najednou výrazné desetitisíce, statisíce hlasů na jednu stranu, bude to znamenat, že ten systém bude zcela porušen, a já pro legitimitu voleb a pro jejich akceptaci veřejností bych považoval takový vývoj za velmi nešťastný. ***
