(22.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní se přihlásil pan poslanec Foldyna, poté pan poslanec Koten a následně pan poslanec Lang. Takže prosím, vaše faktická.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Mně psala a volala řada občanů. A položili mi otázku, jestli tady diskutujeme o tom, že se sudetský Němec, potomek sudetských Němců, pravnuk nebo vnuk - já teď to nebudu - bude cítit českým občanem. Jak to tedy bude vypadat? Budou ti sudetští Němci českými občany, jejich potomci? Na to se ptají lidé a občané České republiky vás, poslanců a ministrů vládní koalice. (Zvýšeným hlasem.) Tak budou, nebo nebudou! Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, bez toho pokřikování. Prosím. Nyní pan poslanec Koten a poté pan poslanec Lang. Pane poslanče, vaše reakce na rozpravu. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Mě tady zaujala ta data, co se týká počtu možných voličů, nebo mně to skoro připadalo, jako že možná tady vygenerujeme nějaké další voliče. Ale skutečně ty počty Českou republikou nebo ambasádou vydaných pasů, ty jsou tady naprosto a zcela stěžejní, protože v případě, že někdo má český pas a je třeba na pracovní cestě nebo tam studuje, je na Erasmu a tak dále, tak to samozřejmě chápu. A ti lidé mohou skutečně volit i na ambasádách, protože ty studijní pobyty jsou obvykle v nějakých větších městech, kde máme zastupitelský úřad nebo ambasádu, a ti pracovníci, kteří jsou tedy na pracovní cestě nebo za prací a mají povolení tedy, aby tam pracovali, tak ti také se, předpokládám, pohybují v místech, kde je možné volit. A právě by mě zajímalo to kvorum, které oni jsou schopni dát v případě, že Ministerstvo zahraničních věcí je schopno tyto počty dodat.
Mě trošičku mrzí, že na takto důležitý zákon tady není pan ministr zahraničních věcí, protože on by nám tady do toho mohl vnést poměrně slušné světlo a my bychom se konečně mohli dozvědět, zda tedy teď v této chvíli tady ta komunita těch lidí, kteří žijí nebo studují v zahraničí, jaký má vlastně volební potenciál. Ale co se týká potom toho následného zákona, který bude tedy o občanství České republiky, tak tam by se skutečně dala vygenerovat téměř nekonečná řada občanů, kteří by mohli nabýt české občanství pouze prohlášením, bez jakéhokoliv ověřování.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A dále vystoupí pan poslanec Lang, připraví se pan poslanec Haas. (Poslanec Koten setrvává poblíž pultíku a hovoří s ministrem vnitra mimo mikrofon.) Poprosím pana poslance, aby uvolnil místo.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Tak tady z té debaty, která ve své podstatě nahrazuje to, co tady také zmiňujeme, že nebyla udělaná ta kolečka připomínkových míst, já opravdu vidím, že dost podstatný údaj, který nevíme, a máme ho odhadnutý v řádu 70 % nahoru, dolů, je, kolik vlastně našich zahraničních Čechů máme. My jsme říkali, že nemuseli bychom vůbec dělat korespondenční volbu, a navrhovali jsme řešení, že bychom po tu dobu, kdy jsou volby, bychom tam vyslali nějaké konzulární pracovníky do dotčených destinací, kde by byl takový velký přetlak. Ale jaký přetlak, když my nevíme, jak velký přetlak tam je, když nevíme, kolik těch lidí je vlastně? Zřídili bychom tam nějaké zvláštní volební komise, určitě i z MZV by tam lidi vyjeli. A kdybychom měli to srovnání, komparaci, kolik bude stát korespondenční volba, zasílání obálek a všechny ty věci s tím spojené a kolik by stálo ve své podstatě v zahraničí zřídit někde, abychom tedy se přiblížili víc našim občanům, zřízení nějaké další volební místnosti, tak my to nemáme, to srovnání. Tady se odhadují jenom nějaké částky, kolik to bude stát, není to zatím vyzkoušeno, v podstatě neproběhl ani žádný pilot, takže my vlastně ty částky nevíme.
My nevíme, kolik máme Čechů v zahraničí. My orientačně jenom se domníváme, kolik to přibližně bude stát, nemáme to vlastně vyzkoušeno, neprošlo to připomínkovými místy. A pro mě ten údaj je opravdu dost důležitý. Jestli tady někdo říká 150 000, někdo říká 300 000, někdo říká 600 000... My jsme schopni asi odhadnout ty lidi, kteří tam vyjíždějí na nějaké ty Erasmy, kteří tam vyjíždějí na nějaké stáže, nějací lékaři a podobně, protože to je krátkodobější a dá se to posoudit. Ale kolik opravdu těch Čechů tam je? A opravdu si nedokážu představit, jak tam ti konzulární úředníci budou posuzovat ještě pravost nějakých cestovních pasů, když třeba se k tomu úplně nedostanou. Je to opravdu na vodě z mého pohledu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A nyní se dostáváme k faktické poznámce pana poslance Haase, poté se připraví pan poslanec Rais. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o reakce na průběh rozpravy. Prosím.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážená paní předsedající. Asi už jste mě stihli poznat, že, řeknu, neumím nikoho z vás napříč politickým spektrem urážet, neumím na vás křičet, ale snad i mírným hlasem se dá ozvat proti úplným nesmyslům, navíc tedy skoro takovým jako faulujícím nesmyslům. Spojení dnes projednávaného - nebo minulý týden a dnes projednávaného - sněmovního tisku se sudetoněmeckou otázkou mě tedy přinutilo se zvednout a zareaguji třemi věcnými body.
Za prvé, nyní projednávaný sněmovní tisk se sudetoněmecké otázky vůbec nijak netýká, ten se týká českých občanů zapsaných již podle současného § 57 zákona o správě voleb na zvláštním voličském seznamu v zahraničí. To je první bod.
Druhý bod. Pokud pan kolega Foldyna, prostřednictvím paní předsedající, narážel na sněmovní tisk 596, který je ve Sněmovně, tak ten se prosím vás týká občanů Československé republiky a jejích právních následovníků, kteří ztratili státní občanství v době nesvobody, to znamená, mezi 25. únorem a rokem 1990. Je to hned v úvodu sněmovního tisku. Tak předpokládám, že toto časové vymezení, které tady takhle říkám, zkontrolujte si ho ve sněmovní tisku 585 hned v úvodu, časové období nesvobody opravdu se nijak netýká sudetoněmecké otázky. Takže chci tady uklidnit, že to, co tady pan kolega u řečnického pultíku řekl, tak s žádným projednávaným sněmovním tiskem nehrozí a žádný návrat sudetským Němcům, těm ze sudetských Němců, kteří zradili tehdejší Československou republiku v době před druhou světovou válkou, tak se ani jeden ze zmiňovaných sněmovních tisků, vůbec žádný sněmovní tisk v této Poslanecké sněmovně, netýká. To opravdu nebylo korektní. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, poté pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Já bych navázal na to, co tady říkali kolegové Koten a Lang, co se týká počtu studentů, kteří vyjíždějí do zahraničí. Ta čísla se dají celkem jednoduše sehnat, já osobně jsem použil čísla z Domu zahraničních služeb. V podstatě existují po Evropě dva takové rozhodující programy - do Ameriky je to Fullbrightova nadace, to jsou v podstatě jednotlivci, kteří tam jezdí. Jak tady říkal pan kolega, většinou ty univerzity jsou umístěny ve velkých městech, takže v podstatě by tam neměl být problém, co se týká toho hlasování. Od roku 2014 až do roku 2021 do těch deseti evropských zemí (Hluk v sále. Z lavic se ozývá: Pšššt! Předsedající: Poprosím...) vyjelo asi 125 000 studentů - pardon, bylo to výjezdů, no, to jsou studenti většinou - průměrně tedy se jedná o asi 17 800 výjezdů ročně. Když vezmu, že o prázdninách je to menší, tak jde asi o 1 780 za měsíc. A tyto výjezdy výjimečně kolidovaly s termínem vyhlášení voleb. Čili z našeho pohledu v podstatě, když budou probíhat volby, tak jde řádově maximálně o stovky, spíš ale o desítky studentů. Takže tyto věci se dají docela rozumně získat, ty informace.
Co se týká českých studentů studujících v Americe, chtěl bych zdůraznit tu roli - co jsem říkal minule - honorárních konzulů, protože my tam máme asi 160 spolků českých. Řada z nich, pokud tam jste párkrát byli, tak řada z nich, jak v Kanadě, tak v Americe, jsou velmi aktivní a jistě by rády pomohly českému velvyslanectví při organizaci voleb. (Předsedající: Čas.) Děkuji za pozornost. ***
