(14.40 hodin)
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já sice neodpovím svému předřečníkovi na jeho dotaz, očekávám, že odpoví předkladatelé tohoto zákona nebo této novely. V každém případě mu odpovím jinak. To znamená, že kdyby to šlo do řádného legislativního procesu, samozřejmě by to šlo přes Legislativní radu vlády a prošlo to mezirezortním připomínkovým řízením, a dokument v těch mašličkách, který by šel na Legislativní radu vlády, by měl důvodovou zprávu, předkládací zprávu, paragrafové znění, samozřejmě vypořádací tabulku z řádného mezirezortního vypořádání a - to je to nejdůležitější - obsahoval by teze vyhlášek. Bez tohoto byste přes Legislativní radu vlády neprošli, respektive přes jednotlivé komise, a to všichni, kdo na tom ministerstvu pracovali a byli tím úřednickým šimlem, znají, protože toto jsou základní standardní věci, které musíte mít k tomu, abyste prošel. Jak muž s koženou brašnou nesmí projít, tak vy byste prošel.
V každém případě neustále budu dávat ten dotaz, protože mi stále nikdo neodpověděl, byť předkladatelé se tady střídají, tak ani ten, kdo tady seděl včera, mi neodpověděl. Když je to vaše vlajková loď a je to zákon, na kterém vám strašně moc záleželo, proč nebyl v usnesení vlády číslo 1075, kde jste si dali legislativní plán prací - to znamená: ano, tento zákon je tak důležitý, že Ministerstvo vnitra si ho dává do toho plánu a předloží ho vládě, respektive na vládu, tehdy a tehdy. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Bude pokračovat paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Vondráček.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já bych chtěla reagovat na svého kolegu pana poslance Kohoutka, který tady mluvil o zemřelých. Já bych uvedla konkrétní příklad, protože pro Českou republiku, přestože někteří lidé již zemřeli, pro Českou republiku vlastně jsou živými občany České republiky. Můj dotaz na předkladatele zní, jakým způsobem se zabrání tomu, aby za tyto lidi v korespondenční volbě nemohl někdo hlasovat. Konkrétní příklad z mého volebního obvodu. Jedná se o dva bratry, jeden emigroval kdysi před mnoha lety do Brazílie, kde založil rodinu, děti, už jsou tam dneska vnuci, a má pořád bydliště v mém volebním obvodu u toho dosud žijícího bratra. Nicméně ten dotyčný asi před osmi lety zemřel a ten bratr, který ještě žije, není v kontaktu s rodinou v Brazílii, neví, kde bydlí, nezná ani jazyk, a tudíž s nimi není v kontaktu. Když se ptáme na českých úřadech, jakým způsobem tedy lze prohlásit jeho bratra za zemřelého, bylo řečeno, že musí předložit úředně ověřený překlad úmrtního listu, což je samozřejmě v této situaci problém, protože on s tou rodinou není v kontaktu a ani neví, kde bydlí. To znamená, že mu dosud každý rok ke každým volbám chodí volební lístky do schránky v mém volebním obvodu. A samozřejmě, pokud musí osobně hlasovat, tady je to vyloučeno, protože se musí nějakým způsobem předložit průkaz k identifikaci, a tím pádem k těm volbám nedojde.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Vondráček. Paní poslankyně Mádlová už vystoupila, pro jednou to stačilo, tak teď pan poslanec Vondráček. Připraví se pan poslanec Lang.
Poslanec Radek Vondráček: Já vám skoro můžu slíbit, že dneska naposled. Chtěl bych reagovat na ty faktické poznámky týkající se bydliště a týkající se těch plných mocí a toho, co jsem se ptal pana ministra Lipavského. Fakt je škoda, že tu ministři vnitra a zahraničí nejsou, oni by si to poznačili, možná bychom to hned vyřešili.
Já jsem vznesl námitku, že ty ambasády, zastupitelské úřady mají svoji administrativu, mají dost svojí práce, jsou v podstatě už teď zahlceny, protože rozpočet je poměrně přiškrcený a oni jsou rádi, že to zvládají, a teď, jak budou fungovat? Oni vlastně fungují teď v pozici nějakého orgánu, který bude nějaké skutečnosti ověřovat. Tam se sejdou všechny ty volební obálky, volební lístky, ale oni to potom stejně vezmou a posílají to na Prahu 1, ať si to vyjasní. Otázka voleb je otázka Ministerstva vnitra, a kdo bude posuzovat, jestli tam nedošlo k nějakým fiktivním adresám, kdyby ještě nedej bože mělo projít to čestné prohlášení? Co když přijde šedesát žádostí z jedné adresy, jak se někdy dělají fiktivní adresy firem? Přijde šedesát lidí, bydlí někde na Hunting Road 50 a odejde tam padesát úředních obálek. Jak to bude vypadat, kdyby třeba přišel jeden člověk a měl od padesáti lidí plnou moc, že si může vyzvednout doklady? Za prvé, jestli se zvažují nějaké limity na plné moci, jestli bude někdo prověřovat ty adresy, a dopředu říkám, že ty ambasády na to tu kapacitu prostě nemají, tohle by měly dělat úřady v Čechách. Rovnou ať si to vezme ministerstvo nebo nějaký ten obvod, ale tady prostě v roce 2004 vzniklo, že se může volit v zahraničí. To jsou v podstatě jenom okrsky, ale všechno to úřadování, to by mělo dělat Ministerstvo vnitra. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče, vypršel dvouminutový a vystoupí pan poslanec Lang s faktickou poznámkou.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Slibuji, taky už dneska naposledy. Chtěl bych zareagovat faktickou na předřečníka. Když jsem nad tím taky přemýšlel, tak si nedokážu představit, jak vlastně budeme identifikovat nějaká ta bydliště našich českých spoluobčanů někde v zahraničí, třeba v Americe. Opravdu se nemůžu smířit s tím, že by to bylo formou čestného prohlášení, protože prostě čestné prohlášení je čestné prohlášení, a jak tam není nějaké ověření toho podpisu, prostě u takhle citlivé věci, jako je zákon o volbách a směřování naší republiky, si to nedokážu takto představit.
Průběžně mi, prosím vás, píší lidé, kteří sledují naše jednání. Neodpustím si to - oni říkají: Prosím vás, tři dny to tady probíráte. Dokonce mi psali i známí, kteří jsou v zahraničí, přesně to, co tady říkala třeba kolegyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího: My žijeme dlouhodobě v zahraničí, nemáme už takové sepětí, a když jsme patrioti - psala mi jedna kamarádka - tak my si prostě najdeme ten čas jednou za ty čtyři roky, přijedeme do České republiky, navštívíme rodiče a odvolíme si. Takže ten, kdo je zodpovědný, má ještě opravdu k České republice nějakou vazbu, tak si to najde. Takhle je třeba na to pohlížet a my tady opravdu, místo abychom řešili zákony, které trápí naši společnost, nejsme vůbec v dobré kondici, tak tady vidíme, že se tady prostě tím parníkem, jak už jsem řekl včera, stala tato věc, která se opravdu domnívám, že není to hlavní, co bychom tady měli v tomto volebním období a v tomto čase řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Válková, připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já tedy budu velice stručná, asi mi nic jiného ani nezbude. Vrátím se k ustanovení § 58 odst. 3, které tady četl můj kolega, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pan poslanec Kohoutek, kde je vlastně zmocňující ustanovení - což je pochopitelně legislativně v pořádku - pro Ministerstvo zahraničních věcí, které by mělo stanovit vyhláškou ty příslušné územní obvody nebo jejich části. Já si tedy kladu otázku, s ohledem na dopady a věcný význam v tomto případě kladu otázku: nedochází tímto k nepřípustnému přenesení zákonodárné moci na exekutivu, což je Ministerstvo zahraničních věcí, které bezprostředně v tomto směru určí dopady korespondenční volby na konkrétní volební obvody, územní obvody? Fakticky tím může i ovlivňovat průběh a výsledky. Byly tady řečeny konkrétní případy, na to nemám čas teď ve své faktické poznámce. Takže moje otázka na víkend je, do jaké míry už tohle je nad rámec toho, co je přípustné z hlediska dělby moci - zákonodárná, výkonná, soudní. ***
