Nosných bodů našeho pozměňovacího návrhu je šest a jsou následující. Pro institut svazku stejnopohlavních osob, stejnopohlavních párů, v našem návrhu používáme nebo navrhujeme použití názvu partnerství - tady si myslím, že to vypadá na poměrně velkou shodu napříč Poslaneckou sněmovnou - samozřejmě s tím, že zakotvujeme definici tohoto svazku dvou osob stejného pohlaví do občanského zákoníku vedle dosavadní definice manželství. To je první nosný bod našeho pozměňovacího návrhu. To znamená, název partnerství a zakotvení, definování, partnerství do občanského zákoníku.

Druhým nosným bodem našeho pozměňovacího návrhu je narovnání naprosto všech práv a povinností stejnopohlavních párů ve svazku partnerství s dvěma následujícími a věřím, že snad logicky odůvodnitelnými výjimkami. To narovnání činíme podle mého názoru tím nejspravedlivějším možným způsobem. To znamená, generální klauzulí s využitím pojmu obdobného použití právních předpisů, právních ustanovení, které se týkají manželů a manželství, k využití právě legislativně technického pojmu obdobného použití, odkazu na čl. 41 legislativních pravidel vlády. To je pro uklidnění, že opravdu chceme, aby právní ustanovení, která by se měla podle našeho pozměňovacího návrhu obdobně používat i na partnerství, byla v souladu s legislativní pravidly vlády. To znamená totožné použití, nikoliv přiměřené, ale opravdu naprosto totožné.

Ty dvě výjimky z té námi navrhované generální klauzule jsou následující. Za prvé je to výjimka, kdy z logiky věci na svazek stejnopohlavních osob nelze použít ta ustanovení českého práva, která se ze své faktické povahy týkají buď pouze muže, nebo ženy, řekněme z povahy jejich biologické podoby. Tak to je ta jedna výjimka. Druhá výjimka je, protože vnímáme, že v tomto směru neexistuje v Poslanecké sněmovně nějaký silný jednotný názor. Víme o tom, že pracuje koaliční pracovní skupina - já nejsem jejím členem - možná i s přizváním kolegů z opozice, která se nějakým způsobem zabývá právním postavením, právy k dětem. V našem návrhu v tuto chvilku vylučujeme aplikaci ustanovení, která se týkají společných dětí manželů. To se týká třeba problematiky osvojení. Je to tady nutné férově říct. Logika našeho návrhu je taková, že pokud tady pracuje pracovní skupina, která má tato práva upravit, tak chceme počkat, až jednání této pracovní skupiny dojdou do svého konce. Pokud dojdou do svého kompromisního konce, ty výsledky bude nepochybně znovu potřeba propsat do části občanského zákoníku, která upravuje rodinné právo. Pak je nepochybně prostor právě v souladu s případným konsenzem nalezeným na této pracovní skupině upravit práva k dětem.

Třetím nosným prvkem našeho pozměňovacího návrhu je to, že úpravu partnerství stejnopohlavních párů plně přesouváme do občanského zákoníku, do toho základního českého soukromoprávního kodexu.

Na to navazuje hned čtvrtý nosný bod, že v našem návrhu navrhujeme úplné zrušení zákona o registrovaném partnerství. Tady si myslím, že to je naprosto legitimní. Určitě si nehraju na to, že bych se dokázal vcítit do individuálního - to je natolik niterní, že to nedokáže nikdo z nás - do niterního, individuálního pohledu osob z LGBT komunity. Omlouvám se, že používám toto označení. Opravdu to nemyslím nijak zle, jenom nevím, jak to jinak vyjádřit. V našem pozměňovacím návrhu se snažíme vnímat a respektovat to, že legitimně pohled těchto osob ze dvou důvodů, z důvodu řekněme více technicistního charakteru dosavadního zákona o registrovaném partnerství a z důvodu toho, že je podle našeho názoru legitimním požadavkem, aby práva a povinnosti osob v této zemi byla zakotvena v tom soukromoprávním kodexu, tak v návaznosti na nosný bod 3 to znamená, že nosičem pro naši úpravu je opravdu pouze občanský zákoník. Takže tím nosným bodem 4 je úplné zrušení zákona o registrovaném partnerství.

Předposledním, pátým nosným bodem našeho návrhu je to, že na rozdíl - a to není opravdu jakákoliv kritika, toho jsem dalek, to je opravdu vysvětlení našeho pozměňovacího návrhu - od předkladatelů samotného sněmovního tisku 241 jsme se podívali na přechodná ustanovení. Hned se zase pokusím lidsky, srozumitelně zdůvodnit, proč. V České republice máme za účinnosti zákona o registrovaném partnerství vzniklou celou řadu právě registrovaných partnerství, vzniklých podle tohoto zákona. Domníváme se, že mlčení nad tímto stavem založení jakési - teď to řeknu možná technicistně - dvoukolejnosti řekněme dosavadních registrovaných partnerství a nových partnerství podle případné nové úpravy tak, jak dopadne sněmovní tisk 241, není úplně správným postupem. To znamená, v přechodných ustanoveních - věřím, že když to teď vyjádřím na těch lidských institutech, kterých se ta námi navrhovaná přechodná ustanovení dotýkají - tak věřím, že to bude srozumitelné a lidsky pochopitelné. Domníváme se, že je potřeba opravdu upravit takové praktické věci, jako je otázka společného bydlení, případného společného nájmu, případných dosavadních majetkových poměrů dosavadních registrovaných partnerů, otázka toho, jak se svazky, které vznikly podle zákona o registrovaném partnerství, případně mají rozloučit nebo rozdělit. To znamená, to jsou zcela praktické otázky, které v samotném sněmovním tisku 241 řešeny nejsou. Takže pátým nosným bodem našeho návrhu jsou opravdu přechodná ustanovení, která jsme se navíc snažili konstruovat tak - když se do našeho pozměňovacího návrhu podíváte a seznámíte se s ním - že v zásadě jsme nabídli úpravu v tom přechodném ustanovení, která se upraví tehdy, pokud - protože žijeme ve svobodném státě - se v těch přechodných ustanoveních, navržených lhůtách, velmi rozumných lhůtách, ti dosavadní registrovaní partneři nerozhodnou jinak. Jinými slovy, třeba u společného bydlení, když to uvedu jako příklad, přechodným ustanovením, které se týká tohoto institutu, navrhujeme, že případné společné bydlení dosavadních registrovaných partnerů bude pokračovat, pokud ve stanovené lhůtě, viz přechodné ustanovení, nedojde k písemnému prohlášení jednoho z registrovaných partnerů vůči tomu druhému, že společné bydlení pokračovat nemá. Jinými slovy, opravdu jsme se snažili přechodná ustanovení kombinovat tak, abychom nabídli pravidlo, které zajistí právní jistotu dosavadním partnerům v registrovaném partnerství i po nabytí nové právní úpravy, plus současně tam akcentujeme jakousi velmi širokou možnost svobodné individuální diskrece těch registrovaných partnerů buď využít, nebo nevyužít dobrodiní nové právní úpravy. Takže to je předposlední, pátý nosný bod našeho návrhu.

Šestým bodem našeho návrhu - tady se to možná hezky spojuje se slovy, prostřednictvím paní předsedající, paní profesorky Válkové - že jsme se snažili myslet, byť to vypadá jako technikálie, že pozměňovací návrhy kohokoliv z nás se nějakým způsobem promítnou i do řady souvisejících právních předpisů. To znamená, nepominuli jsme - ono to vypadá jako nudná právní materie, to říkám v uvozovkách - i propsání těch úprav, které navrhujeme v našem společném pozměňovacím návrhu, do souvisejících právních předpisů. Uvedu zase jejich příklady a myslím, že jenom na těch srozumitelných příkladech se každý z vás chytí v tom, že opravdu to propsání tam je důležité. Zákon o matrikách, zákon o občanských průkazech, zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o správních poplatcích a tak dále. Takže opravdu najdete v našem pozměňovacím návrhu i úpravy vyvolané v souvisejících právních předpisech. To je prosím vás šest nosných bodů našeho společného pozměňovacího návrhu.

Závěrem bych vás chtěl poprosit o podporu a předem poděkovat za podporu. My s pokorou doufáme, věříme, náš pozměňovací návrh není navržen proti nikomu, snažíme se uvažovat naopak pozitivně. To znamená, snažili jsme se do vějíře řešení - které na jedné straně mají samotný sněmovní tisk 241 v nijak neupraveném znění, na druhé straně bychom si mohli pomyslně postavit zamítnutí, úplné zamítnutí toho sněmovního tisku, to znamená nedělat nic - tak do toho vějíře možností, které mezi těmito dvěma krajními variantami jsou reprezentovány jednotlivými pozměňovacími návrhy ctěných kolegů a kolegyň, jsme se snažili nabídnout řešení, o kterém s velkou pokorou, a nemusíme to odhadnout, o kterém řeknu, že doufáme, věříme, že by se možná mohlo stát nějakým kompromisním průsečíkem akceptovatelným, přijatelným, pro řeknu třeba velkou část kolegyň a kolegů tady v Poslanecké sněmovně. ***