Poslanec Josef Flek: Děkuji za slovo. Já bych v krátkosti chtěl jenom reagovat na svého kolegu Langa, vaším prostřednictvím. Už jste někdy viděl armádu, která vyhrává, že chce jednat o míru? Vzpomenete si na druhou světovou válku, viděl jste třeba, že by Hitler po dobytí Polska chtěl jednat o míru? Není to trošku naivita, že si myslíte, že tady ve Sněmovně v České republice řeknete, že je potřeba něco dělat pro mír? Ale to vůbec nezáleží na nás. To musí být dvě strany, které si sednou. Ale to neexistuje v tuto chvíli, když Rusko vyhrává. Takže tady je jediná varianta a vyberte si. Vyberte si. (Hlas z pléna.)Ano, prorazilo linie. Vyberte si. V tuto chvíli buď tedy přestat podporovat Ukrajinu, a tím pádem Ukrajinu odevzdat Rusku a tím vznikne mír, anebo co můžeme dělat, je, podporovat Ukrajinu tím, co můžeme, a to je dodávka zbraní a humanitární pomoci. A teď mi řekněte, víte, kolik by stálo předělat válečnou ekonomiku Ruska zpátky? Několik miliard. To oni neudělají. Rusko válku chce a jednat o míru nebude. Je to naivita z vaší strany. A viděl jste někdy armádu, která vyhrává, že by chtěla mír? Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, za dodržení času. Nyní je na řadě pan ministr Baxa a připraví se pan poslanec Brabec. Pane ministře, prosím.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Poslouchal jsem teď zvědavě tu část diskuse, kde jsem mohl sledovat sérii vystoupení pana kolegy Langa a dalších, probudil se ve mně můj přirozený zájem o historii, protože jsem dějepis učil. Určitě by, pane poslanče Langu, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nebylo marné, abyste si přečetl nějaké knihy, doporučuji Timothy Snydera, to nejsou osiřelé, to jsou Krvavé země a několik dalších. Ale o to teď nejde.

Já bych měl, pane poslanče Langu, prostřednictvím paní místopředsedkyně, vlastně na vás úplně jednoduchý dotaz. Vyžádal jsem si od našeho zpravodaje a předkladatele toho návrhu usnesení pana poslance Michálka ten aktuální návrh usnesení a chtěl bych se vás, pane poslanče, zeptat, zda budete pro ten návrh usnesení, který předložila skupina poslanců, hlasovat, a pokud ne, tak z jakého důvodu? Protože já jsem si opravdu pečlivě přečetl to, co se tam píše, poslouchal jsem vaše vystoupení a nenašel jsem vlastně žádný bod, proč byste pro to hlasovat neměl. Já úplně chápu, že pro ten návrh usnesení nebude třeba hlasovat pan kolega Foldyna. S tím já naprosto zásadně nesouhlasím, s tím, co tady řekl, když hovořil o bombardování Jugoslávie. Já bych hovořil o Srebrenici a tak dále. Ale byla by to vlastně plnokrevná historická polemika. Ale mě by, pane poslanče Langu a vaši kolegové, vlastně zajímalo, co máte proti tomu návrhu. Možná ne, možná budete pro ten návrh hlasovat. Ale co proti němu máte? Pečlivě jsem fakt poslouchal a myslím si, že sdílíte-li názor, že válka, která se odehrává dnes na Ukrajině, je agresivní, Rusko napadlo Ukrajinu, ten kontext usnesení, co připravil kolega Michálek, myslím, že není důvod k tomu, abyste nehlasoval pro tento návrh, a budu moc rád, když zazní ty argumenty.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Brabec, pak následuje pan poslanec Lang, Feranec a pan Foldyna z místa. Takže nyní prosím pana poslance Brabce. Prosím.

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, ještě jednou se vrátím k panu předsedovi Michálkovi, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Opět si, dneska už to tady zaznělo několikrát, vážení, pletete ty role. Pokud nechcete být nadále ve vládnoucí koalici, tak to složte a nechce ostatním, ať ukážou, jak by to dělali. Vy se tady ptáte na recepty, ale odpovědnost je vaše. Vy nemáte ten plán B, to je vaše odpovědnost. A my jsme tady dneska v pozici úplně směšné, kdy si nás vládnoucí koalice povolala k tomu, abychom se jako opozice zpovídali, co podporujeme. No to je docela šaškárna, ne? To by mělo být totiž úplně jinak, protože opozice se ptá. Vy jste si svolali mimořádnou schůzi, já myslím, že už litujete, že jste si ji svolali, že to asi úplně nesplnilo. Já bych se úplně stejně zeptal pana ministra Baxy, jestli bude hlasovat pro náš návrh usnesení. No vidíte, taky je v systému.

Ale o co tady běží? Pan ministr Lipavský jezdí po světě, tu je v Indii, tu je v Indonésii, tu je jinde, a moudře poučuje ty obrovské státy s miliardami obyvatel, co mají dělat, jak se mají chovat a jak by to bylo správně. Jako když mravenec poučuje slona, kam má jít. Je fajn mít svébytnou, řekněme odpovědnou a třeba i aktivní, ale ne aktivistickou zahraniční politiku. A jestli je tady něco důležité, tak je to v rámci Evropské unie. My jsme člen Evropské unie, my jsme člen NATO, a nepochybně ty plány, co s tím dál, musí vznikat na bázi těchto kolektivních skupin, protože to je to zásadní. A tam je na nás, jestli prostě budeme spíš tendovat k tomu to eskalovat. Ale znovu říkám, pokud by se to eskalovalo dál, tak se eskaluje konflikt s jadernou velmocí. Nikdo nechce jadernou válku, to by byl konec planety. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Lang, následuje pan poslanec Feranec a pan poslanec Foldyna. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji panu ministrovi. My jsme oba z Plzeňského kraje. Já vám nabízím, abyste se zastavil u mě doma. Já mám obrovskou knihovnu, protože mým koníčkem je druhá světová válka, takže já jsem toho, pane ministře, přečetl možná víc než vy o druhé světové válce. Můžeme si porovnat knížky, mám jich několik stovek. To je první věc.

Jinak prosím vás, vůbec se mě neptejte, jak já budu hlasovat. Hnutí ANO si připravilo svoje vlastní usnesení, v tom vlastním usnesení hodnotí nějak tu situaci a podle toho budu hlasovat. Nevím, proč bych měl hlasovat pro vaše usnesení, když my jsme schopni jako svébytný subjekt, největší ve Sněmovně, si připravit své vlastní usnesení. Takže to jsou jenom ty věci. Samozřejmě vy jste ministr kultury, já jsem řadový poslanec, my tady oba teď spolu polemizujeme o té věci. Já jsem si pouze tedy, pane ministře, dovolil říct, že je vždycky dobré jednat než válčit, každý ušetřený lidský život na každé straně je pro mě cenný, je důležitý. A přesně jak říkal kolega Brabec, prostřednictvím paní předsedající, my jsme malincí. My si tady hrajeme na nějakou supervelmoc. My jsme prosím vás jedno větší město ve Spojených státech. Prostě my nejsme tím lídrem, o kterém se možná domníváme, že jsme v této věci. Ti lídři budou muset zasednout za účasti všech těch stran a hledat nějaké to řešení, ale to řešení nevymyslí Česká republika. Tady tou schůzí, kterou vy jste to shodili z toho původního mailu na tuto věc, úplně jste to odklonili, a teď se nás tady snažíte ještě manévrovat, že jsme nějací proruští trollové a tak dále. Přitom to není vůbec pravda. Tím bych to ukončil, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Feranec a připraví se pan poslanec Foldyna. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, budu reagovat na to, co říkal myslím pan poslanec Flek - on tady není. Říkal, proč my mluvíme o míru. Ne proto, abychom diktovali Ukrajině, musíte to udělat tak nebo tak, musíte přijít o to nebo o to. Přece za a) - je to jejich rozhodnutí a náš názor není podstatný. My (nesrozumitelné) proto, aby ten konflikt neeskaloval a nezasáhl i naše území. Proto se snažíme, proto říkáme, má se to řešit mírem. Začátek každého míru je nejdřív příměří, zastavení palby. V Koreji, pokud víme, existuje příměří už asi 71 let. A co je důležité - neválčí se tam a neumírají statisíce lidí, jak to bylo v korejské válce. Takže neděláme to proto, abychom diktovali Ukrajině - skutečně na to nemáme mandát a stejně si udělají, co uznají za vhodné, a je to jejich právo -, ale proto, že se snažíme zabránit eskalaci konfliktu, který by mohl zasáhnout i naši zemi. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Foldyna, připraví se pan předseda Michálek, následně pan poslanec Vomáčka. Prosím.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Víte, ta zahraniční politika je poměrně těžké a složité řemeslo. Kdysi jsme mívali ministry zahraničí, měli jsme pana Dienstbiera, měli jsme Honzu Kavana, měli jsme Zieleniece, měli jsme prostě profesionální diplomaty, kteří rozuměli zahraniční politice a věděli, jak to řemeslo vypadá. Dneska máme pana ministra zahraničních věcí takového aktivistu, hodně toho nacestuje, nicméně výsledek - skutek utek. To jsme si přece všimli. Pan Babiš ho pojmenoval poměrně specificky, nicméně asi chtěl říct, že to žádný ministr zahraničí není. ***