A pak už se generál Pelz věnoval některým bezpečnostním hrozbám pro naši zemi, například nákupu 24 stíhaček páté generace. Cituji: Nejde jenom o to, že tohle letadlo je i pro americké vojenské analytiky, kteří o tom píší, vždy symbol naprosto zkaženého, nepodařeného a tisíckrát předraženého projektu. Je z toho ještě to menší nebezpečí pro nás. To větší nebezpečí je, že F-pětatřicítka je tak napěchována umělou inteligencí, jejíž součásti jsou tam tak strašně pokročilé, že jsou vlastně součástí amerického systému vyhledávání, že to jsou vlastně americké záležitosti. To znamená, že my v této fázi chtě nechtě budeme prostě sloužit americkým zájmům. Samozřejmě, že jim sloužíme už teď, nemá cenu to zakrývat, ale tady už to bude přímo dané i typem té zbraně.

Cituji dále: Jako tu největší současnou hrozbu vidím Ukrajince, kteří jsou tady, je jich rozhodně několik set tisíc. Když si vezmeme, že třeba jenom čtvrtina z nich jsou muži schopní bojovat, a kteří to i umějí, protože už i bojovali, tak daleko převyšují muže ve zbrani, které má k dispozici Česká republika. Toto vidím jako hlavní hrozbu současnosti.

Geopolitická situace se jednoznačně zhoršila a dá se říct, že války jsou už na pomezí Evropské unie, a země NATO nejsou na válku připraveny. To řekl v pořadu Zprávy Plus na CNN Prima News politický geograf Vladimír Baar. Podcenili jsme situaci, protože jsme příliš spoléhali na to, že nás Spojené státy ochrání, doplnil jej další bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, generál v záloze Andor Šándor. A pokračoval: Pokud jsme přijali tezi, že Rusko bude chtít pokračovat dále po dobytí Ukrajiny, a říkáme, že jsme ve válečném stavu, pak je logická odpověď, že musíme udělat něco s Armádou České republiky, která má v současné době asi 28 000 vojáků. - To hnutí SPD říká už velmi dlouho, že je nutné změnit koncepci Armády České republiky. - Mladí muži se nehrnou, přestože má armáda dobré jméno ve společnosti. Je potřeba něco udělat, pokud si myslíme, že jsme na prahu války. A s tím, že pokud si však nic takového opravdu nemyslíme, je celá tato debata naprosto zbytečná a jde jen o nemístné strašení lidí a neférovou argumentaci ve vnitropolitickém boji. Ano, je tomu tak, nezahrávejme si s bubnováním do války. Džin, který byl z láhve jednou vypuštěn, se do ní již velmi těžko vrací. Skoro je to nemožné.

A já se ptám: Je v zájmu České republiky eskalace konfliktu na Ukrajině a jeho rozšíření západním směrem? Je dobré a odpovědné dodávat ve velkém naše zbraně na Ukrajinu, což kromě prodlužování konfliktu a pokračování umírání mimo jiné znamená i oslabení naší vlastní obranyschopnosti? A je skutečně dobrý nápad to, co v poslední době prezentuje francouzský prezident Macron, tedy přímá fyzická účast vojáků armád států NATO na Ukrajině? Domýšlíme všechny důsledky tohoto kroku? Skutečně chceme vystavit riziku smrti nejen české vojáky, ale i české civilisty, například české občany nacházející se na území Ruska? Když řekneme A, musíme být schopni říci i B a mluvit k občanům na rovinu. To není nic proti Ukrajině. Já neříkám Ukrajincům, jak mají postupovat, a rozhodně jim nedávám žádné hraběcí rady. Jsem český politik zvolený českými občany a mojí povinností je domýšlet důsledky všech kroků, které náš stát dělá, a mít přitom na mysli především bezpečnost své země a mých spoluobčanů.

Co ještě řekl uznávaný politický geograf Vladimír Baar? NATO není na válku připraveno, protože vždy spoléhalo, že se s každým domluvíme. Země NATO si hrály na to, že se s každým domluvíme, že nebude válka. Sklízíme ovoce za nečinnost, naivitu a bohužel bude nutno udělat různá opatření. Podle Andora Šándora bychom si neměli nalhávat, že malý základní vojenský výcvik nás spasí. Cituji: Nevěnovali jsme se rozvoji a udržování schopných vojsk, která by byla pro nepřátele odstrašující. Vždyť ty konflikty, které vidíme, vůbec nejsou jednoduché. Ale pokud se rozhodneme něco takového, jako je povinný vojenský výcvik, zavést, musíme si také říct, kde ti lidé budou cvičit a bydlet, jaké budou mít oblečení, jak to vyřešíme. My nic takového nemáme. A z čeho to všechno budeme financovat? Domýšlí toto všechno naše vláda, nebo si myslí, že válka je jakousi obdobou počítačové hry? Anebo svou rétoriku nemyslí vážně a jde opravdu jen o propagandu? Oboje špatně, ať je to jakkoliv, a je to hazard s důvěrou a bezpečností občanů České republiky.

V pasáži o válce na Ukrajině považuji za velice důležité zmínit svědectví někdejšího mluvčího prezidenta Zelenského a člena ukrajinské delegace na mírových jednáních s Ruskem v Istanbulu na jaře roku 2022 Oleksije Arestovyče. Ten letos 15. ledna britskému webu UnHerd na otázku, jestli Ukrajinci po tehdejším posledním společném sezení ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu považovali dosažený výsledek za úspěch, odpověděl: Ano, naprosto. Otevřeli jsme si láhev šampaňského. S Rusy jsme předtím prodiskutovali demilitarizaci, denacifikaci, otázky kolem používání ruštiny, ruské církve a mnoho dalšího. A toho měsíce, šlo o duben roku 2022, byla na pořadu otázka velikosti ukrajinské armády v mírových dobách a prezident Zelenskyj tenkrát řekl: Tuhle otázku bych mohl vyřešit napřímo s Putinem.

Istanbulské dohody byly protokolem o dobrých úmyslech a dohoda byla pro přímé setkání Zelenského s Putinem připravena z 90 %. Jejich schůzka měla být dalším krokem v jednáních - to řekl letos jeden z nejvyšších představitelů ukrajinského režimu. Co by mu řekli čeští odpůrci mírových jednání a mírového ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu? Označili by ho také za chcimíra nebo dezoláta? A označili by takto i prezidenta Zelenského, který též jednal v roce 2022 o míru? Jde o nesmírně závažné svědectví.

A jak to s tímto člověkem bylo dál? Pan Arestovyč byl z ukrajinské prezidentské kanceláře před rokem odstraněn poté, co napsal, že raketa, která právě zabíjela ve městě Dnipro, ve skutečnosti nebyla vystřelena Rusy, ale ukrajinskou protiraketovou obranou. Ukrajinská tajná služba SBU Arestovyče poté, co se stal otevřeným kritikem Zelenského, obvinila, že je ruský agent. Současně ho na seznamu hledaných osob vede i Rusko. Pan Arestovyč se zdržuje střídavě v Americe a západní Evropě.

Ve Švýcarsku, tedy v západní Evropě, tráví většinu času i další člen ukrajinské mírové delegace z jara roku 2022 Oleksandr Čalyj. Při jednáních v Istanbulu vedl právní tým ukrajinské delegace. Čalyj, zkušený ukrajinský diplomat, loni v prosinci na diskusi Centra pro bezpečnostní politiku v Ženevě pronesl i následující věty: Uzavřeli jsme takzvané Istanbulské komuniké, byli jsme velice blízko koncem dubna ukončení války mírovou dohodou. Z nějakého důvodu však byla odložena. Putin týden po zahájení agrese proti Ukrajině rychle pochopil, že se dopustil chyby, a zkoušel všechno možné, aby dohody s Ukrajinou dosáhl. Osobně se rozhodl akceptovat Istanbulské komuniké, které bylo naprosto vzdálené tomu ruskému návrhu, který nám předložili v Minsku a který ještě měl povahu ultimáta. Konec citace.

A ještě Davyd Arachamija, vedoucí ukrajinské delegace v Istanbulu a doposud šéf poslanecké frakce Zelenského strany v parlamentu v televizi 1+1 koncem listopadu 2023 řekl: Rusové byli ochotni ukončit válku, když přijmeme neutralitu jako kdysi Finsko a když se zavážeme nevstupovat do NATO. To byla pro ně hlavní věc. Tento výměnný obchod je i podstatou mírového návrhu z 15. dubna 2022, o němž referoval list Wall Street Journal. Jak v této souvislosti psal Daniel Kaiser v Echo24: Pokud by tehdy výměnou za neutralitu Ukrajiny šlo zastavit válku, na jejímž konci bude neutrální a navíc zničená Ukrajina, je to přece v přímém rozporu s výkladem, že Rusku šlo od začátku především o zabrání celé Ukrajiny nebo jejích velkých částí.

Ano, všechny tyto otázky si musíme klást. Musíme lidem totiž říkat celou pravdu o konfliktu v našem blízkém sousedství a vyvarovat se jakékoliv cenzury. Jenom tak můžeme přijímat dobrá a stabilní rozhodnutí v bezpečnostní a zahraniční politice a plnit svou úlohu vůči vlastním občanům, kteří nás navíc platí. A podepsal bych i tato slova Daniela Kaisera. Cituji: Radil bych lidem, kteří jenom hledají pravdu, souvislosti hned neshazovat. Válka je docela vážná věc, i ta zástupná. A když už ji s někým vedeme, neškodilo by poznat jeho válečné cíle - ty aktuální i ty, které měl na začátku této války. Vše ostatní je cesta do pekel.

Co ještě říci k Macronově plánu na vyslání vojáků států NATO na Ukrajinu, pro které vyjádřil pochopení třeba i prezident Pavel? Cituji: Už samotná tato debata je nebezpečná. Potenciál kroku by znamenal eskalaci celého konfliktu. Autor výroku: bývalý dlouholetý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý. ***