(10.10 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
V České republice byste mohli volit na základě čestného prohlášení? Vy si to neuvědomujete, ale my máme stálý seznam voličů. Vy neděláte vůbec nic a jste zapsaní v seznamu voličů. To je velký komfort, to nemá většina zemí. Vám prostě přijdou domů lístky, o vás se stát postará. Vy máte občanku, vy máte trvalé bydliště, o vás stát ví všechno. Česká republika je opravdu luxusní. My máme velmi robustní, nezpochybnitelný volební systém, ke kterému má přístup každý, 14 000 okrsků. Opravdu není problém si dojít do volební místnosti a já nevím, kdo z vás zažil fronty. Já v Kroměříži nikdy, ještě jsem nikdy nestál frontu. A tenhle komfort je prostě dán fungujícím systémem a že máme pečlivě monitorované, kdo je volič, nikdo nemůže odvolit dvakrát. Ale když volíte v jiných zemích, kde není stálý seznam voličů, ten postup je složitější, a u korespondenční volby bude taky složitější.
Ono je totiž potřeba trochu pomoci s tou volbou. Teď je otázka, kam až ta pomoc jde. To znamená poradit, samozřejmě jednak informovat, co je potřeba udělat, poradit s vyplněním, nashromáždit ty lístky a odnést to na poštu. Tohle je ta pomoc. Takže samozřejmě vidíte, většina těch - tedy věří pan profesor Drulák, já taky - já věřím, že většina těch aktivistů bylo poctivých, ale někteří třeba chtěli opravdu pomoct demokracii, chtěli zachránit demokracii, měli v hlavách, že jsou ti jediní, kteří mohou zachránit demokracii. a chtěli zachránit demokracii hlavně před Trumpem. To je ten důvod, proč v Americe zůstává hořká pachuť. A to není nějaká konspirační teorie, prosím pěkně.
Byl bych rád, kdybychom si odpustili vzájemné napadání. Takže ať už do dopadne jakkoli, v okamžiku, kdy tam máte tenhle prvek a druhá strana může hrát úplně poctivě, tak tam je příčina zpochybnění volebního výsledku. Když někdo prostě řekne nějaké naší krajanské komunitě: je to složité, já vám to pomůžu udělat, já vám sesbírám ty obálky, jenom mi tady podepište identifikační lístek. Chce mi tady někdo z koalice říct, že se to nestane? No stane, prostě se to stane. Teď je otázka, jestli se to stane jenom v pár jednotkách, nemá to na nic vliv a ten systém to přežije. Ony ani ty volby v České republice samozřejmě nejsou úplně na sto procent, vždycky se najde lidská chyba, jsme jenom lidi. Ale otázka je, že to může přerůst do systémové chyby, že je to příčina zpochybnění volebního výsledku, a v době, kdy skutečně máme debatu o samotné obraně demokracie a kdy vlastně máme silné motivace věci trochu posouvat.
Podívejme se, kde jsme v České republice. V roce 2021 v parlamentních volbách se odevzdalo před 5 milionů hlasů, ze zahraničí přišlo 13 (000), jak jsem vám tady včera četl. 18 000 bylo vedeno v těch seznamech, 13 000 odvolilo, účast 70 %. Teď jsme tedy v těchto poměrech: více než 5 milionů doma, 13 000 ze zahraničí přes zastupitelské úřady. To znamená, reálný dopad do českého politického systému je na úrovni několika desetin procenta, 0,1 - já jsem vám to včera říkal. Nicméně počet Čechů v zahraničí se odhaduje - a já znovu říkám, to nevíme přesně - odhaduje se na několik stovek tisíc. To znamená, že potenciální reálný dopad při mobilizaci voličů - předpokládejme, že korespondenční volba je tady proto, aby pomohla mobilizovat zahraniční Čechy - už je na úrovni procent.
Tady si dovolím krátkou odbočku, jeden postřeh, který jsem vám včera neřekl. Doposud na těch místech, na zastupitelstvích, volili právě většinou občané, kteří jsou z nějaké sociální vrstvy, ale jsou z toho velkého města, protože ti třeba z malých měst a venkova prostě nepřijeli. A ono je to všude stejné, ANO má také větší podporu v menších městech a obcích a lepších výsledků dosahují konkurenti ve velkých aglomeracích. Lze logicky předpokládat, že v korespondenčních volbách to bude úplně stejné. Takže jestliže dojde k mobilizaci voličstva, tak už to nebude tak, jak si malujete, že dostanete všechny hlasy a ANO nebude mít ani 5 %. To je opravdu potřeba zabrzdit, trošičku se nad tím zamyslet a nezaplevelovat český právní řád.
Co je dál zajímavé z politologického hlediska, a toho už se tady s nějakou větší či menší mírou cudnosti někdo dotkl, jaká jsou čísla. Zahraniční hlasy jsou extrémně koncentrované. Jsou mnohem méně rozptýlené než hlasy voličů doma a řekl bych, že velmi přesně odpovídají těm dvěma stranám konfliktu, to znamená, ta strana, která hájí řekněme globalizaci, evropskou integraci - poznámka: asi ANO nevyhraje v Bruselu, si myslím - a pak ty politické síly, které jsou označovány za populistické. To znamená, ti populisté nedostávají téměř nic ze zahraničí, a když se podíváme na parlamentní výsledek v roce 2021, pokud by Sněmovna byla složena z těch 13 000 hlasů, Piráti a STAN 50 %, přes 50, nepotřebovali by koaličního partnera, koalice SPOLU 34, takže dohromady by měli 50 plus 34, a strana ANO se přiblížila 5 %, měla 4,99. Možná by se nedostala, možná že by ta Sněmovna v podstatě vypadala: Piráti, STAN a SPOLU. Já myslím, že to byste možná už ani vy nechtěli, že bychom vám chyběli, že byste neměli s kým debatovat, že byste se lekli sami sebe, té obrovské moci, kterou byste měli. Když se podíváme na prezidentskou volbu z pohledu zahraničních Čechů v roce 2018, do druhého kola postupují Jiří Drahoš 45 %, Pavel Fischer 21 %. Miloš Zeman by byl až pátý, měl 7 %. Takže tím chci říct, že elektorát, o kterém mluvíme, je velmi jasně orientován a v této chvíli by to mělo statistický význam, protože mluvíme - a pan profesor Drulák má ještě jiné odhady, ten říká, že mluví o 3, 4, možná 5 %, která jsou koncentrovaná na několik stran. Z toho vyplývá, že korespondenční volby v podobě, jak je navrhovaná, může zvrátit výsledek voleb, protože volby bývají těsné.
A závěr z toho je, že tato kompenzace je poměrně sporná, protože přináší logistické usnadnění určité skupině, která z velké většiny je poměrně privilegovaná skupina. To znamená, je otázka - pan Drulák píše, že '"nemyslím si, že je na místě kompenzovat".
Druhý argument je, že zde přichází jednoznačná hrozba pro důvěru občanů v demokracii, protože dochází ke zvýhodnění jedné ze stran v pomyslném střetu elita versus lid, a bohužel se otevírá možnost zneužití v podmínkách, kdy nikdo nemůže mít zájem na tom, aby byla demokracie zpochybňována. Co se týče potom argumentu, že se jedná pouze o volbu v zahraničí, myslím si, že už bylo několikrát řečeno, že není úplně zřejmé, co s tím udělá Ústavní soud. V loňském roce - aktualizuji, tím myslel v předminulém roce - se jasně ukázalo, jak může dopadnout rozhodování Ústavního soudu ve volebních zákonech. ***
