(12.10 hodin)
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Chtěla bych jako zpravodajka klubu také shrnout zprávu o peticích, přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
Poslanecké sněmovně bylo v průběhu prvního pololetí roku 2023 doručeno celkem 14 petic, ve kterých podpořilo žádosti ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu celkem 155 759 petentů. Jako nejvýznamnější lze označit petici proti odchodu do důchodu v 68 letech a za dřívější odchod do důchodu v náročných profesích s 81 801 podpisy. V petici v čele s Českomoravskou konfederací odborových svazů podpořili nesouhlas se zvyšováním věku odchodu do důchodu nad současnou hranici 65 let a současně vyzvali k zasazení se o umožnění dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnanců v náročných profesích. K petici bylo dne 6. března 2023 uspořádáno veřejné slyšení v rámci petičního výboru. V této souvislosti je nutno zmínit, že obdobná petice byla podána 24. dubna 2023, kdy petiční výbor přijal petici proti zvyšování věku odchodu do důchodu v České republice s 11 606 podpisy. Projednáno to bylo též veřejným slyšením 6. června 2023.
Ráda bych ještě zmínila další významné petice. To byly petice za zachování veřejných poštovních služeb s 27 563 podpisy, kdy petenti vyzvali vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky, aby se vážně zabývaly podmínkami veřejných poštovních služeb a situací České pošty. Projednáno bylo veřejným slyšením dne 14. března 2023.
Další peticí byl nesouhlas se zřízením národního parku Křivoklátsko s 11 305 podpisy. Petenti prostřednictvím petice žádali vládu České republiky, aby upustila od vyhlášení národního parku Křivoklátsko a zachovala ochranu celého území v současné chráněné krajinné oblasti. Způsob vyřízení - tato petice byla odložena do druhého pololetí roku 2023.
Další peticí, která byla s mnoha podpisy, je petice proti přítomnosti cizích vojsk na území České republiky s 11 931 podpisy. Petenti prostřednictvím petice vyjádřili svůj nesouhlas s jakoukoli vojenskou přítomností v České republice a vyzvali představitele země, aby odmítli rozmístění cizích vojsk, základen a zbraní na našem území. Projednána tato petice byla veřejným slyšením dne 20. června 2023.
Další petice byla za konec obchodu s lidmi a proti vykořisťování žen se 4 881 podpisy. Předsedkyně Aliance pro rodinu se svými zástupci osobně předala na tiskové konferenci petici, ve které petenti podpořili žádost na poslance o postavení náhradního mateřství mimo zákon a umožnili tak policii důslednou ochranu žen a dětí. Toto veřejné slyšení bylo přesunuto na druhé pololetí roku 2023.
A už poslední z významných peticí byla petice za referendum o vystoupení z EU, významná v počtu podpisů, kde bylo 13 104 podpisů. Byla přijata 11. ledna 2022. Petenti prostřednictvím petice vyjádřili nesouhlas a žádali zákonodárce, aby přijali ústavní zákon o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie a změnu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších zákonů. Na žádost petentů bylo projednání petice odloženo na první pololetí roku 2023. K petici bylo dne 25. dubna uspořádáno veřejné slyšení.
Jako garantka klubu hnutí ANO doporučuji vzít zprávu na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji faktickou poznámku paní poslankyně Golasowské, ale v sále ji nevidím, v tom případě faktickou poznámku mažu.
Prosím paní poslankyni Válkovou, aby se ujala slova. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já tady chci promluvit trošku jinak. Já tady chci promluvit o tom, že - jsem tady ve třetím volebním období, jak většina z vás ví - stále více eviduji nezájem nás všech o projednávání petic, a hlavně o výsledky veřejných slyšení, kde my přijímáme usnesení, která se potom dostávají na rezorty, a my jako zákonodárci, kteří mají tu možnost, tu kompetenci, kontrolovat vládu, jestli rezorty plní požadavky, které jsme vtělili do našich usnesení, tak my už tomu věnujeme malou pozornost. Svědčí tomu trošku i to, že - a nad tím bychom se určitě měli sebekriticky zamyslet - že ta zpráva je vždycky taková suchá, stručná. Tím to nekritizuji, v žádném případě, ale je to spousta dat, spousta informací, které jsou spíše technicistního charakteru, bez obsahu toho, co petenti chtěli.
Já jsem si říkala, že vám uvedu jako takový příklad petici, kterou tady moje kolegyně, paní poslankyně Oulehlová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, četla a která získala mnoho podpisů. Je to petice za zachování veřejných poštovních služeb, 27 563 podpisů. My jsme ji projednali přesně před rokem, březen 2023. Bylo to slyšení, které mělo v sobě i emocionalitu, byla tam řada racionálních informací. Já si dovolím vám přečíst z té petice, kterou my jsme projednali - já tady chci říct ještě jednu věc, která vám možná není známa a někteří z vás tomu třeba ani nebudou chtít věřit, ale na petičním výboru panuje velmi konstruktivní dobrá atmosféra, všechno projednáváme, je to práce vedení petičního výboru, předsedy petičního výboru Tomia Okamury, místopředsedů, já je teď nebudu všechny vyjmenovávat, a výsledek je, že se těm peticím věnujeme opravdu důkladně. Vidím chybu jenom v tom, že je asi nedostatečně dál tlumočíme a že vy vlastně ani nevíte, že petiční výbor dělá tuhle práci, kterou považuji za velmi důležitou a která buď oslabuje, nebo posiluje důvěru občanů, kteří sbírají na petičních stáncích podpisy, petiční výbor je sbírá a posílá je, často chtějí ještě udělat fotografii při předávání, a my vlastně jenom tady odsouhlasíme tu zprávu a nic se neděje. A to je velmi, velmi špatně. Kromě zákonů jsou to právě i žádosti občanů prostřednictvím zákona o petičním právu č.85/1990 Sb., vtělené do jejich petic.
A protože máme chvilku času, tak já vám tu krátkou petici přečtu a můžeme každý potom sáhnout do svého svědomí, co jsme tedy pro ty pošťáky udělali. Takže ta petice, která měla přes 27 000 hlasů, ze 13. října 2022 zněla takto: "Stát je vlastníkem České pošty. Poštovní služby si objednává, ale platí jen část, a to ještě se zpožděním. Pošta každý rok dotuje tyto služby v řádech stamilionů korun. Který podnik by to vydržel? Poště chybí peníze na rozvoj a investiční záměry i na slušné mzdy pošťáků. Současné ceny energií a pohonných hmot jsou další zátěží pro její hospodaření, ekonomická situace se rok od roku zhoršuje. Za ten rok tedy víme, kam to dospělo." ***
