(17.00 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Já mám notýsek, do kterého si vždycky píšu, na co reaguju, aby to bylo pouze k věci. A cítím se opravdu ponížena takovýmto chováním! Proč já bych se nemohla vyjádřit k věci? A když vy mi neodpovíte, proč bych nemohla zopakovat otázku, kterou jste mi nezodpověděli? To je bezobsažné, že uvádím argumenty? To je možná bezobsažné pro vás, ale já vám klidně ten notýsek dám, klidně vám ho zarámuju. Vždycky se vyjadřuju k věci! Zvažte svá slova. Myslím si, že to bylo zcela nevhodné a nebyla to faktická poznámka!
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Maříkovou.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No tak pan poslanec zaútočí a zdrhne. No to je teda hrdina! Tak naše faktické poznámky a argumenty jsou ploché. Jak můžou být ploché, když vy na ně nemáte ani argumenty a na některé naše dotazy a některé připomínky ani neumíte odpovědět? Tak možná že vám to přijde směšné, tak nám přijde holt směšné to, jaké zákony, když přicházejí formou poslaneckých návrhů, předkládáte. (Hovoří velmi hlasitě.) Vždyť to není první poslanecký návrh. Já vám tady připomenu novelu zákona o léčivech. To jste si taky předložili jako poslanecký návrh. Byl to paskvil! Slibovali jste komplexní pozměňovací návrh, už skončila dokonce devadesátidenní lhůta na projednání ve výborech. A kde je ten komplexní pozměňovací návrh? Nikde! Vždyť vy neumíte prosím vás, když jdete formou poslaneckého návrhu, ani předložit kvalitní zákon! (Hlasy z pléna.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím, abychom se zdrželi hlasitých poznámek, případně využijte mikrofon. A poprosil bych pana poslance Maška - stále jedeme faktické poznámky.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím k paní kolegyni Levko a k panu kolegovi Kučerovi. Ty interpelace jsou právem - právem! - všech poslanců. Jak ústní, tak písemné interpelace, jak na premiéra, tak na ministry této vlády. Mně už to přijde za hranou, když se vyjadřujete v tom duchu, že nás vlastně tímhle vychováváte, že na ty interpelace prostě nedojde, dokud budete ve Sněmovně diskutovat. Ta diskuse poslanců ve Sněmovně je také jejich právem. Prosím vás, srovnejte si to. Nebo jestli budou nějaké komise, které budou v rámci pětikoalice posuzovat, jestli ty interpelace jakoby pustíme, protože už ta diskuse odpovídá našim představám, nebo vás naopak potrápíme a další dva měsíce interpelace nebudou? Jestli to je ta zpráva od vás? Tak prosím eventuálně o reakci a upřesnění, jak to myslíte.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poprosím pana poslance Langa.
Poslanec Hubert Lang: Pane místopředsedo, já se omlouvám, něco jsem zjistil, ty vízové doložky. To potom předám panu ministrovi zahraničí, aby to mohl nastudovat.
Já bych se také chtěl vyjádřit k tomu, co jsme tady slyšeli od paní kolegyně Levko, prostřednictvím pana předsedajícího, a samozřejmě od pana Kučery, který potom vyvolal záplavu dalších faktických. Já vím, že tady máme nějaké ploché a dlouhé projevy. Tak je to přece naše právo. My jsme byli zvoleni stejně jako vy. My tady diskutujeme. Když se na to podíváme zpátky, domnívám se, že všichni kolegové, kteří tady už nějaký pátý nebo šestý den vystupujeme - vy to asi sledujete pravděpodobně v televizi, ale já jsem člověk, který tady opravdu sedí. Já jsem tady kromě nějakého čurání, kromě nějakého oběda tady opravdu x dní sedím. Kdybyste tady možná seděla, tak byste neříkala to, co říkáte. Tady nezaznívá nic, co by bylo nějak ploché, my se prostě ptáme. Tím, že to neprošlo těmi připomínkovými místy, tisíckrát už jsme to zopakovali - máme a budeme mít, ještě je tam padesát kolegů s dotazy. Museli jste čekat, že to vyvolá takovouto reakci, takový zásah do tak zásadního zákona. A ještě máme v souběhu ten zákon o státním občanství s tím návrhem od 1. 7. 2024, kdy opravdu tady budeme vyrábět ty občany jak na běžícím pásu, jak na nějaké lince unifikované. Takže my se prostě ptáme. Jestli jste z toho nervózní, no tak jste nervózní. Co jste čekali? Co jste čekali po tom, co se děje v této společnosti, jak je to rozštěpené? My jsme k tomu nepřispěli. To, jak se ta společnost štěpí, to je za poslední dva roky úplně brutální, co se tady děje. A vy sem přijdete a řeknete, že naše projevy jsou ploché, že naše projevy jsou dlouhé, že si dovolujeme s tím mandátem, který jsme získali od svých voličů... Můj mandát je úplně stejný jako kolegy Bendy, prostřednictvím pana předsedajícího, a neříkejte mi, že ne. No je to tak, takhle to prostě vyznívá. My bychom měli být někde v koutě a šoupat nohama nejlépe. Tak nám posílejte plat domů a já budu... (Předsedající: Čas prosím.) Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Robert Králíček.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mně to také nedá, nezareagovat na minimálně vystoupení pana Kučery. Já si fakt ale zcela reálně myslím, že ty faktické poznámky ani projevy nejsou ploché. Padla tu spousta relevantních otázek, protože se chystáte změnit zásadně volební systém, chystáte se zásadně změnit to, kdo může v zahraničí volit, kolikátá to bude generace, jaký vztah má k republice. To, co se vlastně bude měnit po více než třiceti letech od revoluce. A na některé zásadní otázky nám prostě pan ministr zahraničí nebyl schopen odpovědět. Padaly tu relevantní věci k tomu, jak to bude probíhat, komu je vlastně ta korespondenční volba určena. Mě to vystoupení pana Kučery vlastně nepřekvapilo. Já chápu tu euforii po rozhodnutí Ústavního soudu, kterou teď prožíváte, a co se tu ještě bude dít. Ale jak jsem řekl ráno, vy utahujete šrouby. Utahujete šrouby tady, utahujete ve společnosti. Ale ono se taky může stát, že ten šroub praskne a že ta společnost může explodovat. Jenom na to upozorňuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a poprosím pana poslance Brabce, zatím poslední faktická.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já si taky neodpustím poznámku k té plochosti, to je asi prostřednictvím pana předsedajícího na pana poslance Kučeru. Já si ho taky vnitřně zařadím do skupiny, kterou jsem si založil, a to je spolek pro přilévání oleje do ohně, protože tam jsou vždycky ty kolegyně a kolegové, kteří mají ten vzácný dar, když už se to nějak klidní, tak ještě do toho nějak nastartovat a vyvolat další vlnu. Ale já bych jenom doporučil těm, kteří tady třeba nebyli v těch minulých volebních obdobích, a není žádný problém se na to podívat - podívejte se na ty projevy k EET. Ty byly rozhodně všechno jiné než... nevím, co je opak v tomhle případě plochého - tak hrbolaté, nebo jak to říct. Prostě v řadě případů vůbec nebyly k věci a byly to mnohahodinové, někdy prostě přes celý den litanie, které s tím tématem příliš nesouvisely. My jsme se tady dostali do paradoxní situace, že za chvilku už fakt navrhnete, že během jednacího dne buď půjdeme jednou nebo dvakrát na malou nebo jednou na velkou a prostě bude nějaké další omezení. Takhle jsme málem skončili s těmi faktickými připomínkami. To se naštěstí podařilo odvrátit. Já si myslím, že i pětikoalice si uvědomila, že prostě přestřelila. Já si pořád myslím, že dnešní den plyne velmi pracovně, to znamená minimum těch vystoupení, nebo spíš to byly reakce na reakce. Ale nedivte se nám, že když už jednou se sem nějací ti ministři dostaví, a dokonce jsou ochotni i odpovídat, byť někdy způsobem, který nám úplně nevyhovuje, ale vůbec něco říct, tak z toho máme samozřejmě oprávněnou radost a snažíme se je maximálně využít. Nic víc, nic míň. Děkuji,.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a poprosím pana poslance Kuklu. Já už jsem vám to mezitím zapnul, takže vám připočtu čtyři sekundy.
Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jsem rád, že tady můžu vystoupit, bohužel už jenom ve faktické, v obecné rozpravě už vystoupit nemůžu, to je fakt. Chci zareagovat vaším prostřednictvím, pane předsedající, na ctěnou kolegyni poslankyni Levko, co se týká interpelací.***
