(17.50 hodin)

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já si vás tedy dovolím seznámit také s postojem, jaké bezpečnostní hrozby pro Českou republiku vnímám, v rámci dnešní mimořádné schůze. Já se nebudu určitě věnovat tomu e-mailu, tam je to pro nás nic překvapujícího, ty praktiky StB. To znamená, co se v mládí naučíš, tak později jako když najdeš. Nás nic nepřekvapilo.

Ale to, co vnímám jako větší bezpečnostní riziko, tak se určitě týká jak vnějších hrozeb, tak v kombinaci s těmi vnitřními v rámci politických stanovisek nebo reakcí a výstupů na to, co se v rámci vnějších hrozeb děje nebo co nám hrozí. Já myslím, že se všichni shodneme na tom, že bezpečnost všichni vnímáme jako tu nejdůležitější hodnotu, tu nejdůležitější potřebu, ať už bezpečnost obecně, nebo národní bezpečnost. A je i rolí nás politiků dělat vše pro to, abychom bezpečné prostředí a život v míru pro naše občany zajistili na dlouhé roky dopředu, abychom právě tady na plénu Sněmovny mohli řešit ty z tohoto pohledu méně důležité věci, ale pro život občanů ty zásadní, jako je důchodová reforma, školství, zdravotnictví a další. Ale pokud nějakým způsobem ohrozíme tu národní bezpečnost, tak tato témata a tyto body potom ztrácejí na významu.

A jaká je z mého pohledu ta zásadní vnější hrozba pro Českou republiku? Není samozřejmě jediná, je jich více, ale určitě pokud nějaká vnější hrozba přichází, tak je to ze strany Ruské federace. Ruská federace Českou republiku již dlouhodobě označuje jako nepřátelskou zemi, označuje ji tak ještě před zahájením válečného konfliktu na Ukrajině a vůbec se tím netají.

Já bych se vrátil, nebo respektive popsal, proč vlastně ta obava je tak velká, jak se vlastně Ruská federace za posledních 30 let chová. Pojďme si připomenout, že vlastně první válečný konflikt vyvolala již v roce 1992 v Moldávii, tím dalším byl v roce 2008 válečný konflikt v Gruzii, kde obsadila Abcházii a Jižní Osetii. Tím dalším mezinárodním válečným konfliktem bylo obsazení Krymu a Donbasu v roce 2014 a dále pokračuje v roce 2022 obsazením, nebo s cílem obsadit celou Ukrajinu. To znamená, že za posledních 30 let vyvolala čtyři mezinárodní válečné konflikty ve třech zemích a z tohoto pohledu je velmi naivní si myslet, že to byly konflikty poslední ze strany Ruské federace.

A jak se chová Ruská federace aktuálně, dnes? Co se děje na Ukrajině? A mě mrzí, že tady aktuálně pan poslanec Babiš nesedí, protože on zmínil v průběhu toho dnešního vystoupení, že Putin by se musel zbláznit, aby pokračoval, aby zaútočil na Polsko nebo vyvolával další mezinárodní válečné konflikty. A ta odpověď je: ale on už se zbláznil! A já vám řeknu vlastně, co mě k tomu vede. V rámci toho, co se děje na území Ukrajiny, tak současné chvíli je evidováno 100 000 válečných zločinů. Sto tisíc válečných zločinů! Já vyjmenuji některé z nich. Jsou to hromadné organizované vraždy, je to znásilňování, je to ohavení lidského těla, například uřezané končetiny nebo zohavené obličeje, je to mučení, jsou to masové hroby, jsou to únosy dětí, kterých je přibližně asi 20 000 unesených, jsou to cílené raketové útoky na civilní cíle. A to nejhorší, tak jsou to i čistky. Jsou to čistky na základě seznamů smrti, které má Rusko k dispozici, a já se obávám toho, že takové seznamy má Rusko připraveny na každou zemi, kterou označuje jako nepřátelskou. Je to vlastně stejný postup Ruské federace, jak postupoval Sovětský svaz v roce 1948 u nás. A takový je fakt. To znamená, ta odpověď panu poslanci Babišovi je: Putin už se zbláznil, není potřeba doufat nebo věřit, že by se musel zbláznit. On už bláznem je.

A co by nás tedy čekalo do budoucna? Jak v Ruské federaci nazývají země bývalého postsovětského bloku? Oni je nazývají otevřeně jako země osiřelé, to znamená, mají nějaký zájem mít vliv, nějak postupovat stejně, jako postupovaly anebo postupují v těch zemích, které jsem jmenoval, to znamená Gruzie, Ukrajina a další.

A teď se dostávám k tomu nejpodstatnějšímu a to je ta vnitřní hrozba. Protože myslí si snad někdo, že toto by zastavila nějaká konference? Že zamrznutí toho konfliktu by Ruskou federaci odradilo od toho pokračovat v tom vyvolávání mezinárodních válečných konfliktů dále, například v roce 2028, 2032? Ono ty čtyři mezinárodní válečné konflikty za 30 let, tak to je v průměru za sedm let jeden. To znamená, můžeme si vypočítat, že opravdu ten útok ať už na pobaltské země, na Polsko a dále třeba i na Českou republiku nemusí být zas až za tak dlouhou dobu.

A teď, co já z tohoto pohledu na základě těchto faktů vnímám jako tu hrozbu ze strany politiků, ať už jsou to výroky ze strany poslance Babiše, nebo i poslance Okamury. Tak mě nenechává klidným, když kohokoliv, kdo označí Ruskou federaci za hrozbu, tak označí za válečného štváče. Vždyť my přece musíme řešit národní bezpečnost teď, v době, kdy ta válka je ještě daleko, daleko od nás. Stejně tak vyslání zprávy společnosti, abychom v případě válečného konfliktu nebránili naši zemi, to znamená, nebudu posílat syna do války, to je také nebezpečné. Vždyť je to zároveň i zpráva právě té zemi, která nás označuje jako nepřátelskou, že tady možná nikdo nebude ochoten bránit naši zemi.

A to nejpodstatnější a nejdůležitější riziko, když vlastně pan poslanec Nacher vyzýval k těm konkrétním obavám, tak je právě to volání po řešení válečného konfliktu na Ukrajině ve smyslu svolání nějaké konference. Já si tady dovolím citovat slova Andreje Babiše z 27. 2., kdy načítal bod při změně pořadu schůze: "První bod, který navrhuji, a je to v podstatě výzva pro pana prezidenta a pro pana premiéra, je mírová konference v Praze," řekl Andrej Babiš 27. 2. A já mám tu obavu, že svolání nějaké konference, na základě které by několik zemí určilo osud Ukrajiny, určilo by zamrznutí toho konfliktu, na základě kterého by si potom nějaké země rozparcelovaly, v uvozovkách, Ukrajinu jako takovou, tak že se rovná takzvaně nové Mnichovské dohodě, to znamená o nás bez nás, tentokrát o Ukrajině, nikoliv o Československu. A i s ohledem na to, co jsem říkal, jaká je historie Ruské federace, jak se chová aktuálně a jaké by měla ambice nadále, tak je to ohrožení národní bezpečnosti České republiky, respektive i našich spojeneckých partnerů v pobaltských zemích a v Polsku, které by toto řešení tyto země ohrozilo, a proto my musíme nyní v době, dokud je válka daleko, dělat všechny kroky pro to, aby Ruská federace na území Ukrajiny byla poražena. To znamená, takové výroky jsou s ohledem na agresivní a imperialistickou politiku Ruské federace ohrožením národní bezpečnosti. Děkuju. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP