(13.50 hodin)
(pokračuje Lucie Potůčková)
Jinak v té Francii je to poměrně velmi zajímavý příběh. Zase bych ho vysvětlila a pak řeknu, proč to vysvětluji. V roce 1965 na Korsice, možná, že už to tady také zaznělo, došlo v podstatě k tomu, že - oni pak zrušili v roce 1967 tu volbu - že našli hlasovací lístky odevzdané na jména zemřelých a neexistujících voličů. Já chci být opravdu korektní a říct konkrétní ty případy, k čemu došlo. Ty patálie se tam objevovaly potom znovu za další dva roky, to už ten voličský seznam v té Bastii úplně někdo stopil, to už se to tam nikdy neobjevilo, a zase byl problém. A tudíž se Národní shromáždění ve Francii v roce 1975 rozhodlo, že tedy kompletně zruší korespondenční volbu vnitrostátní. Tady je důležité říct, že zrovna v té Bastii se to opakovalo i po korespondenční volbě, i po zrušení korespondenční volby, že prostě tam se dělaly pikle i s klasickou prezenční volbou a následně tam v dalších letech zrušili referendum a zrušili místní volby. A to už tam ti voliči prostě chodili za plentu. To znamená, že když chtěl někdo švindlovat ve volební oblasti, tak se to dá udělat prostě plenta neplenta. A těch případů, jakým způsobem se to dá udělat, jsme po světě viděli poměrně dost. Tak to je ta Francie. To znamená, že Korsika je tady proslulá těmi volebními podvody a tak to tam takhle mají. Doufejme, že se jim to někdy podaří. Nicméně od roku 1968, tedy 50 let, už nedošlo k žádným machinacím s korespondenční volbou ve Francii. Ta korespondenční volba, jak už jsem řekla, tam běží dál.
Pak tady máme to Rakousko. O tom se tady hovořilo několikrát, o tom Rakousku, takže zase pokusím se to dopřesnit. První kolo prezidentské volby v dubnu 2016. Největšími rivaly byl tady za stranu Svobodných Norbert Hofer, Alexander Van der Bellen ze strany Zelených. Hofer v prvním kole vyhrál. Druhé kolo se konalo 22. května už jen mezi Hoferem a Van der Bellenem, tak jak to známe u nás. A Van der Bellen tentokrát vyhrál s velmi těsným výsledkem 30 000 hlasů. Ta strana hoferovců se obrátila na Ústavní soud a Ústavní soud s takovou tou habsburskou rigidní přesností prostě řekl: může se to týkat až 70 000 hlasů, pojďme to raději zrušit a zopakovat. Nastalo opravdu to, a už to tady bylo také řečeno, že prostě v některých volebních místnostech nečekali, byli netrpěliví, otevřeli ty hlasovací obálky dřív, než uplynula lhůta, což bylo druhého dne v devět ráno. Otevřeli to dřív, bylo to špatně, nepodepsali se, dokonce nebyli někteří lidé přítomni, když měli podepisovat takové ty finální záznamy. No a Ústavní soud toto vyhodnotil, že je to špatně a že to tedy celé zruší. Tady je ještě potřeba říct, že rakouský systém má takové velké jako specifikum samospráv a každá ta samospráva má volební místnost otevřenou úplně jinak. Ty volební hodiny tam můžou být v některých místnostech ve vesničce v Alpách dvě hodiny, ve velkém městě klidně od devíti do pěti. Takže zatímco někde se hlasuje, tak jinde už je odhlasováno. To je takové specifikum Rakouska. U nás je samozřejmě toto naprosto nepředstavitelné. No a tak se rozhodli, že zorganizují druhé kolo voleb v září. Objednali si takové zvláštní obálky, což nebyly obálky, ale slepovací papír s lepicími okraji. To se jim začalo rozlepovat, když to rozeslali voličům. Takže zhodnotili, že to je blbost, že se vrátí ke klasickým standardním obálkám. Objednali tedy nové obálky a v prosinci udělali konečně druhé kolo prezidentských voleb.
Já jsem se koukala, kolik standardních voleb bylo zrušeno za posledních třicet, čtyřicet let. Těch voleb je strašně málo, tohleto je opravdu ojedinělý případ zrušené volby. Přidám k tomu zrušené volby v Berlíně, které probíhaly - municipální volby - prezenčně a také je museli zvolit (správně zrušit). To se vůbec netýkalo korespondenční volby. Dochází k tomu ojediněle, k tomu opakování celých voleb. Dochází k tomu nejen u korespondenčních voleb, ale i u prezenčních. Tak to máme to Rakousko.
Tak kolik máme zase? (Poslankyně Potůčková se obrací na předsedajícího.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě můžete dvě minuty pokračovat, paní poslankyně.
Poslankyně Lucie Potůčková: Dvě minuty. No tak jo.
Nejrozšířenější dezinformační - nebo řekněme prostě nějaké nejasnosti, nechci úplně říkat dezinformace, protože je to nejasný termín, panují kolem korespondenční volby ve Spojených státech amerických. A to by asi bylo úplně na samostatnou přednášku, ale do toho se pouštět nebudeme, to by bylo nadlouho a doufám, že si možná o tom popovídáme někdy na ústavně-právním výboru nebo na nějakém speciálním semináři. Ve zkratce, ten systém federální, vlastně systém těch voleb je prostě strašně složitý, těch typů voleb je tam hrozně moc. Oni mají proxy voting, hlasování v zastoupení, které já osobně považuji za poměrně značně rizikové. Mají tam early voting, to znamená volbu v předstihu, kterou můžeme vidět i ve spoustě jiných zemích Evropy, například třeba v tom zmiňovaném Norsku. Mají tam absentee voting, což je právě ta korespondenční volba. Ale znamená to, že volič si musí o ty hlasovací sady zažádat dopředu. V některých státech to může být s omluvou nebo se zdůvodněním...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážená paní poslankyně, já se moc omlouvám... (Poslankyně Potůčková: Jasně.) Avizoval jsem, že ve 13.55 budu tuto schůzi přerušovat, tak tak nyní činím a ve svém projevu budete pokračovat poté, co se do této schůze vrátíme. Děkuji vám.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já přerušuji tuto 88. schůzi a připomínám, že cirka za pět minut budeme pokračovat v přerušené 87. schůzi. K naší 88. schůzi se vrátíme pět minut po přerušení 87. schůze. Děkuji vám a požádám o přenastavení systému.
(Schůze přerušena ve 13.56 hodin.)***
