(21.30 hodin)
(pokračuje Věra Adámková)
No a co se týče dále - kolik předpokládáte procent - předpokládám, že máte nějakou už rešerši - procent takto ztracených, nedoručených hlasů. Což je poměrně důležité, zejména regionálně, protože jsou regiony na světě, kde skutečně se toto může stát. Jakým způsobem potom tito lidé tedy, jestliže opravdu nepřijdou z některého regionu vůbec žádné hlasy a tam oni prokazatelně budou tvrdit, že hlasy poslali, jak se k tomu budeme stavět? Mysleli jste vůbec na takovouto problematiku? Já samozřejmě odpověď nevím, ptám se. A ptají se tak i naši občané. Domnívám se, že celá ta záležitost je nešťastná ve špatné komunikaci. Říkám to znovu, neodpovídáte na otázky, nevysvětlujete ty věci a samozřejmě potom jsou tu tyto nejasnosti.
Dále není jasné našim občanům, proč, jestliže by došlo k nějaké masivnější korespondenční volbě, proč jenom dva kraje ze čtyř, proč to není podle trvalého bydliště toho voliče, tak jako je to běžné u nás. Takže opět prosím o vysvětlení, protože to jsem neslyšela vůbec nikde ani náznakem, že byste vysvětlovali. Nebo že byste vůbec na to mysleli, tak ještě to řeknu. Takže to je otázka jistě velmi, velmi důležitá.
A co se týče další, a teď už konkrétní tedy případ. Já jsem tady zmiňovala ty osoby, které znám, které žijí dlouhodobě v cizině, kde odvolily, pak se vrátily narychlo domů a doma našly volební lístky. Byla za mnou poslána jakási asistentka některého z pánů ministrů - prosím pěkně, neposílejte za mnou asistenty, páni ministři, přijďte mi to říct sami - a ta mi říkala, oni by je nenašli v těch seznamech volebních. Tak já jsem neváhala a zavolala jsem jim. A oni skutečně, jak byli řádně vychovaní, tak vzali ty volební lístky a šli je odnést, vrátit, nevím, proč to udělali, to je jedno, a byli v tom seznamu samozřejmě zapsaní. Jak jinak by dostali volební lístky? Čili prosím pěkně, i nad těmi odpověďmi, které dostáváme, buďte tak laskaví, ať jsou tedy opravdu pravdivé. A neposílejte za mnou asistenty, není to pro mě relevantní způsob komunikace.
A teď další věc, která je také konkrétní. Člověk, který má české a jiné občanství, žije léta v cizině, respektive žil bohužel, on zemřel, vdovec bezdětný, tak já jsem zjistila, že ho máme stále zapsaného v jeho trvalém bydlišti, protože ho nikdo neodhlásil. Zemřel před pěti lety. Takže bych byla ráda, kdybyste se i nad tímto zamysleli, eventuálně věděli, jaký podíl takovýchto občanů tam může být, protože tam může klidně potom být - on je stále všude zapsán - že tedy mu přijde poštou něco podobného, nebo jaký způsob by byl zvolen, to já nevím, a mohlo by tam dojít opravdu tedy k úplnému mismatchi, protože to je nesmysl, co by nám přišlo.
Takže já tady mám řadu dotazů, které mi posílají naši občané, předpokládám, že i vám - ale otázky máme, odpovědi nedostáváme. Zlepšete komunikaci, protože takhle se opravdu nedostaneme nikam. A my se musíme ptát, protože vaše odpovědi jsou prostě nulové. Takže to je špatně prostě prosím. Pravděpodobně je možné, že odpovědi máte, tak nám je řekněte.
Takže já děkuji. Prosím o ty odpovědi v průběhu jednání, protože si myslím, že jsou důležité a mohou za prvé významně nám osvětlit vaše jednání, eventuálně lépe porozumíme textu. Pro mě je opravdu psaný trošku horkou jehlou a myslím si, že ani ne všichni poslanci z koaličních lavic by mi uměli tyto otázky zodpovědět. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Je zde jedna faktická poznámka pana poslance Jana Berkiho. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím se pokusím na paní kolegyni reagovat. Za prvé bych chtěl jenom upřesnit, že to, co jste vydávala za článek, není článek, ale komentář, je to názor.
A teď ke dvěma odpovědím se pokusím. Co se týká toho případu, kdyby odeslali, ale nepřišly by, tam by rozhodně nastoupil soudní přezkum a ve chvíli, kdy by oni prokázali, že ta míra je vyšší, to znamená, mohlo to ovlivnit ten výsledek, tak by bezesporu soud rozhodl v jejich prospěch a opakovaly by se.
Co se týká toho rozpočítávání mezi kraje, tak současná situace je taková, že se náhodně vylosuje jeden, což paradoxně může znamenat, že když se vylosuje například Karlovarský kraj nebo náš Liberecký kraj, tak tím poměrně výrazně ovlivníte ten výsledek, protože ten počet hlasujících se najednou výrazně zvýší. Takže ta navrhovaná verze je v tomto řekl bych komfortnější, neboť vybírá pouze z největších krajů, to znamená, to ovlivnění je menší, a ještě navíc se to rozpočítává mezi dva z nich, to znamená, dochází vlastně ke statisticky menšímu zkreslení než u toho současného stavu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem také necitovala článek, je to ve veřejném prostoru, čili i ten komentář je kdykoliv doložitelný, takže prosím, nebyla to citace článku, také jsem to tak neřekla přesně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní pan poslanec Jan Volný s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Prosím vás, já jsem chtěl upozornit na to, že tady u stolku nesedí nikdo z předkladatelů. Měl by tady sedět, tak navrhuji pětiminutovou přestávku, než se tady někdo dostaví. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, chci se zeptat, zda je možné, aby za předkladatele pan poslanec seděl i ve své lavici? Protože občas se to tak při dlouhých jednáních děje, předkladatel je přítomen.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Pastuchová: Pane místopředsedo, já s tím asi nemám problém, ale já tady nebudu po sále do půlnoci hlídat, jestli tady ten poslanec sedí, nebo ne. Já si myslím, že je to důležitý zákon, a když to tito koaliční poslanci předložili, tak by měli mít aspoň tu slušnost tady u toho stolku sedět.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě požádám předkladatele, aby u stolku předkladatelů seděl někdo za ně. Děkuji. Pardon. Jako další vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, řádně přihlášená do obecné rozpravy. I v tomto případě se chci zeptat, zda budete chtít dvakrát 10 minut. Jednou 10 minut. Děkuji vám. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji moc za slovo. Je vidět, že zájem o naše argumenty je už velmi, velmi malý, protože všichni mají jasno, že se bude hlasovat zítra ve tři hodiny a že už by tady nemohl padnout další, jiný argument. Nicméně já se pokusím některé věci ještě ne zrekapitulovat, protože nebudu tady opakovat některé věci, které už zazněly, a říkat, jakým způsobem třeba probíhají korespondenční volby v jiných státech nebo kde jsou nějaké pochybnosti. Já jsem si během rozpravy psala nějaké poznámky, co mě zaujalo a co není stále vyjasněno, a mám jich napsaných pouze pět, těch odrážek, ale některé bych ráda jako rozebrala. S tím, že častý argument, který tady od navrhovatelů padal, bylo, že to mají ostatní země.
Já jsem se dotazovala, jaká bude vaše ochota třeba přistoupit k referendům, to se moc, protože to mají také jiné země, moc nesetkalo, že některá to nemá, tak tady máme pěknou selekci. Tak jsem našla super jiný ukazatel třeba k porovnání s EET. EET má 17 zemí v Evropské unii - na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Maďarsku, Belgii, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Švédsku, Litvě, Lotyšsku, Maltě a Kypru. A ti stejní lidé, kteří tady navrhují to, že ostatní země mají korespondenční volbu, tak EET zrušili, ač to ty ostatní vzory v něčem mají. Tak jenom mně jako moc nejde na mysl tady ten dvojí metr, a když se vám to hodí, tak to ty země mají, a když se nám to nelíbí, tak to ty země nemají. Tak super.
Tak tady mám odrážku napsanou - tajnost, samostatnost, osobně. K samostatné tajnosti jsme se tu bavili mnohokráte, já to nebudu zpochybňovat, bylo předkladateli myšleno, jak je v ústavě myšlena tajnost, že to je před státem, kde je to doložené dvěma obálkami a není možnost identifikovat, kdo jak hlasoval. Tak říkám dobrá, ale mám dotaz na samotné pokyny, které se budou rozesílat společně se způsobem korespondenčního hlasování. Kde dostanou pokyny, jak hlasovat, a kde si vytisknou volební lístek, je napsáno v důvodové zprávě i v samotném § 57. ***
