(16.00 hodin)
(pokračuje Marek Novák)

Takže, milé kolegyně, milí kolegové, my bychom si tady měli uvědomit, že obecně návykové látky nejsou tématem, které by mělo řešit jenom Ministerstvo zdravotnictví, kterému by se měli věnovat jenom lékaři. Je to rozsáhlý multioborový a multisektorový problém, který se dotýká nejenom zdravotnictví, dotýká se sociální problematiky, proto by měl patřit také pod sociální výbor a Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by se k tomu mělo vyjadřovat a podílet se na přípravě zákona. Totéž Ministerstvo školství a školský výbor, totéž výbor pro bezpečnost a Ministerstvo vnitra, protože po tom, co jsem četl v připomínkovém řízení, připomínky, že zákon, který je navržený, je nevymahatelný, respektive velmi obtížně vymahatelný, tak to už je moc. Takže prosím vás, pojďme se nad tím zamyslet, podpořte tento bod a věřme, že pan ministr Válek odpoví a že pan ministr Válek bude stát o spolupráci se všemi ministerstvy, kterých se tento problém dotýká. Moc vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím další přihlášenou, a to je paní poslankyně Berkovcová. Poté prosím, aby se připravila Jana Mračková Vildumetzová a Jan Richter.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Děkuji za slovo. Ráda bych obrátila vaši pozornost k alarmující a bezvýchodné situaci, do které se dostaly školy kvůli seškrtaným rozpočtům na letošní rok. Navrhuji zařadit bod do pořadu schůze pod názvem Vláda přehodila svou zodpovědnost za financování zaměstnanců škol na ředitele a zřizovatele.

Na začátku února dostali ředitelé škol nové rozpočty na rok 2024 a pro mnohé z nich to bylo velmi nepříjemné překvapení. Došlo k razantním škrtům propláceného počtu úvazků nepedagogických pracovníků. Přestože v době listopadové stávky pan ministr školství sliboval, že u nepedagogických pozic se škrty dotknou pouze neobsazených míst, došlo nakonec ke zrušení zhruba 2 500 míst, která jsou obsazená. Já jsem byla v posledních dnech a týdnech ve spojení s řediteli škol a všichni jsou zoufalí a naštvaní poté, co dostali rozpis rozpočtu, protože netuší, jak s přidělenými financemi na letošní rok vyjdou. Ministr Bek nedodržel dohodu, kterou odborům a školám dal po listopadové stávce a kdy nás všechny opakovaně ujišťoval, že peníze do rozpočtu navíc, které dohodl, zajistí, že dopad zkrácení financí na nepedagogické pracovníky nebude tak drastický a dotkne se pouze neobsazených pozic.

Bohužel se ukázalo, že dopad na školy je mnohem drastičtější, než všichni čekali. V rozpise financí na letošní rok mají peníze na nepedagogické pracovníky školy seškrtány o pětinu až o třetinu, a to nejen neobsazené pozice, ale i ty obsazené. To znamená, že ředitelé škol budou muset propouštět a snižovat platy mnohem více, než předpokládali. Po prvních protestech, které osekané rozpočty vyvolaly, ministr Bek svolal jednání, na kterém vyčíslil, že pro platovou sanaci škrtů obsazených pozic chybí 800 milionů korun. Při jednání s premiérem a zástupci vlády však tyto chybějící peníze přislíbeny nebyly. To je jasný důkaz toho, že školství jako vládní priorita je skutečně pouze na papíře. Ministr financí Stanjura prohlásil, že je o této dodatečné částce připravený jednat na základě finančních výsledků za první polovinu roku, to je až v červenci. To je ale pro školy nepřijatelné. Přece nemohou ve školách zaměstnávat lidi, na které nemají peníze, od ledna minimálně do července a nechávat je ve škole pracovat za prostředky určené na platy učitelů. Přesně to ale ministerstvo ředitelům škol navrhuje.

Ministr Bek dokonce považuje za úspěch zrušení limitu počtu zaměstnanců, na kterém se usnesla vláda. To znamená, že pokud škola přišla o úvazky nepedagogů, může je klidně zaměstnávat dál, ale peníze na ně nedostane. Ministr Bek přišel s geniální myšlenkou, platit nepedagogy z mezd pro učitele, takže horký brambor přehodil ministr školství na ředitele škol, ať se sami rozhodnou, zda si zaplatí nepedagogy, aby jim ze škol neodešli, anebo přidají učitelům, aby tak splnili závazek vlády o navýšení platů učitelům na 130 %. Dnes už je každému jasné, že tento slib vlády byla blamáž. Nejenže by učitelé nedostali 130 % průměrné mzdy v České republice, vzhledem k výpočtu z roku 2022 by se letos dostali v ideálním případě na pouhých 113 %. Bohužel, do hromádky peněz určených na odměny učitelů budou muset ředitelé sáhnout a doplatit mzdy nepedagogům, aby jim ze škol neodešli, a bez kterých se školy neobejdou. A to nejsou jen kuchařky, uklízečky, školníci, to jsou ekonomky, účetní a IT správci. Je to od vlády naprosto nehorázné a pokrytecké. Je nepřípustné přidat objem peněz na platy učitelů a pak z nich sanovat chybějící finance školského rozpočtu a zároveň veřejnost ubezpečovat, že učitelé jsou jediní státní zaměstnanci, kteří dostali přidáno. Mediálně byly zveřejňovány částky průměrných platů učitelů, které naprostá většina učitelů nikdy neviděla a v nejbližší době zřejmě ani neuvidí. To potvrzuje i nehorázná věta z úst ministra Beka, cituji: "Odměny napočítané na učitele neznamenají, že patří učitelům."

Nikdy v minulosti nenastala situace, aby byl schválen státní rozpočet v takové podobě, že by v něm chyběly finance na výplaty stávajících zaměstnanců škol. To se podařilo až této vládě. Na platy nepedagogů je letos rozpočtováno o 6,8 miliard méně než loni. Chybí totiž peníze na 17 000 plných úvazků. Vláda sice dodatečně kompenzovala tento minus dalšími 4 miliardami, ale to stále nestačí, v rozpočtu stále chybí 2,8 miliardy korun. To znamená, že ředitelé škol budou muset část nepedagogů propouštět, a to zjistili až v únoru, že měli tyto zaměstnance propustit už v lednu. Nyní jim poběží výpovědní lhůta, musí jim být vyplaceno odstupné, a kde na to mají ředitelé vzít? Samozřejmě opět z balíku společných finančních prostředků určených na platy pro všechny zaměstnance, tedy i učitele. Jinou variantou je, že ředitelé sníží úvazky stávajícím zaměstnancům, přičemž po nich ale budou chtít stejný objem práce, jen za méně peněz. Je pochopitelné, že na takové podmínky zaměstnanci nepřistoupí, budou si hledat jinou práci a provoz škol tak bude ohrožen. A poslední možností je jít žebrat ke zřizovateli, obci nebo kraji. Ředitel je může požádat, aby zřizovatel chybějící finance dorovnal. Proti tomuto přehazování vlastní zodpovědnosti ze státu na obce, na kraje, zřizovatelé důrazně protestují. Na doplácení chybějících financí školám nemají ve svých již připravených rozpočtech dost prostředků.

Proto navrhuji zařadit tento bod pod názvem Vláda přehodila svou zodpovědnost za financování zaměstnanců škol na ředitele a zřizovatele jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další přihlášenou, paní poslankyni Janu Mračkovou Vildumetzovou. Poté pan poslanec Richter, poté pan poslanec Kohoutek, a to je prozatím vše.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, ráda bych zařadila bod na program této schůze, a to s názvem Česká pošta. Ministr vnitra Vít Rakušan, do jehož kompetence a odpovědnosti Česká pošta spadá, nechal minulý rok - a určitě si to všichni pamatujete, přesně to bylo 1. července roku 2023 - zavřít 300 poboček České pošty a bylo to především ve velkých městech, a to bez jakékoliv komunikace se samosprávou, se starosty. Prostě se ty pobočky zavřely, i když byly třeba bezbariérové, a i když nebyly ekonomicky ztrátové. Žádná analýza k tomu neexistuje a nikdy neexistovala. Já jsem si sama požádala podle zákona 106 a žádnou analýzu jsem neobdržela. Prostě se na centrále rozhodlo, zavřelo se 300 poboček, propustilo se stovky lidí, a to především doručovatelky a zaměstnance na přepážkách, kteří tam pracovali někdy deset, dvacet, třicet i více let. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP