(14.00 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Chtěl bych tady navázat na kolegu Langa v tom, že ač ta schůze na začátku vypadala jako úplně zbytečná, malicherná, zástupná, tak se tady otvírají témata, která jste si asi nepředstavovali, že se otevřou, a jsou vám nepříjemná. Já bych si moc přál, aby aspoň vy, kteří tady sedíte, a možná to někdo z vašich kolegů poslouchá na monitorech, tak abyste o tom, co tady říkáme, přemýšleli. A opravdu si vás teď STAN v osobě pana místopředsedy vlády a ministra vnitra všechny docela obyčejně vodí. Mně to nepřijde úplně důstojné.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní bude vystupovat s přednostním právem pan předseda Radim Fiala, protože žádnou faktickou poznámku nyní nemám. Pan předseda se už blíží, je tady přítomen.
Než dojde, využiji času k načtení omluv, ať toho využijeme. Heller Šimon se omlouvá od 14 hodin ze zdravotních důvodů, Knechtová Lenka od 15.30 do 16.30 z pracovních důvodů, Králíček Robert od 13.30 z pracovních důvodů, Krejza Karel po celý den bez udání důvodu, Lesenská Vladimíra od 13 hodin z pracovních důvodů, Munzar Vojtěch od 15 hodin z pracovních důvodů, Němečková Crkvenjaš Zdenka do 14 hodin ze zdravotních důvodů, Vondrák Ivo od 13 hodin z pracovních důvodů. A z členů vlády se omlouvá Bek Mikuláš. Ne, ten se neomlouvá, bere svou omluvu zpět.
Nyní poprosím o vystoupení pana předsedu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji, paní předsedkyně za slovo. Já samozřejmě také chci hovořit dneska k tématu, kterým jsou, pokud se nemýlím, bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Tudíž, dámy a pánové, přeruším ten váš politický souboj, který tady sleduji, a budu se věnovat podle mého názoru skutečným bezpečnostním hrozbám pro Českou republiku, protože podle mě dva e-maily nejsou žádnou bezpečnostní hrozbou.
Co považuji za bezpečnostní hrozbu. Jsem přesvědčen, že hlavní bezpečnostní hrozbou, které se budu dnes věnovat, je konflikt na Ukrajině, za druhé je to migrace a za třetí je to vzestup radikálního islámu v západní Evropě, který tam můžeme sledovat. Bezpečnostní hrozby, tento název, toto sousloví, tento termín, toto téma já beru velmi vážně. Jde v podstatě o nejzásadnější a nejdůležitější politickou agendu, jaká může existovat, protože souvisí se samotnou existencí našeho suverénního státu a národa, s jeho přežitím, a tím i s bezpečností, životy nebo smrtí českých občanů. Co už může být závažnější a důležitější? Proto mě velmi mrzí, co se pod tímto názvem v podání pětikoaliční vlády skrývá. Nikoli snaha o vážnou debatu o tom, co jsou bezpečnostní hrozby pro Českou republiku, o jejich definici, popis, detailní diskusi a možnosti postupu, jak jim čelit, třeba i včetně přizvání expertů, šéfů bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a podobně. Ale o to tady vůbec nejde. Vláda Petra Fialy zde chce řešit jeden uniklý soukromý mail předsedy hnutí ANO, pitvat některé vulgarismy v něm obsažené a na tomto pozadí kopat do opozice a vydávat za bezpečnostní riziko své politické oponenty. To je podle mého názoru jednak ztráta času a rovněž jde o pohrdání občany a naprostou degradaci a vyprázdnění pojmu bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Jde také podle mého názoru o jejich zlehčování. Protože jestli budeme za tyto bezpečnostní hrozby pokládat nejrůznější nadávky z mailů, Facebooku nebo z rozhovorů poslance Koláře, stane se z toho jednak soutěž o to, kdo koho více pošpiní a urazí, ale o to je horší, že o skutečných a závažných bezpečnostních hrozbách se vůbec nebudeme bavit, nebudeme na ně připraveni, ale až udeří, budeme se maximálně divit. Ale to už bude pozdě, možná fatálně pozdě. A pak třeba budeme litovat toho, že jsme zde dny a týdny ztráceli analýzami vulgarismů namísto toho, abychom pořádně a zodpovědně dělali svou práci.
Takže co jsou v současnosti ty nejzávažnější bezpečnostní hrozby pro Českou republiku, tak jak je vidím já i v rámci dlouhodobého sledování této tematiky a studia názorů našich a zahraničních expertů? Je to bezpochyby válka na Ukrajině, tedy válečný konflikt v naší bezprostřední blízkosti, a hlavně riziko její eskalace a jejího rozšíření, dále pak nelegální masová migrace do Evropy a vše, co s ní souvisí, a v neposlední řadě jde o hrozby a rizika vyplývající z přítomnosti radikálního islámu v Evropě včetně České republiky. Druhá a třetí hrozba spolu do jisté míry souvisí, ale nejedná se o totožné záležitosti, jak ještě později rozvedu.
Před několika dny proběhla v Praze zajímavá debata s názvem Bezpečnostní hrozby a rizika pro Českou republiku a Evropu, kterou pořádala ve Slovenském domě nadace Železná opona. Účastnili se jí mimo jiné i dva bývalí ředitelé naší vojenské a civilní zpravodajské služby, generálové Šándor a Pelz, takže nejde o lidi, které by bylo možné označit za amatéry, laiky, diletanty, natož agenty nepřátelských mocností. Chci ještě podotknout předtím, než začnu mluvit konkrétně, že všechny věci, které jsem čerpal k tomuto projevu, jsou veřejně dostupné na internetu, že většina z toho nejsou moje myšlenky, ale jsou to citace některých lidí, kteří jsou podle mého názoru skutečnými odborníky na bezpečnostní hrozby. Cituji od lidí, od osobností, které za zájmy naší země a její bezpečnost doslova riskovali své životy a mají samozřejmě ty nejpřísnější bezpečnostní prověrky. Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, bývalý šéf rozvědky a bývalý velvyslanec v Afghánistánu generál Petr Pelz zde sdělil mnoho zajímavých postřehů a poznatků včetně náhledu na definici činnosti zpravodajských služeb. Já se k tomu schválně dostávám, aby z toho bylo zřejmé, kam mířím.
Zpravodajská informace je informace vyžádaná zákazníkem, tedy vládou. Zpravodajské služby by měly ideálně dostávat rozpočet vztahující se k těm úkolům, kterými se zabývají. Samozřejmě, že je potřeba si nějak definovat míru té konkrétnosti, ale také je třeba si uvědomit, že to potom znamená, že ta zpravodajská služba nesmí vyvíjet takovou činnost, kterou nemá zadanou a nemá na ni ani peníze, a zpravodajská síť pak může být kontrolována či posuzována jenom podle toho, jestli plní dobře úkoly zadávané jí vládou. A pokud by dělala něco navíc, tak už je to opravdu mimo zákon.
To jsou důležitá a závažná slova. A položme si otázku: je to v případě všech našich služeb skutečně vždy takto? Každopádně by to tak být mělo a mějme to na paměti. ***
