(10.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)

Principiálně tvrdím, že v zájmu České republiky je, aby se voleb primárně účastnili čeští občané, žijící na území tohoto státu, aby výsledky voleb byly pokud možno nezpochybnitelné, neboť předpokládám, že si všichni přejeme, aby výsledky voleb kultivovaly demokracii a vytvářely prostor pro to, aby demokracie byla vykonávána institucemi vybavenými silným, nezpochybnitelným demokratickým mandátem.

Já se obávám, že nakročení ke korespondenční volbě je nakročení do jiného světa, který tento základní principiální parametr, který jsem tady teď popisoval, může narušit. Když jste poslední na panelu" - což byla samozřejmě otázka toho semináře, kde už bylo všechno řečeno, dokonce zazněla celá řada racionálních argumentů - "nemáte toho příliš co dodat, a tak můžete vyjít pouze vstříc všem účastníkům, kteří se těší na coffee break" - to číst nebudu. " Volba má být tajná a já se vracím trošku k tomu, co jsem řekl na začátku: Ano, dokonce i v rodinách to nemusí být úplně tajná volba, ale s jistotou a se zkušeností ze zahraničí, zejména s rakouskou zkušeností, která tady byla prezentována, můžeme usuzovat, že by nákrok ke korespondenční volbě pravděpodobně výrazně porušil tajnost. Pokud bychom připustili, že tajnost volby je porušena, pak si řekněme velmi ostře, že se mění podstata naší demokracie.

Já jsem si přečetl pozorně důvodovou zprávu a zajímalo mě, zda předkladatelé vycházejí z nějaké úvahy, pokud možno kvantifikovatelné, zdali vůbec o nějakou takovouhle změnu Češi dlouhodobě žijící v zahraničí stojí. A já teď budu citovat. V důvodové zprávě na straně 9 se tvrdí" - pozor, to je důvodová zpráva toho senátního návrhu - "že o navrhovanou právní úpravu občané žijící v zahraničí žádají již delší dobu. To je poměrně přesvědčivá věta." Obdobnou větu najdete i v důvodové zprávě zákona, o kterém teď mluvím. "Já jen proti sobě dávám tyhle dvě věty, dva argumenty. Na jedné straně chtějí volbu, potom na druhé straně předkladatelé tvrdí, že zájem voličů o korespondenční hlasování v zahraničí vůbec nelze předjímat. Tak buď máme nějakým způsobem provedenou analýzu, tušíme, kde ty krajany máme" - což vám tedy říkám, že nemáme, nebo já jsem se aspoň dodnes nedozvěděl, kde je máme - "a teprve pak můžeme postupovat seriózně, když chceme dosáhnout tak zásadní změny ve volebních zákonech České republiky. Pak když si to zákonodárci zvolí, když si to vyberou, tak ať to nestojí těch 5 milionů, nebo kolik tam bylo, ať to stojí třeba víc, pokud zákonodárce bude přesvědčen, že tím kvalitu demokracie kultivuje a je to správné.

A pak je - ještě než uvedu poslední bod - pak je něco, o čem jsem hluboce přesvědčen, že je to návrh, který přesně zapadá do účelovosti změny. Jsem přesvědčený, že je to účelová změna a že ti, kteří předkládají tento návrh, se domnívají, že statisíce hlasů z toho zahraničí přijdou jim. Myslím, že to mohu opřít o jednu svou zkušenost, byť tedy nekvantifikovatelnou. Když jsem ještě býval členem jedné české politické strany, tak na jednání jejího širšího grémia, které se jmenuje výkonná rada, jsme vedli poměrně vážnou vzrušenou debatu o tom, zdali se tato politická strana má, nebo nemá přihlásit k hlasování o změně nepřímé volby prezidenta na změnu přímou. Předesílám rovnou, že pouze tři z nás byli pro zachování tehdejšího stávajícího stavu, to znamená, aby byla volba prezidenta nepřímá. Hlavní argument těch, kteří přesvědčovali poměrně vášnivě, že to má být přímá volba, byl ten, že tato politická strana má kvantifikovatelně, hmatatelně spočítáno, že hlasy pro jejího kandidáta přijdou ze zahraničí - rozhodující hlasy přijdou ze zahraničí." Já jsem přesvědčen, že z podobného hnízda pochází i tato změna, a mrzí mě, že v tuhle chvílí tady pan poslanec Benda není, protože bych se s ním utkal velmi otevřeně.

Poslední bod, který chtěl řečník uvést, je, že "kdyby to u té změny pouze pro Čechy žijící v zahraničí skončilo, tak by toho bylo dost, ale já se domnívám, že u toho to neskončí. Já se domnívám, že je to nákrok k hlubší změně vnitrostátní, k hlubší změně volebního zákona. Jsem přesvědčen o tom, že se dozvíme - nedělám si iluze, myslím si, že tato změna projde, projde přesvědčivě, projde hladce - jsem přesvědčen, že se dozvíme, že tato změna volebního zákona se osvědčila tak, že bychom ji mohli aplikovat i v českých podmínkách pro domácího českého voliče. Pak už bude jenom krok k tomu, aby digitalizátoři našich životů zavedli ještě snazší zjednodušený přístup a aby to byla volba elektronická.

Já vím, že teď řeknete, že slyším trávu růst, nebo maluješ čerta na zeď, nicméně já jsem o tom přesvědčen, a kdybych měl fakticky říci, čeho se na téhle změně nejvíce bojím, tak kromě doteku porušení principu tajnosti se bojím, že v rámci změny - prozatím dílčí, prozatím nepodstatné, prozatím změny, které si skoro nikdo kromě těch, kteří tu sedíte, nevšiml - se domnívám, že projde v tichu a přítmí vážných a obtížných aktuálních zpráv něco, co velmi zásadně ovlivní budoucí kvalitu české demokracie."

Dalším vystupujícím byl pan profesor Aleš Gerloch, který uvedl: "Já bych navázal na to, co jsem uvedl v krátkosti už v newsletteru Institutu Václava Klause" - který jste asi dostali všichni - "jinak doporučuji ke čtení těm, kteří ho ještě neviděli, kde byla určitá anketa ke korespondenčnímu způsobu hlasování. Ten návrh odkazuje výslovně na návrh zákona o správě voleb, který byl připraven Ministerstvem vnitra a který nebyl v podstatě už meritorně projednáván v Parlamentu, a vybral si jednu z částí, která tam byla zvažována, a to otázku korespondenčního hlasování."

Znovu podotýkám, že ten seminář se sešel k jinému návrhu, ale ty argumenty jsou na sto procent použitelné v debatě o tom, co nám přistálo teď na stole, protože je to v podstatě úplně stejné. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP