Poslanec Radek Vondráček: Tak ještě jedna faktická a už toho nechám.

Pane ministře, vy jste zhruba kolem 16.40 prohlásil, že jsme zastupitelská demokracie a nálady ve společnosti nechť se měří ve volbách. Prosím vás, to snad nemůžete myslet vážně! Přece žádný politik nemůže projevit takovou míru přezíravosti a arogance! Vždyť je to naše povinnost, abychom tu společnost nějakým způsobem nerozdělovali! Abychom pomáhali nějakému sociálnímu smíru, společenskému smíru. To, co vy jste řekl, to je prostě úplně proti všemu, v co já věřím. Vždyť už to říkal myslím Abraham Lincoln, že demokracie je vláda lidu, lidem a pro lid. A tohle, co jste řekl, to je úplně popření všeho! Tak já si to ještě vyhledám, já si to video s vámi ještě najdu, protože mně se tomu nechtělo věřit.

Za druhé, že si neumíte představit pilotní projekt. Padlo tady opakovaně Norsko, a ne náhodou, protože tam to zkoušeli, ten pilotní projekt a dokonce poté od toho projektu upustili. Takže ono to jde. A já si úplně jednoduše umím představit, že jste mohl v těch velkých zemích připravit ty zastupitelské úřady a ty volební místnosti. Ono to opravdu administrativně není až tak složité. Já jsem si to nechával, že ještě vystoupím jako zpravodaj, asi jsem měl vystoupit dřív.

A za třetí. Prosím vás, kde jste přišel na ten váš výklad, že ve faktické poznámce se nemůžou klást otázky? V tom § 60 odst. 2 se vysloveně píše, že faktická poznámka - nebo odpověď na faktickou poznámku nesmí přesáhnout dvě minuty. Samotný jednací řád předpokládá, že faktické poznámky jsou polemika. Když tam máte psáno "odpověď", tak z logiky věci je tam i otázka. A to jsem ještě nezažil, aby to tady někdo interpretoval jinak. To je úplně normální, že se tady diskutuje formou faktických poznámek! Deset let, co jsem tady.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čas prosím. Děkuji. Poprosím paní poslankyni Adámkovou.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jenom odpověď velmi krátkou. Za prvé jsem chtěla také tady glosovat ty připomínky k faktické poznámce. To si odpustím, už jste to slyšeli, víceméně jsem ve shodě se svým kolegou, čili tím nebudu argumentovat.

A jinak, pane ministře, čeština je krásná řeč, jak dobře víte, použila jsem kondicionál, takže prosím pěkně rozlišujme, co se říká.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kohoutek, jsme stále v režimu faktických poznámek.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych vaším prostřednictvím doplnil a apeloval, respektive obrátil se na ministra zahraničí. Vy jste tady uvedl skutečnost, že vlastně reakcí v rámci faktických poznámek by nemělo být kladení otázek, a řekl jste, že od toho jsou interpelace. No pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, ono kdyby nějaké ty interpelace standardně probíhaly a fungovaly, tak by se třeba ti mí kolegové nemuseli ptát prostřednictvím těch faktických poznámek. Ale kdy ty interpelace řádně byly zařazeny na program jednání a kdy fakticky byly? A když už někdy - tedy zřídkakdy - jsou, kolik ministrů tady fyzicky je a kolik ministrů odpovídá? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana poslance Babku.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat přesně na to, co tady už teď zmiňoval můj kolega Tomáš Kohoutek. Vy jste řekl, že tady nejsme na interpelacích. To máte pravdu, pane ministře. Nejsme. A víte, kdy jsme byli naposledy na řádných interpelacích? 26. 10. Dvacátého šestého října byly naposledy v této Poslanecké sněmovně interpelace, ústní a písemné. Za poslední půl rok, v minulém pololetí, od července do prosince, byly dvakrát. Dvakrát v minulém půl roce! Máme 88. schůzi, ty poslední byly na 78. a za 88 schůzí byly interpelace 20krát. Tato Sněmovna funguje přes dva roky a za tu dobu, za skoro 90 schůzí, byly interpelace 20krát, pane ministře. Takže mně vadí opravdu ta drzost, že říkáte, že tady nejsme na interpelacích! No nejsme! Ale my bychom fakt rádi na nějakých interpelacích někdy byli. Vy totiž mimořádné schůze dáváte pravidelně na čtvrtek, den, kdy mají být. To znamená, zase zítra, kdy by měla být řádná schůze a měly by být interpelace, nebudou. Proč? No protože projednáváme korespondenční volbu. Tak nám tady neříkejte, že tady nejsme na interpelacích, když nám je záměrně rušíte!

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Huberta Langa, poté se připraví paní poslankyně Levko.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já také k panu ministrovi zahraničí Lipavskému. Já jsem se teď snažil narychlo vyjet výjezdní doložku, že se na to podívám, vytisknu si to, možná se přihlásím ještě jednou. Byla zrušena v roce 1989 v listopadu. Ještě se k tomu asi vrátíme, když o té výjezdní nebo vízové doložce chcete hovořit.

Ale já bych se chtěl vrátit k tomu, na co jsem se tady ptal, pane ministře zahraničí. Vy jste tady jakoby přešel takovým tím návrhem ta konzulární jednatelství. Paní profesorka Adámková, prostřednictvím pana předsedajícího, hovořila o tom, že třeba v té Americe má kontakty na ty naše krajany a oni by rádi třeba poskytli zázemí pro nějaké to konzulární jednatelství. Vy jste tady řekl, vystřelil jste ten údaj - asi by jich muselo být 350. Já jsem se vás tady ptal, jestli jste o tom nějak diskutovali nebo jste si dělali nějakou analýzu. Mě by to zajímalo, proč nemůžeme jít tou cestou. Několikrát to tady bylo zmíněno, že ve své podstatě, když tedy nám jde o blaho našich českých občanů v zahraničí a mají to někde daleko, při těch nákladech, tak kdybychom udělali nějakých xy konzulárních jednatelství, sehnali jsme ty prostory, já si troufnu říct, že opravdu by nám v tom ti krajané pomohli, že by nám to v nějakých svých spolkových domech určitě poskytli, možná zadarmo, tak možná by to bylo řešení. Bylo by to řešení, které by bylo komfortní pro lidi, kteří se někde tam nacházejí. My bychom tam vyslali naše profesionální diplomaty, kteří by tam po dobu těch voleb splnili ty povinnosti, a bylo by to vyřešeno. Nemusíme tady prostě kvůli tomu torpédovat něco, co tady jako jedna z mála věcí funguje.

Takže já od vás očekávám, jestli byste mi mohl na to odpovědět, jak je to s těmi konzulárními jednatelstvími, jestli jste to zvažovali a kolik by jich tak přibližně mělo být.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, za přesné dodržení času a poprosím paní poslankyni Levko.

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se jenom s dovolením vyjádřila tady k příspěvku pana kolegy Babky, vaším prostřednictvím, který si stěžoval na to, že je málo interpelací. Tak já za sebe můžu říct, že jsem bytostně přesvědčena, že až tato Sněmovna bude jednat normálně, to znamená, nebudou tady jedenáctihodinové projevy, tak že potom na interpelace určitě čas bude. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že jsou vyčerpány všechny faktické, tak bych poprosil dalšího - teď tady naskočila ještě faktická paní poslankyně Maříkové.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího. A vám přijde normální, jak se vaše pětikoalice chová? Jak totalitně se chováte? Jak k tomu přistupuje paní předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová? Vždyť je to jeden přešlap za druhým! A vy s námi nechcete diskutovat, omezujete se nás tady na rozpravě. Takže se tady neobhajujte jedenáctihodinovým projevem, nebo že dlouhosáhle tady mluvíme. Pan ministr nám tady vyčítá, že nejsou interpelace faktické poznámky. No tak já nechápu, proč tady vůbec vystupuje a odpovídá na naše dotazy, když mu to vadí, že mu tady klademe otázky?

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přihlásil se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou.

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. K paní poslankyni, která vystupovala přede mnou, prostřednictvím pana předsedajícího. Vážená paní kolegyně, vy tady přece diskutujete už několik desítek hodin, ty vaše faktické poznámky jsou neustále se opakující, velmi ploché, bezobsažné, ale my to trpělivě posloucháme tady, desítky hodin, už druhý týden to posloucháme. Vám někdo upírá právo diskutovat? Nebuďte směšná prosím vás.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, poté paní poslankyně Maříková, poté pan poslanec Mašek.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím se ohradit vůči tomu, co říkal kolega Kučera, vaším prostřednictvím. On vůbec neposlouchá. Já se cítím opravdu uražená tím, že řekl, že jsou naše faktické poznámky bezobsažné. Tahle byla bezobsažná! Ta jeho! ***