(10.00 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
To, že nyní bych řekl pár slov o nebezpečí korespondenční volby, o těch rizicích. Já myslím ale, že vlastně nemám úplně dost k tomu co dodat, co bylo řečeno. Nátlak na voliče je možný. Voliče nechrání plenta během předávání a sčítání hlasů. To jsou zdokumentované věci v těch zemích, kde se to praktikuje, v Americe je to poměrně často, stačí se podívat na Wikipedii, jaká je zkušenost USA s korespondenční volbou, tam jsou celé studie, které tam najdete, a najdete tam dlouhý seznam, co všechno se vlastně může dít - i takové banální věci spojené s fungováním pošty.
Mimochodem, to bychom asi taky chtěli slyšet, než tady budeme hlasovat, jak to bude vypadat. Jak bude vypadat ten prováděcí předpis? Nejenom jak budou stanoveny ty jednotlivé obvody, ale jak se to bude dělat? Ta obálka bude zřejmě vypadat úplně jinak než běžná obálka. Bude na ní uvedeno, že je to hrazeno příjemcem? Bude dopředu vyčištěna a bude se lišit od všech ostatních obálek? A to, k čemu došlo například v tom Birminghamu v roce 2004, bylo, že tyto obálky byly naprosto nehlídané, zacházelo se s nimi v běžném režimu, a nějaký podnikavec je zkrátka sesbíral v rámci pošty a odkládal je bokem, velice jednoduchým postupem. Prostě ta pošta přece jenom někdy nefunguje. To neplatí jenom o té naší, to neplatí jenom o té americké. Takže pozdní dodání zásilek, ztráty zásilek, spousta věcí, které jsou s tím spojeny, technické problémy. Ve Francii v sedmdesátých letech korespondenční volbu zrušili, tam to bylo vlastně z důvodu docela zásadních manipulací na Korsice. Pro úplnost dodávám, že to byla korespondenční volba, která byla možná i pro domácí voliče. Korespondenční volbu pro zahraničí tenkrát ponechali. Dnes, pokud vím, Francie může distančně volit i elektronicky. Takže zrušili aspoň doma, to po Korsice.
Pan kancléř Weigl zmiňoval Rakousko, rok 2016. Tam by na tom bylo pikantní, že tu volbu rozhodlo, poslouchejte, 30 000 hlasů, a ukázaly se prostě některé věci, doložilo se předčasné otevírání obálek, předčasné informování o výsledcích a sčítání nepovolanými osobami. Tohle byl důvod, proč rakouský Ústavní soud zrušil druhé kolo. Co je ještě pikantní, že těch 30 000 hlasů, o které vyhrál Van der Bellen, to byly korespondenční hlasy. Kdyby nebyly korespondenční hlasy, vyhrál by volby Hofer. Takže tam byl ještě taky ten moment, že korespondenční hlasy ze zahraničí zvrátily výsledek. Pak se samozřejmě konalo nové kolo, kde Van der Bellen už vyhrál bez jakýchkoliv pochybností. Tam už to bylo všechno v pořádku, tam už nedošlo k ničemu zásadnímu. Rakousko se s tím vyrovnalo. Ale vyrovnalo se s tím až po půl roce řekněme velmi, velmi bolestivého procesu, který vedl k otázkám o rakouské demokracii.
Ve Spojených státech bylo vítězství Joea Bidena také zmíněno. Já myslím, že ho zmíníme ještě mockrát, než skončí první čtení tohoto zákona. A v čem to bylo nové? Protože jak zaznělo, v Americe se hlasuje poštou dlouho. Absenční hlasování, například pro vojáky za občanské války, už má dneska sto padesát let, to má velkou tradici. Problém je v tom, že... No, já to budu pokračovat. Je pravda, hlasuje se tam dlouho, ale tam byl nový prvek, a to bylo, že odpůrci Donalda Trumpa vsadili na korespondenční volbu. Korespondenční volba se stala součástí strategie a oni to vlastně popsali. Před rokem vyšel článek v časopise Time - který já tu citovat nebudu, požádám možná některého z kolegů, jestli by byl tak hodný a ten článek nám přečetl, protože je opravdu zajímavý - který vlastně vysvětlil celou strategii, jak pomohli dostat Bidena do Bílého domu. A jeden z prvků, ze základních prvků byly legislativní změny, změna pravidel, aby i státy, kde - protože v Americe je to podle jednotlivých států, ta korespondenční volba, zda je přípustná, nebo ne - aby státy, kde nebyla přípustná korespondenční volba, aby ji zlegalizovaly. A když se zase podíváte do přehledu, uvidíte, že v roce prezidentských voleb několik klíčových států umožnilo korespondenční volbu. To byl první moment té strategie, umožnit korespondenční volbu. To byly ty hlasy, co ležely ladem, to jsou ty hlasy, které chce teď koalice. To je strategie, to je volební strategie, a můžeme se - a já bych byl rád, kdybychom si to říkali fér, protože se pak můžeme bavit vážně o parametrech a nemusíme se pořád pokrytecky předhánět v tom: V y to nechcete, protože tam hlasy nemáte, vy to chcete, protože tam hlasy máte. Toto je strategie, vy chcete za každou cenu ad hoc u jedněch voleb změnit pravidla.
Krátká odbočka: to samé udělal PiS v Polsku jako vládnoucí strana, protože věděl, že Andrzej Duda má podporu krajanů ve Spojených státech, tak kvůli jedněm volbám s odkazem na covid zavedli korespondenční volbu v prezidentských volbách a stali se terčem kritiky Evropské unie, naší paní komisařky Jourové, která varovala před změnami volebních pravidel jeden rok před volbami kvůli jedněm volbám. A co se děje teď u nás? No, úplně to samé, ty volby jsou příští rok, je už 2024, takže příští rok, a měníte zákon, dáváte tam část sedmou, která se týká jenom těch jedněch voleb. A co na to Evropská unie? No, zatím mlčí. Zatím jsem nezaznamenal varovný prst, takže možná se někdy neměří všem stejným metrem. PiS nebyl oblíben v Evropské unii. Já, diplomaticky řečeno, si myslím, že Andrej Babiš taky není úplně nejpopulárnější u Evropské komise.
Druhý moment té strategie bylo samozřejmě intenzivní zpracovávání elektorátu, to znamená působení na elektorát. Jak už bylo zmíněno, ona ta korespondenční volba není úplně jednoduchá, nebude tedy ani u nás. Já doufám, že jsme si ve středu v nejlepším diskusním večeru středečním, který jsme zatím zažili, kdy jsme si vyměňovali názory, tak jsem měl pocit, že se trochu přibližujeme, že si uvědomujeme, jak je to složité, že je potřeba vážit každý kousek té právní úpravy a nemůžeme ty volby už úplně pustit ze řetězu a rozvolnit, že tam musí být pevně daná pravidla. A v okamžiku, kdy jsem měl pocit, že se přibližujeme, kdy vystupoval kolega Dufek, na něho reagovala kolegyně Peštová, kdy prostě tady si navzájem říkali: Ano, respektujeme se, jsme slušní lidé, hledáme řešení - v tu chvíli přijde tweet paní předsedkyně Pekarové Adamové, která tam napálí, že se nebude ověřovat ani bydliště u těch lidí, "bude nám stačit podepsané čestné prohlášení". ***
