(16.50 hodin)
(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)
Další bod, který bych chtěla zařadit, a to je už dá se říct moje standardní prosba, a to je zařazení bodu s názvem Prodej státního majetku, zejména památkově chráněných objektů. Bohužel musím zde konstatovat to, že vláda nevyslyšela přijaté usnesení rozpočtového výboru, který se týkal zámku Štiřín, který v tuto chvíli již jde do dražby. Já si dovolím ocitovat první dva body, ve kterých rozpočtový výbor vyzývá vládu, aby zajistila, že kulturní památka zámek Štiřín zůstane v majetku státu, a doporučuje vládě, aby zvážila převod areálu kulturní památky zámek Štiřín na jinou organizační složku státu a hledala ekonomické a kulturní využití tohoto jedinečného areálu. Bohužel, nestalo se tak. Musím říct, že mezitím dochází k prodeji dalších památkově chráněných objektů, jako je třeba zámeček v Praze - Kunraticích anebo zatím neúspěšná dražba pošty v Jindřišské, historické budovy České pošty. Já si myslím, že vláda by měla předstoupit před Sněmovnu, přednést svoji strategii prodeje státního majetku, a nejenom památkově chráněných objektů. Chci touto cestou vyzvat i kontrolní výbor, aby se znovu vrátil k projednávání prodeje majetku státu z oblasti kulturních chráněných památek. Já bych prosila zařadit tento bod za pevně zařazené body ve středu. (Poslankyně Pokorná Jermanová se obrací na předsedající a očekává nějakou reakci.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, ano?
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Prosila bych tento bod zařadit za ten můj bod už potom zítra. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Stržínek, připraví se pan poslanec Petr Sadovský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já si dovolím požádat o zařazení bodu, který se jmenuje Kritická situace v Hasičském záchranném sboru a Policii České republiky. Jakožto starosta víc jak dvacetitisícového města se potkávám na bezpečnostních radách obce s rozšířenou působností se zástupci jak Hasičského záchranného sboru, tak Policie České republiky. Řešíme problémy nejenom našeho města, ale i celého regionu na Valašsku. To, co slýchám od zástupců těchto institucí od začátku nového roku, je alarmující a chtěl bych tady o tom podebatovat.
Začněme tedy u Policie České republiky. Jen ve Valašském Meziříčí chybí v tuto chvíli 9 policistů, na celém okrese Vsetín potom 29. Situace je vážná a já se nebojím říct, že kritická. Zkušení policisté odcházejí a nábor nových vázne. Kdo má nárok na výsluhu, má odpracováno 15 let, na nic nečeká, bere kramle a od policie utíká, a není se co divit. Navýšení platu nula, a to i při loňské inflaci, která je víc jak 10 %, drakonicky zkrácené provozní prostředky, dosluhující technika a mimo jiné také rostoucí byrokracie, a navíc jako třešnička na dortu zrušení stravenek jakožto jednoho z mála benefitů, který policisté měli. Tato vláda se soustředí pouze na vnější bezpečnost a zcela zapomíná na bezpečnost vnitřní. Tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy však jasně říká, že vnitřní bezpečnost je stejně tak důležitá jako ta vnější. Smutné je, že tuto kritickou situaci u Policie České republiky řeší mnohá města tak, že rozšiřují počty strážníků Městské policie. Suplujeme tak roli státu a snažíme se vyřešit situaci, kdy stát jednoznačně selhává. Ve Valašském Meziříčí máme v tuto chvíli již více strážníků Městské policie, než je policistů na obvodu. Rozpočet města na Městskou policii pro letošní rok 2024 činí 30 milionů korun. Sanujeme tak z městského rozpočtu službu, kterou by měl poskytovat stát, a to teď zcela pomíjím to, že pravomoci strážníků Městské policie jsou násobně menší než pravomoci státních policistů.
Vláda se rozhodla utratit za informační kampaň, která vysvětluje její nepovedené legislativní změny, bezmála 22 milionů korun. Za mě je to do nebe volající marnotratnost a lumpárna. Mnohem rozumnější by bylo použít tyto prostředky na nábor nových policistů a hasičů, na jejich odpovídající ohodnocení a mimo jiné také na udržení těch stávajících. Je totiž velmi smutné číst informace o tom, že od policie odcházejí zkušení manažeři. Na konci roku to byli lidé z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Loni opustilo tento elitní útvar více jak dvacet policistů. Vesměs to byli velitelé nebo experti na obory, kterými se má tento útvar zabývat, tedy terorismus, extremismus, obchod se zbraněmi a kyberkriminalita. I samotní policisté jasně říkají, že díky tomu dochází k reálnému ohrožení státu a snížení jeho bezpečnosti. Odchody z tohoto elitního útvaru pokračují i letos. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Novinek už počet končících policistů překročil čtyři desítky a kromě velitelů odcházejí už i řadoví zaměstnanci. O důležité lidi přijde centrála také v brněnské pobočce, odkud odcházejí její vedoucí Vít Pochylý. Ten je považován za schopného velitele s velmi dobrými znalostmi v informačních technologiích a je údajně jediný, kdo na centrále zvládá programování a skriptování na vysoké úrovni. Společně s ním končí jeden velmi zkušený analytik. Oba podali žádost o odchod do civilu 30. ledna. To vše je důsledek tragické personální politiky spadající pod rezort ministra vnitra Víta Rakušana. Smutné je i to, že pokud už se najde nějaký nováček, který by chtěl rozšířit řady policistů, je přijímací řízení a jeho začlenění do služby tak složité, zkostnatělé a zbyrokratizované, že to mnohé z nich odradí.
U hasičů není situace o nic lepší. Navýšení platu taktéž nula, stravenky nula, a navíc chybí prostředky na běžný provoz, tedy na elektřinu, topení, naftu, ochranné pomůcky, jako jsou přilby, rukavice nebo zásahové obleky. Finance chybí také na nákup tolik potřebné moderní techniky, třeba na kontejnery na hašení elektromobilů. V loňském roce měli hasiči ve Zlínském kraji stravenky v hodnotě 90 korun. Po přijetí konsolidačního balíčku vychází na jednoho hasiče stravenka v hodnotě 19 korun. Takové stravenky by vypadaly více než úsměvně, anebo spíše tragicky, proto nedostanou žádné. Příspěvek v podobě stravenek byl přitom zejména u nových hasičů významným benefitem, který se měsíčně pohyboval od 1 800 do 2 700 korun, což bylo téměř 10 % nástupního platu nových hasičů. Na provozním rozpočtu hasičům chybí stovky milionů korun. Nikdo z nás nechce, aby toto šetření mělo vliv na akceschopnost Hasičského záchranného sboru. Pokud mají hasiči poskytovat kvalitní službu, něco to prostě bude stát, to si musí současná vláda uvědomit. A nespokojenost panuje i mezi dobrovolnými hasiči. Narůstající byrokracie a povinnosti související s komplikovaným vedením účetnictví a dalších agend vedou k tomu, že o tuto práci, kterou vykonávají zdarma a ve svém volném čase, přestává být zájem, a přitom je tak potřebná. ***
