Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní paní poslankyně Adámková.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nejsem vodař a nebudu se vůbec zabývat meritem toho, zda ta voda je tam maková či taková, já chci vodu co nejlepší, to je samozřejmé, proto jsme tady, a budu se zájmem poslouchat vaše odborné diskuse. Ale jinak k meritu věci: každý poslanec si může navrhnout, jakou chce procesní věc, čili nevyčítejte mé ctěné kolegyni, že tedy si dovolila navrhnout nějaké odložení. Hlasováním stejně dokážete to, co cítíte, čili je úplně zbytečné k tomu vést i tyto diskuse. A já pro ty, kteří tu nebyli v minulém období, bych chtěla výrazným způsobem připomenout: prosím, hovořte na svých klubech o tom, jakým způsobem jste tady s námi hovořili, jak jste jednali, a já si velmi dobře pamatuji velmi nedůstojnou situaci, kterou jste dopustili, přátelé, a to je, když si tady moje ctěná kolegyně, tehdy paní ministryně, opravdu chodila říkat o to, aby si mohla odběhnout. To jste se jako muži cítili dobře? To vám dělalo dobře? A teď se divíte, že tady si někdo dovolí navrhnout, aby někdo přišel do sálu? No, přátelé, prosím, zamyslete se nad tím, co říkáte. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou se přihlásila paní poslankyně Válková.

Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, vždycky závidím některým svým kolegyním poslankyním, jak dovedou oživit diskusi. Já když hovořím, většinou tedy je to spíš takové, že se musí člověk soustředit, jak jsem i od svých kolegyň a klubů z klubu slyšela, aby pochopili některá zákoutí právních předpisů nebo to, co třeba vypadá jako opravdu suchý projev, a tady někdo vystoupí a vyvolá živou diskusi, ale pořád - a za to jsem chtěla poděkovat, a proto jsem vystoupila - je to v souladu s pravidly, která doporučuje mandátový a imunitní výbor pro etické chování poslance. Takže všichni si to jistě přečetli, protože se vede diskuse v důstojném prostředí, nesnižuje to důstojnost Poslanecké sněmovny. Takže zatím se zájmem sledujeme - členové mandátového a imunitního výboru - nemáme vůbec žádný problém, každý si může tady vyjádřit slušně, zdvořile a jasně svůj názor, a já myslím, že bychom v tom měli pokračovat. I paní poslankyně Peštová, která právě vystoupila, vaším prostřednictvím, tady dokázala, že byť má temperamentní projev a dovede zvednout tedy nás všechny ze židlí, tak to dělá způsobem, který je naprosto adekvátní pro tuto Sněmovnu, a za to jí chci také poděkovat - a ostatním taky.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré poledne, paní poslankyně, páni poslanci, vážení členové vlády. Nyní tedy s faktickou poznámkou vystoupí, následuje pan poslanec Brabec a připraví se pan poslanec Staněk. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já se k meritu věci dostanu v rámci svého vystoupení za chvilku, ale dovolte mi dvě poznámky - jednu k panu kolegu Balašovi, vaším prostřednictvím, vážená paní předsedající. Mě trochu překvapilo, že on tady hovořil o tom, že ta debata by se měla vést hlavně až v těch výborech a že víceméně první čtení k tomuhle neslouží. Ale co si tedy pak máme v prvním čtení říkat? To to můžeme zrušit a rovnou jít na druhé čtení nebo jít do výboru. Já myslím, že právě první čtení je o tom, abychom si vůbec řekli, jaká filozofie je toho návrhu, jestli má smysl, jestli ne, a ta debata to naplňuje. Za chvilku i v tom smyslu určitě dál vystoupím. Takže to jste mě, prostřednictvím paní předsedající, pane kolego, překvapil a rád bych slyšel, jak si vlastně vy představujete první čtení, co by tam mělo tedy padat, protože já si myslím, že jsme se od toho vůbec neodchýlili. Je to opravdu věc zásadní, je tam celá řada pochybností - říkám, za chvilku se k tomu dostanu, k té odborné stránce.

A jenom neodpustím si ke ctěnému kolegovi Vojtovi Munzarovi, vaším prostřednictvím také, paní předsedající - jasně, samozřejmě tady všichni nejenom sedí v sále a pracují i jinde, ale já si myslím, že zvláště teď, v obědové době, jsem si tedy nevšiml, vážený pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, že by poslanci, pokud jsou někde dole v jídelně, byli přikováni k televizním obrazovkám a stydla jim polévka, protože by se na to nesoustředili a sledovali opravdu takhle zaujatě dění Sněmovny. Takže takhle to úplně není, to všichni víme, a já myslím, že právě proto je dobré být u toho prvního čtení a zapojit se, protože z jídelny se to špatně zapojuje. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Staněk s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní místopředsedkyně, já už jenom opravdu v krátkosti. Ano, je fajn, že kolegové chtějí diskutovat, ale povinností poslance není diskutovat, on to nemá nikde napsané. To znamená, jestli tu někdo není, neznamená, že je nějak jako na tom hůř než ten, kdo tu je, a ten, kdo vystupuje, neznamená, že na tom je o kousek líp než ten, co nevystupuje. To přece není, paní kolegyně, vůbec povinnost poslance, aby na prvním čtení diskutoval, a byl vyzýván k tomu, aby se zapojil do diskuse.

A pokud jde o věcnou stránku, tak to tady přece představil pan ministr, to znamená, vyložil karty, o čem se budeme bavit, nastolil tady téma, pan zpravodaj to taky utvrdil a dal tomu mantinely. Takže já myslím, že všichni vědí, o čem mluví, a je na nich, jestli se do diskuse zapojí, anebo ne. Takže není vůbec nutné kolegy vyzývat a nutit je k tomu, aby se do diskuse zapojili. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím, oslovovat prostřednictvím. Nyní tedy paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Balaš. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. No, pane poslanče Staňku, prostřednictvím paní předsedající, a právě o tom to je, protože já ve svém příspěvku jsem se snažila dokázat, že toto, co je zde předkládáno, je zbytečné. To znamená, že by to mělo být... (Důrazně.) ... ani prvním čtením by to nemělo projít, protože je to zbytečné. A já vám řeknu proč, úplně ten závěr ze stanoviska Legislativní rady vlády. Takže při hlasování na Legislativní radě vlády: z 20 přítomných členů Legislativní rady vlády se pro závěr - to znamená, aby se to vůbec nedělalo - vyjádřilo 15 členů. Je jich 20 - 15 členů (proti), 4 členové byli pro, aby ta změna byla provedena. Takže je vidět, že členové Legislativní rady vlády - 1 člen se zdržel - sami tam jasně to, co jsem se vám snažila prokázat a snažila jsem se to říct srozumitelně, ta diskuse tam probíhala v obdobném duchu. Samozřejmě, když tam máte ústavní právníky, správní právníky, oni jedou většinou někdy i tou řečí, kterou vy nerozumíte, protože co právník, to názor - ale v každém případě, když se hlasovalo, ten závěr, 15 členů Legislativní rady vlády řeklo "ne", 4 členové řekli "ano" a 1 se zdržel.

Takže je vidět, že tam byla jednoznačná shoda na tom, protože my tady jedeme přece, že když je nadpoloviční většina, že jo, tak je velká shoda, a když 15 členů bylo proti, je logické, že opravdu s tím mají velký problém, a věřím tomu, že mezi těmi 15 členy, co byli proti, byli většinou ústavní právníci, kteří řekli, že je to zbytečné, je to zaplevelování, je to zbytečné. V současné době už ochrana vody je tak vysoká, že je to zbytečné. A notabene tam dále potom říkali to, co jsem se tady snažila vysvětlovat, proč chráníme jenom vodu? Proč nechráníme i půdu? Tak samozřejmě, byla tam diskuse ohledně životního prostředí. (Předsedající: Čas.) Já se potom ještě přihlásím.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Balaš, následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych chtěl odpovědět, vaším prostřednictvím, panu poslanci Brabcovi. Já vám samozřejmě nebráním v tom, abyste diskutoval o čemkoliv, jenom si myslím, že jde o obecnou rozpravu. Paní poslankyně Peštová nás vyzývala k tomu, abychom to detailně diskutovali tady, k tomu slouží právě ty výbory.

Jenom k tomu, že má Legislativní rada vlády nějaký názor, bych rád řekl, že si samozřejmě vážím Legislativní rady a jejích názorů, ale ani papež není neomylný, natož Legislativní rada vlády v tomhle tom případě. A já chápu tedy ten návrh jako vyjasnění a vyčištění toho, co se vlastně chrání a k čemu se ústavní ochrana poskytuje, takže si nemyslím, že to je tak kontroverzní téma, které bychom nemohli v klidu projednat - a samozřejmě, jakýkoliv názor je legitimní. Ale pokud jde o detailní argumenty, tak si myslím, že to teď v této době patří jinam. My jsme si vysvětlili, proč to vláda navrhuje, proč to chce, vy jste nám řekla, proč to odmítáte, odvoláváte se na Legislativní radu vlády, ale podrobně diskutovat o důvodech, pro které Legislativní rada vlády většinově považuje tu úpravu za nepotřebnou, protože ta ochrana poskytována je, i když to stále ještě nefunguje, jak bychom si představovali, to je celkem jasné. A abychom to mohli posunout dál, je třeba o tom nechat hlasovat a tím se dostaneme do té podrobné diskuse. Nic víc, nic míň. ***