Já jsem potkal dneska i včera x lidí, kteří, podotýkám, nejsou našimi voliči, ale tím, že já jsem známý tím, že se bavím s každým a se všemi, a dneska jsem si s některými i telefonoval, a jsou to třeba podnikatelé, kteří jsou silně pravicoví, pravicoví voliči, a nikdo mně z nich neřekl, že by podporoval korespondenční volbu. Všichni říkají, co je tady u nás, máme si dělat tady u nás, mají to rozhodovat lidé, kteří tady žijí převážně. Nikdo nezpochybňuje jejich možnost volby v zahraničí, ale prostě primárně by měl být zachován demokratický systém voleb, který tady u nás v České republice je.

Domnívám se, že takto zásadní změna by neměla být prosazována na sílu, ale na základě širšího konsenzu. Vládní strany se rozhodly silou protlačit zákon a získat tak o pár procent hlasů navíc poslaneckou novelou, nikoliv vládním návrhem, který by prošel řádným připomínkovým řízením, tak jak by si principiální změna volebního zákona jednoznačně zasloužila.

Pokud jde o možná negativa, tak to nejzávažnější zní, že při této reformě volby nelze zaručit, že proběhne tajně a svobodně a že na voliče nebude někdo vyvíjet nátlak. Lze jistě namítnout, že něco takového je možné i dnes, nicméně za plentou je volič sám, a jak se rozhodne, je jen a jen na něm. Dalším silným argumentem je, že není logické nechávat rozhodovat o české politice občany, kteří v zemi dlouhodobě nežijí, respektive jim to příliš usnadňovat, když možnost volit na zastupitelských úřadech v tuto chvíli mají. K tomu se váže i námitka, že právě hlasy ze zahraničí mohou zvrátit celý výsledek voleb. Menší výhradou může být i fakt, že hlasy se poštou mohou ztratit či dorazit později, tudíž by propadly jinak platné hlasy.

Je tedy jasné, že pádné argumenty zaznívají z jedné i z druhé strany a že nakonec na politickém bojišti o prosazení korespondenční volby rozhodne reálné rozložení sil v parlamentu. Z dnešního pohledu to tedy vypadá, že vládní pětikoalice korespondenční hlasování může prosadit již letos, aby nová úprava platila pro parlamentní volby v roce 2025. Od listopadové revoluce nebyly v dějinách České republiky občany zpochybněny výsledky jakýchkoliv voleb a důvěra v náš volební systém tak až na výjimky je univerzální. Při situaci, kdy by o výsledcích voleb rozhodovaly hlasy ze zahraničí zasílané poštou, navíc ve světle otazníků, které se objevují kolem prezidentských voleb v USA a v Rakousku, by mohla vzít dnešní důvěra v systém zasvé.

Druhá námitka zní, že by se takto zásadní změna volebního systému neměla prosazovat na sílu. Konsenzus ohledně korespondenční volby by se jistě hledal snáz, pokud by s jejím zavedením vládní koalice tak okatě nespěchala kvůli parlamentním volbám 2025, ale snažila se najít konsenzus napříč politickým spektrem, případně o této zásadní změně uspořádat referendum. V opačném případě po přeskupení sil v parlamentu hrozí, že korespondenční hlasování nepřežije víc než jedno volební období. Vládnoucí strany by neměly krátkodobě upravovat volební systém tak, aby zvrátily negativní trend svých preferencí, a silou protlačit zákon a získat tak o pár procent hlasů navíc, navíc poslaneckou novelou, nikoliv vládním návrhem, který prošel řádným připomínkovým řízením, tak jak by si principiálně změna volebního zákona zasloužila.

Pokud by se umožnila korespondenční volba jenom jedné části oprávněných voličů, vznikla by naprosto zřejmá nespravedlnost a část občanů by byla na svých právech krácena. Nedovedu si představit, že by Ústavní soud dopustil zřídit takové privilegium pouze pro část našich občanů. Pokud by se tak přesto mělo stát, bylo by namístě zrušit plenty ve volebních místnostech. Neboť pokud je nemusí mít volič doma v zahraničí - myslím tím v tom místě, kde bude volit, kde o výběru strany, která skončí v obálce, může diskutovat celé příbuzenstvo a volič před vložením lístku za žádnou plentu chodit nemusí, proč by tak měl činit povinně ve volebních místnostech u nás v České republice? Bohužel tento návrh zákona v mých očích nebudí žádnou důvěru. Takto zásadní novela volebního zákona si dle mého žádá, jak už jsem řekl, široký politický konsenzus a čas na vyhodnocení a já si dokážu představit i aplikaci referenda.

A na závěr bych si ještě dovolil říct, nevím jak - mně v osmdesátém devátém bylo ještě málo, já jsem určitě necinkal klíči při revoluci na náměstí tady v Praze, ale myslím si, že svobodné volby jsou pro nás svátkem demokracie, kvůli kterým jsme tam cinkali, a je smutné, že letos, 35 let po revoluci, se někdo pro svůj prospěch snaží dát tomuto procesu pachuť netransparentnosti a ztráty tajnosti volebního práva. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Haas. Máte slovo.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážená paní předsedkyně. Já chci pouze zcela konkrétně odpovědět na velmi věcný a naprosto konkrétní dotaz kolegy Davida Pražáka, vaším prostřednictvím. Zazněl tam od něj dotaz, který chtěl položit panu ministrovi, jak to bude s využitím eDokladů, a pochopil jsem, že ten dotaz byl obecně na využití eDokladů ve volbách, tak se pokusím odpovědět za pana ministra. Věřím si na to, že ta odpověď je zcela přesná.

eDoklady mají tři časové okamžiky náběhu. Ta první fáze naběhla 20. ledna, druhá fáze naběhne pro další skupinu úřadů veřejné moci 1. července a poslední skupina orgánů veřejné moci bude povinna používat nebo ověřovat eDoklady od 1. 1. 2025. A právě do té třetí skupiny spadají za a) okrskové volební komise a za b) zastupitelské úřady, to znamená, řeknu ten dnešní systém volby na zastupitelských úřadech. Jinými slovy, ověření totožnosti v jakýchkoliv volbách u okrskových volebních komisí nebo na zastupitelských úřadech prostřednictvím eDokladů bude možné od 1. 1. 2025. To je ta právní úprava, která Sněmovnou prošla.

A na doplnění. Pak tam zazněl ještě dotaz, jestli ty orgány veřejné moci na to budou připraveny a co používají? Tak tady mohu odkázat na dvě funkční aplikace. Jedna je webové rozhraní pro právě ověřovatele dokladů na straně orgánů veřejné moci a druhá je mobilní aplikace. Čili existuje řeknu desktopová webová varianta a existuje mobilní aplikace právě pro orgány veřejné moci k ověřování eDokladů. Jestli takto ta odpověď stačí? Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí v další faktické poznámce pan poslanec Stržínek a následuje pan poslanec Pražák. Prosím, máte slovo.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Chtěl bych navázat na své dva předřečníky. Já se totiž opravdu bojím, že s tou digitalizací, která bude nutná i u korespondenční volby, protože ty hlasy ze zahraničí bude třeba elektronicky zpracovat, a to systémem, který bude robustní, spolehlivý a funkční, a mám obavy, že s tím mohou být problémy zejména proto, že ten systém je uspěchaný a má být spuštěn už v roce 2025. Občanka v mobilu je toho jasným důkazem. První dny ten systém kolaboval. Někteří lidé dodneška hlásí, že mají problémy s instalací, a vůbec načasování těch jednotlivých etap, o kterých mluvil kolega Haas, si nemyslím, že je zcela správné a dobře nastavené.

Já vám řeknu jednu perličku z dnešního dne. Já jsem měl tady ve Sněmovně domluvenu pracovní schůzku s panem doktorem Nogolem, což je tajemník statutárního města Karviná. Přiběhl dolů na recepci a říkal, mám průšvih, zapomněl jsem si peněženku se všemi doklady, chtějí po mně občanku, ale naštěstí mám tu Bartošovu občanku v mobilu. Přátelé, myslíte si, že ho pustili tady dovnitř? Nepustili. Poslanecká sněmovna neumí v tuto chvíli občanku v mobilu načíst. Orgán, který schválil tady tuto digitální novelu a měl jít jako první, měl být lídrem v digitalizaci, neumí pustit návštěvu s občankou v mobilu. A jak to dopadne s korespondenční volbou, to si nechme zdát. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Pražák s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Králíček. Prosím, máte slovo.

Poslanec David Pražák: Já bych chtěl poděkovat za odpověď kolegovi Hlasovi. Ale čistě prakticky, já si to fakt neumím představit, jak to bude fungovat. Rozumím tomu - dneska ty úřady, které to umějí načíst bez problémů, jasně, někdo tam je, mají služební telefon, ty úřednice vždycky na tom svém nějakém pracovišti. Vím, že u nás třeba každý odbor má jeden služební telefon, který na tohle třeba používají, dobré. A jak to bude u té okrskové volební komise? Když si vezmete, že tam přijdete, tam sedí osm seniorů, kteří tam byli zvyklí zapisovat do těch listin podle abecedy. Jeden měl A až C, druhý měl D až K a tak dále a ten volič už šel podle toho svého příjmení k tomu konkrétnímu člověku. A teď jako co? Budou mít všichni ty čtečky ve svých telefonech soukromých, anebo každý ten z okrskové volební komise bude mít služební telefon? A kdo je zaplatí? Ten úřad zaplatí každému ten telefon v okrskové volební komisi? Víte, co to je lidí? Já bych se chtěl jen - prakticky si myslím, že to bude velký problém. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)